Uhlí strana 4 z 5

Kvůli drahým energiím zájem o tuhá paliva roste a uhlí je nedostatek. Ze skladů v pohraničí si ho odvážejí nejen čeští, ale i polští zákazníci. Těch v posledních týdnech přibývá. Uhlí je totiž v Česku třikrát levnější. Některé prodejny už musí zákazníky i odmítat. Uhlí mají vyprodané na dva týdny dopředu.

Polské město Walbrzych plánuje zavést drastická opatření na úsporu energií, městské podniky začnou šetřit na osvětlení i vytápění. Radnice také vyčlenila budovy, kde se lidé budou moci zadarmo ohřát. Podle radnice totiž kvůli vysokým cenám plynu nebo chybějícímu uhlí někteří obyvatelé nevytopí své domovy. Město ale plánuje dál plně vytápět botanickou zahradu se vzácnými tropickými rostlinami.

V dolech na východě Ukrajiny, které nejsou přímo ohroženy boji, pokračuje těžba uhlí. To tvoří celou třetinu energetické produkce země. Do dolů se přesunuli horníci z méně bezpečných oblastí země. I zde přitom hrozí ostřelování, které může důl proměnit v past. Horníci přesto během práce myslí spíš na bezpečí svých blízkých, kteří zůstávají na povrchu. Na východě Ukrajiny natáčel štáb ČT s redaktorem Janem Šilhanem.

Evropská unie musí zabránit spekulacím na komoditních burzách co nejrychleji, protože to jinak destabilizuje celý evropský prostor, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška. Věří tomu, že se české vládě podaří najít řešení energetické krize, zdůraznil ale, že je potřeba přijmout rychlá a odvážná řešení. Pro evropské politiky je podle něj obtížně přijatelné přijímat speciální daň z nadměrných příjmů pro energetické společnosti.

Průmysl v Česku v červenci zpomalil meziroční růst na 0,8 procenta z červnových 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,3 procenta, což bylo mimo jiné ovlivněné i čerpáním celozávodních dovolených. Červencové výsledky ukazují podle analytiků na blížící se recesi. Ke zhoršení situace podle nich dále přispěje energetická krize.

Po domácnostech a firmách hlásí problémy s cenami i samotným zajištěním dodávek taky tuzemský veřejný sektor. Podle ministra průmyslu Josefa Síkely (za STAN) by je měl řešit státní obchodník s energiemi. Opozici vadí, že návrh přichází pozdě. Cena plynu je nyní na burzách pětkrát vyšší než loni.

Prudký růst cen energií začíná těžce dopadat i na Polsko. V ohrožení jsou tisíce podniků ve službách, které jsou závislé na dodávkách plynu a elektřiny. Jejich ceny podražily o stovky procent. Míra inflace se navíc v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 procenta. Problém mohou mít přes zimu i statisíce domácností, které stále využívají k vytápění domovů uhlí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že těžba uhlí v OKD bude pokračovat i po roce 2023, pokud bude alespoň ekonomicky neutrální. Společnost OKD by tak mohla vytěžit veškeré zásoby uhlí. Vláda rozhodla o prodloužení těžby v OKD minimálně do konce roku 2023.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Německá vláda schválila soubor závazných opatření na úsporu energie. Veřejné budovy by se neměly vytápět na více než devatenáct stupňů, v halách a na chodbách se pak nebude topit vůbec. Domácí bazény se nebudou smět ohřívat plynem a elektřinou. Vlaky s uhlím také dostanou na vytížených koridorech přednost před osobními.

Meziroční růst cen výrobců přetrvával i v červenci. Nejvýrazněji stouply opět v zemědělství, a to o 39,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 26,8 procenta, ceny stavebních prací o třináct procent a ceny tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdražování v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalilo. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle ekonomů tlak na růst cen v nebližším období nepoleví.

Stát pomůže lidem s platbami energií už letos, a to ve výši pěti tisíc korun, řekl  ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V rozhovoru pro ČT uvedl, že na jednu domácnost má připadnout až 17,5 tisíce korun. Lidem má s drahými energiemi pomoci úsporný tarif. Novelu, která jeho zavedení umožní, podepsal začátkem týdne prezident Miloš Zeman. Sociální tarif nic neřeší, kritizoval v pořadu Devadesátka jednatel poradenské společnosti ENA Vladimír Štěpán.

Polsko řeší neočekávaný problém. V celé Evropě se uhlím netopí v tolika domácnostech jako právě tady, země ale zakázala dovážet surovinu z Ruska, a nyní jí má nedostatek. Proto apeluje na domácí průmysl, aby víc těžil, a zároveň hledá nové možnosti dovozu. Vláda se také chystá vyplatit části domácností, které topí uhlím, jednorázový příspěvek, protože ceny rychle rostou.

Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Opatření, která mají začít platit od srpna, mají zemi připravit na nadcházející zimu.

Uhelné společnosti plánovaly těžbu utlumit, ale nakonec ji spíše rozšiřují. Reagují na energetickou krizi a rizika spojená s dodávkami surovin z Ruska. Sokolovská uhelná zdůvodňuje rozšíření těžby v lomu Jiří potřebou zajistit dostatek uhlí na zimní sezonu. Podobně se zachová i OKD na Karvinsku.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Uhlí se na Karvinsku bude dolovat přinejmenším do konce příštího roku a možná ještě o dva roky déle. O prodloužení rozhodlo ministerstvo financí, pod které spadá společnost OKD. Původní záměr počítal s koncem těžby už letos. Výrazně ale vzrostla poptávka a zároveň i cena suroviny na trzích, a právě to umožňuje pracovat v šachtách dál. OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí až do roku 2025. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.

Polsko se potýká s nedostatkem uhlí. Příčinou je útlum těžby v minulých letech a zákaz dovozu suroviny z Ruska a Běloruska. Na trhu chybí asi dvacet milionů tun. Vláda navíc zavedla limit ceny, prodejcům se tak obchody nevyplatí a krachují.

Francouzská vláda plánuje letos v zimě opět uvést do provozu v březnu odstavenou uhelnou elektrárnu v obci Saint-Avold na severovýchodě země. Elektrárna by fungovala pouze v případě potřeby, opatření je dočasné a reaguje na dění spojené s válkou na Ukrajině a na napětí na trhu s energiemi, uvedlo francouzské ministerstvo pro energetickou tranzici. Informovala o tom stanice BFM TV.

Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy. Jde o druhý varovný stupeň. Přímé dopady na domácnosti zatím nové opatření mít nebude. Vláda nepočítá ani s úpravou cen, vyzvala ale k šetření. Kabinet se navíc hodlá ještě víc zaměřit na plnění zásobníků, uvolnil na to dalších v přepočtu víc než 370 miliard korun.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Vzhledem k rostoucím cenám uhlí polská vláda schválila, že domácnosti používající tento typ paliva ho budou moci nakupovat za garantovanou cenu 996 zlotých (asi 5300 korun) za tunu. Firmy, které budou zákazníkům prodávat uhlí za tuto cenu, dostanou od státu náhradu ušlého zisku nejvýše 750 zlotých za tunu.

Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu (EP) v úterý odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka. Konečné slovo bude mít v červenci parlamentní plénum, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců.

Stát opět nabízí peníze na výměnu starých kotlů za ekologičtější vytápění. Kraje právě začínají přijímat žádosti. V takzvaných kotlíkových dotacích rozdělí přes pět miliard korun. Zatímco dříve mohl žádat o dotaci každý, nově jsou určené pouze pro domácnosti s nižšími příjmy, zejména pro seniory. Vzhledem k Ruskem rozpoutané válce na Ukrajině také končí podpora topení zemním plynem. Zájem o výměnu kotle je enormní. Kapacity firem jsou tak naplněné a čekací lhůty v řádu měsíců.