Argentina požádala ve středu o více času na splácení svých dluhů. Ratingová agentura Standard & Poor's jí poté snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti o další tři stupně hlouběji do neinvestičního pásma. V zemi začaly růst obavy, že se plně rozvine další finanční krize. S nimi mají Argentici z minulosti nepříjemné zkušenosti.
Argentina se potýká s dluhy, rostou obavy z krize. Rating země spadl na CCC minus
Argentinská vláda ve středu oznámila, že plánuje s věřiteli projednat prodloužení splatnosti svého dluhu zhruba za 100 miliard amerických dolarů (2,3 bilionu korun). S&P reagovala tím, že zemi snižovala různé typy ratingů (dlouhodobý, krátkodobý). V pátek je pak naopak lehce zvýšila.
Nyní tak má Argentina ratingovou známku pro dlouhodobý úvěrový rating na stupni CCC-. To znamená, že je zde velmi nízká perspektiva splacení. Ještě ve čtvrtek byl přitom tento dluh hodnocen výrazně lepší známkou B minus.
Krok agentury okamžitě stáhnul dolů cenu argentinských státních dluhopisů, protože rozhodnutí spustilo automatický prodej ze strany některých velkých penzijních fondů v Německu.
„Jako nejpravděpodobnější scénář vidíme prodloužení splatnosti, které nebude emitent kompenzovat,“ uvedla S&P.
Prodloužení splatnosti bez patřičné kompenzace je považováno za nesplácení, ale protože nové podmínky začaly platit okamžitě, nesplácení bylo vyřešeno, uvedla agentura Reuters. Proto S&P zhoršené ratingy naopak lehce zlepšila. U dlouhodobého dluhu ze SD, tedy selektivní platební neschopnosti, právě na zmíněných CCC-. U krátkodobého z D (velmi vysoká pravděpodobnost selhání) na C.
Restrukturalizace dluhu je traumatickým tématem pro voliče, kteří si pamatují státní bankrot Argentiny z roku 2001. Ten způsobil ekonomický propad a miliony Argentinců ze střední třídy uvrhl do chudoby.
Do výrazných finančních pastí se však země dostávala i v pozdějších letech. Například v září loňského roku se argentinská vláda dohodla s Mezinárodním měnovým fondem na nových podmínkách úvěru, který měl jihoamerické zemi pomoci z krize doprovázené hlubokým poklesem domácí měny.
Argentina tak dostala 57 miliard dolarů (1,24 bilionu korun), tedy o sedm miliard více než podle původního plánu. Tamní centrální banka ale výměnou za to musela slíbit, že prakticky nebude zasahovat do kurzu pesa.
