Uhlí strana 4 z 5

Bez tepla a teplé vody zůstává asi tisíc lidí v Rokytnici v Orlických horách. Společnost Ekoenergy Moravia dodávky přerušila v sobotu. Důvodem je spor s městem o cenu a doplatek za letošní rok. Rokytnice se obrátila na Energetický regulační úřad. Chce, aby vydal předběžné opatření a obnovení dodávek nařídil. Město se zároveň snaží dohodnout i s dodavatelem.

Energetická společnost ČEZ Teplárenská v příštím roce zvýší ceny tepla z elektráren a tepláren v průměru o dvacet procent, což bude v průměru kolem 123 korun měsíčně. Ke zdražení přispělo zejména navýšení nákladů na povolenky a na výrobu, informoval ČEZ. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, mnohde na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.

S přicházejícím ochlazením začíná čím dál více domácností topit. Že bude letošní zima dražší, je jisté i přes zastropování cen energií. Podražila i tradičně levnější tuhá paliva jako uhlí nebo dřevo. Obojí je navíc místy nedostatkové. Situace nutí k úsporám nejenom rodiny, ale i města.

Ruská společnost Gazprom zahájila zkušební dodávky zemního plynu z pole Kovykta, největšího na východní Sibiři, do plynovodu Síla Sibiře, který vede do Číny. Zařízení na přepravu plynu by podle firmy měla začít fungovat v prosinci. Do Číny letos rovněž zvýšilo Rusko vývoz uhlí, a to zhruba o třetinu. Tento nárůst zpomalují problémy s dopravní logistikou.

Některé nákladní vlaky by mohly mít na tratích přednost před vlaky osobní dopravy. Uvažuje o tom ministerstvo dopravy v souvislosti s energetickou krizí. Podobné pravidlo již připravilo pro své železnice Německo. V Česku by za mimořádných okolností mohly před osobními vlaky jet a nezastavovat nákladní vlaky s uhlím či plynem.

Polsko chce do konce letošního roku oznámit jméno firmy, která mu postaví první jadernou elektrárnu. O zakázku se uchází americký Westinghouse, francouzská EDF a korejská KHNP, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Další teplárny v Česku ohlašují zdražování. Zhruba na dvojnásobek zvedly ceny v Brně, a to i po započítání vládního cenového stropu na plyn. Od listopadu si tam výrazně připlatí asi sto tisíc domácností. V Břeclavi už dřív oznámili dokonce pětinásobné zdražení. Hlavním důvodem je vysoká cena plynu, na kterém je řada tepláren závislá. Další dodavatelé podle jejich profesního sdružení zdraží v následujících týdnech. Topná sezóna přitom sotva začala.

Po pátečním výbuchu v uhelném dole na severu Turecka zemřelo nejméně 22 lidí, několik dalších osob utrpělo zranění, z toho osm horníků je v nemocnici na jednotce intenzivní péče, uvedl večer podle agentury Anadolu ministr zdravotnictví Fahrettin Koca.

V Orlové na Karvinsku začala likvidace Dolu Lazy. Uhlí se v něm těžilo od roku 1890. Demolice většiny povrchových staveb bude hotová do konce roku. Důl byl uzavřen koncem listopadu 2019. Místní šachta patřila mezi největší v celém revíru.

Rakousko se kvůli dočasnému zařazení jádra a plynu mezi zelené investice obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie. Oznámila to ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová. Podle agentury APA se k rakouské žalobě chce připojit také Lucembursko.

Kvůli drahým energiím zájem o tuhá paliva roste a uhlí je nedostatek. Ze skladů v pohraničí si ho odvážejí nejen čeští, ale i polští zákazníci. Těch v posledních týdnech přibývá. Uhlí je totiž v Česku třikrát levnější. Některé prodejny už musí zákazníky i odmítat. Uhlí mají vyprodané na dva týdny dopředu.

Polské město Walbrzych plánuje zavést drastická opatření na úsporu energií, městské podniky začnou šetřit na osvětlení i vytápění. Radnice také vyčlenila budovy, kde se lidé budou moci zadarmo ohřát. Podle radnice totiž kvůli vysokým cenám plynu nebo chybějícímu uhlí někteří obyvatelé nevytopí své domovy. Město ale plánuje dál plně vytápět botanickou zahradu se vzácnými tropickými rostlinami.

V dolech na východě Ukrajiny, které nejsou přímo ohroženy boji, pokračuje těžba uhlí. To tvoří celou třetinu energetické produkce země. Do dolů se přesunuli horníci z méně bezpečných oblastí země. I zde přitom hrozí ostřelování, které může důl proměnit v past. Horníci přesto během práce myslí spíš na bezpečí svých blízkých, kteří zůstávají na povrchu. Na východě Ukrajiny natáčel štáb ČT s redaktorem Janem Šilhanem.

Evropská unie musí zabránit spekulacím na komoditních burzách co nejrychleji, protože to jinak destabilizuje celý evropský prostor, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška. Věří tomu, že se české vládě podaří najít řešení energetické krize, zdůraznil ale, že je potřeba přijmout rychlá a odvážná řešení. Pro evropské politiky je podle něj obtížně přijatelné přijímat speciální daň z nadměrných příjmů pro energetické společnosti.

Průmysl v Česku v červenci zpomalil meziroční růst na 0,8 procenta z červnových 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,3 procenta, což bylo mimo jiné ovlivněné i čerpáním celozávodních dovolených. Červencové výsledky ukazují podle analytiků na blížící se recesi. Ke zhoršení situace podle nich dále přispěje energetická krize.

Po domácnostech a firmách hlásí problémy s cenami i samotným zajištěním dodávek taky tuzemský veřejný sektor. Podle ministra průmyslu Josefa Síkely (za STAN) by je měl řešit státní obchodník s energiemi. Opozici vadí, že návrh přichází pozdě. Cena plynu je nyní na burzách pětkrát vyšší než loni.

Prudký růst cen energií začíná těžce dopadat i na Polsko. V ohrožení jsou tisíce podniků ve službách, které jsou závislé na dodávkách plynu a elektřiny. Jejich ceny podražily o stovky procent. Míra inflace se navíc v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 procenta. Problém mohou mít přes zimu i statisíce domácností, které stále využívají k vytápění domovů uhlí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že těžba uhlí v OKD bude pokračovat i po roce 2023, pokud bude alespoň ekonomicky neutrální. Společnost OKD by tak mohla vytěžit veškeré zásoby uhlí. Vláda rozhodla o prodloužení těžby v OKD minimálně do konce roku 2023.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Německá vláda schválila soubor závazných opatření na úsporu energie. Veřejné budovy by se neměly vytápět na více než devatenáct stupňů, v halách a na chodbách se pak nebude topit vůbec. Domácí bazény se nebudou smět ohřívat plynem a elektřinou. Vlaky s uhlím také dostanou na vytížených koridorech přednost před osobními.

Meziroční růst cen výrobců přetrvával i v červenci. Nejvýrazněji stouply opět v zemědělství, a to o 39,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 26,8 procenta, ceny stavebních prací o třináct procent a ceny tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdražování v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalilo. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle ekonomů tlak na růst cen v nebližším období nepoleví.

Stát pomůže lidem s platbami energií už letos, a to ve výši pěti tisíc korun, řekl  ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V rozhovoru pro ČT uvedl, že na jednu domácnost má připadnout až 17,5 tisíce korun. Lidem má s drahými energiemi pomoci úsporný tarif. Novelu, která jeho zavedení umožní, podepsal začátkem týdne prezident Miloš Zeman. Sociální tarif nic neřeší, kritizoval v pořadu Devadesátka jednatel poradenské společnosti ENA Vladimír Štěpán.

Polsko řeší neočekávaný problém. V celé Evropě se uhlím netopí v tolika domácnostech jako právě tady, země ale zakázala dovážet surovinu z Ruska, a nyní jí má nedostatek. Proto apeluje na domácí průmysl, aby víc těžil, a zároveň hledá nové možnosti dovozu. Vláda se také chystá vyplatit části domácností, které topí uhlím, jednorázový příspěvek, protože ceny rychle rostou.

Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Opatření, která mají začít platit od srpna, mají zemi připravit na nadcházející zimu.