Argentinský Senát schválil balík reforem, jednání provázely násilné protesty

Násilné protesty v ulicích Buenos Aires a střety demonstrantů s policií, při nichž byly zraněny desítky lidí, provázely ve středu hlasování horní komory argentinského parlamentu. Ta po více než jedenáctihodinovém jednání jen těsně schválila zákon obsahující rozsáhlý plán ekonomických a sociálních reforem, přezdívaný podle šíře záběru zákon „ómnibus“. Některá média, například server BBC Mundo, to označila za velké legislativní vítězství prezidenta Javiera Mileie, který chce takzvanou šokovou terapií ozdravit argentinskou ekonomiku.

Jedním z klíčových bodů nového zákona, který jde ale nyní ještě zpět do dolní komory ke konečnému schválení, je ustanovení poskytující prezidentovi na rok výjimečné pravomoci. Umožňuje totiž Mileiovi vyhlásit stav nouze ve správní, ekonomické, finanční a energetické oblasti a pomocí dekretů měnit legislativu, a tím obcházet zákonodárnou moc parlamentu.

Zákon ómnibus navrhl Milei už loni v prosinci, krátce poté, co se 10. prosince ujal úřadu prezidenta. Původně zákon obsahoval na 660 článků obsahujících reformy ekonomické, finanční, fiskální či sociální, v únoru ale neprošel dolní komorou, ačkoliv už tehdy ho vláda zkrátila zhruba na polovinu článků. Až v dubnu ho poslanci schválili, a to poté, co byl dál zestručněn až na zhruba 230 článků.

V noci na čtvrtek zákon prošel v Senátu jen těsně díky dvojnásobnému hlasu šéfky horní komory Victorie Villarruelové, která je zároveň viceprezidentkou země.

Návrh zákona, jehož celý název je „zákon základů a výchozích bodů pro svobodu Argentinců“, obsahuje také možnost privatizace některých státních podniků, ač i v tomto případě musel Milei seznam zkrátit, aby parlamentem prošel. V rukou státu tak zůstane například ropná společnost YPF či argentinské aerolinky. Privatizovat se nebudou ani veřejnoprávní média, jejichž správu v únoru vláda na rok převzala s tím, že chce „zefektivnit jejich provoz“.

Argentina v ekonomické krizi

Reformy, které se týkají například i trhu práce, poškodí miliony Argentinců. Tvrdí to alespoň Mileiovi kritici, jimiž jsou zástupci levicových stran, odborů a sociálních organizací.

Proti reformám se konala už řada demonstrací. Ty středeční ale byly zatím nejnásilnější. Demonstranti v centru Buenos Aires při nich házeli na policisty kameny a zápalné lahve, policie proti nim použila slzný plyn a vodní děla. Podle místních médií se střed hlavního města podobal bojišti, několik aut hořelo.

Argentina zažívá hlubokou ekonomickou krizi. Inflace, jejíž míra dosahuje skoro 290 procent, patří mezi nejvyšší na světě. Druhá největší ekonomika Jižní Ameriky podle agentury DPA trpí kvůli přebujelému státnímu aparátu, nízké produktivitě průmyslu a rozsáhlé stínové ekonomice.

Mileiova vláda už zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Skoro 56 procent lidí v Argentině žije pod hranicí chudoby, asi osmnáct procent žije v extrémní chudobě, napsala DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 34 mminutami

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.
02:30Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoV izraelské předvolební kampani se daří bývalým generálům

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.
před 1 hhodinou

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
před 1 hhodinou

Washington chce podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
před 4 hhodinami

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 8 hhodinami

Ukrajina získá tisíc střel pro systémy Patriot, oznámil ministr obrany Chmara

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
před 9 hhodinami

Lotyšsko plánuje zakázat autobusové linky do Ruska a Běloruska

Od roku 2027 Lotyšsko plánuje zákaz pravidelné i příležitostné mezinárodní autobusové přepravy cestujících do Ruska a Běloruska, stejně jako tranzitu přes lotyšské území do těchto zemí. Počítá s tím návrh novely zákona o silniční dopravě, který připravilo ministerstvo dopravy a předložilo jej vládě k projednání.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.