Jaderná zbraň strana 5 z 5

Minutou ticha a apelem na japonskou vládu k podepsání dohody OSN o zákazu jaderných zbraní si zhruba tisícovka lidí v japonské Hirošimě připomněla 75 let od výbuchu atomové bomby. Vzpomínková akce musela být drasticky omezena kvůli současné koronavirové krizi, připomínají zahraniční média.

Když před 75 lety dopadla na Hirošimu první atomová bomba, změnilo to svět i podstatu válek. Řetězová reakce této zbraně totiž byla schopná zabíjet mnohem účinněji, než to do té doby kdokoliv dokázal.

„Je zřejmé, že diskuse o tom, zda měly být atomové bomby svrženy, bude pokračovat i v následujících letech,“ domnívá se historik Jaroslav Láník. Zastánci tohoto kroku podle něj argumentují úporným průběhem bojů v Tichomoří, kritici zase naopak zpochybňují vojenský význam jaderného bombardování.

Severní Korea pokročila s jaderným programem. Došla k tomu důvěrná zpráva Organizace spojených národů. Několik států je podle ní přesvědčeno, že Pchjongjang už pravděpodobně dokáže zmenšit jadernou hlavici tak, aby ji umístil na balistickou raketu. KLDR čelí kvůli snaze vyvinout jadernou zbraň mezinárodním sankcím, ty se jí však dlouhodobě daří obcházet.

Zatímco se celá Evropa radovala z konce druhé světové války, boje v Tichomoří nadále pokračovaly s plnou intenzitou. Spojené státy dobývaly ostrovy obsazené Japonskem, ale místní vláda se nemínila vzdát. Američané nicméně už v té době měli k dispozici novou ničivou zbraň, kterou se odhodlali použít.

První pokusný jaderný výbuch se uskutečnil 16. července 1945 v poušti Nového Mexika. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, odstartovaného roku 1942. Od té doby na Zemi, nad ní i pod povrchem vybuchlo přes dva tisíce atomových bomb. Jen dvě z toho nebyly pokusné. Nové zbraně změnily bezpečnostní strategie a rovnováhu. Žádné mocnosti, které jimi disponovaly, už mezi sebou od té doby přímo neválčily.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý schválil strategický dokument o politice jaderného odstrašení. Ten mimo jiné označuje vytvoření a rozmístění protiraketových a úderných zbraní ve vesmíru za jedny z hlavních vojenských hrozeb. Dokument se v úterý objevil na oficiálních stránkách ruské státní správy.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa projednávala možnost provést jaderný test, který by byl pro USA první od roku 1992. Jaderná zkouška by mohla mít závažný důsledek pro vztahy s dalšími atomovými velmocemi, napsal list The Washington Post. Spojené státy mají podezření, že zkoušky jaderných zbraní provádí Rusko a Čína, což obě země popírají.

Washington plánuje významné investice do modernizace jaderného arzenálu. Nejnovější model atomové pumy B61 by mohl v příštích letech zamířit mimo jiné na základnu Büchel v Německu, uvádí v exkluzivní zprávě německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Rozmístění amerických nukleárních bomb v Evropě zůstává veřejným tajemstvím. Jejich význam jako odstrašujícího prostředku znovu roste od ruské anexe ukrajinského Krymu.

Svůj první jaderný výbuch uskutečnila Francie 13. února 1960. Místem se stala atomová střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře. Francie se tehdy stala čtvrtou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prvenství patří Spojeným státům, které 16. července 1945 odpálily bombu na letecké základně Alamogordo v Novém Mexiku.

Armáda Spojených států uvede poprvé za několik desetiletí do svého jaderného arzenálu novou zbraň. Hlavici s označením W76-2 by měly nést střely Trident II. Pentagon výbušnou sílu W76-2 tají. Raketa dlouhého doletu by se odpalovala z ponorky. Washington tvrdí, že chce odstrašit Rusko a zabránit jaderné válce. Kritici se však obávají, že riziko vzniku nukleární války naopak vzroste, píše agentura AP.

Írán pohrozil odstoupením od smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), pokud stížnost tří evropských zemí na Teherán bude řešit Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters to prohlásil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Mluvčí jeho ministerstva Abbás Musáví předtím uvedl, že Írán je stále otevřen jednáním o mezinárodní jaderné dohodě z roku 2015.

Severní Korea oznámila, že provedla „velice významný“ test na základně Sohe, kterou v minulosti využívala k vynášení raket do vesmíru. Test se uskutečnil v pátek v noci a byl úspěšný, uvedla státní média bez dalších podrobností. Nejnovější výzkumné poznatky v obranné sféře byly podle severokorejské agentury KCNA využity k dalšímu posílení „spolehlivého jaderného odstrašování“.

Papež František v japonském městě Nagasaki vyzval ke globálnímu jadernému odzbrojení. Vlastnictví jaderných zbraní je podle něj neospravedlnitelné, šíří strach, nedůvěru a nepřátelství. Jejich použití později v Hirošimě označil za zločin. Nagasaki a Hirošima jsou jediná dvě světová města, která se stala terčem jaderného útoku, když na ně Spojené státy svrhly na konci druhé světové války atomové bomby. Zahynulo tehdy přes 200 tisíc lidí, další statisíce umírali postupně na následky výbuchu a ozáření.

Severní Korea ve středu pravděpodobně provedla test balistické rakety odpalované z ponorky. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na jihokorejskou armádu. Střela vyslaná od východního pobřeží KLDR směrem k Japonsku urazila vzdálenost 450 kilometrů a dosáhla výšky 910 kilometrů. V úterý přitom Pchjongjang oznámil, že se se Spojenými státy dohodl na obnovení jaderných rozhovorů.

Severní Korea a Spojené státy se dohodly, že obnoví rozhovory o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. V prohlášení citovaném severokorejskou tiskovou agenturou KCNA to uvedl náměstek ministra zahraničí KLDR Čche Son-hui. První pracovní schůzka se podle něj uskuteční v sobotu 5. října. Washington obnovu jednání potvrdil. Místo konání schůzky ani další podrobnosti nejsou známy.

Írán vyvíjel jaderné zbraně na tajném místě ve městě Ábáde. Řekl to v pondělí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Když Teherán zjistil, že Izrael má informace o existenci místa, zařízení zničil, tvrdí Netanjahu, kterého citují tiskové agentury. Existenci zařízení podle premiéra potvrdily dokumenty z Íránu, které Izrael získal a zveřejnil loni.

Severní Korea je ochotna koncem září obnovit rozhovory se Spojenými státy o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. S odvoláním na předního severokorejského diplomata o tom v pondělí informovala státní agentura KCNA. Jednání se ocitla ve slepé uličce od neúspěšného summitu prezidenta USA Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una letos v únoru.

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf informoval EU, že odstupuje od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015. Ty se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu, napsala agentura Reuters. Země letos začala dohodu vypovídat kvůli tomu, že od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. Ostatní signatáři včetně EU se ji pokoušejí zachránit.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se shodli, že nedávné íránské kroky neznamenají porušení celé jaderné smlouvy Teheránu se světovými mocnostmi. Všechny tyto kroky je možné zvrátit, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Mluvčí íránské organizace pro jadernou energii zopakoval, že pokud evropští signatáři nesplní své povinnosti, přestane Írán dohodu dodržovat. Některé její body už letos plnit přestal.

Spojené státy rozhodnutím postihnout sankcemi íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího trvale uzavřely cestu diplomacie, prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví. Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton naopak tvrdí, že Írán má stále možnost jednat s USA o svém jaderném programu. Šéf Bílého domu Donald Trump znovu pohrozil Íránu zdrcujícím útokem v případě útoku na cokoli amerického. Teherán podle něj financuje teror.

Počet jaderných hlavic ve světě se loni sice snížil, ale země, které jaderné zbraně vlastní, jim přikládají stále větší důležitost a svůj arzenál modernizují. Takové závěry uvádí zpráva, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Před 75 lety se změnil způsob vedení války. K pozemním armádám, námořnictvu a letectvu přibyly rakety. Jejich éru zahájily střely V1, které v půlce června vylétly z ramp na pobřeží okupované Evropy k Londýnu. Hitlera ještě nezachránily. Po válce však prošly překotným vývojem a v nejvyspělejší mezikontinentální podobě se staly vstupenkou do klubu supervelmocí. Dlouho je měli jen Sověti a Američané. Dnes jimi disponuje s jistotou jen šest, možná až osm států.

Írán nesmí získat jaderné zbraně, shodují se Německo a Spojené státy. Obě země se ale nadále rozcházejí v pohledu na to, jak toho dosáhnout. Po jednání se svým americkým protějškem Mikem Pompeem v Berlíně to řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Rozdílné názory mezi Berlínem a Washingtonem panují také v dalších otázkách. Pompeo, který se setkal i s kancléřkou Angelou Merkelovou, je v Německu na své první oficiální návštěvě, i když ve funkci šéfa americké diplomacie je už více než rok.