Evropští vyjednavači se dohodli na uhlíkovém clu, má přispět k nižším emisím

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na úterý dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v Unii.

Předběžnou dohodu, kterou ještě musí členské země a parlament schválit samostatně, oznámilo brzy ráno české předsednictví v Radě EU, které vlády sedmadvacítky ve vyjednávání zastupovalo. Unijní instituce tak za českého předsednictví dosáhly shody na pátém návrhu z klimatického balíku Fit for 55, který má EU dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030.

Nově dojednaný mechanismus, který je označován za první svého druhu, reaguje na obavu, že společnosti budou v důsledku ekologických opatření EU přesouvat výrobu do třetích zemí, kde je regulace mírnější. Pro dovozce by zavedl povinnost nakupovat speciální certifikáty a vyrovnat tak rozdíl mezi cenou uhlíkových emisí v zemi původu a náklady na emisní povolenky spojené s výrobou v EU.

Evropská komise loni navrhla, aby se nástroj vztahoval na dovoz železa, oceli, hliníku, cementu, hnojiv a elektřiny. Během následných jednání o finální podobě návrhu byla působnost rozšířena na některé suroviny používané při výrobě uvedených komodit nebo na vybrané kovové produkty, například šrouby.

Dohoda europoslanců s Radou EU počítá se vstupem opatření v platnost v říjnu 2023. Následovalo by ovšem přechodné období, ve kterém by zasažené společnosti měly povinnost své dovozy pouze nahlašovat.

EU pak chce mechanismus zavádět postupně, souběžně se zpoplatněním emisí v domácí výrobě. Konec bezplatných emisních povolenek v EU je stále předmětem oddělených jednání, na jejichž výsledku závisí konečné schválení uhlíkového cla.

Zpoplatnění emisí vyprodukovaných ve třetích zemích je klíčovou součástí unijní klimatické politiky, konstatoval v tiskové zprávě český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN). „Tento mechanismus podporuje dovoz zboží…, které naplňuje vysoké klimatické standardy platné ve 27 členských státech EU. Zajistí vyvážený přístup k tomuto importu a je navržen s cílem pobídnout naše partnery ve světě, aby se přidali ke klimatickému úsilí EU,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích nejméně devět mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast, uvedly regionální úřady. Podle prokuratury je mrtvých jedenáct a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Ukrajinské letectvo tvrdí, že hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím.
03:03Aktualizovánopřed 43 mminutami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 1 hhodinou

Zemětřesení v Kolumbii má už nejméně 164 obětí

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla agentura Reuters. Raněných jsou podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, protože pátrání po nezvěstných pokračuje. Otřesy zbořily budovy, poškodily nemocnice a infrastrukturu a uvěznily lidi pod troskami. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených zemětřesením.
04:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Estonsko ruší podporu v nezaměstnanosti pro mladé, kteří dokončili vojenskou službu

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.
před 4 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.