Studenti si v pátek v Praze připomněli první akci svého hnutí Fridays for Future, která se konala v Česku právě před pěti lety. Ochrana životního prostředí se podle nich za tu dobu posunula, ale pořád není politickou prioritou.
Před pěti lety studenti protestovali na Malostranském náměstí a pak prošli centrem metropole. Jako jinde v Evropě i tady žádali, aby politici začali brát ochranu planety vážně. Uváděli tehdy, že Česko je jeden z největších producentů emisí na hlavu v Evropě a pro klima by mohlo dělat více.
Mít plán, jak naložit s penězi od Unie
Dnes si myslí – podle jejich vyjádření – to samé. Chtějí rovněž, aby chystané změny byly sociálně únosné. „Aby Česká republika sestavila nějaký strategický plán, jak naložit s penězi od Evropské unie, jak spravedlivě rozdělit ty peníze,“ uvedla mluvčí hnutí Ema Rychetská. „A samozřejmě ukončení uhlí do roku 2033,“ dodává.
„Myslím, že studentské stávky opravdu sehrály významnou roli v tom, že klimatické otázky se začaly více probírat ve veřejném prostoru,“ soudí energetický expert Greenpeace Jaroslav Bican.
Kdy skončí uhlí?
Termín, kdy Česko přestane využívat uhlí, byl tématem stávky i před pěti lety. Od té doby se situace změnila. Minulá vláda počítala, že minimálně v teplárnách bude i po roce 2040. Uhelná komise, kterou zřídila, pak doporučila konec v roce 2038. Green Deal, zdražení emisních povolenek a rozvoj obnovitelných zdrojů nyní ale vedou k tomu, že velká část těch uhelných může zavřít ještě v této dekádě.
Někteří experti však v této souvislosti upozorňují, že to může mít významný vliv na energetickou bezpečnost země a na to, že Česko, coby dosud tradiční významný vývozce elektřiny, ji nakonec bude muset začít dovážet.
S dřívějším koncem uhlí počítá podle ministra životního prostředí klimaticko-energetický plán, který dostala Evropská komise, i chystaná státní energetická koncepce. „V těchto dokumentech počítáme se zezávazněním postupného odchodu od uhlí do roku 2033, “ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
