V pondělí vyhrál druhé kolo argentinských prezidentských voleb někdejší ekonom Javier Milei. Příští hlava státu latinskoamerické země slibuje radikální změny, například privatizaci, zrušení potratů nebo přechod měny z argentinského pesa na americký dolar. Zatímco Milei sám sebe označuje za anarchokapitalistu, média o něm mluví jako o pravicovém politikovi, kterého přirovnávají k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Do úřadu má být Milei uveden 10. prosince.
Milei hodlá zatřást argentinskou ekonomikou, zrušit potraty a omezit vědu. Nutně ale potřebuje spojence
Ačkoli bude Milei hlavou státu, svými projevy připomíná spíš rockovou hvězdu. Při jeho výstupech nechybí vulgarismy, během kampaně opakovaně chodil s nastartovanou motorovou pilou a koženou bundu neodložil ani při cestě k volební urně. Za oblek s kravatou ji vyměnil, až když bylo jasné, že se stane příštím argentinským prezidentem.
Někdejší ekonom a publicista v druhém kole pondělních prezidentských voleb zvítězil nad současným ministrem hospodářství Sergiem Massou, který je představitelem vládní peronistické Unie pro vlast. Milei nad ním měl při volbě náskok v poměru 55,7 ku 44,3 procenta.
Argentinská média volby předem vnímala jako politický souboj mezi kandidátem, který představuje kontinuitu, a Mileiem, jenž je vnímán jako zásadní změna. Zahraniční agentury vítězného kandidáta označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ nebo „pravicového populistu“. Milei je stoupencem volného trhu, zastáncem minimálního státu a sám sebe označuje za „anarchokapitalistu“.
Podle serveru BBC byl přitom Milei ještě před srpnovým vítězstvím v primárkách poměrně neznámý, pozornost mu však přineslo jeho neomalené vystupování, radikální návrhy v kampani i nedbalý účes.
Milei slíbil zákaz potratů a privatizaci
Jedním z klíčových úkolů nového prezidenta a jeho vlády bude zkrocení inflace, což podle Mileie zabere osmnáct až 24 měsíců. Vítězný kandidát rovněž hodlá zahájit rozsáhlou privatizaci s výjimkou škol a nemocnic. „Vše, co může být soukromé, se dostane do soukromých rukou,“ řekl v rozhovoru pro stanici Radio Continental.
Argentina se totiž potýká s chudobou a vysokou inflací, která přesahuje 140 procent. Britský list The Guardian napsal, že tříleté sucho navíc zemi dovedlo k prudkému poklesu zemědělské produkce. „Dva z pěti lidí žijí v chudobě a měna ztratila za čtyři roky devadesát procent své hodnoty,“ uvedl deník.
Milei svým voličům během kampaně slíbil radikální změny v ekonomice, a to od výrazných škrtů ve vládních výdajích, přes zrušení centrální banky až po nahrazení argentinského pesa americkým dolarem.
Javier Milei během prezidentských voleb odvolil v Buenos Aires
Dolarizace vzbuzuje obavy
Plán dolarizace argentinské ekonomiky je přitom podepřený argumentem, že americký dolar je oproti pesu silnější a dá se tisknout dle libosti, tvrdí americká televize CNN. Návrh nicméně vzbudil řadu varování ze strany kritiků, podle kterých dolarizace povede ke ztrátě autonomie země a schopnosti ovlivňovat hospodářství pomocí měnové politiky.
CNN tvrdí, že v případě přijetí návrhu by se o měnové politice Argentiny rozhodovalo spíše ve Washingtonu, než v Buenos Aires. „Pokud by tato politika byla přijata, uvrhla by zemi do neznámého prostoru. Žádná země velikosti Argentiny dosud nepředala otěže své vlastní měnové politiky rozhodovacím orgánům ve Washingtonu,“ stojí v článku CNN.
The Guardian ve svém textu uvedl, že s Mileiovým hospodářským plánem o dolarizaci ekonomiky souvisí hned několik problémů. Prvním je, že Argentina i USA jsou dvě odlišné ekonomiky. „Měnová politika, která platí pro Spojené státy, nemusí být správnou politikou pro Argentinu,“ připomíná deník.
Druhým problémem je podle listu otázka, odkud by Argentina americké dolary získala. Tamní centrální banka totiž v současnosti nemá téměř žádné dolarové rezervy ani dostatečný přístup ke globálním kapitálovým trhům, aby obdržela americké peníze, kterými by mohla zabezpečit chod ekonomiky.
„Milei by teoreticky mohl požádat Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku, ale šance na úspěch není vysoká. Argentina je největším dlužníkem MMF. Fondu dluží 44 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 989 miliard korun),“ napsal The Guardian.
Samotný MMF má přitom pochybnosti, zda je dolarizace ekonomiky v krátkodobém horizontu proveditelná. Argentinské peso by totiž před dolarizací muselo výrazně devalvovat. Slabší měna by poté mohla vést ke zvýšení cen a dalšímu růstu inflace.
Hrozba pro argentinskou vědu
Zvolení Mileie podle serveru Science vyvolalo obavy také u vědců. Vítěz voleb v minulosti slíbil, že v rámci snížení vládních výdajů zruší nebo výrazně restrukturalizuje Národní radu pro vědecký a technický výzkum (CONICET), která je hlavním argentinským orgánem pro financování vědy.
„Dnešek je dnem smutku pro argentinské občany pracující v rámci národního vědecko-technického systému. Budeme zemí bez vědy,“ okomentovala zvolení Mileie imunoložka Alejandra Capozzová z CONICET. Orgán ročně operuje s rozpočtem čtyř set milionů dolarů a zaměstnává více než 11 800 výzkumných pracovníků. Je přitom považován za jednu z nejlepších vědeckých organizací v Latinské Americe.
Milei během své kampaně prohlásil, že CONICET je „neproduktivní“. Navrhoval, že orgán zruší nebo zmenší, aby „vyčistil, co bylo znečištěno těmi vědci, kteří píší hlouposti“. Zároveň slíbil, že CONICET „v dnešní podobě už nebude existovat“. Milei uvažuje také o zrušení ministerstev, která se zabývají ochranou veřejného zdraví nebo životního prostředí. Klimatickou změnu označil za „socialistický hoax“.
Argentina bude volit novou hlavu státu, favoritem je svérázný Milei (zdroj: ČT24)
Argentinská vědecká komunita byla již v minulosti postižena ekonomickými otřesy. Další snížení vládní podpory by podle Capozzové CONICET pravděpodobně zničilo. Platy argentinských vědců jsou nízké a další škrty by pravděpodobně přiměly mnoho výzkumných pracovníků uvažovat o „jiné cestě“ nebo o odchodu ze země, řekla vědkyně serveru Science.
Milei potřebuje spojence
Aby nový argentinský prezident mohl prosadit svá radikální opatření, bude muset hledat v parlamentu spojence. Mnohé slíbené změny totiž vyžadují úpravu zákonů, a tedy souhlas parlamentu. Mileiova strana Svoboda postupuje (LLA) však nemá mezi poslanci a senátory většinu. Po říjnových parlamentních volbách bude v argentinské sněmovně mít 38 poslanců z 257 a v senátu sedm mandátů ze 72.
Podle agentury EFE bude situace v parlamentu pro Mileie představovat „každodenní bolest hlavy“. Největší kluby má v obou komorách peronistická Unie pro vlast. „Klíčový bude postoj aliance Společně pro změnu,“ uvedl politický analytik Leandro Domínguez s tím, že tato aliance pravicových sil bude mít v dolní komoře, až se do sestavy promítnou výsledky říjnových voleb, 93 poslanců a spolu s LLA by tak dokázala udržet většinu.
V postoji k novému prezidentovi však síly aliance nejsou jednotné. Mileie sice před druhým kolem volby podpořila bývalá kandidátka na prezidenta Patricia Bullrichová či bývalá hlava státu Mauricio Macri, další síly to ale odmítly. Podle Domíngueze tak bude muset Milei hledat většinu při diskusi nad každým zákonem.
Argentina slaví vítězství Mileie
Podle politologa Jaroslava Bílka z brněnského střediska SYRI se Milei nemůže opřít o mnoho spojenců. „Oproti svému protikandidátovi za sebou nemá signifikantní politickou zkušenost ani silnou politickou stranu,“ upozorňuje Bílek.
BRICS by mohla přijít o příchod Argentiny
Co se týče zahraniční politiky, Milei bude zřejmě prosazovat prozápadnější zahraniční politiku než jeho předchůdci. Příští argentinská hlava státu již dala najevo, že by mohla zvrátit vstup země do skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, jejímž členem by se mohla stát od 1. ledna 2024.
Milei ve vztahu k Číně a Brazílii prohlásil, že neobchoduje s „komunisty“. Brazilský prezident byl v gratulacích k jeho vítězství zdrženlivý, jelikož ho Milei v minulosti nazval „naštvaným komunistou“. „Demokracie je hlasem lidu a ten je třeba vždy respektovat,“ napsala brazilská hlava státu na sociální síti X.
Americký exprezident Trump ve své gratulaci Mileimu vzkázal, že je na něj hrdý. „Změníte svou zemi a vrátíte Argentině její velikost!“ podotkl také v narážce na svůj volební slogan. Milei sám předtím avizoval, že ještě před uvedením do funkce navštíví USA a Izrael.
Ukrajina chce rozvíjet vztahy
Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva řekl agentuře EFE, že jeho země, která čelí ruské invazi, chce s Argentinou rozvíjet vztahy. Milei totiž v minulosti vyjádřil podporu východoevropské zemi a ruského vládce Vladimira Putina označil za autokrata.
„Máme velkou důvěru, že se vztahy s Argentinou stanou intenzivnějšími,“ řekl Žovkva. Doplnil, že Zelenskyj doufá v uspořádání summitu se státy Latinské Ameriky a je ochoten do regionu přicestovat, pokud dostane pozvání. „Oceňuji vaši jasnou pozici ohledně podpory Ukrajině,“ uvedl v pondělní gratulaci Mileiovi Zelenskyj.
Ke zvolení nového argentinského prezidenta se vyjádřilo i Rusko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že si ruští představitelé všimli Mileiových výroků před volbami, ve kterých podporoval Ukrajinu. „Soudit ho budeme hlavně na základě výroků, které učiní po vstupu do úřadu,“ řekl Peskov. Rusko podle něj doufá v další rozvoj vztahů s druhou nejvýznamnější zemí Latinské Ameriky.
Narodil se 22. října 1970 do rodiny italského původu. Vystudoval ekonomii na soukromé Univerzitě Belgrano v Buenos Aires a na univerzitě Torcuato Di Tella. Je považován za specialistu na ekonomický růst, přednášel na argentinských i zahraničních univerzitách. Působil jako ekonom v několika národních a mezinárodních veřejných orgánech, byl hlavním ekonomem v soukromé společnosti Corporación América či v argentinské pobočce banky HSBC. Napsal několik knih a desítky vědeckých prací.
Pravicový populista Milei stojí v čele bloku Svoboda postupuje, který sdružuje libertariánské a liberální strany. Stal se jedním z favoritů prezidentské volby poté, co dostal nejvíce hlasů v povinných stranických primárkách v srpnu. V roce 2019 založil Libertariánskou stranu a od prosince 2021 je poslancem. Poté vložil svou první výplatu zákonodárce do loterie, do které se přihlásil milion zájemců. „Tyto peníze jsou moje, mohu je utratit jako každý jiný poslanec, spálit je, anebo vyhledat způsob, jak tyto peníze vrátit lidu, kterému byly ukradeny,“ prohlásil tehdy Milei.
Sám je obdivovatelem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlásá, že argentinská centrální banka by měla být zrušena, klimatickou změnu považuje za lež, sexuální výchovu označuje za spiknutí proti rodině, chce omezit právo na potrat, podporuje manželství stejnopohlavních párů a také prosazuje uvolnění pravidel pro držení střelných zbraní.
Milei rovněž slibuje ořezání státních a sociálních výdajů, rušení daní a snížení regulace. Podle deníku El País, který označuje Mileie za anarchokapitalistu, si tento politik myslí, že stát je nepřítelem lidí a svobody. Sám Milei se označuje za minarchistu, „tedy někoho, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost“.
Jedním z hlavních hesel Mileiovy prezidentské kampaně byl boj proti zavedeným politickým stranám, které podle něj zničily Argentinu. Milei také sliboval skoncovat se „sociální spravedlností“, která podle něj v Argentině způsobuje rozpočtové deficity.
Ve své kampani Milei, který se těší podpory zejména mezi mladými a lidmi z nižších sociálních vrstev, soustavně útočil na domácí měnu, a kromě jiného slíbil plné nahrazení místní měny dolarem.
V předvolební debatě také Milei zpochybnil počty pohřešovaných z dob argentinské diktatury (1976–1983), kterých podle něj nebylo 30 tisíc, jak se uvádí, ale „ 8753“.
Zdroj: ČTK
Javier Milei