KLDR uskutečnila nebývalý raketový test. Za provokace musí zaplatit, zní ze Soulu

Severní Korea podle jihokorejské armády odpálila 23 raket, včetně třech balistických střel krátkého doletu. Jedna dopadla blízko námořní hranice s Jižní Korejí. Stalo se to poté, co Pchjongjang v úterý vyhrožoval Soulu a Spojeným státům kvůli jejich nynějšímu několikadennímu vojenskému cvičení. Soul v reakci na poslední ze série severokorejských raketových testů vystřelil severně od společné námořní hranice tři rakety vzduch–země. KLDR kromě raket vypálila také přes sto dělostřeleckých střel. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol situaci označil za narušení území.

Severokorejská armáda rakety vystřelila z oblasti kolem města Wonsan na jihovýchodě země a z několika dalších míst, píše agentura AP. Jedna z nich dopadla 26 kilometrů od námořní hranice s Jižní Korejí. Podle Soulu je to od rozdělení Korejského poloostrova v roce 1948 poprvé, co střela dopadla tak blízko námořní hranice. Zároveň je sedmnáct odpalů nejvíce za jediný den.

Na ostrově Ullungdo ležícím 120 kilometrů na východ od Korejského poloostrova v Japonském moři byl kvůli tomuto incidentu přechodně vyhlášen protiletecký poplach a lidé se utíkali schovat do krytů. Poplach úřady odvolaly odpoledne místního času. Velení jihokorejské armády vzkázalo, že „je to bezprecedentní a nebude to tolerovat“. Deník The Korea Herald napsal, že šlo o první takový poplach od roku 2016.

Do nárazníkové zóny zřízené na základě dohody se Soulem Severní Korea vypálila z východního pobřeží také více než stovku dělostřeleckých projektilů, doplnila jihokorejská armáda. Upozorňuje, že střelba je porušením úmluvy z roku 2018, která měla za cíl snížit napětí mezi oběma částmi Korejského poloostrova.

Podle politického analytika Leifa-Erica Easleyho z univerzity v Soulu je cílem severokorejského režimu vystrašit Jihokorejce a přinutit je k nátlaku na jejich vládu. „Zvyšující se vojenské schopnosti Severní Koreje a její testy jsou znepokojivé, ale nabízet jí ústupky ohledně spolupráce se spojenci by situaci zhoršilo,“ řekl Easley.

Severokorejské rakety krátkého doletu jsou určené ke zničení klíčových objektů v Jižní Koreji, včetně tamních amerických vojenských základen.

Prezident mluví o územní invazi, KLDR prý musí zaplatit

Prezident Jun řekl, že jde o „severokorejskou provokaci a územní invazi“. Prezident svolal kvůli palbě, již analytici označují za nejagresivnější za uplynulé roky, bezpečnostní radu a nařídil „rychlou a zásadní reakci, protože Severní Korea musí za své provokace zaplatit“. Jižní Korea také uzavřela několik leteckých koridorů nad Japonským mořem a doporučila leteckým společnostem změnit trasy.

Účastníci schůzky také odsoudili, že Pchjongjang se k provokacím odhodlal v době, kdy Jižní Korea truchlí za oběti tlačenice během sobotních oslav Halloweenu v Soulu. Zemřelo při ní 156 lidí.

Spojené státy a Jižní Korea v pondělí zahájily rozsáhlé cvičení letectva, během kterého stovky válečných letounů 24 hodin denně provádějí simulované útoky. KLDR tyto manévry označila za provokaci a varovala, že proti USA a Jižní Koreji může nasadit jaderné zbraně, aby „zaplatily tu nejhorší cenu v dějinách“.

Severní Korea za letošek provedla rekordní počet raketových testů, napětí na Korejském poloostrově v posledních měsících výrazně stouplo. KLDR také přijala zákon, který schvaluje preventivní použití jaderných zbraní v různých situacích.

Někteří experti ale stále pochybují o tom, že vzhledem k síle americké a jihokorejské armády by Pchjongjang mohl použít jaderné zbraně jako první. KLDR dala najevo, že série testů z poslední doby je reakcí na jihokorejsko-americká vojenská cvičení.

Provádět testy balistických raket zakazují režimu v Pchjongjangu rezoluce OSN. Balistické rakety mohou být vybaveny jadernou náloží. „Severní Korea odpaluje rakety nebývalým tempem, což je naprosto nepřijatelné,“ nechal se slyšet japonský premiér Fumio Kišida.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
13:34Aktualizovánopřed 16 mminutami

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
13:12Aktualizovánopřed 19 mminutami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 52 mminutami

Trump prolomil tabu. Řešit zbraně pro Tchaj-wan s Čínou zakázal Reagan

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.
před 1 hhodinou

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města Vilniusu, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska.
před 3 hhodinami

Finanční úřad už nikdy nesmí kontrolovat dřívější Trumpova daňová přiznání

Americký finanční úřad (IRS) už nikdy nesmí z podnětu vlády kontrolovat dřívější daňová přiznání prezidenta Donalda Trumpa, vyplývá dle agentury DPA z druhé části právního urovnání hlavy státu s ministerstvem spravedlnosti USA, která byla nově zveřejněna. Trump předtím zažaloval IRS o odškodné ve výši nejméně deseti miliard dolarů (210 miliard korun) za únik jeho daňových dat.
před 3 hhodinami
Načítání...