Nový argentinský prezident Javier Milei čelí největším protestům od chvíle, kdy v prosinci převzal moc. Kvůli jeho škrtům ve školství vyšly do ulic stovky tisíc lidí v Buenos Aires, další desítky tisíc protestovaly i v dalších městech země. Škrty jsou součástí drastické hospodářské politiky, která má zemi vyvést z rozpočtového deficitu.
Škrty ve školství vyhnaly do ulic Argentiny stovky tisíc lidí. Prezident sází na drsnou terapii
Přes dvacet let nezažilo argentinské hlavní město takovou mobilizaci. Statisícové davy zaplavily náměstí před prezidentským palácem i přilehlé ulice. „Mobilizuji se, protože věřím tomu, že země bez vzdělání je země, která zavrhuje svou budoucnost, zavrhuje nové generace,“ řekl například učitel Juan Pablo Fort Flanagan.
Mileiova vláda zmrazila finance pro školy na loňské úrovni. Jenže inflace snížila reálnou hodnotu těchto peněz až o osmdesát procent. Okamžik, kdy budou muset univerzity zabouchnout studentům dveře před nosem, se podle některých rektorů rychle blíží.
„Není to žádný korporátní nárok všech univerzit ani žádný vrtoch. Je to praktický problém. Pokud se operační rozpočet nebude rozumně upravovat, nebude možné, abychom po celý rok udrželi normální aktivitu,“ uvedl rektor Národní univerzity v Rosariu Franco Bartolacci.
Éra přítomného státu skončila, říká prezident
Prezident je ale přesvědčený, že jeho radikální škrty už nesou plody. Argentina podle něj v první třetině roku hospodařila s mírným přebytkem – poprvé od roku 2008. V takzvané politice ořezávání výdajů motorovou pilou proto hodlá pokračovat. „Nečekejte, že se výdaje vymknou z rukou. Éra takzvaného přítomného státu skončila. Byl to jeden velký hlasitý krach, který uvrhl šedesát procent obyvatel do chudoby,“ řekl prezident.
Vláda demonstrace označila za „politické“ a uvedla, že se minulý týden se zástupci univerzit dohodla na částečném zvýšení příspěvků, což ale univerzity považují za nedostatečné.
Milei, který bývá považován za krajně pravicového, označuje univerzity za „bašty socialismu“, v nichž učitelé podle něj „indoktrinují studenty“. Na demonstrace reagoval na sociální síti, kde zveřejnil lva pijícího z hrnku, na němž je napsáno: „Slzy levičáků“. Symbol lva používá podle místních médií Milei často jako své vlastní zobrazení.
Na straně demonstrantů jsou i mocné argentinské odbory, které jsou výhledově schopné paralyzovat celou zemi.
Některé návrhy musel seškrtat
Největší argentinský odborový svaz CGT už dříve napadl u soudu mimo jiné jeden z řady dekretů prezidenta Mileie. Soud CGT vyhověl a pozastavil opatření týkající se reformy pracovního trhu.
Milei se „šokovou terapií“ snaží dostat ekonomiku z hluboké krize a už během prvních tří týdnů své vlády oznámil stovky změn zákonů v ekonomické či sociální oblasti. Některé návrhy ale už musel seškrtat, protože by neprošly parlamentem.
Milei ve snaze o nulový deficit zrušil desítky tisíc míst ve státní správě, ale také omezil výdaje kulturním či výzkumným centrům. V únoru jeho vláda rovněž převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam, kterou Milei označil za nástroj politické propagandy opozice. Vláda tvrdí, že chce v těchto médiích provést reorganizaci, aby zefektivnila jejich provoz.