První zásilka munice z české iniciativy dorazila na Ukrajinu

Na Ukrajině už je dělostřelecká munice, kterou se podařilo nakoupit v mimounijních zemích díky české iniciativě. První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, informoval premiér Petr Fiala (ODS) na síti X o výsledku společného nákupu organizovaného Českem.

Fiala koncem května řekl, že na iniciativu dosud přispělo 15 zemí EU a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Memoranda s Českem podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) podepsalo k druhé polovině června 18 zemí, naposledy Island. Ukrajina by měla podle prohlášení vládních politiků dostat do konce roku asi půl milionu kusů munice, další zásilky mají dorazit v červenci.

S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel Fiala na unijním summitu v únoru. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.

Vláda bližší podrobnosti o původu munice zveřejňovat nechce, protože podle Černochové dané země mají „politiku všech azimutů“ a nechtějí se stavět na jednu, nebo druhou stranu. Opozice vládu kritizuje za to, že není jasné, kolik na iniciativu přispěje Česká republika. Zpochybňuje i kvalitu munice.

Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v úterý v pořadu Press klub Frekvence 1 řekl, že iniciativa začala spoluprací české a nizozemské vlády už na konci roku 2022, později se připojilo Dánsko. Česko podle něj nabízelo zapojení i dalším zemím, politická vůle pro větší spolupráci se ale podle něj objevila až letos.

Kopečný upřesnil, že se v rámci iniciativy nenakupuje pouze starší munice, ale i nová výroba v zemích EU i mimo ni. „Předplácí se kapacita produkční linky na několik měsíců dopředu,“ řekl. Kolik munice na Ukrajinu zatím dorazilo a zda se už používá, nechtěl říct. Podle něj to vláda oznámí v nejbližších týdnech. Dodávky podle něj budou na bojišti znát, protože Ukrajina bude získávat násobně vyšší množství munice, než jí evropští partneři dodávali dosud.

Černochová doufá, že se dodávky na bojišti projeví. „Uděláme pro to maximum možného, aby to tak bylo. Ale tu munici budou mít v ruce Ukrajinci a bude samozřejmě záležet na jejich taktice, na jejich vojenském postupu, jaký oni zvolí. My jim můžeme poskytovat podporu právě v podobě vojenského materiálu,“ sdělila ministryně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...