Kyjev by díky české iniciativě mohl do konce roku dostat půl milionu kusů munice

Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu sto tisíc kusů munice. V Bruselu to oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Do iniciativy se dosud zapojilo osmnáct zemí, patnáct z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 tisíc kusů munice. Její celková hodnota jsou necelé dvě miliardy eur (asi 50,5 miliardy korun), doplnil vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na pokračování iniciativy bude záležet, zda se znovu zapojí další země.

Během července a srpna získá Kyjev celkem sto tisíc kusů munice. „Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům Lipavský. „Mohli bychom dodat ještě letos až 800 tisíc kusů, kdybychom měli peníze,“ dodal.

„Na samém začátku přislíbilo finanční zapojení do iniciativy osmnáct zemí, patnáct z nich finance dodalo a patnáct z nich také dodá,“ sdělil vládní zmocněnec Kopečný. Už nepředpokládá, že by zbývající tři země, které iniciativu zpočátku podpořily, nakonec poslaly i peníze. „My jsme ale rádi, že náš systém shledalo důvěryhodným patnáct států z Evropy a Severní Ameriky a že do někoho vkládají své finanční prostředky,“ uvedl Kopečný. Které země se nakonec do české muniční iniciativy nezapojí, nechtěl prozradit, podle informací ČTK je ale mezi nimi například Francie.

Díky penězům, které iniciativa obdržela od patnácti států, bude možné do konce roku dodat až půl milionu kusů velkorážové munice, která má hodnotu skoro dvě miliardy eur, přiblížil vládní zmocněnec Kopečný.

Otázkou je, zda budou země chtít v podpoře pokračovat

V současné době jsou podle Kopečného nejvíce potřeba právě finance. Teprve když je Česko, které v systému funguje jako koordinátor, má k dispozici, mohou začít reálná obchodní jednání, co se kde bude kupovat.

„Vzhledem k tomu, že munice bude nyní dodána do konce roku a že většině států trvalo tři nebo i čtyři měsíce, než poslaly své finanční příspěvky, je jasné, že musíme nyní okamžitě začít jednat o tom, co se bude dít od ledna,“ podotkl vládní zmocněnec. „Kdybychom se na to začali ptát až v zimě, tak zase budeme mít mezeru x měsíců, během kterých budou mít Ukrajinci podstatně menší množství toho, s čím střílet,“ dodal.

Česko nyní nepředpokládá, že by se k iniciativě přidaly ještě další země. Spíše doufá, že nynější partneři budou chtít v tomto způsobu pomoci Ukrajině pokračovat. „Chceme, aby byl náš systém udržitelný a dlouhodobě fungující,“ zdůraznil Kopečný.

8 minut
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný o české iniciativě dodávek munice
Zdroj: ČT24

Také součástky děl a houfnice

Češi jsou podle ministra zahraničí v každodenním kontaktu s ukrajinskými partnery, kteří si tuzemské iniciativy velmi cení. S Kyjevem řeší zejména, co přesně jejich vojáci potřebují. Podle Kopečného Ukrajincům nejčastěji chybí právě dělostřelecká munice, protivzdušná obrana a drony. „S tím třetím si dokážou poradit relativně dobře sami. Největším producentem dronů, dá se říct i na světě, je nyní právě Ukrajina. Jsou tam stovky firem, které produkují FPV drony, a ta spotřeba je ohromující. I tím, že se staly pevnou součástí nejen průzkumných jednotek, ale i dělostřelectva jako takového, tak ta spotřeba by se letos měla přiblížit až k jednomu milionu kusů,“ dodal.

To, s čím nejvíce dokáže pomoct Česko, je právě dělostřelectvo, ať už se jedná o munici, nebo děla a raketometné systémy. Podle Kopečného se iniciativa bude nyní soustředit také na součástky děl, děla jako taková a houfnice, zkrátka nejen munici.

Česká muniční iniciativa shání pro Kyjev dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba padesáti tisíc kusů munice. Praha na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun.

Některé informace ohledně iniciativy jsou velmi citlivé, zejména to, ze kterých zemí se munice nakupuje. „Je známým faktem, že se Rusko snaží podkopat naši iniciativu, snaží se nás přeplatit, i proto nechceme říkat, odkud munici bereme,“ prohlásil šéf české diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
06:02Aktualizovánopřed 6 mminutami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 18 mminutami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 39 mminutami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 42 mminutami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 50 mminutami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
16:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Nalezli naprostou zkázu.“ Před osmdesáti lety byl osvobozen tábor Bergen-Belsen

Před osmdesáti lety osvobodila britská armáda německý koncentrační tábor Bergen-Belsen v Dolním Sasku, kde podle historičky památníku Terezín Radany Rutové spatřila obraz naprosté zkázy. V táboře bylo na 55 tisíc přeživších vězňů, mezi nimiž byla velká část vážně nemocná – tito lidé byli jak psychicky, tak fyzicky vyčerpáni, přiblížila historička. „Britská armáda nalezla i vyšší tisíce lidí, kteří již byli po smrti,“ dodala.
před 2 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou brigádu odpovědnou za masakr v Sumách

Ukrajinská armáda hlásí, že zasáhla základnu 448. ruské raketové brigády v Kurské oblasti. Ta se podílela na nedělním útoku na město Sumy, při kterém zemřelo 35 lidí. O útoku informoval Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.
před 3 hhodinami
Načítání...