Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, potvrdil příští kancléř Friedrich Merz. Podle něj Německo dostane silnou a akceschopnou vládu, která bude reformovat a investovat, učiní zemi bezpečnější a hospodářsky silnější. Evropa se bude moci na Německo spolehnout, dodal budoucí kancléř.
Merzovi konzervativci vyhráli únorové předčasné parlamentní volby. Ke spolupráci přizvali sociální demokraty končícího kancléře Olafa Scholze, kteří skončili ve volbách na třetím místě. Koaliční jednání začala v polovině března. Společně mají ve Spolkovém sněmu 328 poslanců z 630.
Podle koaliční smlouvy bude mít nová německá vláda osmnáct členů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít kancléře a sedm ministrů, sedm postů obsadí i SPD, bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) tři. Jména nových ministrů zatím nebyla zveřejněna, německá média se ale plní řadou spekulací.
Straně CDU připadnou kromě kancléřského postu také ministerstva hospodářství, zahraničí, zdravotnictví, dopravy a resort pro vzdělání a rodinu. Nominant křesťanských demokratů bude také v čele nového ministerstva digitalizace a státní modernizace. Členem vlády je také z titulu funkce šéf úřadu kancléře; tento post rovněž obsadí CDU.
Křesťanský demokrat bude v čele německé diplomacie poprvé po více než šedesáti letech. Spekuluje se, že by post mohl obsadit někdejší kandidát na kancléře Armin Laschet nebo mluvčí strany pro zahraniční a bezpečnostní otázky Johann Wadephul. Prakticky jisté podle agentury DPA je, že ministrem hospodářství bude dosavadní generální tajemník CDU Carsten Linnemann.
Křesťansko-sociální unie bude mít na starost ministerstva vnitra, výzkumu a zemědělství. V souvislosti s postem ministra vnitra se nejčastěji spekuluje o hlavním vyjednavači za CSU v koaličních jednáních Alexanderovi Dobrindtovi. S účastí ve vládě se počítá také u výrazné političky CSU Dorothee Bärové.
Sociální demokraté získají resorty financí, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, obrany, životního prostředí, hospodářské spolupráce a rozvoje a také bydlení a výstavby. Agentura DPA uvedla, že sedm ministerstev pro SPD je překvapivé vzhledem k výsledku, kterého strana dosáhla ve volbách. CDU/CSU volby vyhrála s 28,5 procenta hlasů, SPD byla až třetí s 16,4 procenta, a dosáhla tak nejhoršího výsledku v poválečných dějinách.
Ministrem obrany podle všeho zůstane Boris Pistorius, ministrem financí a vicekancléřem by se mohl stát spolupředseda SPD Lars Klingbeil. Ministryní hospodářské spolupráce a rozvoje by mohla zůstat Svenja Schulzeová. V případě resortu spravedlnosti se nejčastěji hovoří o braniborské soudkyni Sonje Eichwedeové.
Podpora Ukrajiny a spolupráce s USA
Strany se dohodly mimo jiné na další podpoře Ukrajiny, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, na další spolupráci se Spojenými státy, ale také na zpřísnění migrační politiky a podpoře německého hospodářství.
K posledním sporným tématům patřily daně. Zatímco SPD chtěla jejich nárůst pro lidi s nejvyššími příjmy, konzervativci byli proti a chtěli naopak zrušit takzvanou solidární daň. Bulvární list Bild nicméně napsal, že spor se podařilo vyřešit.
List také uvedl, že už jsou rozdělena i důležitá ministerstva: sociální demokracie by měla dostat resorty financí, spravedlnosti a obrany. Mohlo by to znamenat, že ve funkci zůstane v Německu oblíbený ministr obrany Boris Pistorius. CDU/CSU bude mít podle Bildu v gesci ministerstvo vnitra, čímž bude mít větší vliv na migrační politiku, a také resort zahraničí. Konzervativec byl šéfem diplomacie naposledy v letech 1961 až 1966.
Už v úvodních sondážních rozhovorech se konzervativci a sociální demokraté dohodli mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo umožnit půjčky, které by financovaly zvýšení výdajů na obranu.
Vyjednavači se shodli také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun), který má být financován z půjček. Obě opatření se podařilo stranám budoucí vlády prosadit v březnu v obou komorách parlamentu: voleném Spolkovém sněmu i Spolkové radě, která zastupuje zájmy šestnácti spolkových zemí.
Těsně po volbách Merz avizoval, že chce mít vládu sestavenou do Velikonoc. Sociální demokraté ovšem chtějí nechat o vstupu do kabinetu hlasovat členskou základnu, což zabere deset dní. Schválit koaliční dohodu musí předsednictvo CSU, CDU chce nechat hlasovat malý stranický sjezd. Je tak pravděpodobné, že se Merz kancléřem nestane do Velikonoc, ale až na začátku května. Podle agentury DPA by mohl Spolkový sněm předáka CDU/CSU do čela německé vlády zvolit 7. května. Podle Merze by se nová vláda měla ujmout úřadu na počátku příštího měsíce.
Posílení dopravního spojení s Českem
Kromě podpory Ukrajiny strany dohodnuté na koaliční vládě slibují i peníze na rozvoj dopravního spojení s Českem, chtějí také posílit Česko-německý fond budoucnosti. Merz už před únorovými volbami říkal, že chce rozvíjet vztahy se zeměmi ve střední a východní Evropě.
„Centrální části dopravní infrastruktury do Polska a Česka urychleně rozvineme,“ uvádí se v části koaliční smlouvy věnované dopravě. Strany v ní slibují, že k tomuto účelu co nejrychleji poskytnou potřebné finance. Ke zlepšení spojení s tuzemskem a Polskem vyzývali vyjednavače o budoucí vládě v minulých týdnech mimo jiné východoněmečtí politici z CDU včetně saského premiéra Michaela Kretschmera, ale i řada bavorských politiků. Spolkové země Sasko a Bavorsko s Českem sousedí.
Česko je v koaliční smlouvě zmiňováno také v souvislosti s Česko-německým fondem budoucnosti, který vzešel z Česko-německé deklarace z roku 1997 a rychle se stal klíčovým aktérem sbližování obou zemí. „Fondy budoucnosti s Českem, Řeckem a Itálií a také Nadaci pro německo-polskou spolupráci chceme posílit,“ hlásí strany ve smlouvě.
Průzkumu veřejného mínění poprvé dominovala AfD
V případě koaliční vlády CDU/CSU a SPD se v nynějším Spolkovém sněmu stane nejsilnější opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD). Ta se nyní v průzkumu veřejného mínění agentury Ipsos poprvé stala nejsilnější politickou stranou v zemi. Podle sondáže by ve volbách získala 25 procent hlasů. Unie CDU/CSU o procento méně.
Agentura Ipsos aktuální sondáž provedla mezi 4. a 5. dubnem na vzorku tisíce lidí. Řádný termín voleb v Německu je až v roce 2029.
Podpora AfD v průzkumech v posledních dnech rostla, v sondáži zveřejněné v sobotu agenturou INSA poprvé dosáhla stejného výsledku jako CDU/CSU. Obě uskupení měla 24 procent.
AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, ostatní parlamentní strany s ní odmítají spolupracovat. Na celoněmecké úrovni je strana kvůli podezření z krajně pravicového extremismu v hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy německé obdoby kontrarozvědky.
Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti spolkových zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.
