„Model úpadku skončil,“ hlásá nový argentinský prezident. Populista Milei chce zrušit centrální banku

3 minuty
Události: Javier Milei je novým argentinským prezidentem
Zdroj: ČT24

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

„Model úpadku skončil, není cesty zpět,“ řekl třiapadesátiletý Milei ve vítězném projevu podle agentury Reuters. „Máme před sebou monumentální problémy: inflaci, nedostatek práce a chudobu. Situace je kritická a není místo pro vlažná polovičatá opatření,“ zdůraznil nově zvolený prezident.

Jeho soupeř, ministr hospodářství Sergio Massa, svým příznivcům v neděli večer místního času (v noci na pondělí SEČ) řekl, že už s Mileiem mluvil, aby mu „pogratuloval a popřál mu hodně štěstí, protože je to prezident, kterého si většina Argentinců zvolila na další čtyři roky“. Jeho slova byla v táboře podporovatelů Mileie podle listu El Clarín přijata s obrovským nadšením. Slaví se i v ulicích hlavního města Buenos Aires.

Po sečtení 99,4 procenta hlasů měl Milei jasný náskok v poměru 55,7 ku 44,3 procenta, napsala agentura AP. Z říjnového prvního kola hlasování přitom ještě vítězně vzešel Massa, představitel vládní peronistické Unie pro vlast, když druhého Mileie porazil o sedm procentních bodů.

„Je to triumf, který není ani tak zásluhou Mileie a jeho zvláštností a specifik, jako spíše poptávky po změně,“ zhodnotil výsledek analytik Lucas Romero. „To, co se projevilo ve volbách, je únava, vyčerpání a protestní hlas většiny Argentinců.“

Radikální ekonomické sliby

Argentinská média dopředu volby vnímala jako politický souboj mezi kandidátem, který představuje kontinuitu, a Mileiem, který je vnímán jako zásadní změna. Milei, kterého zahraniční agentury označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ či „pravicového populistu“, sliboval převratné ekonomické kroky, včetně nahrazení domácí měny peso americkým dolarem nebo zrušení centrální banky.

Milei, který podle odborníků usiluje o syntézu rakouské ekonomické školy a monetarismu, však zároveň přiznal, že pro plnou dolarizaci argentinské ekonomiky by potřeboval finanční injekci 40 miliard dolarů (asi 900 miliard korun), které však Argentina ve svých rezervách nemá. Škrty, rušení regulací či zánik centrální banky navíc vyžadují i souhlas parlamentu.

Za svá prohlášení Milei čelil kritice dalších favoritů v prezidentské volbě, podle ekonomů svými prohlášeními oslabuje peso. Advokátka Valeria Carrerasová, která je v zemi známá díky tomu, že zastupovala rodiny obětí nehody vojenské ponorky Ara San Juan v roce 2017, podala na Mileiho trestní oznámení kvůli podezření z „podněcování k ekonomickému násilí či finančnímu podvodu“.

Naopak Massa v kampani varoval před rušením klíčových ministerstev a ohrožením veřejných služeb, včetně zdravotnictví a školství a také sociálních programů, na které jsou mnozí Argentinci odkázáni.

Agentura AP očekává, že se nyní Argentina, kterou trápí vysoká inflace a stoupající chudoba, pod vedením muže, jenž bývá srovnáván s Donaldem Trumpem, politicky výrazně posune doprava.

Argentina slaví vítězství Mileie
Zdroj: Reuters/Cristina Sille

Protichůdné reakce veřejnosti i politiků

Právě vážné ekonomické potíže země byly hlavním důvodem, proč Mileie podporoval například šestadvacetiletý fyzioterapeut Esteban Medina. „Peníze stačí každým dnem méně a méně. Jsem kvalifikovaný člověk a můj plat na nic nestačí,“ nechal se slyšet v týdnu.

Naproti tomu šestatřicetiletá žena v domácnosti Jenifer Pioová vyjádřila obavy, že vítězství Mileie by mohlo Argentinu nasměrovat zpět k diktatuře. „Milei nemá nejmenší ponětí o tom, jak vládnout,“ míní. „Je emočně a psychicky nestabilní. Není na tom dobře,“ řekla také o politikovi, který během kampaně opakovaně vystupoval s nastartovanou motorovou pilou.

Milei nerozděluje jen Argentince, ale i zahraniční státníky. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterého dříve ekonom nazval „naštvaným komunistou“, mu popřál štěstí a úspěch, zatímco kolumbijský prezident Gustavo Petro jeho vítězství považuje za smutné pro Latinskou Ameriku.

Americký exprezident Trump ve své gratulaci Mileimu vyřídil, že je na něj hrdý. „Změníte svou zemi a vrátíte Argentině její velikost!“ podotkl také v narážce na svůj volební slogan. 

Narodil se 22. října 1970 do rodiny italského původu. Vystudoval ekonomii na soukromé Univerzitě Belgrano v Buenos Aires a na univerzitě Torcuato Di Tella. Je považován za specialistu na ekonomický růst, přednášel na argentinských i zahraničních univerzitách. Působil jako ekonom v několika národních a mezinárodních veřejných orgánech, byl hlavním ekonomem v soukromé společnosti Corporación América či v argentinské pobočce banky HSBC. Napsal několik knih a desítky vědeckých prací.

Pravicový populista Milei stojí v čele bloku Svoboda postupuje, který sdružuje libertariánské a liberální strany. Stal se jedním z favoritů prezidentské volby poté, co dostal nejvíce hlasů v povinných stranických primárkách v srpnu. V roce 2019 založil Libertariánskou stranu a od prosince 2021 je poslancem. Poté vložil svou první výplatu zákonodárce do loterie, do které se přihlásil milion zájemců. „Tyto peníze jsou moje, mohu je utratit jako každý jiný poslanec, spálit je, anebo vyhledat způsob, jak tyto peníze vrátit lidu, kterému byly ukradeny,“ prohlásil tehdy Milei.

Sám je obdivovatelem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlásá, že argentinská centrální banka by měla být zrušena, klimatickou změnu považuje za lež, sexuální výchovu označuje za spiknutí proti rodině, chce omezit právo na potrat, podporuje manželství stejnopohlavních párů a také prosazuje uvolnění pravidel pro držení střelných zbraní.

Milei rovněž slibuje ořezání státních a sociálních výdajů, rušení daní a snížení regulace. Podle deníku El País, který označuje Mileie za anarchokapitalistu, si tento politik myslí, že stát je nepřítelem lidí a svobody. Sám Milei se označuje za minarchistu, „tedy někoho, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost“.

Jedním z hlavních hesel Mileiovy prezidentské kampaně byl boj proti zavedeným politickým stranám, které podle něj zničily Argentinu. Milei také sliboval skoncovat se „sociální spravedlností“, která podle něj v Argentině způsobuje rozpočtové deficity.

Ve své kampani Milei, který se těší podpory zejména mezi mladými a lidmi z nižších sociálních vrstev, soustavně útočil na domácí měnu, a kromě jiného slíbil plné nahrazení místní měny dolarem.

V předvolební debatě také Milei zpochybnil počty pohřešovaných z dob argentinské diktatury (1976–1983), kterých podle něj nebylo 30 tisíc, jak se uvádí, ale „ 8753“.

Zdroj: ČTK

Javier Milei
Zdroj: Reuters/Agustin Marcarian

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Rusko budou jednat o víkendu na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 37 mminutami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 1 hhodinou

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 2 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 2 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 2 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 5 hhodinami
Načítání...