Uhlí strana 5 z 5

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Vzhledem k rostoucím cenám uhlí polská vláda schválila, že domácnosti používající tento typ paliva ho budou moci nakupovat za garantovanou cenu 996 zlotých (asi 5300 korun) za tunu. Firmy, které budou zákazníkům prodávat uhlí za tuto cenu, dostanou od státu náhradu ušlého zisku nejvýše 750 zlotých za tunu.

Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu (EP) v úterý odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka. Konečné slovo bude mít v červenci parlamentní plénum, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců.

Stát opět nabízí peníze na výměnu starých kotlů za ekologičtější vytápění. Kraje právě začínají přijímat žádosti. V takzvaných kotlíkových dotacích rozdělí přes pět miliard korun. Zatímco dříve mohl žádat o dotaci každý, nově jsou určené pouze pro domácnosti s nižšími příjmy, zejména pro seniory. Vzhledem k Ruskem rozpoutané válce na Ukrajině také končí podpora topení zemním plynem. Zájem o výměnu kotle je enormní. Kapacity firem jsou tak naplněné a čekací lhůty v řádu měsíců.

Těžba na mosteckém velkolomu Československé armády (ČSA) končí. Stroje jedou už jen v útlumovém režimu. Hospodaření těžební firmy Severní energetická miliardáře Pavla Tykače zůstává mnoho let po sobě v záporných výsledcích. Společnost navíc stále neuhradila téměř miliardu a půl na zákonem stanovené rekultivace. Ty musí těžební společnosti zaplatit jako daň ze svého podnikání na účet přírody. Politici ale firmě Pavla Tykače vyšli vstříc už v minulosti a i nyní plánují, jak jí s finančními náklady ulevit – přes Evropskou unii. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Ondřej Stratilík.

Společnost OKD připravuje pro těžbu černého uhlí poslední takzvané poruby, tedy důlní díla, ve kterých se dobývá užitkový nerost. Poslední vozíky by měly surovinu dopravit na povrch v polovině příštího roku. Energetické uhlí má přitom společnost už do konce letošního roku vyprodané. O případném prodloužení těžby by ale muselo rozhodnout ministerstvo financí, které chce v nejbližších týdnech zveřejnit výsledky analýzy.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.

V pátek se začalo s demolicí jedné ze dvou uhelných elektráren v Prunéřově u Kadaně. Firma ČEZ, které zařízení patří, chce místo využít například ke stavbě továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Plocha by měla být připravena do konce roku. Samotná demolice bude probíhat postupně. Bagry s hydraulickými nůžkami najely do areálu v pátek ráno a začaly postupně rozebírat chladicí věž číslo 6. Prunéřov I je jednou z nejstarších uhelných elektráren v Česku a je už mimo provoz. Naopak elektrárna Prunéřov II zatím ještě funguje.

Ruskou ekonomiku nečekají dobré vyhlídky. Tamní HDP by měl poklesnout zhruba o desetinu, příští rok by pak měla ekonomika stagnovat. Podle ekonomického experta a analytika Petra Zahradníka jsou veřejné finance ale stále v relativně dobrém stavu díky obchodu s nerostnými zdroji.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.

Ruský útok na Ukrajinu způsobil na světových komoditních trzích největší šok od sedmdesátých let minulého století, kdy arabští těžaři zastavili vývoz ropy na Západ podporující Izrael. V úterý to uvedla Světová banka (SB) ve své zprávě o vyhlídkách komoditních trhů. Varovala, že ceny komodit se budou držet na mimořádně vysokých úrovních také v příštích dvou letech.

Plán skončit v Česku se spalováním uhlí do roku 2033 platí, shodují se představitelé vládní koalice. Také limity těžby podle zodpovědných ministerstev zůstávají neměnné. Do jejich záměru ale zasahuje Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině a s tím spojená nejistota ohledně dodávek plynu, který má surovinu částečně nahradit. Vláda by proto podle opozice měla říct, jaké zdroje bude využívat. Energetici připouští, že krátkodobé řešení může být zase v uhlí.

Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině hledají evropské země způsoby, jak být co nejméně závislé na dodávkách uhlí, ropy a zemního plynu z Ruska. Třeba Polsko ukončí dovoz těchto ruských komodit do konce roku. V Německu zvažují alternativní dodavatele i ekologičtější zdroje energie. Podle odborníků by se ale země odstřihnutím od ruského plynu dostala do hluboké recese.

Hnědé uhlí by se v Česku mohlo těžit i po roce 2033. Přestože má vláda toto datum v programovém prohlášení jako konečné pro využívání této suroviny, začala nyní jednat s těžaři o možnostech prodloužení těžby. Hlavním důvodem je podle kabinetu zajištění energetické bezpečnosti státu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že v současné době není nikdo schopen zodpovědně říct, kdy skončí těžba uhlí. Zástupci kabinetu v posledních měsících mění postoj z programového prohlášení vlády, ve kterém koalice původně plánovala odklon od uhlí do roku 2033. Představensto OKD schválilo, že těžba černého uhlí na Karvinsku se oproti plánu prodlouží do druhého kvartálu 2023. Podle původních plánů měla skončit letos.

Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.

Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger jsou na Ukrajině. Navštívili i město Buča, kde ukrajinská armáda našla po odchodu Rusů stovky zmasakrovaných civilistů. Von der Leyenová během návštěvy podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie, informuje agentura Reuters. Unie zároveň přijala pátý balík sankcí proti Rusku. Na jeho základě mimo jiné od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí. Postihy zpřísňují i USA, Velká Británie a Japonsko, k sankcím se přidala i Černá Hora. Rusko a západní země pokračují ve vzájemném vyhošťování diplomatů.

Zástupci zemí Evropské unie se ve čtvrtek po dvou dnech jednání shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům z Ruska a Běloruska své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu.

Spojené státy oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí prezidenta Vladimira Putina. Také Velká Británie zmrazila aktiva Sberbank a Moskevské kreditní banky a oznámila, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Naopak státy EU se zatím neshodly na nových sankcích proti Rusku. Různé názory měly na embargo na ruské uhlí či na zákaz ruské lodní dopravy.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Planeta se otepluje výrazně rychleji, než se lidstvo zavázalo. Cílem klimatických dohod bylo udržet oteplení do 1,5 stupně nad předprůmyslovou éru, ale podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) se zdá, že teploty vzrostou přibližně dvojnásobně.

Zásadní pro zajištění dodávek plynu je, aby Evropská unie postupovala jako celek a jednotně, shodují se zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Že by ale skutečně došlo na zastavení dodávek ruského plynu, spíše nepředpokládají. Podle jihočeského hejtmana a bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je ale také potřeba připravit se na to, že odstavení uhlí nepůjde tak rychle, jak se čekalo. Bartuška, Kuba a Třešňák diskutovali v Událostech, komentářích.