Jaderná zbraň strana 3 z 5

Finsko a Švédsko splňují „všechny požadavky“ pro členství v Severoatlantické alianci, řekl americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval, že se staví k jejich členství odmítavě. Finsko nechce, aby NATO na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny ani poté, co se stane členem, uvedla premiérka Sanna Marinová. Německý kancléř zase prohlásil, že se Aliance nesmí nechat zatáhnout do války na Ukrajině, musí ji však podpořit, aby Rusko nevyhrálo.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jsou zmínky Ruska o jaderných zbraních „hra se strachem“. Následky použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině by ale byly víceméně lokální. Řekla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Politický geograf Michael Romancov v Otázkách řekl, že případná mobilizace by nemusela výrazně ovlivnit válku, usnadnila by ale Kremlu kontrolu nad obyvatelstvem.

Ruské síly na Ukrajině pokračují v ofenzivě v Doněcké a Luhanské oblasti, oznámil generální štáb ukrajinské armády. Rusové se snaží získat plnou kontrolu nad městem Popasna, obnovili útoky na Lyman a Siversk a útočí na mariupolské ocelárny Azovstal. V Černém moři u Hadího ostrova pak hoří ruská fregata, píše agentura Unian s odkazem na zpravodajský portál z Oděsy. Mluvčí ruského prezidenta podle agentury TASS řekl, že Moskva nemá o poškození lodi informace. Ve večerním hlášení ukrajinské velení ohlásilo osvobození pěti obcí v Charkovské oblasti.

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, Kreml přitom opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova „v podstatě vede válku s Ruskem“. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Moskva ztratila naději na odrazení světa od podpory Kyjeva.

Severní Korea otestovala nový zbraňový systém, tvrdí podle agentury AFP tamní státní média. Komunistická Severní Korea letos odpaluje rakety často, za což čelí kritice.

Na jihu Ukrajiny sílí bojová aktivita, tvrdí oblastní velení ukrajinské armády. Podobné je to i na východě – na Donbasu a u Charkova. Rusko pokračuje i v raketových útocích hlouběji ve vnitrozemí. V sobotu nad ránem byly slyšet exploze v Kyjevě, kde podle starosty zahynul při raketovém útoku člověk, ale i ve Lvově v západní části země. Podle federace vyčistily ruské a proruské jednotky městskou oblast Mariupolu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že situace v přístavním městě je extrémně vážná.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Českou republiku do 72 hodin. Belgie vyhostí 21 a Nizozemsko 17 ruských diplomatů. Viní je ze špionáže a považují je za hrozbu pro bezpečnost. Moskva naopak v úterý vyhostila diplomaty pobaltských zemí. Ukrajinský prezident Zelenskyj v úterním projevu k dánskému parlamentu opět žádal o zpřísnění sankcí vůči Rusku. Mluvčí Kremlu ujistil, že válka na Ukrajině není důvodem pro použití jaderných zbraní.

Podle bývalého velitele amerických vojenských sil v Evropě Bena Hodgese nemá Rusko v konfliktu proti Ukrajině velkou šanci, pokud bude ukrajinská armáda i nadále dostávat materiální podporu ze Západu. Doufá, že Ukrajina brzy dostane i dříve slibovaná letadla – obavy některých západních politiků, že by tak došlo k eskalaci konfliktu s Ruskem, považuje za absurdní.

Tokio se připojilo k sankcím proti Rusku, zmrazilo majetek celkem 61 Rusů včetně dvanácti poslanců Státní dumy. Odpor Japonců vůči invazi je značný, sankce podporuje přes osmdesát procent veřejnosti. Kromě humanitární pomoci poskytne japonská vláda Ukrajině také nesmrtící vojenské vybavení a přijme uprchlíky. Konflikt otevřel v zemi debatu o možném umístění jaderných zbraní.

K ruské agresi vůči Ukrajině se už vyjádřilo množství významných osobností ze světa i z Ruska. Mnohonásobný mistr světa v šachu Garri Kasparov poskytl z New Yorku rozhovor pořadu Události, komentáře. Podle něj je nyní poslední sázkou Putinova režimu vyhrožování jadernými zbraněmi, vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by ale prý mohlo přinést rychlé ukončení konfliktu. Poražení ruské armády na Ukrajině by prý nebylo poražením Ruska, ale putinovského režimu.

Třetí světová válka by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla jaderná a zničující. Řekl to v interview, jehož části zveřejnila televize al-Džazíra. Prohlásil také, že je třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny ani vyrobeny. Nevylučuje, že někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině. Podle agentury Reuters Lavrov uvedl, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země. Bílý dům ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí dodatečné sankce na subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru.

Severní Korea přes své východní pobřeží zkušebně odpálila pravděpodobně další balistickou raketu. Podle agentury Reuters to v úterý oznámila jihokorejská armáda. Severokorejská státní média uvedla, že se jednalo o další úspěšný test hypersonické střely.

Pětice jaderných zemí –⁠ Británie, Čína, Francie, Rusko a USA –⁠ se shodla, že je třeba zabránit válce mezi jadernými mocnostmi a dalším závodům ve zbrojení. Vyplývá to ze společného prohlášení, které publikoval na svých stránkách Bílý dům, Kreml, Elysejský palác a čínské ministerstvo zahraničí.

Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo dva návrhy smluv s USA a NATO, v kterých prezentuje své požadavky vůči Západu. Počítá v nich s nerozšiřováním NATO, omezením rozmisťování vojsk a techniky nebo vytvořením horké kontaktní linky. Některé kroky chce zakázat, pokud budou druhou stranou „vnímány jako hrozba národní bezpečnosti“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.

Před novou německou vládou stojí řada úkolů, přičemž jedním z těch strategicky nejdůležitějších bude obnova vojenského letectva. Stíhací bombardéry německé armády dosluhují a nákup nových strojů se končící ministryni obrany nepodařilo dotáhnout do konce.

V pátek 17. prosince uplyne deset let od smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila, kterého u moci vystřídal jeho syn Kim Čong-un. Jeho hlavní zbraní se stala agresivní jaderná politika. Ta mu zajistila historicky první setkání mezi severokorejským vůdcem a americkým prezidentem. První jaderné testy ale zahájil právě Kim Čong-il. Vztahy komunistické diktatury se světem jsou i kvůli tomu nanejvýš napjaté.

Nejsilnější výbuch jaderné bomby v dějinách provedl bývalý Sovětský svaz 30. října 1961, když odpálil bombu o síle 50 tisíc kilotun TNT. Učinil tak v neobydlené oblasti nad ostrovem Nová země v Barentsově moři, ale smrtelnou dávkou radioaktivity byla kontaminována oblast o průměru 180 kilometrů a rázová vlna třikrát obletěla Zemi. Exploze takzvané Car-bomby byla téměř čtyřikrát silnější než nejsilnější americká Castle Bravo odpálená v roce 1954 na atolu Bikini.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan svému izraelskému protějšku řekl, že diplomacie představuje nejlepší cestu, jak omezit íránský jaderný program. Zopakoval však Bidenovo varování Teheránu, že Spojené státy mohou přistoupit k jiným prostředkům, pokud jednání selžou, informuje agentura Reuters.

Americký generál Mark Milley podnikl letos v lednu přísně tajnou akci, aby zabránil vykonat případný rozkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa k odpálení jaderných zbraní. V nové knize Peril (Nebezpečí či Riziko) o tom píšou legendární novinář Bob Woodward a veterán listu Washington Post (WP) Robert Costa. O obsahu knihy informovaly servery televize CNN a listu The New York Times.

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.

Japonská Hirošima si minutou ticha připomněla 76 let od okamžiku, kdy američtí letci koncem druhé světové války na město svrhli atomovou bombu. Pietní akci stejně jako loni poznamenala pandemie covidu-19, byla menší než v minulosti. Zástupci Hirošimy prosili, aby minutu ticha drželi i účastníci olympijských her v Tokiu, Mezinárodní olympijský výbor (MOV) to ale odmítl, napsala agentura DPA.