Na celém území České republiky se šíří nemoc covid-19, na přelomu jara a léta to byl však právě moravskoslezský region, který se stal jedním z epicenter nákazy. Nemoc se projevila i u zaměstnanců těžební společnosti OKD, která je významným zaměstnavatelem. A projevila se i na budoucnosti odvětví v kraji, uspíšila totiž útlum těžby v Karviné. Končí tak dva z posledních tří aktivních dolů, poslední vozíky s uhlím z nich vyjíždí v těchto dnech. Dopadům pandemie v tuzemských regionech se věnuje pořad České televize SeČTeno.
Dopadů útlumu těžby se celý region obává. Nezaměstnanost v okrese Karviná je přitom jedna z nejvyšších v celé republice a – přes podpůrné programy samotného OKD a kraje pro propouštěné zaměstnance – nejspíš dojde k jejímu růstu.
Původní plány přitom počítaly s tím, že těžba bude probíhat déle. „Společnost byla optimistická s prodlužováním těžby. Koronavirus do toho skočil naprosto fatálně,“ řekla předsedkyně představenstva Vanda Staňková.
V květnu se Karviná stala jedním z epicenter, nemoc se projevila i mezi zaměstnanci OKD. Podniku se snížilo množství zaměstnanců, za prací totiž přestali dojíždět pendleři. Změnila se také struktura práce. „Místo nepřetržitých směn jsme měli zkrácenou pracovní dobu, právě proto, aby se zaměstnanci nesetkávali. A stejně jsme si jako dítě, které sáhne na horkou plotnu, na to sáhli i my a strašně jsme se spálili,“ uvedla Staňková.
Společnost proto začala v květnu po dvoutýdenní odstávce s pravidelným testováním pracovníků metodou PCR, ve které stále pokračuje, nepolevila ani bezpečnostní opatření. Celkem už bylo v OKD provedeno 65 tisíc testů.
Poslední z dolů se zavře na konci roku 2022
Během rozšíření nákazy se přitom vedení podniku muselo rozhodovat o budoucnosti těžby i v dole ČSM. „Prošli jsme si velmi těžkým obdobím a i kvůli tomu jsme se rozhodovali, jak dlouho bude probíhat těžba. Na základě střednědobého výhledu jsme se rozhodli navrhnout pokračování těžby na dole ČSM do konce roku 2022,“ uvedla Staňková.
V pátek to potvrdil také ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Necháváme ten termín otevřený, rozhodně ne letos. Nejbližší možný termín je konec roku 2022, to není ještě úplně definitivně stanovené, bude o tom určitě diskuse v následujících měsících. Bude to rozhodně záviset na vývoji cen uhlí, i na celkových ekonomických výsledcích společnosti,“ řekl Havlíček.
V Karviné se tak necelé dva roky bude těžit jen v jednom dole, což se v novodobé historii ještě nestalo. Podle ředitele provozu OKD Davida Hájka to však nese i řadu rizik. „Pokud máte pět dolů a 25 porubů a nějaké riziko vás postihne, ztráta se dá nahradit. Kdežto na dole ČSM budou v provozu tři až pět porubů současně, nikdy už ne více,“ uvedl Hájek.
Podnik tak podle něj bude muset rizikům co nejvíce předcházet a pro těžbu vybírat taková místa, která jimi nebudou zatížená a uhlí v nich bude natolik kvalitní, že jeho dobývání bude efektivní.
OKD bude mít od března už jen okolo 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků. Před 30 lety v dolech OKD pracovalo více než 100 tisíc lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50 tisíc zaměstnanců, před deseti lety v dolech pracovalo zhruba 17 tisíc lidí.
Na OKD jsou napojeny stovky dalších firem, v ohrožení jsou tisíce pracovních míst
Pro končící zaměstnance OKD slouží speciální sociální program Nová šichta, který se jim snaží najít nové uplatnění. Hlásit se do něj mohou jak odcházející zaměstnanci, tak společnosti, které nové pracovníky hledají. Firem se přihlásily asi dvě stovky, novou práci už našly desítky propuštěných lidí. Horníkům pomáhá také projekt kraje Moje místo, na každé šachtě má pobočku i úřad práce.
Kraj ale nezasáhne pouze propouštění v OKD. S podnikem spolupracuje řada menších dodavatelských firem, které tak také budou propouštět. Šéf moravskoslezské hospodářské komory Jan Březina uvedl, že jich je asi sedm stovek. Podle náměstka moravskoslezského hejtmana Jakuba Unucky (ODS) se to bude týkat dalších asi 4200 pracovních míst.
Zatímco pro OKD jsou přichystané speciální programy, dodavatelské nebo spotřebitelské společnosti se s následky útlumu musí potýkat samy. „Potřebují radu, kam směřovat svou výrobu,“ uvedl Březina.
Komora otevře příští týden první poradenské centrum. „Firma musí projít restrukturalizací, změnou výrobního programu. Nám jde skutečně o zachování podnikatelských subjektů,“ přiblížil Březina. Některé firmy podle něj zvažují expandovat na australský trh, kde je těžba stále významným ekonomickým hybatelem, jiné zase chtějí zůstat v tuzemsku.
Firmám napojeným na těžební společnost se chystá pomoci také kraj ve spolupráci se státem. Společnosti by měl například podpořit při výplatách odchodného, zapojit je chce také do chystaných projektů jako je třeba oprava železničního uzlu Ostrava nebo elektrifikace trati z krajského města do Frenštátu pod Radhoštěm. „Jsou to všichni ti svářeči, kteří dřív svařovali pro OKD,“ přiblížil Unucka.
Jen v dopravě se podle něj v kraji chystá investovat 50 miliard do roku 2030. „Pokud se to povede uspořádat tak, že to začne už v roce 2023, tak by konec OKD nemusel skutečně způsobit žádný velký problém,“ uvedl náměstek. Jednání o tomto plánu podle něj s ministerstvem dopravy probíhají.
S ukončení těžby se sníží i proud peněž do rozpočtu Karviné
Útlum těžby bude znamenat i pokles příjmů města Karviná, ze společnosti OKD do městské kasy proudilo asi 60 až 70 milionů korun ročně. „To představuje asi 6 procent na příjmové stránce našeho rozpočtu,“ uvedl náměstek primátora Karviné Miroslav Hajdušík (KSČM).
Město se podle něj už několik let chystá na útlum těžby a nárůst nezaměstnanosti, která by podle odhadů mohla v Karviné dosáhnout 10 procent. Ve spolupráci s krajem tak připravuje průmyslovou zónu nad Barborou, dalším z uzavřených dolů.
Příprava se však protáhla kvůli přihlašování spolků do územních řízení, podle Hajdušíka tak zóna stále není hotová. „Už ale jednáme s vlastníkem pozemků, abychom je mohli odkoupit společně s Moravskoslezským krajem a snažit se co nejvíce přilákat investory, aby náhrada za OKD byla alespoň částečná,“ uvedl Hajdušík.
Méně peněž bude proudit i menším obcím, kterým OKD roky posílalo peníze za vytěženou tunu uhlí. Třeba ve Stonavě se ale na pokles příjmů připravují už delší dobu, obec investovala například do sportovní haly, fotbalového hřiště, domu s pečovatelskou službou, do škol i dětského hřiště. A některé obce v západní části regionu se rozhodly čelit výzvám společně. Platforma MSK Západ chce kromě nezaměstnanosti a životního prostředí řešit třeba problémy spojené s odpady a elektrifikaci trasy Opava-Krnov-Olomouc.
Ze špatně vnímaného kraje by se mohla stát turistická destinace
Moravskoslezský region je pevně spojený s těžbou a těžkým průmyslem. S tím se však pojí i další faktory, kraj je často vnímán jako oblast se znečištěným životním prostředím. Například stav ovzduší se ale zlepšuje, množství polétavého prachu se každý rok snižuje. Vnímání kraje přesto zvenčí není pozitivní.
Rektor Slezské univerzity v Opavě a ekonom Pavel Tuleja míní, že se průmyslově zaměřený region bude muset přeorientovat. „Nejjednodušší cesta je posílit sektor terciální, oblast cestovního ruchu. Region stojí na pomezí tří států, což je zajímavá poloha,“ řekl Tuleja. Návštěvníky by mohly přilákat také industriální stavby. To se podařilo v ostravských Dolních Vítkovicích, které patří mezi nejpopulárnější industriální památky ve střední Evropě. Pozornost by se podle ekonoma měla zaměřit také na služby spojené s vědou a výzkumem.
S epidemií však řada firem obzvlášť obezřetně zvažuje své investice a nižší je proto i ochota přeorientovat podnikání. Tuleja vidí v krizi příležitost, pomoci by jí měl ale také kraj a stát. „Máme krásný příklad v Polsku. Tam existují speciální strefy ekonomiczne (ekonomické zóny – pozn. redakce), které by měly být využívány i tady. Nebudete odvádět dividendy, nebudete platit daně, pokud peníze investujete v kraji,“ popsal.
Problémem je podle něj i to, že se struktura regionu v minulosti vytvářela uměle. „Když stát stál u vzniku umělé struktury, tak by se měl postarat i o to, aby se jeho struktura změnila,“ uvedl Tuleja. Vedení kraje se podle něj v posledních letech snaží pomoci vylepšit obrázek regionu. „Ale bohužel to, co se tvoří dlouhodobě, nezměníte za čtyři roky,“ řekl ekonom.
Unucka připomněl, že v Ostravě se s těžbou skončilo už před 26 lety a město od té doby prošlo proměnou. Stejně tak by to podle něj mohlo být i v Karviné. Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) podotkl, že z asi 750leté historie města se asi třetina točila právě kolem těžby uhlí. „Dnešní mladí se dívají na uhlí jako na minulost. Věřím, že totéž čeká Karvinou, Orlovou a všechny další místa a města v Karvinské pánvi,“ uvedl Macura.
Ostravě se v posledních letech podařilo snížit zadlužení města, a tak může v koronavirové krizi navýšit investice. Radnice také podporuje místní podnikatele. „Ostrava trpěla tím, že většina lidí byla v zaměstnaneckém poměru. Jedním z našich cílů je právě podpora podnikání,“ uvedl Macura.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že útlum těžby bude mít na Karvinsku pozitivní dopad na životní prostředí, ani to není zcela jednoznačné. Řada podniků se totiž bez uhlí neobejde a bude je proto muset dopravovat odjinud. Do oceláren nebo do tepláren tak nejspíš bude, alespoň nějaký čas, proudit uhlí z Austrálie nebo ze zámoří. Možné jsou také dodávky z Polska, které má však podle Unucky taktéž omezené zásoby. V takovém případě by se navíc uhlí muselo vozit přes už tak velmi vytížený bohumínský železniční uzel.
Dalším problémem bude skládkování uhlí. Zatímco doposud měly společnosti materiál k dispozici přesně ve chvíli, kdy jej potřebovali, po útlumu jej budou muset nejprve uskladnit, což s sebou opět nese ekologickou zátěž.
