„Model úpadku skončil,“ hlásá nový argentinský prezident. Populista Milei chce zrušit centrální banku

Nahrávám video
Události: Javier Milei je novým argentinským prezidentem
Zdroj: ČT24

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

„Model úpadku skončil, není cesty zpět,“ řekl třiapadesátiletý Milei ve vítězném projevu podle agentury Reuters. „Máme před sebou monumentální problémy: inflaci, nedostatek práce a chudobu. Situace je kritická a není místo pro vlažná polovičatá opatření,“ zdůraznil nově zvolený prezident.

Jeho soupeř, ministr hospodářství Sergio Massa, svým příznivcům v neděli večer místního času (v noci na pondělí SEČ) řekl, že už s Mileiem mluvil, aby mu „pogratuloval a popřál mu hodně štěstí, protože je to prezident, kterého si většina Argentinců zvolila na další čtyři roky“. Jeho slova byla v táboře podporovatelů Mileie podle listu El Clarín přijata s obrovským nadšením. Slaví se i v ulicích hlavního města Buenos Aires.

Po sečtení 99,4 procenta hlasů měl Milei jasný náskok v poměru 55,7 ku 44,3 procenta, napsala agentura AP. Z říjnového prvního kola hlasování přitom ještě vítězně vzešel Massa, představitel vládní peronistické Unie pro vlast, když druhého Mileie porazil o sedm procentních bodů.

„Je to triumf, který není ani tak zásluhou Mileie a jeho zvláštností a specifik, jako spíše poptávky po změně,“ zhodnotil výsledek analytik Lucas Romero. „To, co se projevilo ve volbách, je únava, vyčerpání a protestní hlas většiny Argentinců.“

Radikální ekonomické sliby

Argentinská média dopředu volby vnímala jako politický souboj mezi kandidátem, který představuje kontinuitu, a Mileiem, který je vnímán jako zásadní změna. Milei, kterého zahraniční agentury označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ či „pravicového populistu“, sliboval převratné ekonomické kroky, včetně nahrazení domácí měny peso americkým dolarem nebo zrušení centrální banky.

Milei, který podle odborníků usiluje o syntézu rakouské ekonomické školy a monetarismu, však zároveň přiznal, že pro plnou dolarizaci argentinské ekonomiky by potřeboval finanční injekci 40 miliard dolarů (asi 900 miliard korun), které však Argentina ve svých rezervách nemá. Škrty, rušení regulací či zánik centrální banky navíc vyžadují i souhlas parlamentu.

Za svá prohlášení Milei čelil kritice dalších favoritů v prezidentské volbě, podle ekonomů svými prohlášeními oslabuje peso. Advokátka Valeria Carrerasová, která je v zemi známá díky tomu, že zastupovala rodiny obětí nehody vojenské ponorky Ara San Juan v roce 2017, podala na Mileiho trestní oznámení kvůli podezření z „podněcování k ekonomickému násilí či finančnímu podvodu“.

Naopak Massa v kampani varoval před rušením klíčových ministerstev a ohrožením veřejných služeb, včetně zdravotnictví a školství a také sociálních programů, na které jsou mnozí Argentinci odkázáni.

Agentura AP očekává, že se nyní Argentina, kterou trápí vysoká inflace a stoupající chudoba, pod vedením muže, jenž bývá srovnáván s Donaldem Trumpem, politicky výrazně posune doprava.

Argentina slaví vítězství Mileie
Zdroj: Reuters/Cristina Sille

Protichůdné reakce veřejnosti i politiků

Právě vážné ekonomické potíže země byly hlavním důvodem, proč Mileie podporoval například šestadvacetiletý fyzioterapeut Esteban Medina. „Peníze stačí každým dnem méně a méně. Jsem kvalifikovaný člověk a můj plat na nic nestačí,“ nechal se slyšet v týdnu.

Naproti tomu šestatřicetiletá žena v domácnosti Jenifer Pioová vyjádřila obavy, že vítězství Mileie by mohlo Argentinu nasměrovat zpět k diktatuře. „Milei nemá nejmenší ponětí o tom, jak vládnout,“ míní. „Je emočně a psychicky nestabilní. Není na tom dobře,“ řekla také o politikovi, který během kampaně opakovaně vystupoval s nastartovanou motorovou pilou.

Milei nerozděluje jen Argentince, ale i zahraniční státníky. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterého dříve ekonom nazval „naštvaným komunistou“, mu popřál štěstí a úspěch, zatímco kolumbijský prezident Gustavo Petro jeho vítězství považuje za smutné pro Latinskou Ameriku.

Americký exprezident Trump ve své gratulaci Mileimu vyřídil, že je na něj hrdý. „Změníte svou zemi a vrátíte Argentině její velikost!“ podotkl také v narážce na svůj volební slogan. 

Narodil se 22. října 1970 do rodiny italského původu. Vystudoval ekonomii na soukromé Univerzitě Belgrano v Buenos Aires a na univerzitě Torcuato Di Tella. Je považován za specialistu na ekonomický růst, přednášel na argentinských i zahraničních univerzitách. Působil jako ekonom v několika národních a mezinárodních veřejných orgánech, byl hlavním ekonomem v soukromé společnosti Corporación América či v argentinské pobočce banky HSBC. Napsal několik knih a desítky vědeckých prací.

Pravicový populista Milei stojí v čele bloku Svoboda postupuje, který sdružuje libertariánské a liberální strany. Stal se jedním z favoritů prezidentské volby poté, co dostal nejvíce hlasů v povinných stranických primárkách v srpnu. V roce 2019 založil Libertariánskou stranu a od prosince 2021 je poslancem. Poté vložil svou první výplatu zákonodárce do loterie, do které se přihlásil milion zájemců. „Tyto peníze jsou moje, mohu je utratit jako každý jiný poslanec, spálit je, anebo vyhledat způsob, jak tyto peníze vrátit lidu, kterému byly ukradeny,“ prohlásil tehdy Milei.

Sám je obdivovatelem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlásá, že argentinská centrální banka by měla být zrušena, klimatickou změnu považuje za lež, sexuální výchovu označuje za spiknutí proti rodině, chce omezit právo na potrat, podporuje manželství stejnopohlavních párů a také prosazuje uvolnění pravidel pro držení střelných zbraní.

Milei rovněž slibuje ořezání státních a sociálních výdajů, rušení daní a snížení regulace. Podle deníku El País, který označuje Mileie za anarchokapitalistu, si tento politik myslí, že stát je nepřítelem lidí a svobody. Sám Milei se označuje za minarchistu, „tedy někoho, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost“.

Jedním z hlavních hesel Mileiovy prezidentské kampaně byl boj proti zavedeným politickým stranám, které podle něj zničily Argentinu. Milei také sliboval skoncovat se „sociální spravedlností“, která podle něj v Argentině způsobuje rozpočtové deficity.

Ve své kampani Milei, který se těší podpory zejména mezi mladými a lidmi z nižších sociálních vrstev, soustavně útočil na domácí měnu, a kromě jiného slíbil plné nahrazení místní měny dolarem.

V předvolební debatě také Milei zpochybnil počty pohřešovaných z dob argentinské diktatury (1976–1983), kterých podle něj nebylo 30 tisíc, jak se uvádí, ale „ 8753“.

Zdroj: ČTK

Javier Milei
Zdroj: Reuters/Agustin Marcarian

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na americké ambasádě v Rijádu propukl po výbuchu požár, píše Reuters

Na americké ambasádě v Rijádu v Saúdské Arábii propukl požár, čemuž předcházel výbuch, píše agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované zdroje. Podle zdrojů agentury AFP se v diplomatické čtvrti Rijádu ozvaly dvě hlasité exploze. Na sociálních sítích mezitím kolují zatím neověřené záběry údajného požáru ambasády.
01:17Aktualizovánopřed 1 mminutou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 3 hhodinami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...