Uhlí strana 5 z 5

Těžba na mosteckém velkolomu Československé armády (ČSA) končí. Stroje jedou už jen v útlumovém režimu. Hospodaření těžební firmy Severní energetická miliardáře Pavla Tykače zůstává mnoho let po sobě v záporných výsledcích. Společnost navíc stále neuhradila téměř miliardu a půl na zákonem stanovené rekultivace. Ty musí těžební společnosti zaplatit jako daň ze svého podnikání na účet přírody. Politici ale firmě Pavla Tykače vyšli vstříc už v minulosti a i nyní plánují, jak jí s finančními náklady ulevit – přes Evropskou unii. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Ondřej Stratilík.

Společnost OKD připravuje pro těžbu černého uhlí poslední takzvané poruby, tedy důlní díla, ve kterých se dobývá užitkový nerost. Poslední vozíky by měly surovinu dopravit na povrch v polovině příštího roku. Energetické uhlí má přitom společnost už do konce letošního roku vyprodané. O případném prodloužení těžby by ale muselo rozhodnout ministerstvo financí, které chce v nejbližších týdnech zveřejnit výsledky analýzy.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.

V pátek se začalo s demolicí jedné ze dvou uhelných elektráren v Prunéřově u Kadaně. Firma ČEZ, které zařízení patří, chce místo využít například ke stavbě továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Plocha by měla být připravena do konce roku. Samotná demolice bude probíhat postupně. Bagry s hydraulickými nůžkami najely do areálu v pátek ráno a začaly postupně rozebírat chladicí věž číslo 6. Prunéřov I je jednou z nejstarších uhelných elektráren v Česku a je už mimo provoz. Naopak elektrárna Prunéřov II zatím ještě funguje.

Ruskou ekonomiku nečekají dobré vyhlídky. Tamní HDP by měl poklesnout zhruba o desetinu, příští rok by pak měla ekonomika stagnovat. Podle ekonomického experta a analytika Petra Zahradníka jsou veřejné finance ale stále v relativně dobrém stavu díky obchodu s nerostnými zdroji.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.

Ruský útok na Ukrajinu způsobil na světových komoditních trzích největší šok od sedmdesátých let minulého století, kdy arabští těžaři zastavili vývoz ropy na Západ podporující Izrael. V úterý to uvedla Světová banka (SB) ve své zprávě o vyhlídkách komoditních trhů. Varovala, že ceny komodit se budou držet na mimořádně vysokých úrovních také v příštích dvou letech.

Plán skončit v Česku se spalováním uhlí do roku 2033 platí, shodují se představitelé vládní koalice. Také limity těžby podle zodpovědných ministerstev zůstávají neměnné. Do jejich záměru ale zasahuje Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině a s tím spojená nejistota ohledně dodávek plynu, který má surovinu částečně nahradit. Vláda by proto podle opozice měla říct, jaké zdroje bude využívat. Energetici připouští, že krátkodobé řešení může být zase v uhlí.

Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině hledají evropské země způsoby, jak být co nejméně závislé na dodávkách uhlí, ropy a zemního plynu z Ruska. Třeba Polsko ukončí dovoz těchto ruských komodit do konce roku. V Německu zvažují alternativní dodavatele i ekologičtější zdroje energie. Podle odborníků by se ale země odstřihnutím od ruského plynu dostala do hluboké recese.

Hnědé uhlí by se v Česku mohlo těžit i po roce 2033. Přestože má vláda toto datum v programovém prohlášení jako konečné pro využívání této suroviny, začala nyní jednat s těžaři o možnostech prodloužení těžby. Hlavním důvodem je podle kabinetu zajištění energetické bezpečnosti státu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že v současné době není nikdo schopen zodpovědně říct, kdy skončí těžba uhlí. Zástupci kabinetu v posledních měsících mění postoj z programového prohlášení vlády, ve kterém koalice původně plánovala odklon od uhlí do roku 2033. Představensto OKD schválilo, že těžba černého uhlí na Karvinsku se oproti plánu prodlouží do druhého kvartálu 2023. Podle původních plánů měla skončit letos.

Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.

Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger jsou na Ukrajině. Navštívili i město Buča, kde ukrajinská armáda našla po odchodu Rusů stovky zmasakrovaných civilistů. Von der Leyenová během návštěvy podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie, informuje agentura Reuters. Unie zároveň přijala pátý balík sankcí proti Rusku. Na jeho základě mimo jiné od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí. Postihy zpřísňují i USA, Velká Británie a Japonsko, k sankcím se přidala i Černá Hora. Rusko a západní země pokračují ve vzájemném vyhošťování diplomatů.

Zástupci zemí Evropské unie se ve čtvrtek po dvou dnech jednání shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům z Ruska a Běloruska své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu.

Spojené státy oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí prezidenta Vladimira Putina. Také Velká Británie zmrazila aktiva Sberbank a Moskevské kreditní banky a oznámila, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Naopak státy EU se zatím neshodly na nových sankcích proti Rusku. Různé názory měly na embargo na ruské uhlí či na zákaz ruské lodní dopravy.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Planeta se otepluje výrazně rychleji, než se lidstvo zavázalo. Cílem klimatických dohod bylo udržet oteplení do 1,5 stupně nad předprůmyslovou éru, ale podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) se zdá, že teploty vzrostou přibližně dvojnásobně.

Zásadní pro zajištění dodávek plynu je, aby Evropská unie postupovala jako celek a jednotně, shodují se zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Že by ale skutečně došlo na zastavení dodávek ruského plynu, spíše nepředpokládají. Podle jihočeského hejtmana a bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je ale také potřeba připravit se na to, že odstavení uhlí nepůjde tak rychle, jak se čekalo. Bartuška, Kuba a Třešňák diskutovali v Událostech, komentářích.

Při neštěstí v hnědouhelném Dole Soko na jihovýchodě Srbska v pátek zemřelo nejméně osm horníků a dvacet dalších bylo zraněno. Informovala o tom stanice RTS s odvoláním na zdravotnické úřady. Podle serveru Novosti byl příčinou výbuch metanu.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku, nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Varšava vyzvala zbytek EU ke zdanění dovozu obou surovin. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz spolu mluvili o záměru banky Gazpromu měnit platby za plyn z eur na rubly.

Politici i ekonomové v pořadu Události, komentáře diskutovali o dopadech extrémního růstu cen pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) obhajoval kontrolu marže prodejců, podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) ale nová vládní opatření obyčejným lidem nepomůžou. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se obává, že současná krize bude mít na ekonomiku větší dopad než covid.

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.