Argentinský Senát schválil balík reforem, jednání provázely násilné protesty

Násilné protesty v ulicích Buenos Aires a střety demonstrantů s policií, při nichž byly zraněny desítky lidí, provázely ve středu hlasování horní komory argentinského parlamentu. Ta po více než jedenáctihodinovém jednání jen těsně schválila zákon obsahující rozsáhlý plán ekonomických a sociálních reforem, přezdívaný podle šíře záběru zákon „ómnibus“. Některá média, například server BBC Mundo, to označila za velké legislativní vítězství prezidenta Javiera Mileie, který chce takzvanou šokovou terapií ozdravit argentinskou ekonomiku.

Jedním z klíčových bodů nového zákona, který jde ale nyní ještě zpět do dolní komory ke konečnému schválení, je ustanovení poskytující prezidentovi na rok výjimečné pravomoci. Umožňuje totiž Mileiovi vyhlásit stav nouze ve správní, ekonomické, finanční a energetické oblasti a pomocí dekretů měnit legislativu, a tím obcházet zákonodárnou moc parlamentu.

Zákon ómnibus navrhl Milei už loni v prosinci, krátce poté, co se 10. prosince ujal úřadu prezidenta. Původně zákon obsahoval na 660 článků obsahujících reformy ekonomické, finanční, fiskální či sociální, v únoru ale neprošel dolní komorou, ačkoliv už tehdy ho vláda zkrátila zhruba na polovinu článků. Až v dubnu ho poslanci schválili, a to poté, co byl dál zestručněn až na zhruba 230 článků.

V noci na čtvrtek zákon prošel v Senátu jen těsně díky dvojnásobnému hlasu šéfky horní komory Victorie Villarruelové, která je zároveň viceprezidentkou země.

Návrh zákona, jehož celý název je „zákon základů a výchozích bodů pro svobodu Argentinců“, obsahuje také možnost privatizace některých státních podniků, ač i v tomto případě musel Milei seznam zkrátit, aby parlamentem prošel. V rukou státu tak zůstane například ropná společnost YPF či argentinské aerolinky. Privatizovat se nebudou ani veřejnoprávní média, jejichž správu v únoru vláda na rok převzala s tím, že chce „zefektivnit jejich provoz“.

Argentina v ekonomické krizi

Reformy, které se týkají například i trhu práce, poškodí miliony Argentinců. Tvrdí to alespoň Mileiovi kritici, jimiž jsou zástupci levicových stran, odborů a sociálních organizací.

Proti reformám se konala už řada demonstrací. Ty středeční ale byly zatím nejnásilnější. Demonstranti v centru Buenos Aires při nich házeli na policisty kameny a zápalné lahve, policie proti nim použila slzný plyn a vodní děla. Podle místních médií se střed hlavního města podobal bojišti, několik aut hořelo.

Argentina zažívá hlubokou ekonomickou krizi. Inflace, jejíž míra dosahuje skoro 290 procent, patří mezi nejvyšší na světě. Druhá největší ekonomika Jižní Ameriky podle agentury DPA trpí kvůli přebujelému státnímu aparátu, nízké produktivitě průmyslu a rozsáhlé stínové ekonomice.

Mileiova vláda už zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Skoro 56 procent lidí v Argentině žije pod hranicí chudoby, asi osmnáct procent žije v extrémní chudobě, napsala DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...