Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu města, zdraží od listopadu pro své odběratele o 888 korun na gigajoule (GJ) na 1672 korun za GJ včetně DPH. Průměrná domácnost se spotřebou tepla 20 GJ za rok zaplatí měsíčně asi o patnáct set korun víc.
„Jednoznačně hlavní příčinou nárůstu ceny tepelné energie je současná energetická krize, spojená se skokovým zvýšením obchodních cen zemního plynu, které vzrostly o více než pět set procent v porovnání s předchozím rokem,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Zvýšená cena tepla podle Fajmona zohledňuje v plné míře zastropování ceny plynu pro příští rok, které na začátku října schválila vláda. „Navýšená cena tepla nekopíruje skutečný strmý nárůst ceny zemního plynu na burze. To umožnilo nejen zastropování cen plynu, ale i promyšlená strategie nákupu zemního plynu v čase. Plyn pro rok 2023 jsme začali nakupovat v létě roku 2021 a nakupujeme jej postupně. Svou roli sehrává i využití tepla ze spalovny odpadu SAKO Brno,“ doplnil Fajmon.
Finanční ředitel tepláren Přemysl Měchura upozornil, že bez vládních opatření i opatření samotných tepláren by cena za teplo v Brně rostla ještě výrazně víc. „U průměrné domácnosti, jejíž roční náklady na teplo jsou podle nového ceníku 33 400 korun, by bez zastropování ceny plynu a dalších vládních opatření tato roční suma vzrostla ještě o 9300 korun a bez opatření tepláren o dalších sedm tisíc korun ročně,“ doplnil.
Snižování závislosti na zemním plynu
Teplárny také pracují na krizovém opatření pro případ, že by byly odpojeny od zemního plynu. Ke kotlům v provozech Červený mlýn a Špitálka objednaly teplárny kombinované hořáky, které by v případě nedostatku plynu umožnily spalovat lehké topné oleje. „Připravit pro toto řešení celý systém přijde podle předběžných odhadů nejméně na tři sta milionů korun,“ řekl Fajmon. Dodal, že systém by pro případ potřeby mohl být v provozu pro příští topnou sezonu.
Na tomto řešení začaly teplárny pracovat letos na jaře. Dlouhodobě mají naplánované kroky ke snižování závislosti na zemním plynu. Z něj nyní pochází osmdesát procent vyrobeného tepla, zbylých dvacet vyrobí spalovna odpadů městské společnosti SAKO Brno. V příštím roce začnou teplárny instalovat kotel na dřevní štěpku, který pokryje patnáct procent spotřeby tepla v Brně, od roku 2025 by měl začít fungovat další kotel v brněnské spalovně odpadů a podíl tohoto zdroje by měl vzrůst na třicet procent.
Největší podíl na zásobování Brna teplem by ale měl mít horkovod z jaderné elektrárny Dukovany, jehož vybudování teplárny odhadují na rok 2030. Tento zdroj by měl vyrobit polovinu tepla potřebného pro Brno.
Cena tepla v Brně se dlouho nezvyšovala, růst ceny v roce 2019 pro odběratele vyrovnal pokles DPH. Loni na podzim ale kvůli rostoucím cenám vstupů teplárny zvýšily cenu pro domácnosti o čtvrtinu na 784 korun za gigajoule včetně DPH.
