Argentina se potýká s dluhy, rostou obavy z krize. Rating země spadl na CCC minus

Argentina požádala ve středu o více času na splácení svých dluhů. Ratingová agentura Standard & Poor's jí poté snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti o další tři stupně hlouběji do neinvestičního pásma. V zemi začaly růst obavy, že se plně rozvine další finanční krize. S nimi mají Argentici z minulosti nepříjemné zkušenosti.

Argentinská vláda ve středu oznámila, že plánuje s věřiteli projednat prodloužení splatnosti svého dluhu zhruba za 100 miliard amerických dolarů (2,3 bilionu korun). S&P reagovala tím, že zemi snižovala různé typy ratingů (dlouhodobý, krátkodobý). V pátek je pak naopak lehce zvýšila. 

Nyní tak má Argentina ratingovou známku pro dlouhodobý úvěrový rating na stupni CCC-. To znamená, že je zde velmi nízká perspektiva splacení. Ještě ve čtvrtek byl přitom tento dluh hodnocen výrazně lepší známkou B minus. 

Krok agentury okamžitě stáhnul dolů cenu argentinských státních dluhopisů, protože rozhodnutí spustilo automatický prodej ze strany některých velkých penzijních fondů v Německu.

„Jako nejpravděpodobnější scénář vidíme prodloužení splatnosti, které nebude emitent kompenzovat,“ uvedla S&P.

Prodloužení splatnosti bez patřičné kompenzace je považováno za nesplácení, ale protože nové podmínky začaly platit okamžitě, nesplácení bylo vyřešeno, uvedla agentura Reuters. Proto S&P zhoršené ratingy naopak lehce zlepšila. U dlouhodobého dluhu ze SD, tedy selektivní platební neschopnosti, právě na zmíněných CCC-. U krátkodobého z D (velmi vysoká pravděpodobnost selhání) na C. 

Restrukturalizace dluhu je traumatickým tématem pro voliče, kteří si pamatují státní bankrot Argentiny z roku 2001. Ten způsobil ekonomický propad a miliony Argentinců ze střední třídy uvrhl do chudoby.

Do výrazných finančních pastí se však země dostávala i v pozdějších letech. Například v září loňského roku se argentinská vláda dohodla s Mezinárodním měnovým fondem na nových podmínkách úvěru, který měl jihoamerické zemi pomoci z krize doprovázené hlubokým poklesem domácí měny.

Argentina tak dostala 57 miliard dolarů (1,24 bilionu korun), tedy o sedm miliard více než podle původního plánu. Tamní centrální banka ale výměnou za to musela slíbit, že prakticky nebude zasahovat do kurzu pesa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 2 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 4 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 14 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...