Argentinský Senát schválil balík reforem, jednání provázely násilné protesty

Násilné protesty v ulicích Buenos Aires a střety demonstrantů s policií, při nichž byly zraněny desítky lidí, provázely ve středu hlasování horní komory argentinského parlamentu. Ta po více než jedenáctihodinovém jednání jen těsně schválila zákon obsahující rozsáhlý plán ekonomických a sociálních reforem, přezdívaný podle šíře záběru zákon „ómnibus“. Některá média, například server BBC Mundo, to označila za velké legislativní vítězství prezidenta Javiera Mileie, který chce takzvanou šokovou terapií ozdravit argentinskou ekonomiku.

Jedním z klíčových bodů nového zákona, který jde ale nyní ještě zpět do dolní komory ke konečnému schválení, je ustanovení poskytující prezidentovi na rok výjimečné pravomoci. Umožňuje totiž Mileiovi vyhlásit stav nouze ve správní, ekonomické, finanční a energetické oblasti a pomocí dekretů měnit legislativu, a tím obcházet zákonodárnou moc parlamentu.

Zákon ómnibus navrhl Milei už loni v prosinci, krátce poté, co se 10. prosince ujal úřadu prezidenta. Původně zákon obsahoval na 660 článků obsahujících reformy ekonomické, finanční, fiskální či sociální, v únoru ale neprošel dolní komorou, ačkoliv už tehdy ho vláda zkrátila zhruba na polovinu článků. Až v dubnu ho poslanci schválili, a to poté, co byl dál zestručněn až na zhruba 230 článků.

V noci na čtvrtek zákon prošel v Senátu jen těsně díky dvojnásobnému hlasu šéfky horní komory Victorie Villarruelové, která je zároveň viceprezidentkou země.

Návrh zákona, jehož celý název je „zákon základů a výchozích bodů pro svobodu Argentinců“, obsahuje také možnost privatizace některých státních podniků, ač i v tomto případě musel Milei seznam zkrátit, aby parlamentem prošel. V rukou státu tak zůstane například ropná společnost YPF či argentinské aerolinky. Privatizovat se nebudou ani veřejnoprávní média, jejichž správu v únoru vláda na rok převzala s tím, že chce „zefektivnit jejich provoz“.

Argentina v ekonomické krizi

Reformy, které se týkají například i trhu práce, poškodí miliony Argentinců. Tvrdí to alespoň Mileiovi kritici, jimiž jsou zástupci levicových stran, odborů a sociálních organizací.

Proti reformám se konala už řada demonstrací. Ty středeční ale byly zatím nejnásilnější. Demonstranti v centru Buenos Aires při nich házeli na policisty kameny a zápalné lahve, policie proti nim použila slzný plyn a vodní děla. Podle místních médií se střed hlavního města podobal bojišti, několik aut hořelo.

Argentina zažívá hlubokou ekonomickou krizi. Inflace, jejíž míra dosahuje skoro 290 procent, patří mezi nejvyšší na světě. Druhá největší ekonomika Jižní Ameriky podle agentury DPA trpí kvůli přebujelému státnímu aparátu, nízké produktivitě průmyslu a rozsáhlé stínové ekonomice.

Mileiova vláda už zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Skoro 56 procent lidí v Argentině žije pod hranicí chudoby, asi osmnáct procent žije v extrémní chudobě, napsala DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda chystá podnikatelskou misi na Ukrajinu, řekl Babiš před odletem do Gdaňsku

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko budou zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Šéf české vlády před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 3 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 10 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 13 hhodinami

Ruský soud poslal opozičního politika Kruglova na sedm let do vězení

Moskevský soud poslal na sedm let do vězení místopředsedu opoziční strany Jabloko politika Maxima Kruglova za dva příspěvky na sociální síti o ruské válce proti Ukrajině. Jabloko je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Prokurátorka navrhovala, aby si Kruglov odpykal osm let za šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě, uvedl ve středu server Meduza.
před 16 hhodinami

Francouzský Senát chce zvýšit povědomí o nárůstu maskulinismu

Francouzský Senát varuje před vzestupem maskulinismu, který podle nové zprávy ohrožuje práva žen. Dokument Delegace pro práva žen při Senátu, do něhož měla redakce franceinfo možnost předem nahlédnout, vyzývá ke zvyšování povědomí o této ideologii a obsahuje 24 doporučení, jak fenomén omezit.
před 18 hhodinami
Načítání...