Doly

Organizace Greenpeace podala odvolání proti rozhodnutí, které umožňuje prodloužení těžby uhlí v Dole Bílina o pět let. Uvedl její mluvčí Lukáš Hrábek. Na konci března Obvodní báňský úřad v Mostě nepravomocně rozhodl, že Severočeské doly mohou těžit v hnědouhelném Dole Bílina až do roku 2035.

V dolech na východě Ukrajiny, které nejsou přímo ohroženy boji, pokračuje těžba uhlí. To tvoří celou třetinu energetické produkce země. Do dolů se přesunuli horníci z méně bezpečných oblastí země. I zde přitom hrozí ostřelování, které může důl proměnit v past. Horníci přesto během práce myslí spíš na bezpečí svých blízkých, kteří zůstávají na povrchu. Na východě Ukrajiny natáčel štáb ČT s redaktorem Janem Šilhanem.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Důlní neštěstí, které se ve čtvrtek stalo v uhelném dole Listvjažnaja v Kemerovské oblasti na Sibiři, si vyžádalo 51 lidských životů. Počet obětí ruské úřady podle médií snížily, když se podařilo najít živého záchranáře z pohřešované šestičlenné čety. Ruská policie v pátek zatkla dva inspektory bezpečnosti práce, kteří jsou podezřelí, že svou nedbalostí tragédii způsobili. Další osoby byly zadrženy už ve čtvrtek.

Podle předběžných údajů při důlním neštěstí v ruské Kemerovské oblasti na Sibiři ve čtvrtek zahynulo 52 lidí. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranné služby, které mezi oběti započítaly i šest záchranářů. Potvrzeno jednoznačně je doposud 14 obětí - 11 horníků a tři záchranáři. Tomu, že počet obětí ale půjde do desítek, nasvědčovala už večerní informace úřadujícího ministra pro mimořádné události Alexandra Čuprjanina, že do pátečního rána je přerušena záchranná akce. Pod zemí přitom zůstávalo 38 horníků.

Horníci v sobotu ráno vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu ČSA. Provoz v něm končí stejně jako v dalším karvinském Dole Darkov, kde horníci poslední vozík vyvezli už v úterý. Sdělila to mluvčí OKD Naďa Chattová. Důvodem postupného uzavírání dolů je skutečnost, že se v nich těžba ekonomicky již nevyplácela. Za dobu existence bylo v dole vytěženo přes 140 milionů tun uhlí.

Na celém území České republiky se šíří nemoc covid-19, na přelomu jara a léta to byl však právě moravskoslezský region, který se stal jedním z epicenter nákazy. Nemoc se projevila i u zaměstnanců těžební společnosti OKD, která je významným zaměstnavatelem. A projevila se i na budoucnosti odvětví v kraji, uspíšila totiž útlum těžby v Karviné. Končí tak dva z posledních tří aktivních dolů, poslední vozíky s uhlím z nich vyjíždí v těchto dnech. Dopadům pandemie v tuzemských regionech se věnuje pořad České televize SeČTeno.

Kdysi se tam budoval sovětský komunismus, dnes z někdejší pýchy bolševické industrializace zbyly jen ruiny. V Permském kraji, na východním konci evropské části Ruska, připomínají minulost opuštěná města.

V říjnu roku 1990 vybuchl v jedné ze slojí Dolu Barbora, který v té době nesl název 1. máj, metan. Při důlním neštěstí v Karviné zemřelo celkem třicet horníků, dalších devět bylo těžce zraněno.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Důlní památky v Krušnohoří hlásí navzdory pandemii rekordní návštěvnost. V lokalitě se od 12. století těžila řada nerostných surovin – od stříbra a cínu až po uran. Zpřístupněné štoly, které jsou zapsané jako památky na seznamu UNESCO, připomínají doby, kdy zde bylo hornictví každodenní součástí života.

Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016 získalo v Moravskoslezském kraji nejvíce křesel hnutí ANO. Společně s ODS a KDU-ČSL vytvořily koalici, která se v čele kraje udržela po celé čtyři roky. Vznikl i jejich společný program až do roku 2024. Tehdejším lídrem moravskoslezského hnutí ANO a dnešním hejtmanem je Ivo Vondrák. Při posledních krajských volbách se mu tak podařilo prolomit tehdejší koalici ČSSD a KSČM.

Tisíce případů nákazy koronavirem zaznamenali v uplynulých týdnech v sousedním Polsku. Ve Slezském vojvodství, které je průmyslovou oblastí, museli místní provozovatelé uzavřít doly a zastavit těžbu. Po červnové odstávce se už ale teď v červenci doly začínají probouzet k životu.

Dvanáct černouhelných dolů v polském Slezsku na tři týdny zastavuje těžbu. Vláda se tak rozhodla poté, co v posledních dnech testování odhalilo stovky nových případů nákazy koronavirem mezi horníky a jejich rodinami. Na region připadá víc než třetina všech infikovaných v Polsku, jinde se situace uklidňuje.

Francie, Španělsko nebo Řecko začnou v květnu postupně rozvolňovat opatření přijatá v souvislosti s šířením koronaviru. Turecko se na to chystá v druhé polovině měsíce. Například ve Francii by se měly nejdříve otevřít školky a první stupeň základních škol. V Maďarsku se zmírní omezení volného pohybu osob, lidé ale budou muset mít roušky. Země Evropské unie chtějí postupné otevírání vnitřních hranic koordinovat a přistupovat k němu až v případě příznivého vývoje šíření nemoci COVID-19. Shodli se na tom ministři vnitra členských zemí. Rekordní počty nově nakažených i mrtvých naopak hlásí Rusko.

Podívejte se, co se dělo se zámkem Jezeří v lednu 1990.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Vláda přijala novelu horního zákona, která má zajistit případné budoucí výdaje státu na odstraňování viditelných následků těžby, jako jsou třeba povrchové doly. Změna ale prošla v jiné podobě, než dojednal ministr průmyslu se zástupci Těžební unie. Firmy, které těží například uhlí, budou muset poslat peníze na vázaný účet už do poloviny roku 2022, o tři roky dříve, než se původně domluvili.

Haldy v česko-polském příhraničí, které jsou dosud termicky aktivní, škodí ovzduší méně, než se čekalo. V jejich emisích mají největší zastoupení uhlovodíky, které jsou nejméně škodlivé, těch nejrizikovějších je naopak minimum. Informovali o tom vedoucí dvouletého česko-polského výzkumu škodlivin z hald Václav Dombek z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Leszek Drobek z Hlavního báňského institutu v polských Katovicích.