Škrty ve školství vyhnaly do ulic Argentiny stovky tisíc lidí. Prezident sází na drsnou terapii

Nahrávám video
Horizont ČT24: Demonstrace v Argentině proti škrtům ve školství
Zdroj: ČT24

Nový argentinský prezident Javier Milei čelí největším protestům od chvíle, kdy v prosinci převzal moc. Kvůli jeho škrtům ve školství vyšly do ulic stovky tisíc lidí v Buenos Aires, další desítky tisíc protestovaly i v dalších městech země. Škrty jsou součástí drastické hospodářské politiky, která má zemi vyvést z rozpočtového deficitu.

Přes dvacet let nezažilo argentinské hlavní město takovou mobilizaci. Statisícové davy zaplavily náměstí před prezidentským palácem i přilehlé ulice. „Mobilizuji se, protože věřím tomu, že země bez vzdělání je země, která zavrhuje svou budoucnost, zavrhuje nové generace,“ řekl například učitel Juan Pablo Fort Flanagan.

Mileiova vláda zmrazila finance pro školy na loňské úrovni. Jenže inflace snížila reálnou hodnotu těchto peněz až o osmdesát procent. Okamžik, kdy budou muset univerzity zabouchnout studentům dveře před nosem, se podle některých rektorů rychle blíží.

„Není to žádný korporátní nárok všech univerzit ani žádný vrtoch. Je to praktický problém. Pokud se operační rozpočet nebude rozumně upravovat, nebude možné, abychom po celý rok udrželi normální aktivitu,“ uvedl rektor Národní univerzity v Rosariu Franco Bartolacci.

Nahrávám video
Protesty v Buenos Aires
Zdroj: ČT24

Éra přítomného státu skončila, říká prezident

Prezident je ale přesvědčený, že jeho radikální škrty už nesou plody. Argentina podle něj v první třetině roku hospodařila s mírným přebytkem – poprvé od roku 2008. V takzvané politice ořezávání výdajů motorovou pilou proto hodlá pokračovat. „Nečekejte, že se výdaje vymknou z rukou. Éra takzvaného přítomného státu skončila. Byl to jeden velký hlasitý krach, který uvrhl šedesát procent obyvatel do chudoby,“ řekl prezident.

Vláda demonstrace označila za „politické“ a uvedla, že se minulý týden se zástupci univerzit dohodla na částečném zvýšení příspěvků, což ale univerzity považují za nedostatečné.

Milei, který bývá považován za krajně pravicového, označuje univerzity za „bašty socialismu“, v nichž učitelé podle něj „indoktrinují studenty“. Na demonstrace reagoval na sociální síti, kde zveřejnil lva pijícího z hrnku, na němž je napsáno: „Slzy levičáků“. Symbol lva používá podle místních médií Milei často jako své vlastní zobrazení.

Na straně demonstrantů jsou i mocné argentinské odbory, které jsou výhledově schopné paralyzovat celou zemi.

Některé návrhy musel seškrtat

Největší argentinský odborový svaz CGT už dříve napadl u soudu mimo jiné jeden z řady dekretů prezidenta Mileie. Soud CGT vyhověl a pozastavil opatření týkající se reformy pracovního trhu.

Milei se „šokovou terapií“ snaží dostat ekonomiku z hluboké krize a už během prvních tří týdnů své vlády oznámil stovky změn zákonů v ekonomické či sociální oblasti. Některé návrhy ale už musel seškrtat, protože by neprošly parlamentem.

Milei ve snaze o nulový deficit zrušil desítky tisíc míst ve státní správě, ale také omezil výdaje kulturním či výzkumným centrům. V únoru jeho vláda rovněž převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam, kterou Milei označil za nástroj politické propagandy opozice. Vláda tvrdí, že chce v těchto médiích provést reorganizaci, aby zefektivnila jejich provoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...