Polsko plánuje investovat do stavby jaderných elektráren, které zatím neprovozuje. Reaguje tak na nutnost rozloučit se s ruským uhlím, plynem a ropou i na potřebu zajistit si spolehlivé bezemisní zdroje energie. Vláda však začíná narážet na tradiční problémy: odpor lidí k velkým stavbám v blízkém okolí jejich domů i strach části populace z jaderných zdrojů obecně.
Jen ne u nás. Polský plán stavby jaderných elektráren naráží na tradiční problém
Velké sklenice se sušenými hřiby stojí na zelených kachlových kamnech. Francouzskými okny jídelny se Joanna Zwierzchowská dívá na sněhem pokrytou pomořanskou krajinu. „Toto je moje oáza,“ říká obchodnice, která v Gdaňsku provozuje cestovní kancelář. Jenže idyla je ohrožena. Dům Zwierzchowské totiž stojí ve Slajszewu, vesnici na polském pobřeží Baltského moře, kde vláda plánuje stavbu první jaderné elektrárny, píše agentura DPA.
Nedaleko odsud, zhruba 80 kilometrů severozápadně od Gdaňsku a asi 300 kilometrů od hranic s Německem, má Polsko výhledově postavit svou první jadernou elektrárnu. Nejen v regionu to naráží na odpor. Také v Německu, které je vůči jaderné energetice kritické, lidé sledují polské jaderné plány s obavami.
Počátkem listopadu dala polská národně-konzervativní vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) americkému koncernu Westinghouse povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Náklady na výstavbu mají činit v přepočtu kolem 447 miliard korun. K umístění elektrárny řekla polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová poněkud nejasně, že preferována je „oblast kolem Kopalina-Lubiatowa“, což je sousední obec Slajszewa.
Nejpozději v roce 2026 má být zahájena stavba prvního reaktorového bloku, který má být připojen k síti v roce 2023, vyplývá ze strategického dokumentu Polská energetická politika do roku 2040, předloženého v roce 2021. Po vypuknutí války na Ukrajině byl aktualizován. Od roku 2033 má být každé dva roky uvedena do provozu další jaderná elektrárna. Do roku 2043 jich má být šest. Varšava chce rovněž prostřednictvím soukromých investorů podporovat budování takzvaných malých modulárních reaktorů (SMR).
Jaderné elektrárny mají Polsku pomoci při odklonu od uhlí. V současnosti země získává téměř 80 procent své energie z černého a hnědého uhlí. Problémem nejsou jen vysoké hodnoty emisí. Podle prognóz státního Geologického institutu vystačí zásoby černého uhlí vhodné pro těžbu ještě 50 let, hnědé uhlí by mohlo dojít už za 20 let.
S ruskou invazí na Ukrajinu a energetickou krizí se nálada v polské společnosti obrátila. Ještě v červnu 2021 bylo 45 procent Poláků proti jaderné energii a 39 procent pro. V aktuálním průzkumu činí podíl podporovatelů 75 procent.
Joanna Zwierzchowská řídí své SUV po písčité cestě, která vede k široké písčité pláži ve Slajszewu. V borovém lese za dunami trčí ze země modré kovové sloupky. Brali tu půdní vzorky kvůli zvažované lokalitě pro jadernou elektrárnu.
„Celý ekosystém tohoto baltského regionu je ohrožen,“ říká aktivistka, která proti plánované stavbě mobilizuje v občanské iniciativě Baltyckie-SOS. V Slajszewu a okolních vesnicích visí na některých zahradních plotech žluté plakáty se slogany Stop Atom a Ne jaderné elektrárně v Slajszewu. Velký protest to není. Mnozí občané sice jsou proti, ale nechtěli podle Zwierzchowské vyvěsit žádné plakáty.
Podporovatelé jádra podle ní často ostouzejí jeho odpůrce jako „německé agenty“. Odkaz na Německo není náhodný. Čtyři spolkové země – Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Berlín – Polsko vyzvaly, aby od svého záměru ustoupilo. „Na pozadí katastrofálních jaderných havárií v Černobylu a Fukušimě by se mělo od plánů na další využívání jaderné energie upustit v zájmu obyvatel a životního prostředí u Baltského moře,“ uvedla iniciativa v prohlášení zveřejněném v polovině prosince. Německo zahájilo odklon od jádra už před mnoha lety, poslední tři jaderné elektrárny odpojí od sítě v polovině dubna.
Čtyřmi škrty své propisky označuje starosta Wieslaw Gembka na mapě místo, kde má jaderná elektrárna stát. „Neznám na světě žádnou obec, která by byla nadšená z toho, že bude vše zničeno,“ řekl šéf správy obce Choczewo, která patří k Slajszewu. Mnoho lidí v pobřežním regionu žije z pronajímání rekreačních bytů a mají strach, že bude zničen základ jejich živobytí. „Ale jako státní zaměstnanec musím zastupovat zájmy odpůrců i zájmy stoupenců a zároveň brát v potaz situaci Polska, které potřebuje místo ke stavbě jaderné elektrárny,“ říká Gembka.
Nebyl by to první pokus Polska o vybudování jaderné elektrárny v blízkosti Baltského moře. Jen 23 kilometrů od Slajszewa leží Żarnowiec, kde měla v době komunismu vzniknout první jaderná elektrárna. Dnes ční do nebe obrovská rozestavěná ruina se zvětralými betonovými bloky a zrezivělými ocelovými mřížemi. Prestižní projekt započatý v 80. letech byl zastaven v roce 1990. Neboť po černobylské katastrofě vzrostl i v Polsku odpor proti jaderné energii. „To je má největší obava“, říká starosta Gembka, „že to u nás dopadne stejně jako tehdy v Żarnowieci“.
Opuštěná stavba atomové elektrárny v polském Żarnowci
