Odběratelé dálkového vytápění se v těchto dnech postupně dozvídají, kolik budou platit od nového roku. Teplárny zveřejňují své ceníky a část z nich počítá se zdražením. Jedná se hlavně o ty, které využívají uhlí. Některé dříve avizovaly, že naopak zlevní – především ty na plyn. Nyní se ale postoj části z nich mění, odvolávají se přitom i na návrh zvýšení regulovaných složek cen, který ohlásil Energetický regulační úřad. Ohledně cen tepla chce resort průmyslu a obchodu se společnostmi ještě jednat. Plošnou podporu ale v tuto chvíli neplánuje.
„Já si myslím, že je to ze strany tepláren a Teplárenského sdružení účelové a že to nemá žádnou souvislost s navýšením regulované části u plynu, protože to je jednak daleko menší než u elektrické energie, navíc je tam ten výrazný pokles cen plynu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Na toto téma s nimi bude jednat. „Aby nám vysvětlily, jaký mají důvod při poklesu cen plynu říkat, že nemohou zlevnit,“ dodal Síkela.
Elektrárna v Opatovicích nad Labem vede horkovody teplo do Hradce Králové, Pardubic nebo Chrudimi, zásobuje více než 63 tisíc domácností, zdravotnická zařízení nebo školy. Elektrárny Opatovice využívají uhlí. Domácnosti, které odsud odebírají teplo, platí bezmála 630 korun za gigajoul. Příští rok to bude více – kolik, to ale zatím není jasné.
„Poslední dva roky jsme zdražovali minimálně a bohužel do ceny roku 2024 to navýšení budeme muset promítnout. Počítali jsme s tím, že teplárenský sektor dostane nějaké dotace stejně jako ostatní, ale bohužel této podpory jsme se nedočkali,“ řekla mluvčí společnosti Hana Počtová.
Nové ceny už oznámili v Plzni, od příštího roku zdraží o necelou třetinu. „Hlavními důvody jsou zejména zrušení podpory teplárenství, které v rámci České republiky znamenaly sedmnáct miliard korun. Druhým významným důvodem je to, že Plzeňská teplárenská má komoditu teplo v hluboké ztrátě. A třetím významným prvkem je to, že děláme projekt dekarbonizace,“ sdělil generální ředitel Plzeňské teplárenské Václav Pašek.
Lidé za teplo připlatí třeba ve Strakonicích, zdražení očekávají i v Jablonci nad Nisou. V Českých Budějovicích počítají s podobnou cenou jako letos.
Levnější teplo v Brně a v Jihlavě
Některé teplárny ale naopak zlevňují. Například v Brně klesly ceny tepla od letošního října o pětinu – a tak by měly zůstat i začátkem příštího roku. „Hlavním důvodem snížení je vývoj na trzích s komoditami, kdy Teplárny Brno spalují převážně zemní plyn,“ uvedl finanční ředitel společnosti Přemysl Měchura. Nižší účty asi o pětinu zaplatí odběratelé také v Jihlavě.
Právě u tepláren, které využívají plyn, analytici očekávali zlevnění. Cena komodity šla totiž výrazně dolů. Podle profesního sdružení tomu tak ale nemusí být. „Razantně stoupá ta regulovaná složka ceny. V případě distribuce plynu o čtyřicet procent, v případě přepravy plynu je to o více než o sto procent. Takže v konečném důsledku asi nakonec většina tepláren tu cenu tepla z plynu zlevňovat nebude,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Navýšení regulované složky navrhl Energetický regulační úřad koncem října. Finální ceny by měly být známé na konci listopadu. „Regulovaná složka ceny plynu pro velkoodběratele v letošním roce tvoří zhruba šest procent z celkových cen. Do příštího roku by tedy měl výrazně převážit pokles neregulované složky,“ uvedl mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.
Podle analytika poradenské společnosti ENA a ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora je snížení tržní části ceny u plynu během roku 2023 natolik výrazné, že ceny dálkového tepla vyrobeného z plynu na rok 2024 by měly jít jednoznačně dolů.
Jasno není v Praze nebo v Liberci
Většina tepláren ceny na příští rok zatím nezveřejnila – nejasné jsou třeba v Praze, Liberci, Ostravě nebo v Ústí nad Labem. Konkrétní ceny na příští rok teplárny zpravidla zveřejňují na konci listopadu, maximálně začátkem prosince.
Nejvíce tepla, necelá polovina, se v Česku vyrábí z uhlí. Právě u těchto tepláren lze očekávat zdražení. Zemní plyn se na produkci podílí asi z pětiny. Zbytek je pak z dalších zdrojů, třeba z biomasy, štěpky nebo odpadu.
