Čína je největším světovým zdrojem emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého. Ale poslední rok se jí daří toto znečištění snižovat. Podle zprávy organizace Carbon Brief je to poprvé v historii, co to dokázala současně se zvyšující se spotřebou elektřiny.
V Číně se v prvním čtvrtletí letošního roku odehrálo něco z hlediska energetiky zcela výjimečného: poptávka po energiích tam sice vzrostla, přesto emise oxidu uhličitého klesly. Je to poprvé, co se v této zemi něco takového odehrálo.
Podle zprávy think tanku Carbon Brief se v prvním čtvrtletí roku 2025 emise v Číně meziročně snížily o 1,6 procenta. Jde ale o dlouhodobější trend, protože za posledních dvanáct měsíců zaznamenala země pokles o jedno procento. Hlavní příčinou jsou dodávky energie z obnovitelných a jaderných zdrojů: ty dokázaly zajistit dodávky energie, které stále stoupají, a to i při klesající výrobě elektřiny z uhlí.
Emise nejdůležitějšího skleníkového plynu v Číně jsou tedy už více než rok stabilní, nebo dokonce klesají. „Pokud se tento vývoj udrží, bude to znamenat vrchol emisí a jejich trvalý pokles v tamním energetickém sektoru,“ konstatuje zpráva. Pokles je to sice malý, ale zaznamenatelný. Důležité na něm podle výše uvedené zprávy je zejména to, že to sice není první pokles emisí CO2 v moderních dějinách Číny, ale je odlišný kvalitativně.
V minulosti totiž v Číně také docházelo ke snížení emisí oxidu uhličitého; jenže to vždy bylo spojené s poklesem ekonomiky, průmyslové produkce a spotřeby elektřiny. Zcela typický v tom byl první rok covidové pandemie, kdy se zpomalil mezinárodní obchod a lockdowny vedly ke snížení spotřeby celých regionů. K menšímu poklesu došlo také v letech 2015 a 2016, kdy se čínská ekonomika potýkala s potížemi.
Čínské emise skleníkových plynů se obecně za poslední dekádu výrazně zvýšily – asi o pětinu. Řada analytiků ale posledních několik let odhadovala, že se emise v zemi blíží k vrcholu a měly by začít klesat, zejména vzhledem k tomu, jak moc se mění struktura tamní energetiky s přechodem na obnovitelné a bezemisní zdroje. A přesně to se nyní už rok opravdu děje.
Nejsou emise jako emise
Za snížení emisí oxidu uhličitého v prvním čtvrtletí roku 2025 může hlavně 5,8procentní pokles v energetice. Hlavní roli zde má uhlí, jehož spalováním se získává jak elektřina, tak i teplo. Zatímco poptávka po elektřině celkově vzrostla o 2,5 procenta, ve výrobě tepelné energie – především z uhlí a plynu – došlo k poklesu o 4,7 procenta.
Růst poptávky byl sice docela vysoký, ale Čína zapojuje tolik nových nefosilních zdrojů, že to stačilo ke kompenzaci tohoto nárůstu. První kvartál bývá navíc lehce atypický tím, že během něj jedou naplno vodní elektrárny, které mají dostatek vody z jarního tání sněhu na horách.
Autoři zprávy uvádějí ještě jeden důvod. V energetice se podařilo zvýšit podíl biomasy a plynu, současně se také povedlo zlepšit účinnost uhelných elektráren. Konkrétně průměrné množství uhlí potřebné k výrobě každé jednotky elektřiny v uhelných elektrárnách meziročně kleslo téměř o jedno procento.
Čína je motivovaná nejen snahou o co nejnižší ceny, ale také obavami z geopolitického nedostatku fosilních paliv – tedy strachem ze závislosti na dovozu ropy a plynu.
Rozvoj alternativních zdrojů se nijak negativně neprojevil na průmyslové produkci. Výroba surové oceli se meziročně zvýšila o 0,6 procenta, produkce kovových výrobků o šest procent a výroba neželezných kovů o dvě procenta. Výroba vozidel a strojů vzrostla o dvanáct a třináct procent, méně se stavělo, ale to je v Číně dlouhodobý trend. Výroba cementu klesla o 1,4 procenta, což je pomalejší tempo poklesu než v předchozích letech.
Poptávka po ropě sice stále stoupá, ale pomalu. A strukturální faktory, hlavně elektrifikace vozidel a přechod na zkapalněný zemní plyn v nákladní dopravě naznačují, že poptávka po tomto fosilním zdroji bude v dalších letech klesat.
Budou ještě čínské emise někdy růst?
Nárůst výroby čisté elektřiny v prvním čtvrtletí roku 2025 byl nejen větší než celkový nárůst poptávky, ale také vyšší než průměrný nárůst poptávky za posledních patnáct let. A také sezonní růst elektřiny z vodních elektráren byl jen průměrný. Podle analýzy Carbon Briefu to znamená, že růst produkce energie byl způsoben nárůstem kapacity solárních, větrných a jaderných elektráren, nikoli meziročními výkyvy ve výrobě vodní energie.
Důležitý je podle expertů i pokles emisí z výroby cementu, ty padají už od roku 2021 – za tu dobu celkem o čtvrtinu. Od stejné doby v Číně klesá i spotřeba uhlí, které se využívá na jiné účely než na chemický průmysl. Tamní uhelná asociace očekává, že spotřeba uhlí v ocelářském průmyslu a v průmyslu stavebních materiálů bude klesat, zatímco spotřeba uhlí v chemickém průmyslu by měla nadále růst.
To všechno dohromady naznačuje, že pokles emisí může být v Číně trvalý a dlouhodobý. Neznámým faktorem je ale vliv obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem, která může jednak snížit domácí výrobu, ale také ovlivnit vývoj v zemi mnoha jen špatně předpověditelnými způsoby.
