Další teplárny v Česku ohlašují zdražování. Zhruba na dvojnásobek zvedly ceny v Brně, a to i po započítání vládního cenového stropu na plyn. Od listopadu si tam výrazně připlatí asi sto tisíc domácností. V Břeclavi už dřív oznámili dokonce pětinásobné zdražení. Hlavním důvodem je vysoká cena plynu, na kterém je řada tepláren závislá. Další dodavatelé podle jejich profesního sdružení zdraží v následujících týdnech. Topná sezóna přitom sotva začala.
Teplárny výrazně zdražují. Největší cenový skok čeká ty plynové
Události: Teplo rychle zdražuje (zdroj: ČT24)
„Plynové teplárny, které už teď ohlašují ceny na celý rok, už v lednu nejspíš nic měnit nebudou. Ale v případě ostatních tepláren, které využívají uhlí nebo biomasu, tam se určitě ceny od ledna měnit budou,“ upozorňuje výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Například brněnské domácnosti průměrně zaplatí měsíčně zhruba o patnáct set korun víc. Ze zemního plynu v Brně vyrábějí asi osmdesát procent tepla a právě kvůli jeho cenám teď zdražují. Zatímco loni je stál nákup suroviny miliardu, příští rok to bude skoro pětkrát tolik.
„Spočítali jsme naši nákladovou cenu zemního plynu a abychom měli vyrovnané hospodaření, tak jsme museli přistoupit ke zdražení zhruba o dvojnásobek,“ upřesnil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Martin Hájek v Událostech, komentářích upozornil, že ceny, které nyní nastavila brněnská teplárna, nebudou ničím neobvyklým. „Na úroveň, kterou má Brno, se budou dostávat všechny plynové teplárny. Některé jsou už dokonce významně výš. To bude bohužel cena, která bude u plynových tepláren normální,“ podotkl.
Bez zastropování by teplárny zdražily ještě víc, řekl Síkela
Zástupci vlády považují za důležitý krok zastropování cen. „Naše vláda dělá maximum pro to, aby ochránila domácnosti i firmy před energetickou krizí a před vysokými cenami energií. Právě zavedení cenového stropu jak u plynu, tak elektřiny je toho důkazem. S brněnskými teplárnami jsme tento týden jednali a oni řekli, že pokud bychom nezavedli toto opatření, tak by byli nuceni zvednout ceny za teplo ještě více,“ konstatoval ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
Zároveň pripomněl, že cena plynu opět klesla a nyní je na nejnižší úrovni od letošního června. Během pátku se pohybovala i pod hranicí 140 eur za megawatthodinu. I tak je ale cena výrazně výš než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za megawatthodinu.
„Pro ty, kteří se ocitnou opravdu ve složité situaci, je přichystaný příspěvek na bydlení. Jednáme také s teplárnami a samozřejmě s dopravci o tom, jak zajistit i v průběhu zimy pružnou dopravu uhlí do tepláren,“ dodal ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Opozice ale situaci hodnotí jinak. „Vláda to totálně promáchla. Zastropování, a to ještě na úrovních, které jsou mimořádně vysoké vůči ostatním zemím, bude až de facto od začátku roku. To znamená, že v tomto roce se všech dotknou ty neuvěřitelné ceny, včetně ceny za teplo,“ zdůraznil místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček.
UK: Teplárny přepisují ceníky (zdroj: ČT24)
Uhlí a biomasa pomáhají držet ceny dole
Naopak hlavními zdroji plzeňských tepláren jsou uhlí a biomasa, a to společně s komunálním odpadem. „Víc než tři čtvrtiny naší skládky paliv už dneska zabírá biomasa – obnovitelný zdroj energie, přičemž se snažíme utlumovat spotřebu uhlí, nicméně v současné době je velmi dobře, že pořád máme domácí zdroj energie pro vytápění města Plzeň,“ popsal výrobní ředitel Plzeňské teplárenské Jan Skřivánek.
I proto, že v Plzni nejsou závislí na plynu, jsou jednou z mála tepláren, která ceny nezvedá. Třeba pražské teplárny zveřejnily nové ceníky už v červnu. Od druhé poloviny roku tak zdražily v průměru o dvanáct procent.
Zdražení energií
Zatím lidé v průměru pocítili pětinové zdražení tepla, vyplývá z nejnovějších dat statistiků o inflaci. Mezi zdroji je ale výrazný rozdíl. Cena plynu pro spotřebitele za rok poskočila o 86 procent, tuhých paliv o 56 procent a elektřiny o 38 procent.
Pomohl by nouzový stav?
Situace s energiemi je natolik vážná, že by se dalo uvažovat o vyhlášení nouzového stavu, zmínil v Událostech, komentářích hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). „V nouzovém stavu budeme a v tomto procesu by se dala spousta věcí urychlit. Nebo vymyslet jiný legislativní proces, kde by se daly věci dělat rychleji. Například zákon o veřejných zakázkách nás limituje neskutečným způsobem. Nebyli bychom schopni rychle vysoutěžit jiné zdroje nebo technologie,“ řekl.
Zdůraznil také, že v Ústeckém kraji chybí masivní podpora na vývoj vodíku. „To je surovina budoucnosti. Nakonec bychom ani plyn ze zásobníků nepotřebovali a byli bychom soběstační,“ vysvětlil.
„Pro mě je ten nouzový stav trochu úsměvný, když si uvědomím, co opozice vždycky říkala, když měl být vyhlášen například v souvislosti s Ukrajinou. Věřím, že to bez nouzového stavu zvládneme,“ reagovala na Schillerova slova středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Ujistila, že na stole je řada opatření a je nutné, aby je vláda dobře a srozumitelně vysvětlila, což se jí zatím dost dobře nepodařilo. „V tom by měla přidat, protože lidé, ale i firmy – malé i velké –, to potřebují pochopit. A vědět, že každý segment bude mít nějakou sérii opatření,“ prohlásila Pecková.