Rusko odmítlo dokument z konference o nešíření jaderných zbraní. Zmiňoval se o situaci v Záporoží

Rusko zablokovalo schválení závěrečného dokumentu konference států podepsaných pod Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT). Souhlas s dokumentem musí být jednomyslný. Podle agentury AP se zřejmě Moskvě nelíbily zmínky o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Rusko ale tvrdí, že s návrhem textu nesouhlasilo více zemí.

Igor Višněveckij z ruského ministerstva zahraničí uvedl, že ohledně textu závěrečného dokumentu z konference států NPT nepanoval konsenzus. Zástupce vedoucího ruské delegace Andrej Bělousov prohlásil, že konference se stala „politickým zajatcem“ některých zemí. „Tyto státy, a to jmenovitě Ukrajina a podporovatelé režimu v Kyjevu, nesou plnou odpovědnost za to, že nemáme pozitivní konečný výsledek,“ poznamenal diplomat.

Zmocněnec americké vlády Adam Scheinman naopak viní z neschválení dokumentu výhradně Moskvu. „Rusko je důvodem, proč jsme nyní nedosáhli konsenzu,“ prohlásil. 

Návrh, který vypracovalo argentinské předsednictví, zmiňoval znepokojení z vojenských aktivit u Záporožské jaderné elektrárny a dalších jaderných zařízení na Ukrajině. Zdůrazňoval také „nejzásadnější význam zaručení kontroly těchto zařízení ze strany kompetentních ukrajinských úřadů“. Dokument rovněž varoval, že nebezpečí použití jaderných zbraní je v současnosti nejvyšší od konce studené války. Jak ale podotkl Scheinman, o Rusku se dokument výslovně nezmiňoval.

Záporožskou jadernou elektrárnu obsadily okupační jednotky krátce po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajině. V zařízení nicméně dál pracuje ukrajinský personál. V posledních dnech se Kyjev a Moskva vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny; podle ukrajinských představitelů je situace kritická a hrozí jaderná katastrofa.

Konference signatářů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se obvykle schází každých pět let, ta letošní byla ale opožděna kvůli epidemii covidu-19. Také předchozí konference v roce 2015 skončila bez závěrečného dokumentu kvůli sporům o označení Blízkého východu za oblast bez jaderných zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 4 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 5 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 12 hhodinami
Načítání...