Násilné protesty v ulicích Buenos Aires a střety demonstrantů s policií, při nichž byly zraněny desítky lidí, provázely ve středu hlasování horní komory argentinského parlamentu. Ta po více než jedenáctihodinovém jednání jen těsně schválila zákon obsahující rozsáhlý plán ekonomických a sociálních reforem, přezdívaný podle šíře záběru zákon „ómnibus“. Některá média, například server BBC Mundo, to označila za velké legislativní vítězství prezidenta Javiera Mileie, který chce takzvanou šokovou terapií ozdravit argentinskou ekonomiku.
Argentinský Senát schválil balík reforem, jednání provázely násilné protesty
Jedním z klíčových bodů nového zákona, který jde ale nyní ještě zpět do dolní komory ke konečnému schválení, je ustanovení poskytující prezidentovi na rok výjimečné pravomoci. Umožňuje totiž Mileiovi vyhlásit stav nouze ve správní, ekonomické, finanční a energetické oblasti a pomocí dekretů měnit legislativu, a tím obcházet zákonodárnou moc parlamentu.
Zákon ómnibus navrhl Milei už loni v prosinci, krátce poté, co se 10. prosince ujal úřadu prezidenta. Původně zákon obsahoval na 660 článků obsahujících reformy ekonomické, finanční, fiskální či sociální, v únoru ale neprošel dolní komorou, ačkoliv už tehdy ho vláda zkrátila zhruba na polovinu článků. Až v dubnu ho poslanci schválili, a to poté, co byl dál zestručněn až na zhruba 230 článků.
V noci na čtvrtek zákon prošel v Senátu jen těsně díky dvojnásobnému hlasu šéfky horní komory Victorie Villarruelové, která je zároveň viceprezidentkou země.
Návrh zákona, jehož celý název je „zákon základů a výchozích bodů pro svobodu Argentinců“, obsahuje také možnost privatizace některých státních podniků, ač i v tomto případě musel Milei seznam zkrátit, aby parlamentem prošel. V rukou státu tak zůstane například ropná společnost YPF či argentinské aerolinky. Privatizovat se nebudou ani veřejnoprávní média, jejichž správu v únoru vláda na rok převzala s tím, že chce „zefektivnit jejich provoz“.
Argentina v ekonomické krizi
Reformy, které se týkají například i trhu práce, poškodí miliony Argentinců. Tvrdí to alespoň Mileiovi kritici, jimiž jsou zástupci levicových stran, odborů a sociálních organizací.
Proti reformám se konala už řada demonstrací. Ty středeční ale byly zatím nejnásilnější. Demonstranti v centru Buenos Aires při nich házeli na policisty kameny a zápalné lahve, policie proti nim použila slzný plyn a vodní děla. Podle místních médií se střed hlavního města podobal bojišti, několik aut hořelo.
Argentina zažívá hlubokou ekonomickou krizi. Inflace, jejíž míra dosahuje skoro 290 procent, patří mezi nejvyšší na světě. Druhá největší ekonomika Jižní Ameriky podle agentury DPA trpí kvůli přebujelému státnímu aparátu, nízké produktivitě průmyslu a rozsáhlé stínové ekonomice.
Mileiova vláda už zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Skoro 56 procent lidí v Argentině žije pod hranicí chudoby, asi osmnáct procent žije v extrémní chudobě, napsala DPA.
