Vláda vzala na vědomí návrh aktualizované verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku do roku 2030 na třicet procent. Neutrální stanovisko zaujali ministři k návrhu zastupitelstva Zlínského kraje na úpravy v rozpočtovém určení daní (RUD).
Plán pro energetiku a klima stanoví konkrétní kroky do roku 2030, součástí je i dlouhodobý výhled do roku 2050. Vychází z předpokladu, že se elektřina stane dominantním zdrojem energie a nahradí fosilní zdroje.
„Je to plán, který nám pomůže definovat kroky, které je potřeba v rámci naší energetiky udělat pro to, abychom splnili klimatické a energetické cíle Evropské unie i ty, ke kterým jsme se zavázali,“ charakterizoval dokument ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Plán potvrzuje i cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033 a do roku 2050 i ropy a zemního plynu. V téže době by měla vzrůst spotřeba elektřiny až o 60 procent. Plán počítá mimo jiné s posilováním jaderných zdrojů, zejména výstavbou nových reaktorů. Do roku 2030 by měl podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny podle Síkely stoupnout ke 40 procentům, v dalším desetiletí k 60 procentům.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dodal, že do roku 2030 počítá vláda s podílem 30 procent obnovitelných zdrojů energie. „Počet obnovitelných zdrojů zdvojnásobujeme z dnešních zhruba 15 procent na 30 a zároveň u tří nejdůležitějších obnovitelných zdrojů – tedy u solární a větrné energetiky a používání tepelných čerpadel – výkon předpokládáme, že se zpětinásobí,“ vyčíslil. Zdůraznil, že cílem je „přejít na moderní, bezpečné obnovitelné zdroje energie“.
Návrh plánu nyní Česko odešle Evropské komisi. Děje se tak ovšem s několikaměsíčním zpožděním, původní termín vypršel už na konci června. Síkela nicméně neočekává, že by kvůli tomu nastaly komplikace. „Podle mně dostupných informací zatím dostali tento materiál pouze od šestnácti členských zemí. Nejsme ani premianty, ale ani lajdáky v tomto procesu,“ míní.
Z velkých ústavů mají být komunitní zařízení
Vládou prošel ještě jeden plán. Podle něj by se do roku 2025 měly velké ústavy sociálních služeb přeměnit v komunitní zařízení. „Chceme humanizovat sociální služby, prostory bývalých zámků a klášterů chceme transformovat na zařízení komunitního charakteru, abychom dokázali zlepšit péči o lidi se zdravotním handicapem,“ shrnul ambici plánu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Třicetistránkový dokument stanoví pět cílů. Mezi ně patří příprava legislativního řešení, vytvoření podmínek pro svobodnou volbu klienta o podobě péče s ohledem na jeho důstojnost, nezávislost a začlenění, podpora změny ústavního modelu na komunitní, zajištění financí a zvýšení povědomí o důležitosti transformace.
Služby komunitního charakteru by podle Jurečky v nedaleké budoucnosti mělo poskytovat 40 až 50 nynějších zařízení napříč Českem. Peníze na transformaci jsou vyčleněné v Integrovaném regionální operačním programu, kraje mají podle ministra projekty připravené.
V Česku bude moci pracovat dalších dvacet tisíc lidí ze zahraničí
Vláda schválila i návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který umožní v Česku zaměstnat o dvacet tisíc více kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí než nyní. Přibýt by měli zejména IT specialisté, lékaři, zdravotní sestry, montážní dělníci nebo zedníci.
„Dlouhodobě nám chybí kvalifikovaní, ale i nekvalifikovaní zaměstnanci,“ řekl ministr Síkela. Problém s nedostatkem nekvalifikovaných pracovních sil je podle něj zejména v oblastech, kde čeští občané nemají zájem pracovat.
Podle Marka Vošahlíka z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu budou v důsledku mít vládní programy ekonomické migrace kapacitu okolo 38 500. Bude to ovšem nižší číslo než před únorem 2022, kdy Rusko rozpoutalo novou fázi své války proti Ukrajině. Před invazí podle Vošahlíka činila kapacita programů 55 tisíc žádostí ročně. „Při zahájení invaze došlo k pozastavení kvóty na Ukrajinu a Bělorusko, čímž se kapacita programů reálně smrskla na současných zhruba 13 500 žádostí,“ uvedl. Kromě nynějšího navýšení kývla vláda již dříve na to, že se zvýší kapacita ještě o pět tisíc žádostí ročně z Filipín a Mongolska.
Lidí z Ukrajiny se nynější navýšení kvót týká nejvíce, například v Programu kvalifikovaný zaměstnanec pro ně z celkově schválených dvaceti tisíc přibude jedenáct tisíc míst. Kromě občanů Ukrajiny, Filipín nebo Mongolska by mělo do Česka za prací přijít ale také více lidí z Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska nebo Severní Makedonie.
Ke změně přerozdělení daní mezi kraji je vláda neutrální
Ani ano, ani ne neřekla vláda k návrhu Zlínského kraje, který by měl změnit rozpočtové určení daní. „Říkali jsme už na začátku v programovém prohlášení vlády, že současný systém nastavení rozpočtového určení daní pro kraje není optimální, vytváří rozdíly, nespravedlnosti,“ připustil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle nějž však je potřeba, aby byla na změně parametrů shoda všech krajů.
Zlínské hejtmanství žádá, aby z peněz, které ze státního rozpočtu směřují do krajů, obdržel podíl 5,7 procenta, nikoliv 5,3 procenta, jak je tomu dosud. Nyní Zlínský kraj od státu dostává ročně 8700 korun na občana. Hůře jsou na tom jen Jihomoravský a Moravskoslezský kraj se 7700 korunami.
Ministerstvo financí vyčíslilo dopad navrhované změny rozpočtového určení daní na státní rozpočet na dvanáct miliard korun v roce 2024 a třináct miliard korun v roce 2025 a samo se ke krajskému návrhu postavilo negativně. Důsledky na rozpočet se nelíbí i některým dalším resortům.
Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zdůraznil, že státní rozpočet v současnosti neumožňuje zvýšit objem peněz určený pro kraje. Systém rozdělování peněz v takovém případě vždy bude pro některé regiony výhodnější než pro jiné.
Kraje nicméně na změně v rozpočtovém určení daní trvají. Po jednání vlády oznámili hejtmani Středočeského, Libereckého, Karlovarského, Pardubického a Jihomoravského kraje, že jejich regiony připraví podobné návrhy, jaký připravil Zlínský kraj. Věří v jejich společné projednávání ve sněmovně. Liberecký hejtman Martin Půta (SLK) uvedl, že šestice krajů je připravena v dolní komoře jednat o úpravách, například odložené účinnosti nebo postupné změně pravidel.
Pardubický hejtman Martin Netolický (Socdem) považuje za zásadní, aby se poslanci začali předlohou vůbec zabývat, protože v minulosti návrhy předložené kraji ignorovali.
Hejtmani poukázali, že od roku 2004 se rozdělení peněz mezi kraje nezměnilo, situace v jednotlivých regionech je ale zásadně jiná s ohledem na vnitrostátní migraci. Nová pravidla by podle nich měla umožnit každoroční nové rozdělení peněz mezi kraje podle předem daných kritérií, jako je tomu při rozdělení peněz mezi jednotlivé obce.
Nařízení o ochraně pracovníků se změní
Vláda schválila i úpravy nařízení, které zvyšuje ochranu pracovníků. Konkrétně stanoví podmínky pro bezpečnost při práci, zpřesňuje přestávky při směnách nebo pravidla pro zvedání břemen. Nově zavádí limity pro některé chemické látky potenciálně toxické pro reprodukční zdraví. Změny budou platit postupně od ledna 2024.
Nařízení vychází z evropské směrnice, která zavádí či upravuje limitní hodnoty pro benzen, akrylonitril a sloučeniny niklu, nově reguluje i reprotoxické látky, tedy chemikálie, které mohou mít negativní vliv na reprodukční zdraví. Mezi nimi jsou podle informací ekologické organizace Arnika například rtuť, olovo, nikl, toluen nebo DDT. Nově se také zavádí limity pro prach krystalického oxidu křemičitého nebo prach z tvrdých dřev.
Nařízení také stanoví požadavky na přestávky v profesích s velkou fyzickou zátěží. V osmihodinové pracovní směně musí mít pracovník nejméně dvě desetiminutové přestávky, při dvanáctihodinové čtyři.
Stanovení podmínek úhrady antibiotik
Vláda ve středu rovněž schválila stanovení podmínek úhrady dalších antibiotik neregistrovaných v Česku. Distributor lék obsahující doxcyklin doveze z Irska. „Ministerstvo zdravotnictví jejich mimořádným dovozem chce pomoci řešit aktuální nedostatek antibiotik na českém trhu, který vznikl kvůli omezení či přerušení dodávek ze strany výrobců,“ uvedl úřad vlády. „Jde částečně o prevenci dalších výpadků, které nemůžeme vyloučit,“ řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob, který doplnil, že půjde o desítky tisíc balení.
Podobně už vláda schvalovala výjimečný dovoz antibiotik v tabletách a sirupech například z Portugalska nebo Slovenska. Léky s doxcyklinem se podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) používají například pro léčbu akutní bronchitidy a pneumonií, ale také syfilidy, močových infekcí, uretritidy způsobené chlamydiemi nebo cholery.
