Americký ministr zahraničí Antony Blinken nevyloučil uvalení sankcí na Severní Koreu. V pondělním rozhovoru s televizní stanicí NBC News řekl, že je to jedna z možností, jak přinutit izolovanou zemi, aby se vzdala jaderných zbraní. Blinken také varoval, že Írán by mohl už do několika týdnů mít dostatek štěpného materiálu k výrobě jaderné zbraně, pokud bude nadále porušovat mezinárodní dohodu z roku 2015.
Blinken připustil možné uvalení sankcí na KLDR. Je to jedna z možností, řekl
Nový prezident Joe Biden podle Blinkena pověřil svůj bezpečnostní tým prověřením dosavadní americké politiky vůči Pchjongjangu. Má navrhnout nejúčinnější prostředek, který by zbavil Korejský poloostrov jaderných zbraní.
Dalším krokem by podle ministra mohly být nejen sankce, jež by USA zavedly spolu se spojenci, ale také další diplomatické kroky. Blinken v rozhovoru rovněž zkritizoval Čínu za její nedostatečné informování o novém koronaviru. Ten byl totiž poprvé zjištěn v čínském Wu-chanu, odkud se následně rozšířil do celého světa.
Uvedl, že jde o „hluboký problém“, jejž je třeba řešit. Řekl, že i když v Číně operuje tým Světové zdravotnické organizace (WHO), aby zjistil možný původ viru, Peking neposkytuje odborníkům potřebný přístup k místům, kde byl virus objeven.
Blinken: USA jsou připraveny pokračovat v jaderné dohodě s Íránem
Blinken v rozhovoru s NBC News dále prozradil, že pokud se Írán nevrátí k dohodě o svém jaderném programu z roku 2015 a bude ji nadále porušovat, může mít podle něj „do několika týdnů“ štěpný materiál k výrobě jaderné bomby.
Írán dohodu přestal dodržovat, protože od ní v roce 2018 odstoupila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Asijská země začala kromě jiného obohacovat uran na dvacet procent, což je v příkrém rozporu s povoleným limitem 3,67 procenta.
Blinken zopakoval, že Bidenova administrativa je připravená se k dohodě vrátit, avšak jako první to musí učinit Írán. Pak by měla být za účasti spojenců vyjednána „trvalejší a účinnější“ dohoda, jež zahrne i další problémy. Těmi jsou například íránský balistický program a působení Íránu v regionu.
Odborníci soudí, že Írán má nyní uran, který by mu v případě, že by pokračoval ve vojenském rozvoji tohoto materiálu, mohl vystačit na výrobu dvou jaderných bomb. Teherán dlouhodobě trvá na tom, že jeho jaderný program má výhradně mírový charakter a že o zbraň neusiluje. Pro výrobu jaderné bomby je potřeba uran obohacený na 90 procent.
