Za úspěchy ukrajinské armády, která brání svou zemi před ruskou agresí, stojí nejen morálka a zbraně, ale také využívání nových bojových taktik. V Událostech, komentářích to řekl bývalý velitel českých speciálních sil Lumír Němec. To, co tvrdí Kreml, že ze strany ruských vojáků jde o strategický ústup, podle něj není pravda, jde prý pouze o útěk. Podle bezpečnostního analytika a politologa Emila Aslana by se mohlo jednat o bod zlomu. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák i Lumír Němec jsou však v takovém hodnocení opatrnější.
To, co se nyní odehrává na frontě, by podle Aslana mohlo být bodem zlomu. „Vypadá to tak, že přichází to, co by se dalo označit za kolaps ruské armády také na západ od Dněpru. Obtížná situace je nyní pro ruskou armádu také v severní části Luhanské oblasti,“ míní.
Klíčovou roli v úspěchu ukrajinské armády hraje podle Aslana kombinace taktiky a výzbroje. „Od počátku ozbrojeného konfliktu bylo jasné, že Rusko nemá kapacity na to, aby dosáhlo svých cílů, o kterých se zmiňovalo. Rusko nemá lidské zdroje. Ty, které mělo, ztratilo v prvních měsících války,“ uvedl a zmínil hlavně elitní jednotky. „Kvůli ekonomickým sankcím navíc Rusko nemá prostředky k tomu, aby mobilizovalo větší množství lidí a zabezpečilo je,“ dodal s tím, že problémem je také postoj Rusů, kteří podle něj politice Vladimira Putina fandí.
Situaci na Ukrajině označil za významný okamžik také Lumír Němec. „Rozhodně bych se ale ještě bál používat termín bod zlomu, protože nejhorší je podcenit nepřítele. Rusy bych nepodceňoval, byť to vypadá, jak to vypadá,“ upozornil. Míní však, že Ukrajincům se daří zúročit pomoc, kterou do země posílá Západ.
Výrazně podle Němce pomáhá i morálka ukrajinských vojáků. „Vojáka musíte motivovat. Můžete ho motivovat samozřejmě penězi, o což se snaží (ruský prezident Vladimir) Putin, ale úplně mu to nevychází, ale nejlepší motivace vojáka je, když ví, že bojuje za správnou věc. Ten chlap je pak ochotný předvádět velké věci,“ komentoval.
Němec: Žádný strategický ústup, ale útěk
Podle bývalého vojenského velitele je důležité také to, že se ukrajinští vojáci nebojí použít novou bojovou taktiku. „Když Rusové útočí na nějaké město, rozmlátí ho bombami, rozstřílejí ho dělostřelectvem, ale Ukrajinci města obchází, obkličují je, umožňují tím (ruským) vojákům utéct, a oni tam pak zanechávají obrovské množství techniky,“ uvedl Němec. Ruští vojáci, i když Kreml hlásá, že se jedná o strategický ústup, podle něj jenom utíkají.
Současnou situaci na frontě sleduje i české ministerstvo zahraničí. Dvořák pochválil prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského za to, jak úspěchy svých vojáků prezentuje ve světě. „Na druhou stranu ale musíme ty zprávy, které přicházejí, ředit tím prizmatem, že část toho jsou záměrně posílané informace, které nemají za cíl nám dát správnou informaci, ale spíš vystrašit soupeře,“ uvedl.
Dvořák souhlasí s Němcem v tom, že by zatím ještě nejásal. Vítá také to, že Česko jako Západ pomáhá vojensky Ukrajině, protože Ukrajina pomáhá Česku bránit jeho hodnoty. Ukrajinskou armádu označil za armádu Evropy. „Úlohou armády je chránit území a hodnoty. Obojí dnes dělá ukrajinská armáda,“ dodal.
Náměstek ministra zahraničí také zmínil, že resort neočekává, že by postup Ukrajinců byl pořád tak rychlý. „Předpokládám, že ten tlak prostě nemůže být nekonečný, že přijde ta chvíle, kdy bude pauza. Teď se čeká, jaká bude reakce ruské strany, a to od té nejkatastrofičtější verze, kdy Putin zmáčkne červený knoflík (odpálí jadernou zbraň – pozn. red.), nebo se Rusko podaří dostat k jednacímu stolu,“ uvedl.
Dvořák: Nesmíme se nechat vystrašit jadernými zbraněmi
Dvořák také upozornil, že by se Západ neměl nechat vystrašit vyhrožováním jadernými zbraněmi, byť taktickými. Je ale podle něj nutné počítat i s touto variantou, i když ji nepokládá za pravděpodobnou. Za správnou rétorickou reakci označil vyjádření amerického generála Davida Petraeuse. Ten uvedl, že v případě použití jaderných zbraní by NATO zničilo všechny ruské jednotky na Ukrajině i černomořskou flotilu.
Podle Aslana jde pouze o „Putinovo blafování“, čemuž podle něj nasvědčuje i takzvaný jaderný vlak, který zamířil k ukrajinským hranicím. „Pokud by měl Putin něco podobného reálně v úmyslu, tak by těžko dával celému světu najevo, že něco podobného chystá, spíše by to tajil,“ myslí si. Hranice, kdy by Putin mohl použít taktickou jadernou zbraň, je podle něj Krym. „Krym by byl pro ně citlivý z hlediska strategického i z hlediska toho, jak se Putinův režim profiluje v Rusku,“ dodal.
