Data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském Dole Turów, bude posuzovat nově ustavená česká skupina hydrogeologů. Po jednání s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK) to v úterý oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Čeští geologové budou dohlížet na stěnu v Turówě. Má zabránit unikání vody
8 minut
Studio ČT24: Spodní vodu u Dolu Turów budou hlídat experti
První shrnutí informací o ročním fungování stěny dostane česká strana koncem června. Posoudí je geologové, hydrogeologové ze státních ústavů a akademičtí pracovníci. Pracovní skupina potom bude pracovat kontinuálně, případně navrhne vylepšení stěny. Hladík ustavení skupiny vysvětlil tím, že je pro něj důležité mít v ruce kvalitní interpretaci informací.
Stěna je dlouhá dvanáct set metrů, hluboká asi sto padesát. Pokud to nebude stačit, musí ji polská strana prodloužit, případně prohloubit.
Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko během prvního roku fungování stěny dostalo, ukazují, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje. „Co se zatím projevilo, dává naději, že to může fungovat,“ uvedl.
Půta ustavení skupiny ocenil, na tiskové konferenci také podotkl, že Hladík plánuje výjezd do Polska, kde bude jednat s tamní ministryní o vydání starší sady dat o situaci na polské straně hranic. Tlumočit tam podle Půty má, že zadržování starších dat nepřispívá k pozitivnímu vnímání dohody českou veřejností.
Oba politici nicméně zdůraznili, že dohoda pomohla ke kontinuálnímu toku informací o stavu životního prostředí na hranici, data o podzemních vodách jsou poslední, u kterých mohou být pochybnosti. Hnědouhelný důl leží v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí, podle kritiků především ničí podzemní vody v okolí dolu.
„Lidé v obcích si stěžují, že jim chybí důkazy o tom, že je stěna účinná. Obávají se, že jim studny vyschnou dříve, než stihne kraj vybudovat nové vodovody, přivaděče a úpravny vody. O účinnosti stěny pochybují také nevládní ekologické organizace, podle kterých by bylo nejlepším řešením úplné zastavení těžby,“ přiblížila redaktorka ČT Jana Šrámková.
Polsko chce v Turówě těžit do roku 2044
Česko-polskou dohodu o řešení vlivu těžby v Dole Turów uzavřely vlády 3. února loňského roku. Polsko vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přibližně 1,1 miliardy korun) a Praha stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.
Na záchranu vody už poslali Poláci Libereckému kraji bezmála devět set milionů korun a dalších 250 milionů dostal stát na dlouhodobý monitoring.
Letos na konci února povolila Varšava prodloužení těžby v dole do roku 2044. Ekologové s rozhodnutím nesouhlasí, protože podle nich vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.
Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) poskytuje úřad veřejnosti transparentně a podle zákona všechny dostupné informace, které od polské strany získává. Michal Pastvinský, ředitel zahraničního odboru MŽP a zmocněnec pro Dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v Dole Turów nedávno prohlásil, že polská strana své závazky plní, probíhá velmi intenzivní komunikace, díky čemuž má Česko konečně možnost téměř on-line monitorovat vliv těžby na životní prostředí.
Půta v úterý informoval, že těsně za státní hranicí letos začne růst val, který má zabránit pohledu na důl z Česka a chránit tak krajinný ráz. Z peněz, které dostal kraj na účet, bude letos zaplacena úpravna vod v Machníně u Liberce, odkud povedou přivaděče do dalších obcí. Do konce května kraj také rozhodne o první vlně podpory malých projektů financovaných z polských peněz.
