V dolech na východě Ukrajiny, které nejsou přímo ohroženy boji, pokračuje těžba uhlí. To tvoří celou třetinu energetické produkce země. Do dolů se přesunuli horníci z méně bezpečných oblastí země. I zde přitom hrozí ostřelování, které může důl proměnit v past. Horníci přesto během práce myslí spíš na bezpečí svých blízkých, kteří zůstávají na povrchu. Na východě Ukrajiny natáčel štáb ČT s redaktorem Janem Šilhanem.
V době války myslí ukrajinští horníci spíš na bezpečí svých blízkých než na to vlastní
Události: Horníci v Doněcku (zdroj: ČT24)
Práce horníků se ani v době konfliktu příliš nemění. Znamená to pokaždé sestoupit 230 metrů pod zem. Jde o 230 metrů každodenní nejistoty, podle horníků ale také o nejlepší protileteckou ochranu. Těžko by hledali hlubší a rozsáhlejší kryt. Jenže ostřelování může kilometry chodeb změnit ve vězení. Z povrchu vedou dolů jen dvě šachty.
Jde o jednu z nejnebezpečnějších a nejnáročnějších profesí s dlouhodobými dopady na zdraví. Přesto horníci tvrdí, že i při práci v časech války myslí hlavně na bezpečnost svých blízkých nahoře než na svou vlastní.
Dolovat se dá až do vzdálenosti 84 kilometrů. Místo, kde v současnosti probíhá jedna z hlavních těžeb, je ale vysoké sotva půl metru. Horníci se tudy musí plazit.
Uhlí pod bojišti
„V případě odpojení elektřiny máme systém, jak dostat lidi ven i bez ní,“ vysvětluje vedoucí bezpečnostního úseku dolu DTEK Jevgenij Babyčev.
Jedním z mužů, kterého vyhnal z oblasti bojů strach, je Vladimir, který při práci slyšel ostřelování. „Všechno je u nás slyšet. Dům mám patnáct kilometrů od Marjinky. Nepříjemné,“ říká.
Devadesát procent ukrajinských zásob uhlí se skrývá pod bojišti na východě země. Uhlí z víc než poloviny dolů v rukou povstalců míří podle Kyjeva rovnou do Ruska. Ukrajinská vláda to má za krádež. Jde o miliardové částky.