Jaderná zbraň strana 5 z 5

Svůj první jaderný výbuch uskutečnila Francie 13. února 1960. Místem se stala atomová střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře. Francie se tehdy stala čtvrtou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prvenství patří Spojeným státům, které 16. července 1945 odpálily bombu na letecké základně Alamogordo v Novém Mexiku.

Armáda Spojených států uvede poprvé za několik desetiletí do svého jaderného arzenálu novou zbraň. Hlavici s označením W76-2 by měly nést střely Trident II. Pentagon výbušnou sílu W76-2 tají. Raketa dlouhého doletu by se odpalovala z ponorky. Washington tvrdí, že chce odstrašit Rusko a zabránit jaderné válce. Kritici se však obávají, že riziko vzniku nukleární války naopak vzroste, píše agentura AP.

Írán pohrozil odstoupením od smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), pokud stížnost tří evropských zemí na Teherán bude řešit Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters to prohlásil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Mluvčí jeho ministerstva Abbás Musáví předtím uvedl, že Írán je stále otevřen jednáním o mezinárodní jaderné dohodě z roku 2015.

Severní Korea oznámila, že provedla „velice významný“ test na základně Sohe, kterou v minulosti využívala k vynášení raket do vesmíru. Test se uskutečnil v pátek v noci a byl úspěšný, uvedla státní média bez dalších podrobností. Nejnovější výzkumné poznatky v obranné sféře byly podle severokorejské agentury KCNA využity k dalšímu posílení „spolehlivého jaderného odstrašování“.

Papež František v japonském městě Nagasaki vyzval ke globálnímu jadernému odzbrojení. Vlastnictví jaderných zbraní je podle něj neospravedlnitelné, šíří strach, nedůvěru a nepřátelství. Jejich použití později v Hirošimě označil za zločin. Nagasaki a Hirošima jsou jediná dvě světová města, která se stala terčem jaderného útoku, když na ně Spojené státy svrhly na konci druhé světové války atomové bomby. Zahynulo tehdy přes 200 tisíc lidí, další statisíce umírali postupně na následky výbuchu a ozáření.

Severní Korea ve středu pravděpodobně provedla test balistické rakety odpalované z ponorky. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na jihokorejskou armádu. Střela vyslaná od východního pobřeží KLDR směrem k Japonsku urazila vzdálenost 450 kilometrů a dosáhla výšky 910 kilometrů. V úterý přitom Pchjongjang oznámil, že se se Spojenými státy dohodl na obnovení jaderných rozhovorů.

Severní Korea a Spojené státy se dohodly, že obnoví rozhovory o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. V prohlášení citovaném severokorejskou tiskovou agenturou KCNA to uvedl náměstek ministra zahraničí KLDR Čche Son-hui. První pracovní schůzka se podle něj uskuteční v sobotu 5. října. Washington obnovu jednání potvrdil. Místo konání schůzky ani další podrobnosti nejsou známy.

Írán vyvíjel jaderné zbraně na tajném místě ve městě Ábáde. Řekl to v pondělí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Když Teherán zjistil, že Izrael má informace o existenci místa, zařízení zničil, tvrdí Netanjahu, kterého citují tiskové agentury. Existenci zařízení podle premiéra potvrdily dokumenty z Íránu, které Izrael získal a zveřejnil loni.

Severní Korea je ochotna koncem září obnovit rozhovory se Spojenými státy o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. S odvoláním na předního severokorejského diplomata o tom v pondělí informovala státní agentura KCNA. Jednání se ocitla ve slepé uličce od neúspěšného summitu prezidenta USA Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una letos v únoru.

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf informoval EU, že odstupuje od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015. Ty se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu, napsala agentura Reuters. Země letos začala dohodu vypovídat kvůli tomu, že od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. Ostatní signatáři včetně EU se ji pokoušejí zachránit.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se shodli, že nedávné íránské kroky neznamenají porušení celé jaderné smlouvy Teheránu se světovými mocnostmi. Všechny tyto kroky je možné zvrátit, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Mluvčí íránské organizace pro jadernou energii zopakoval, že pokud evropští signatáři nesplní své povinnosti, přestane Írán dohodu dodržovat. Některé její body už letos plnit přestal.

Spojené státy rozhodnutím postihnout sankcemi íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího trvale uzavřely cestu diplomacie, prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví. Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton naopak tvrdí, že Írán má stále možnost jednat s USA o svém jaderném programu. Šéf Bílého domu Donald Trump znovu pohrozil Íránu zdrcujícím útokem v případě útoku na cokoli amerického. Teherán podle něj financuje teror.

Počet jaderných hlavic ve světě se loni sice snížil, ale země, které jaderné zbraně vlastní, jim přikládají stále větší důležitost a svůj arzenál modernizují. Takové závěry uvádí zpráva, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Před 75 lety se změnil způsob vedení války. K pozemním armádám, námořnictvu a letectvu přibyly rakety. Jejich éru zahájily střely V1, které v půlce června vylétly z ramp na pobřeží okupované Evropy k Londýnu. Hitlera ještě nezachránily. Po válce však prošly překotným vývojem a v nejvyspělejší mezikontinentální podobě se staly vstupenkou do klubu supervelmocí. Dlouho je měli jen Sověti a Američané. Dnes jimi disponuje s jistotou jen šest, možná až osm států.

Írán nesmí získat jaderné zbraně, shodují se Německo a Spojené státy. Obě země se ale nadále rozcházejí v pohledu na to, jak toho dosáhnout. Po jednání se svým americkým protějškem Mikem Pompeem v Berlíně to řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Rozdílné názory mezi Berlínem a Washingtonem panují také v dalších otázkách. Pompeo, který se setkal i s kancléřkou Angelou Merkelovou, je v Německu na své první oficiální návštěvě, i když ve funkci šéfa americké diplomacie je už více než rok.

Severní Korea v sobotu před třetí hodinou ráno SELČ vypálila několik raket krátkého doletu z přístavního města Wonsan na východě země směrem dále na východ k Japonskému moři. S odkazem na jihokorejskou armádu o tom informovaly světové agentury. Severokorejská státní média v neděli uvedla, že cílem cvičení bylo vyzkoušet výkon odpalovačů raket a taktických naváděných zbraní. Testu přihlížel vůdce Kim Čong-un.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na novou dohodu o omezení strategických zbraní, která by vedle USA a Ruska zahrnovala i Čínu nebo další země, nepovažuje mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina za reálný. Dmitrij Peskov řekl, že zamýšlená úmluva by ohrozila podstatu jaderného odstrašení.

Americký prezident Donald Trump během nedávné schůzky s Kim Čong-unem v Hanoji předal vůdci KLDR kus papíru se vzkazem, aby předal Spojeným státům severokorejské jaderné zbraně a palivo. Informuje o tom agentura Reuters s odkazem na své novináře, kteří dokument viděli. Summit skončil předčasně a bez výsledků.

Na konci loňského roku došlo nad Beringovým mořem k explozi meteoru. Podle vědců uvolnila desetinásobek energie, jakou měla atomová bomba, která zničila Hirošimu. Šlo tak o nejsilnější explozi meteoru od výbuchu nad Čeljabinskem před šesti lety. Zatímco tehdy však záběry obletěly celý svět, tentokrát si události skoro nikdo nevšiml.

Ministr zahraniční Tomáš Petříček (ČSSD) je podle svých slov rád, že zamíří premiér Andrej Babiš (ANO) do Bílého domu. Jde prý o potrvrzení toho, že nás Spojené státy vnímají jako spolehlivého partnera. Za pozváním do Bílého domu vidí Petříček i to, že si vláda vytkla prozápadní kurz, což podle něj Američané vnímali jako pozitivní signál. Ministr zahraničí to uvedl v Interview ČT24.

V Hanoji ve středu začala vrcholná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una. Setkali se večer místního času (po poledni našeho času). Po asi 20minutovém jednání jen za přítomnosti tlumočníků následovala pracovní večeře, které se účastnili i jejich poradci. Hlavní část oficiálních jednání je plánována na čtvrtek.

Mimořádně ničivá exploze či výroba elektřiny – obojí může vzniknout aplikací štěpné jaderné reakce uranu, kterou lidstvo zná už osm desítek let. Jejím objevem, zveřejněným 6. ledna 1939, dali němečtí chemici Otto Hahn a Fritz Strassmann vzniknout jaderným elektrárnám i atomovým bombám. Hahnovi vynesl objev Nobelovu cenu – ale také zoufalství z jeho ničivého využití.