Uhlí strana 3 z 5

Hodlá cílit na energetiku bez emisí, hlavně na jádro. Elektřina by se měla vyrábět tam, kde se spotřebovává, a každý by měl mít zatepleno, řekl nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v Interview ČT24. Poznamenal, že každý objekt v Česku by měl mít v budoucnu fotovoltaiku v kombinaci s baterií pro vlastní spotřebu.

V Dole Turów se bude těžit uhlí do roku 2044. Rozhodla tak polská vláda a informaci potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace před prodloužením těžby varovaly. Tvrdí, že vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Pátrání po 49 lidech, kteří jsou pohřešováni po středečním důlním neštěstí v Číně, muselo být kvůli dalšímu sesuvu půdy pozastaveno. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínská státní média. Podle nich je dosavadní bilance neštěstí čtyři mrtví a šest zraněných.

Nejméně dva lidé zahynuli a více než padesát dalších se pohřešuje po neštěstí, které se stalo v uhelném dole v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní média, podle nichž se zatím podařilo vyprostit šest zraněných.

Evropská unie se zabývá dalším obcházením sankcí. Podle zpravodajských služeb míří na její území ruské zboží přes postsovětské republiky – například Kazachstán. Tamní investoři obchodují i v Česku. Karlovarští zastupitelé v úterý odhlasovali prodej jednoho z lázeňských domů firmě kazašského vlastníka s vazbami na Rusko. Někteří tamní politici to považují za bezpečnostní riziko.

Sokolovská uhelná po několika letech obnoví část provozu ve své plynárenské technologii ve Vřesové. Cílem není znovu vyrábět energoplyn, ale hlavně analyzovat možnosti tlakového zplyňování uhlí pro využití výsledných produktů v chemickém průmyslu. Tři z šestadvaceti generátorů by se měly znovu rozjet v červenci letošního roku, řekl předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Náklady na obnovení provozu se odhadují asi na 95 milionů korun.

Německá policie zasahující proti aktivistům protestujícím proti těžbě uhlí v Porýní v úterý zadržela Gretu Thunbergovou, uvedla agentura Reuters. Během odpoledne se tato Švédka se skupinou několika desítek dalších demonstrantů dostala k okraji povrchového dolu Garzweiler, kam je z bezpečnostních důvodů vstup zakázán. Úterní protest souvisí s vyklizením nedaleké vsi Lützerath, kterou čeká demolice kvůli dobývání uhlí.

Polsko plánuje investovat do stavby jaderných elektráren, které zatím neprovozuje. Reaguje tak na nutnost rozloučit se s ruským uhlím, plynem a ropou i na potřebu zajistit si spolehlivé bezemisní zdroje energie. Vláda však začíná narážet na tradiční problémy: odpor lidí k velkým stavbám v blízkém okolí jejich domů i strach části populace z jaderných zdrojů obecně.

Při důlním otřesu v Dole ČSM-Jih ve Stonavě na Karvinsku přišel o život jeden z horníků, který pracoval v dobývacím prostoru. Dalších jedenáct horníků bylo zraněno. Pět mužů utrpělo vážná nebo středně těžká poranění. V dole byla pozastavena těžba.

Obec Lützerath na západě Německa má v nejbližší době pohltit rozšiřující se hnědouhelný důl Garzweiler. Proti zboření vesnice protestují klimatičtí aktivisté, na místě postavili barikády. V úterý ale začali policisté protestující z místa odvážet. Situace na místě je napjatá, přiznávají bezpečnostní složky. Stálí obyvatelé už vesnici opustili. Od loňského roku patří celá obec i okolní pozemky německé energetické společnosti RWE.

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Oznámili to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na úterý dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v Unii.

Kvůli nárůstu cen přechází mnoho polských domácností z černého na levnější hnědé uhlí. Odborníci varují, že to bude mít vážný dopad na ovzduší. Právě kvůli vysoké popularitě uhlí patří Polsko už teď mezi státy s nejhorším znečištěním. Každý rok tam kvůli tomu předčasně umírá na padesát tisíc lidí.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Počet zástupců fosilního průmyslu na každoroční klimatické konferenci letos stoupl. Lobbistů zastupujících uhlí, ropu nebo plyn přijelo do egyptského Šarm aš-Šajchu více než šest stovek. Část z nich se přitom objevuje přímo v delegacích zemí spojených s fosilním sektorem. Snaží se ovlivňovat zákonodárce v jejich rozhodování ohledně přijímaných opatření nebo získat část z plánovaných investic, uvedl vědecký tajemník Ústavu výzkumu globální změny Czech Globe Jiří Kolman. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena do soboty.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Takzvané uhelné regiony – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj – mohou od pondělí žádat o první peníze z Operačního programu Spravedlivá transformace. Ten má pomoci k přechodu od těžby uhlí k nízkoemisní ekonomice. Regiony se podělí celkem o 41 miliard korun na podporu pracovních míst i obnovu krajiny.

Bez tepla a teplé vody zůstává asi tisíc lidí v Rokytnici v Orlických horách. Společnost Ekoenergy Moravia dodávky přerušila v sobotu. Důvodem je spor s městem o cenu a doplatek za letošní rok. Rokytnice se obrátila na Energetický regulační úřad. Chce, aby vydal předběžné opatření a obnovení dodávek nařídil. Město se zároveň snaží dohodnout i s dodavatelem.

Energetická společnost ČEZ Teplárenská v příštím roce zvýší ceny tepla z elektráren a tepláren v průměru o dvacet procent, což bude v průměru kolem 123 korun měsíčně. Ke zdražení přispělo zejména navýšení nákladů na povolenky a na výrobu, informoval ČEZ. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, mnohde na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.

S přicházejícím ochlazením začíná čím dál více domácností topit. Že bude letošní zima dražší, je jisté i přes zastropování cen energií. Podražila i tradičně levnější tuhá paliva jako uhlí nebo dřevo. Obojí je navíc místy nedostatkové. Situace nutí k úsporám nejenom rodiny, ale i města.

Ruská společnost Gazprom zahájila zkušební dodávky zemního plynu z pole Kovykta, největšího na východní Sibiři, do plynovodu Síla Sibiře, který vede do Číny. Zařízení na přepravu plynu by podle firmy měla začít fungovat v prosinci. Do Číny letos rovněž zvýšilo Rusko vývoz uhlí, a to zhruba o třetinu. Tento nárůst zpomalují problémy s dopravní logistikou.

Některé nákladní vlaky by mohly mít na tratích přednost před vlaky osobní dopravy. Uvažuje o tom ministerstvo dopravy v souvislosti s energetickou krizí. Podobné pravidlo již připravilo pro své železnice Německo. V Česku by za mimořádných okolností mohly před osobními vlaky jet a nezastavovat nákladní vlaky s uhlím či plynem.

Polsko chce do konce letošního roku oznámit jméno firmy, která mu postaví první jadernou elektrárnu. O zakázku se uchází americký Westinghouse, francouzská EDF a korejská KHNP, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.