Ruská společnost Gazprom zahájila zkušební dodávky zemního plynu z pole Kovykta, největšího na východní Sibiři, do plynovodu Síla Sibiře, který vede do Číny. Zařízení na přepravu plynu by podle firmy měla začít fungovat v prosinci. Do Číny letos rovněž zvýšilo Rusko vývoz uhlí, a to zhruba o třetinu. Tento nárůst zpomalují problémy s dopravní logistikou.
Gazprom je ruský polostátní podnik, nad kterým má kontrolu Kreml. Na konci roku 2019 začala firma plynovodem Síla Sibiře dodávat plyn do Číny z pole Čajanda.
Plynovod má kapacitu 38 miliard metrů krychlových ročně a je klíčový ve snaze Moskvy přesměrovat dodávky energií ze Západu. Za ruskou agresi vůči Ukrajině totiž západní státy uvalily na Rusko tvrdé sankce.
V roce 2020 vyvezl Gazprom do Číny 4,1 miliardy metrů krychlových plynu, o rok později se objem exportu zvýšil asi na jedenáct miliard metrů krychlových. Očekává se, že příští rok vyveze Rusko do Číny zhruba dvaadvacet miliard metrů krychlových plynu.
Od začátku roku o třetinu více uhlí do Číny
Čína kromě plynu nyní hledá ze zahraničí také dodávky uhlí. Souvisí to s tím, že v době protipandemických omezení uzavřela mnoho dolů v hlavních uhelných regionech, v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko a v provincii Šen-si. Poptávka po uhlí v odvětvích výroby elektřiny a vytápění se s příchodem zimy přirozeně zvýší.
Moskva chce zvýšit dodávky energetických surovin do Asie, aby kompenzovala propad vývozu na Západ, který na Rusko uvalil sankce za jeho invazi na Ukrajinu. Rusko je šestým největším producentem uhlí na světě a spolu s Indonésií a Austrálií patří k největším vývozcům této suroviny.
Podle ruských zdrojů z dopravního odvětví zvýšila země v období od ledna do srpna dodávky uhlí do Číny po železnici přibližně o třetinu na 27,6 milionu tun. V loňském roce při dodávkách 223 milionů tun dosáhl podíl Ruska na celosvětovém vývozu uhlí sedmnácti procent.
Logistické potíže
S nárůstem vývozu směrem na východ do Asie však Rusové naráží na některé logistické problémy. „Mnohé z nás prodejci informovali, že nakládka i časy dodání se zpozdí,“ řekl jeden z čínských obchodníků s uhlím agentuře Reuters. Jiný zdroj uvedl, že některým obchodníkům prodejci nebo těžaři jen sdělili, že dodávka uhlí byla odložena kvůli nedostatku železniční kapacity a že se může zpozdit o několik týdnů.
Problém s omezením infrastruktury uznal i první místopředseda ruské vlády Andrej Bělousov. Tento uvedl, že situace s vývozem uhlí a přetížením železničního systému se nestabilizovala, i když se podle něj zlepšuje.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak uvedl, že Rusko plánuje zvýšit kapacitu své infrastruktury, včetně kapacity východních přístavů. Do roku 2031 ji tam chce Moskva zvýšit o 55 až 211 milionů tun ročně ze současných 150 milionů tun.
Z celkového objemu 223 milionů tun uhlí vyvezeného z Ruska v loňském roce bylo podle ministerstva energetiky 49 milionů tun dodáno do Evropy. Ruská vláda očekává, že export uhlí může kvůli sankcím letos klesnout o 22 procent a v roce příštím o dalších 31 procent.
