„Model úpadku skončil,“ hlásá nový argentinský prezident. Populista Milei chce zrušit centrální banku

3 minuty
Události: Javier Milei je novým argentinským prezidentem
Zdroj: ČT24

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

„Model úpadku skončil, není cesty zpět,“ řekl třiapadesátiletý Milei ve vítězném projevu podle agentury Reuters. „Máme před sebou monumentální problémy: inflaci, nedostatek práce a chudobu. Situace je kritická a není místo pro vlažná polovičatá opatření,“ zdůraznil nově zvolený prezident.

Jeho soupeř, ministr hospodářství Sergio Massa, svým příznivcům v neděli večer místního času (v noci na pondělí SEČ) řekl, že už s Mileiem mluvil, aby mu „pogratuloval a popřál mu hodně štěstí, protože je to prezident, kterého si většina Argentinců zvolila na další čtyři roky“. Jeho slova byla v táboře podporovatelů Mileie podle listu El Clarín přijata s obrovským nadšením. Slaví se i v ulicích hlavního města Buenos Aires.

Po sečtení 99,4 procenta hlasů měl Milei jasný náskok v poměru 55,7 ku 44,3 procenta, napsala agentura AP. Z říjnového prvního kola hlasování přitom ještě vítězně vzešel Massa, představitel vládní peronistické Unie pro vlast, když druhého Mileie porazil o sedm procentních bodů.

„Je to triumf, který není ani tak zásluhou Mileie a jeho zvláštností a specifik, jako spíše poptávky po změně,“ zhodnotil výsledek analytik Lucas Romero. „To, co se projevilo ve volbách, je únava, vyčerpání a protestní hlas většiny Argentinců.“

Radikální ekonomické sliby

Argentinská média dopředu volby vnímala jako politický souboj mezi kandidátem, který představuje kontinuitu, a Mileiem, který je vnímán jako zásadní změna. Milei, kterého zahraniční agentury označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ či „pravicového populistu“, sliboval převratné ekonomické kroky, včetně nahrazení domácí měny peso americkým dolarem nebo zrušení centrální banky.

Milei, který podle odborníků usiluje o syntézu rakouské ekonomické školy a monetarismu, však zároveň přiznal, že pro plnou dolarizaci argentinské ekonomiky by potřeboval finanční injekci 40 miliard dolarů (asi 900 miliard korun), které však Argentina ve svých rezervách nemá. Škrty, rušení regulací či zánik centrální banky navíc vyžadují i souhlas parlamentu.

Za svá prohlášení Milei čelil kritice dalších favoritů v prezidentské volbě, podle ekonomů svými prohlášeními oslabuje peso. Advokátka Valeria Carrerasová, která je v zemi známá díky tomu, že zastupovala rodiny obětí nehody vojenské ponorky Ara San Juan v roce 2017, podala na Mileiho trestní oznámení kvůli podezření z „podněcování k ekonomickému násilí či finančnímu podvodu“.

Naopak Massa v kampani varoval před rušením klíčových ministerstev a ohrožením veřejných služeb, včetně zdravotnictví a školství a také sociálních programů, na které jsou mnozí Argentinci odkázáni.

Agentura AP očekává, že se nyní Argentina, kterou trápí vysoká inflace a stoupající chudoba, pod vedením muže, jenž bývá srovnáván s Donaldem Trumpem, politicky výrazně posune doprava.

Argentina slaví vítězství Mileie
Zdroj: Reuters/Cristina Sille

Protichůdné reakce veřejnosti i politiků

Právě vážné ekonomické potíže země byly hlavním důvodem, proč Mileie podporoval například šestadvacetiletý fyzioterapeut Esteban Medina. „Peníze stačí každým dnem méně a méně. Jsem kvalifikovaný člověk a můj plat na nic nestačí,“ nechal se slyšet v týdnu.

Naproti tomu šestatřicetiletá žena v domácnosti Jenifer Pioová vyjádřila obavy, že vítězství Mileie by mohlo Argentinu nasměrovat zpět k diktatuře. „Milei nemá nejmenší ponětí o tom, jak vládnout,“ míní. „Je emočně a psychicky nestabilní. Není na tom dobře,“ řekla také o politikovi, který během kampaně opakovaně vystupoval s nastartovanou motorovou pilou.

Milei nerozděluje jen Argentince, ale i zahraniční státníky. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterého dříve ekonom nazval „naštvaným komunistou“, mu popřál štěstí a úspěch, zatímco kolumbijský prezident Gustavo Petro jeho vítězství považuje za smutné pro Latinskou Ameriku.

Americký exprezident Trump ve své gratulaci Mileimu vyřídil, že je na něj hrdý. „Změníte svou zemi a vrátíte Argentině její velikost!“ podotkl také v narážce na svůj volební slogan. 

Narodil se 22. října 1970 do rodiny italského původu. Vystudoval ekonomii na soukromé Univerzitě Belgrano v Buenos Aires a na univerzitě Torcuato Di Tella. Je považován za specialistu na ekonomický růst, přednášel na argentinských i zahraničních univerzitách. Působil jako ekonom v několika národních a mezinárodních veřejných orgánech, byl hlavním ekonomem v soukromé společnosti Corporación América či v argentinské pobočce banky HSBC. Napsal několik knih a desítky vědeckých prací.

Pravicový populista Milei stojí v čele bloku Svoboda postupuje, který sdružuje libertariánské a liberální strany. Stal se jedním z favoritů prezidentské volby poté, co dostal nejvíce hlasů v povinných stranických primárkách v srpnu. V roce 2019 založil Libertariánskou stranu a od prosince 2021 je poslancem. Poté vložil svou první výplatu zákonodárce do loterie, do které se přihlásil milion zájemců. „Tyto peníze jsou moje, mohu je utratit jako každý jiný poslanec, spálit je, anebo vyhledat způsob, jak tyto peníze vrátit lidu, kterému byly ukradeny,“ prohlásil tehdy Milei.

Sám je obdivovatelem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlásá, že argentinská centrální banka by měla být zrušena, klimatickou změnu považuje za lež, sexuální výchovu označuje za spiknutí proti rodině, chce omezit právo na potrat, podporuje manželství stejnopohlavních párů a také prosazuje uvolnění pravidel pro držení střelných zbraní.

Milei rovněž slibuje ořezání státních a sociálních výdajů, rušení daní a snížení regulace. Podle deníku El País, který označuje Mileie za anarchokapitalistu, si tento politik myslí, že stát je nepřítelem lidí a svobody. Sám Milei se označuje za minarchistu, „tedy někoho, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost“.

Jedním z hlavních hesel Mileiovy prezidentské kampaně byl boj proti zavedeným politickým stranám, které podle něj zničily Argentinu. Milei také sliboval skoncovat se „sociální spravedlností“, která podle něj v Argentině způsobuje rozpočtové deficity.

Ve své kampani Milei, který se těší podpory zejména mezi mladými a lidmi z nižších sociálních vrstev, soustavně útočil na domácí měnu, a kromě jiného slíbil plné nahrazení místní měny dolarem.

V předvolební debatě také Milei zpochybnil počty pohřešovaných z dob argentinské diktatury (1976–1983), kterých podle něj nebylo 30 tisíc, jak se uvádí, ale „ 8753“.

Zdroj: ČTK

Javier Milei
Zdroj: Reuters/Agustin Marcarian

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 1 hhodinou

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 6 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 12 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...