Bez tepla a teplé vody zůstává asi tisíc lidí v Rokytnici v Orlických horách. Společnost Ekoenergy Moravia dodávky přerušila v sobotu. Důvodem je spor s městem o cenu a doplatek za letošní rok. Rokytnice se obrátila na Energetický regulační úřad. Chce, aby vydal předběžné opatření a obnovení dodávek nařídil. Město se zároveň snaží dohodnout i s dodavatelem.
Třetí den se radiátor v bytě paní Müllerové na sídlišti v Rokytnici nezahřál. Dcera jí poslala ventilátor na teplý vzduch. „Mám si ho zapnout, kdybych byla v nouzi. Horší je to s teplou vodou. Mám jenom sprchu a člověk se musí umývat ve škopku. Každého to zaskočilo, že si můžou dovolit teď na zimu vypnout topení a teplou vodu,“ poznamenala.
Bez vytápění a teplé vody je od soboty v Rokytnici tři sta padesát domácností na sídlišti a v některých rodinných domech.
Radnice v říjnu dodavateli Ekoenergy Moravia vypověděla smlouvu. Firma provozuje tři kotelny ve městě. Požaduje doplatek přes půl milionu kvůli zdražení dřevěných pelet.
„To vůbec nerozporujeme, bereme to. Naše priorita teď je zajistit dodávky tepla, to znamená, že se domluvíme, jakou částku budeme platit za služby,“ řekl starosta Rokytnice v Orlických horách Luboš Michalec (Sdružení pro Rokytnici).
Sejde se mimořádné zastupitelstvo
„Topit začneme, až bude nová smlouva s městem. Teď posíláme panu starostovi návrh smlouvy,“ uvedl ředitel Ekoenergy Moravia Luděk Koch. Zřejmě v úterý se mimořádně sejdou zastupitelé.
„Takové jednání se v průběhu topné sezony nedělá. Nemůže si někdo vzít rukojmí tisíc lidí a tvářit se, že chce všechno domluvit, a realita je úplně jiná,“ poznamenal hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS).
„Za vzniklou situaci může podle mého názoru město. Nemělo vypovídat smlouvu, mělo uzavřít dodatek a mohlo se dále topit,“ řekl opoziční zastupitel Rokytnice v Orlických horách Jiří Štěpán (ČSSD).
Škola je připravená na distanční výuku
Bez tepla a teplé vody je taky dvě stě padesát žáků a pedagogů rokytnické základní školy. „Já jsem tady čtyřicet let školník a tohle jsem nezažil, aby se v pondělí ve škole nezatopilo,“ postěžoval si školník Jaroslav Unger.
Prvňáci si pro zahřátí zacvičili. „Učitelé volí takové aktivity, aby děti neseděly v lavicích, aby se pohybovaly, i na distanční výuku jsme připravení,“ řekl ředitel školy Zdeněk Dušek.
Do ústavu sociální péče zase hejtmanství svezlo třicet přímotopů z jiných zařízení v kraji. „Pokud se dávají na pokoje klientů, je to proto, abychom dodrželi teplotu dvacet stupňů,“ vysvětlila ředitelka Eva Fremuthová. Energetický regulační úřad nabídl pomoc s uzavřením smlouvy. Město jako odběratel o to ale musí požádat.
Ceny tepla se zvýšily i jinde
Teplo zdražilo i v jiných městech, záleží na rozhodnutí jednotlivých tepláren a zdrojích, které k výrobě tepla používají. Třeba ČEZ Teplárenská oznámila, že zvedne ceny průměrně o dvacet procent.
Napřiklad v Brně si od listopadu průměrná domácnost připlatí měsíčně zhruba patnáct set korun navíc. „Máme s naším dodavatelem plynu smluvně zajištěn plyn. To znamená, pokud plyn fyzicky bude v zásobnících, bude v Evropě, budeme moci z tohohle plynu vyrobit teplo,“ řekl vedoucí odboru prodeje tepla a energií Teplárny Brno Jiří Klíč. V Jablonci nad Nisou zákazníci platí od září zhruba o dvanáct set korun navíc.
Zřejmě nejvyšší cenu za teplo v republice platí ve Vrbně pod Pradědem. V polovině září totiž dodavatel plynu vypověděl smlouvu městské teplárně. Ceny tak poskočily na trojnásobek.
„Ta vysoká cena by měla trvat jenom tři měsíce, protože od ledna by mělo dojít k zastropování energií,“ řekl starosta Vrbna pod Pradědem Petr Kopínec (ANO).
Podobně jsou na tom v Břeclavi. I tam stejná společnost přestala plyn dodávat. Všechny teplárny své nové ceníky ještě nezveřejnily. Většina to chce udělat v následujících týdnech.
Domácnosti přecházejí na tuhá paliva
Účty se zvednou i těm domácnostem, které k vytápění využívají plyn a elektřinu. Domácnosti s plynovým kotlem zaplatí za rok přes sto tisíc korun. S tepelným čerpadlem to bude asi osmdesát tisíc. Příští rok se díky zastropování cen náklady sice sníží, i tak ale budou vyšší než loni.
Kvůli vysokým cenám energií přecházejí domácnosti, které mají možnost, na jiné alternativy. Vytápění hnědým uhlím vyjde letos na necelých třicet tisíc. Černé uhlí je o poznání dražší. Ten, kdo topí dřevem, zaplatí zhruba padesát tisíc za rok. I proto je o palivové dřevo letos velký zájem, zákazníci na něj čekají i čtvrt roku.
„Nejdražší varianta je buk, dá se říct, že to je nejoblíbenější krbové dříví, nejlevnější varianta je smrk. Čerstvé dříví bukové naštípané bez DPH dva tisíce korun za prostorový metr sypaný, smrkové 1450 plus DPH,“ spočítal prodejce palivového dřeva a pelet Tomáš Broukal.
