„Model úpadku skončil,“ hlásá nový argentinský prezident. Populista Milei chce zrušit centrální banku

3 minuty
Události: Javier Milei je novým argentinským prezidentem
Zdroj: ČT24

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

„Model úpadku skončil, není cesty zpět,“ řekl třiapadesátiletý Milei ve vítězném projevu podle agentury Reuters. „Máme před sebou monumentální problémy: inflaci, nedostatek práce a chudobu. Situace je kritická a není místo pro vlažná polovičatá opatření,“ zdůraznil nově zvolený prezident.

Jeho soupeř, ministr hospodářství Sergio Massa, svým příznivcům v neděli večer místního času (v noci na pondělí SEČ) řekl, že už s Mileiem mluvil, aby mu „pogratuloval a popřál mu hodně štěstí, protože je to prezident, kterého si většina Argentinců zvolila na další čtyři roky“. Jeho slova byla v táboře podporovatelů Mileie podle listu El Clarín přijata s obrovským nadšením. Slaví se i v ulicích hlavního města Buenos Aires.

Po sečtení 99,4 procenta hlasů měl Milei jasný náskok v poměru 55,7 ku 44,3 procenta, napsala agentura AP. Z říjnového prvního kola hlasování přitom ještě vítězně vzešel Massa, představitel vládní peronistické Unie pro vlast, když druhého Mileie porazil o sedm procentních bodů.

„Je to triumf, který není ani tak zásluhou Mileie a jeho zvláštností a specifik, jako spíše poptávky po změně,“ zhodnotil výsledek analytik Lucas Romero. „To, co se projevilo ve volbách, je únava, vyčerpání a protestní hlas většiny Argentinců.“

Radikální ekonomické sliby

Argentinská média dopředu volby vnímala jako politický souboj mezi kandidátem, který představuje kontinuitu, a Mileiem, který je vnímán jako zásadní změna. Milei, kterého zahraniční agentury označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ či „pravicového populistu“, sliboval převratné ekonomické kroky, včetně nahrazení domácí měny peso americkým dolarem nebo zrušení centrální banky.

Milei, který podle odborníků usiluje o syntézu rakouské ekonomické školy a monetarismu, však zároveň přiznal, že pro plnou dolarizaci argentinské ekonomiky by potřeboval finanční injekci 40 miliard dolarů (asi 900 miliard korun), které však Argentina ve svých rezervách nemá. Škrty, rušení regulací či zánik centrální banky navíc vyžadují i souhlas parlamentu.

Za svá prohlášení Milei čelil kritice dalších favoritů v prezidentské volbě, podle ekonomů svými prohlášeními oslabuje peso. Advokátka Valeria Carrerasová, která je v zemi známá díky tomu, že zastupovala rodiny obětí nehody vojenské ponorky Ara San Juan v roce 2017, podala na Mileiho trestní oznámení kvůli podezření z „podněcování k ekonomickému násilí či finančnímu podvodu“.

Naopak Massa v kampani varoval před rušením klíčových ministerstev a ohrožením veřejných služeb, včetně zdravotnictví a školství a také sociálních programů, na které jsou mnozí Argentinci odkázáni.

Agentura AP očekává, že se nyní Argentina, kterou trápí vysoká inflace a stoupající chudoba, pod vedením muže, jenž bývá srovnáván s Donaldem Trumpem, politicky výrazně posune doprava.

Argentina slaví vítězství Mileie
Zdroj: Reuters/Cristina Sille

Protichůdné reakce veřejnosti i politiků

Právě vážné ekonomické potíže země byly hlavním důvodem, proč Mileie podporoval například šestadvacetiletý fyzioterapeut Esteban Medina. „Peníze stačí každým dnem méně a méně. Jsem kvalifikovaný člověk a můj plat na nic nestačí,“ nechal se slyšet v týdnu.

Naproti tomu šestatřicetiletá žena v domácnosti Jenifer Pioová vyjádřila obavy, že vítězství Mileie by mohlo Argentinu nasměrovat zpět k diktatuře. „Milei nemá nejmenší ponětí o tom, jak vládnout,“ míní. „Je emočně a psychicky nestabilní. Není na tom dobře,“ řekla také o politikovi, který během kampaně opakovaně vystupoval s nastartovanou motorovou pilou.

Milei nerozděluje jen Argentince, ale i zahraniční státníky. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterého dříve ekonom nazval „naštvaným komunistou“, mu popřál štěstí a úspěch, zatímco kolumbijský prezident Gustavo Petro jeho vítězství považuje za smutné pro Latinskou Ameriku.

Americký exprezident Trump ve své gratulaci Mileimu vyřídil, že je na něj hrdý. „Změníte svou zemi a vrátíte Argentině její velikost!“ podotkl také v narážce na svůj volební slogan. 

Narodil se 22. října 1970 do rodiny italského původu. Vystudoval ekonomii na soukromé Univerzitě Belgrano v Buenos Aires a na univerzitě Torcuato Di Tella. Je považován za specialistu na ekonomický růst, přednášel na argentinských i zahraničních univerzitách. Působil jako ekonom v několika národních a mezinárodních veřejných orgánech, byl hlavním ekonomem v soukromé společnosti Corporación América či v argentinské pobočce banky HSBC. Napsal několik knih a desítky vědeckých prací.

Pravicový populista Milei stojí v čele bloku Svoboda postupuje, který sdružuje libertariánské a liberální strany. Stal se jedním z favoritů prezidentské volby poté, co dostal nejvíce hlasů v povinných stranických primárkách v srpnu. V roce 2019 založil Libertariánskou stranu a od prosince 2021 je poslancem. Poté vložil svou první výplatu zákonodárce do loterie, do které se přihlásil milion zájemců. „Tyto peníze jsou moje, mohu je utratit jako každý jiný poslanec, spálit je, anebo vyhledat způsob, jak tyto peníze vrátit lidu, kterému byly ukradeny,“ prohlásil tehdy Milei.

Sám je obdivovatelem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlásá, že argentinská centrální banka by měla být zrušena, klimatickou změnu považuje za lež, sexuální výchovu označuje za spiknutí proti rodině, chce omezit právo na potrat, podporuje manželství stejnopohlavních párů a také prosazuje uvolnění pravidel pro držení střelných zbraní.

Milei rovněž slibuje ořezání státních a sociálních výdajů, rušení daní a snížení regulace. Podle deníku El País, který označuje Mileie za anarchokapitalistu, si tento politik myslí, že stát je nepřítelem lidí a svobody. Sám Milei se označuje za minarchistu, „tedy někoho, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost“.

Jedním z hlavních hesel Mileiovy prezidentské kampaně byl boj proti zavedeným politickým stranám, které podle něj zničily Argentinu. Milei také sliboval skoncovat se „sociální spravedlností“, která podle něj v Argentině způsobuje rozpočtové deficity.

Ve své kampani Milei, který se těší podpory zejména mezi mladými a lidmi z nižších sociálních vrstev, soustavně útočil na domácí měnu, a kromě jiného slíbil plné nahrazení místní měny dolarem.

V předvolební debatě také Milei zpochybnil počty pohřešovaných z dob argentinské diktatury (1976–1983), kterých podle něj nebylo 30 tisíc, jak se uvádí, ale „ 8753“.

Zdroj: ČTK

Javier Milei
Zdroj: Reuters/Agustin Marcarian

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...