Anexí ukrajinského území se Rusko projevuje jako poslední koloniální mocnost, soudí Lipavský

Nahrávám video

Rusko je poslední koloniální mocnost na světě, uvedl v pořadu Události, komentáře český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Reagoval tak na záměr Moskvy připojit v pátek k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala pseudoreferenda o jejich připojení k Rusku. „Je to snaha o politickou eskalaci,“ řekl náměstek ministryně obrany Jan Jireš. Oba se shodli, že Západ musí Ukrajinu dál podporovat všemi prostředky.

Kyjev a Západ tato „referenda“ neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Podle agentury Reuters se Putin chystá oficiálně anektovat přibližně 15 procent celkové rozlohy Ukrajiny.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin může sehrát sebevětší divadlo, ale Ukrajina je Ukrajina, platí mezinárodně uznané hranice, takže je to naprosto prázdný právní krok,“ řekl Lipavský k chystanému aktu Moskvy. „Ukrajina má své platné hranice, v těch je uznávána.“

Náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jireš zdůraznil, že Evropská unie i Severoatlantická aliance budou dál podporovat Ukrajinu všemi možnými prostředky. „Budeme tam dál dodávat vojenský materiál. Pomáhat jí, aby se ubránila a obnovila svou teritoriální integritu.“

Lipavský: Je potřeba vytrvat

Ministr zahraničí podtrhl, že v současné situaci je potřeba vytrvat. „Zní to nudně, ale čeká nás zima, musíme zvládnout energetickou situaci, kterou proti nám Putin rozpoutal.“ Zmínil únavu v západní společnosti, ale varoval, že Putin má silnou vůli ve své koloniální politice pokračovat vůči dalším cílům.

Připomněl, že Evropská unie pracuje na dalších sankčních opatřeních. Konkrétnější být nechtěl, dokud nebudou přesně domluvena. Dodal, že je také důležité setrvat v dosavadních sankcích. „Je to náročná debata, ale Evropa si kolektivně problém uvědomuje,“ řekl s tím, že i Maďarsko ve výsledku na dosavadní sankce kývlo, když si vylobbovalo některé změny. 

V další části oba hosté komentovali také jadernou rétoriku Moskvy. 

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden Putin, který při středečním vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. „Neblafuji,“ řekl.

Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.

Jireš: Prolamování tabu

Jireš se domnívá, že jaderná rétorika Ruska je bezprecedentní a přesahuje i rétoriku Sovětského svazu v době studené války. „Je to velmi znepokojivé, je to neakceptovatelné. Je to prolamování tabu v rétorické oblasti.“ Tato rétorika je podle něj zaměřena hlavně vůči Spojeným státům a pak vůči Ukrajině. 

Užitím těchto zbraní by Rusko prolomilo osmdesát let trvajcí jaderné tabu a dostalo by se do absolutní izolace i ze strany zemí, které ho do dneška nějak podporují, včetně Číny, uvedl Jireš. Řekl, že NATO je vyzbrojeno jadernými zbraněmi a má připraveny detailní plány, jak postupovat. „Jaderné odstrašení NATO je funkční a můžeme se na ně spolehnout.“

Také ministr Lipavský považuje ruskou jadernou rétoriku za velmi nebezpečnou. Zdůraznil, že máme na své straně země, které jsou schopny se za nás postavit.

Za hlavní lekci z války považuje Jireš to, že musíme výrazně zvýšit kapacity obranného průmyslu na Západě. „Už se tak děje,“ konstatoval.

Lipavský dodal, že ruský obranný průmysl trpí západními sankcemi, když nemůže dovážet moderní zbraně. „V celkové sumě jsme na tom lépe.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...