Kyjev by díky české iniciativě mohl do konce roku dostat půl milionu kusů munice

Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu sto tisíc kusů munice. V Bruselu to oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Do iniciativy se dosud zapojilo osmnáct zemí, patnáct z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 tisíc kusů munice. Její celková hodnota jsou necelé dvě miliardy eur (asi 50,5 miliardy korun), doplnil vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na pokračování iniciativy bude záležet, zda se znovu zapojí další země.

Během července a srpna získá Kyjev celkem sto tisíc kusů munice. „Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům Lipavský. „Mohli bychom dodat ještě letos až 800 tisíc kusů, kdybychom měli peníze,“ dodal.

„Na samém začátku přislíbilo finanční zapojení do iniciativy osmnáct zemí, patnáct z nich finance dodalo a patnáct z nich také dodá,“ sdělil vládní zmocněnec Kopečný. Už nepředpokládá, že by zbývající tři země, které iniciativu zpočátku podpořily, nakonec poslaly i peníze. „My jsme ale rádi, že náš systém shledalo důvěryhodným patnáct států z Evropy a Severní Ameriky a že do někoho vkládají své finanční prostředky,“ uvedl Kopečný. Které země se nakonec do české muniční iniciativy nezapojí, nechtěl prozradit, podle informací ČTK je ale mezi nimi například Francie.

Díky penězům, které iniciativa obdržela od patnácti států, bude možné do konce roku dodat až půl milionu kusů velkorážové munice, která má hodnotu skoro dvě miliardy eur, přiblížil vládní zmocněnec Kopečný.

Otázkou je, zda budou země chtít v podpoře pokračovat

V současné době jsou podle Kopečného nejvíce potřeba právě finance. Teprve když je Česko, které v systému funguje jako koordinátor, má k dispozici, mohou začít reálná obchodní jednání, co se kde bude kupovat.

„Vzhledem k tomu, že munice bude nyní dodána do konce roku a že většině států trvalo tři nebo i čtyři měsíce, než poslaly své finanční příspěvky, je jasné, že musíme nyní okamžitě začít jednat o tom, co se bude dít od ledna,“ podotkl vládní zmocněnec. „Kdybychom se na to začali ptát až v zimě, tak zase budeme mít mezeru x měsíců, během kterých budou mít Ukrajinci podstatně menší množství toho, s čím střílet,“ dodal.

Česko nyní nepředpokládá, že by se k iniciativě přidaly ještě další země. Spíše doufá, že nynější partneři budou chtít v tomto způsobu pomoci Ukrajině pokračovat. „Chceme, aby byl náš systém udržitelný a dlouhodobě fungující,“ zdůraznil Kopečný.

8 minut
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný o české iniciativě dodávek munice
Zdroj: ČT24

Také součástky děl a houfnice

Češi jsou podle ministra zahraničí v každodenním kontaktu s ukrajinskými partnery, kteří si tuzemské iniciativy velmi cení. S Kyjevem řeší zejména, co přesně jejich vojáci potřebují. Podle Kopečného Ukrajincům nejčastěji chybí právě dělostřelecká munice, protivzdušná obrana a drony. „S tím třetím si dokážou poradit relativně dobře sami. Největším producentem dronů, dá se říct i na světě, je nyní právě Ukrajina. Jsou tam stovky firem, které produkují FPV drony, a ta spotřeba je ohromující. I tím, že se staly pevnou součástí nejen průzkumných jednotek, ale i dělostřelectva jako takového, tak ta spotřeba by se letos měla přiblížit až k jednomu milionu kusů,“ dodal.

To, s čím nejvíce dokáže pomoct Česko, je právě dělostřelectvo, ať už se jedná o munici, nebo děla a raketometné systémy. Podle Kopečného se iniciativa bude nyní soustředit také na součástky děl, děla jako taková a houfnice, zkrátka nejen munici.

Česká muniční iniciativa shání pro Kyjev dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba padesáti tisíc kusů munice. Praha na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun.

Některé informace ohledně iniciativy jsou velmi citlivé, zejména to, ze kterých zemí se munice nakupuje. „Je známým faktem, že se Rusko snaží podkopat naši iniciativu, snaží se nás přeplatit, i proto nechceme říkat, odkud munici bereme,“ prohlásil šéf české diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 6 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 9 hhodinami
Načítání...