Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.
Vládní stropy na ceny energií by mohly skončit, zní z kabinetu. Lidé stále nakupují tuhá paliva
8 minut
Události: Vládní stropy na energie a zájem o tuhá paliva
Například Svatopluk Boček platí energie ve dvou nemovitostech. Topí hlavně plynem, v rodinném domě, kde žije, za něj vydá zhruba třicet až čtyřicet tisíc korun ročně. Před vyššími částkami ho letos u obou dodavatelů chránil vládní strop. „V obou fakturách za minulou zimu je tam zohledněný, u jednoho to snižuje o tisíc korun za megawatthodinu a u druhého skoro o dva tisíce,“ potvrzuje.
U dodavatelů má roční smlouvu, ke zlevňování však přistoupila každá z dodavatelských společností jinak. „Jeden dodavatel bez toho, aniž bych se o to zajímal, tak sám od sebe nám už tento rok zlevnil třikrát,“ oceňuje Boček. Druhý dodavatel však podle jeho slov cenu nesnížil, v létě prý poslal pouze nabídku se zlevněním od září v případě, že s ním uzavře smlouvu na tři roky.
Nové nabídky představily svým zákazníkům v posledních týdnech třeba E.ON, innogy, Pražská energetika nebo MND. U zákazníků teď dodavatelé zároveň pozorují zájem o fixace. „To je možná spojeno s tím, že se blíží konec stropů a také velkoobchodní ceny neklesají tak rychle. To znamená, že zákazníci možná cítí nějakou nejistotu,“ přiblížil mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.
V příštím roce je však možné, že platby za energie znovu stoupnou. Vrátit se totiž mohou poplatky za obnovitelné zdroje, které stát od loňského října odpustil. Průměrná domácnost se spotřebou tři megawatthodiny za ně dříve platila zhruba 1800 korun ročně. Diskusi o znovuzavedení označil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) za nejsložitější v rámci rozpočtových jednání na příští rok.
Ministerstvo chce zajistit stabilizaci cen
„Předkládám vládě návrhy, které by na jedné straně znamenaly výrazné snížení veřejných výdajů na stabilizaci cen energií, zároveň by ale do určité míry umožnily stabilizace cen energií,“ kalkuluje ministr. Podle mluvčí ministerstva financí Petry Vodstrčilové politická jednání stále probíhají a jednotlivé výdaje se tak ještě mohou v detailu změnit.
„Pokud jde o poplatky za obnovitelné zdroje, ten zbytek je takzvaná regulovaná část energií. To jsou náklady na ztráty v síti, na systémové služby a tato částka je také vysoká, jedná se o 35 miliard,“ upřesnil ministr Síkela. Právě od poplatků za obnovitelné zdroje stát spotřebitele před rokem osvobodil. A zatím není jasné, jestli je domácnosti a firmy budou muset příští rok platit znovu.
„Dokážu si představit, že poplatek bude nižší, protože to jednoznačně prodražuje cenu pro domácnosti,“ uvedl člen sněmovního hospodářského výboru Michal Kučera (TOP 09).
Opozice nabízí vlastní řešení podpory domácností a firem. „Buď snížit stropy, nebo rozvolňovat pozvolna regulovanou složku energie, ale pokud chce někdo udělat to, že zruší zastropování a současně přenese všechny výdaje za regulované ceny energie na spotřebitele, tak to bude opět rána,“ soudí místopředseda dolní komory Karel Havlíček (ANO).
Definitivní podobu státního rozpočtu na příští rok má vláda v plánu schvalovat za dva týdny. Jasněji by tak mělo být i o podpoře obnovitelných zdrojů.
Zájem o tuhá paliva
Řada domácností ovšem k vytápění používá tuhá paliva, mimo jiné kvůli ceně. Možnost zakoupit si levnější dřevo z lesů nabízí například Městské lesy Žďár nad Sázavou. Tuto službu nabízejí druhým rokem. Zadarmo si pak dřevo mohou lidé odnést z úklidu po těžbě. Zájemcům lesníci přidělí prostor v lese a ten následně musí vyčistit.
Topit tímto dřevem po sběru ale lesníci nedoporučují, mělo by alespoň rok vysychat. I tak je o palivo zdarma zájem velký, hlásí se i tři zájemci denně. „Mají o to zájem převážně lidé staršího věku, kteří jsou na tuto práci v lese ještě zvyklí, takže většinou kategorie 60 plus,“ popisuje správce majetku žďárských lesů Radek Zlesák.
Sto padesát korun za kubický metr pak zaplatí zákazníci, kteří si stromy označené lesníky sami pokácejí. Nejméně pracný je pak nákup už nařezaného dřeva, za něj ale lidé zaplatí zhruba pětkrát víc.
Trvalá poptávka po uhlí
Jiný typ paliva pak používá třeba František Studený ze Staňkova na Domažlicku, uhlí kupuje každý rok. Za patnáct metráků zaplatí přibližně 10 700 korun. Uhlí objednával s předstihem, proto ho obdržel už nyní, ovšem dodavatel – sklad v Holýšově – jej má momentálně nedostatek.
„Není dostatečná kvalita a díky tomu se samozřejmě zkrátily dodávky, třeba příští týden byly pokráceny úplně,“ vysvětluje stav majitel skladu Miloslav Čermák. V pořadníku je teď dalších 60 zákazníků, odbavují je postupně. Ceny letos zatím neměnili.
Podle Čermáka je možné, že dodávky rozvezou do poloviny října. „Dneska je cena podobná, jestli je uhlí z Komořan nebo z Ledvic. Je tam rozdíl třeba desetikoruny na metrák u nás, takže nic zásadního,“ říká. Cena se podle něj pohybuje kolem 670 až 680 korun za sto kilogramů.
Auta s uhlím v současnosti jezdí prakticky nonstop i z uhelného skladu v Tuklatech na Kolínsku, další vozí surovinu z dolů přímo do Tuklat. I tam na uhlí kvůli velkému zájmu zákazníků čekají déle než obvykle. Jejich zákazníci mají největší zájem o takzvaný „ořech jedna“. Sto kilogramů tohoto paliva vyjde na 640 korun, drobnější varianta je o deset korun levnější.
Zákazníků mají podobně jako v Holýšově zhruba stejně jako loni. Ani tam ceny měnit zatím nechtějí. Počítají ale, že uhlí doly v sezoně zdraží, odhadem o deset procent.
Počet spotřebitelů stále roste
V tuzemsku je téměř čtyři a půl milionu domácností, jejich počet se stále zvyšuje. Jako hlavní zdroj vytápění používají přes dva miliony z nich právě elektřinu a zemní plyn, konkrétně plynové kotle vytápějí skoro 1,7 milionu obydlí. Ty elektrické pak vyhřívají více než 330 tisíc domácností.
Na dálkové vytápění je v Česku připojeno přes 1,7 milionu bytů, tepelné čerpadlo pak využívá přes devadesát tisíc domácností. Tam, kde je to možné – hlavně v rodinných domech – se vytápí tuhými palivy. Palivové dřevo nebo dřevěné pelety používá jako hlavní zdroj tepla přes 340 tisíc domácností, některé obce pak nabízejí i možnost jeho samovýroby. Domácnosti tak mohou ušetřit i desítky tisíc korun ročně.
Černým nebo hnědým uhlím, případně briketami topí víc než 300 tisíc domácností. Uprostřed topné sezóny je zpravidla dražší. I proto se domácnosti většinou zásobují v létě a objednávají ho s předstihem.
