Argentinský Senát schválil balík reforem, jednání provázely násilné protesty

Násilné protesty v ulicích Buenos Aires a střety demonstrantů s policií, při nichž byly zraněny desítky lidí, provázely ve středu hlasování horní komory argentinského parlamentu. Ta po více než jedenáctihodinovém jednání jen těsně schválila zákon obsahující rozsáhlý plán ekonomických a sociálních reforem, přezdívaný podle šíře záběru zákon „ómnibus“. Některá média, například server BBC Mundo, to označila za velké legislativní vítězství prezidenta Javiera Mileie, který chce takzvanou šokovou terapií ozdravit argentinskou ekonomiku.

Jedním z klíčových bodů nového zákona, který jde ale nyní ještě zpět do dolní komory ke konečnému schválení, je ustanovení poskytující prezidentovi na rok výjimečné pravomoci. Umožňuje totiž Mileiovi vyhlásit stav nouze ve správní, ekonomické, finanční a energetické oblasti a pomocí dekretů měnit legislativu, a tím obcházet zákonodárnou moc parlamentu.

Zákon ómnibus navrhl Milei už loni v prosinci, krátce poté, co se 10. prosince ujal úřadu prezidenta. Původně zákon obsahoval na 660 článků obsahujících reformy ekonomické, finanční, fiskální či sociální, v únoru ale neprošel dolní komorou, ačkoliv už tehdy ho vláda zkrátila zhruba na polovinu článků. Až v dubnu ho poslanci schválili, a to poté, co byl dál zestručněn až na zhruba 230 článků.

V noci na čtvrtek zákon prošel v Senátu jen těsně díky dvojnásobnému hlasu šéfky horní komory Victorie Villarruelové, která je zároveň viceprezidentkou země.

Návrh zákona, jehož celý název je „zákon základů a výchozích bodů pro svobodu Argentinců“, obsahuje také možnost privatizace některých státních podniků, ač i v tomto případě musel Milei seznam zkrátit, aby parlamentem prošel. V rukou státu tak zůstane například ropná společnost YPF či argentinské aerolinky. Privatizovat se nebudou ani veřejnoprávní média, jejichž správu v únoru vláda na rok převzala s tím, že chce „zefektivnit jejich provoz“.

Argentina v ekonomické krizi

Reformy, které se týkají například i trhu práce, poškodí miliony Argentinců. Tvrdí to alespoň Mileiovi kritici, jimiž jsou zástupci levicových stran, odborů a sociálních organizací.

Proti reformám se konala už řada demonstrací. Ty středeční ale byly zatím nejnásilnější. Demonstranti v centru Buenos Aires při nich házeli na policisty kameny a zápalné lahve, policie proti nim použila slzný plyn a vodní děla. Podle místních médií se střed hlavního města podobal bojišti, několik aut hořelo.

Argentina zažívá hlubokou ekonomickou krizi. Inflace, jejíž míra dosahuje skoro 290 procent, patří mezi nejvyšší na světě. Druhá největší ekonomika Jižní Ameriky podle agentury DPA trpí kvůli přebujelému státnímu aparátu, nízké produktivitě průmyslu a rozsáhlé stínové ekonomice.

Mileiova vláda už zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Skoro 56 procent lidí v Argentině žije pod hranicí chudoby, asi osmnáct procent žije v extrémní chudobě, napsala DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 mminutami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 1 hhodinou

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než sto na 4930. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 4 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.