Západní pomoc Ukrajině začíná narážet na limity, ohroženi ale nejsme, hodnotí analytici

Nahrávám video
UK: Evropským armádám docházejí zbraně
Zdroj: ČT24

Ochranu ukrajinských měst před ruskými útoky by brzy měly zajistit systémy protivzdušné obrany NASAMS. První dva už zemi dodaly Spojené státy, neoficiálně se mluví také o další munici do raketometů HIMARS. Západní země však podle analýzy agentury AP začínají v podpoře Ukrajiny narážet na své limity. Vybavenost evropských armád, kapacitu obranného průmyslu i roli Spojených států v konfliktu diskutovali v pořadu Události, komentáře reportér Jan Gazdík z Aktuálně.cz, Tomáš Kolařík z CZDEFENCE a odborník na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Podle analýzy AP by nedostatek zbraní mohl znamenat problémy pro spojence Ukrajiny. Podpora Ukrajiny podle agentury zatížila už tak zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších zemí. Gazdík však upozornil, že ekonomika členských států NATO a dalších spojenců Ukrajiny je násobně větší než ekonomika Ruska, což se projevuje i na schopnosti vyrábět a nakupovat nové zbraně.

„Netvrdím, že to nemůže způsobit jisté obtíže, ale opravdu bych se vyvaroval kategorických tvrzení, že to ohrožuje naši bezpečnost,“ zdůraznil. Státy NATO podle něj „dokážou nastartovat svoje kapacity tak, aby ohrožení minimalizovaly“.

Kolařík se domnívá, že situace v některých spojeneckých zemích může být obtížná, protože se musí rozhodnout mezi doplněním vlastních zásob a munice, nebo další podporou Ukrajiny. „Ale musíme si uvědomit, že vojenská podpora Ukrajiny zároveň znamená vyšší bezpečnost NATO a zemí Evropy, protože jiná větší hrozba, než je současná válka na Ukrajině, v Evropě v současné době nehrozí,“ upozornil. Spíš než k zastavení dodávek zbraní Kyjevu podle něj dojde k jejich přenastavení.

Gazdík doplnil, že v českých zbrojovkách bylo před začátkem války velké množství vyřazené těžké vojenské techniky, například tanků T-54 a T-55, samohybných houfnic a bojových vozidel pěchoty, které jsou dnes často nasazeny na frontě. „Dosud jsme dodávali zbraňové systémy, které byly nadbytečné,“ shrnul Bříza s ohledem na celou západní Evropu.

Západ sází na kvalitu, Rusko na kvantitu

Problematický podle něj může být faktor času. „Náběh výroby, respektive rozšíření výroby zabere čas. V tuto chvíli je válka v tak velké intenzitě, že není možné pro jakékoliv zbrojovky světa, pakliže nejsou převedeny na válečnou ekonomiku, (…) vyrábět takové množství zbraní, které by doplnilo stavy ukrajinské armády,“ vysvětluje analytik.

Nadále podle něj platí, že Ukrajina potřebuje zejména zbraně sovětské výroby. Upozornil však, že i „modernější zbraňové systémy již docházejí“. Podle Kolaříka se navíc západní zbrojní průmysl soustředí na kvalitu, zatímco ten ruský na kvantitu.

Za dobrý příklad Kolařík považuje Tatru Kopřivnice, která od května zaměstnala téměř šest set nových pracovníků a rozšířila tak výrobu. „Rozvoj obranného průmyslu není něco nového, o čem jsme se bavili na podzim, ale probíhá už od jarních měsíců.“

Výdaje na obranu

Otázku obranyschopnosti možná řeší i Spojené státy, i když Pentagon údaje o svých vlastních zásobách neposkytuje. Washington nicméně od února vyčlenil na zbraně pro Ukrajinu přes 400 miliard korun, což některé členy Kongresu znervózňuje. Ze Spojených států putují do Evropy zejména houfnice, raketomety HIMARS nebo protitankové střely. V dodávkách tanků nebo stíhacích bojových letounů spoléhá Washington na země bývalého východního bloku, upozornil Kolařík.

Gazdík připomněl, že Spojené státy hradí zhruba tři čtvrtiny rozpočtu NATO, zatímco některé evropské země v minulosti své obranné rozpočty zmenšovaly. „Donekonečna na politiku škrcení vlastních obranných rozpočtů a spoléhání se, že jsou tady přece Spojené státy, které nás ochrání, prostě prodlužovat nelze. I Američanům může dojít trpělivost,“ varoval.

„Existuje snad jeden jediný stát, který tuto konvenční oblast nepodcenil, a tím je Polsko,“ řekl Bříza. Varšava si objednala další dodávky zbraňových systémů, díky kterým se stane „když ne nejsilnější, tak jednou ze tří nejsilnějších armád Evropy“, ačkoliv nedisponuje jadernými zbraněmi. Ostatní státy se k tomuto úsilí podle Břízy musí připojit, i když se projeví se zpožděním.

Přesto by stažení Spojených států z evropského obranného systému vedlo k „absolutní disproporci a dysbalanci na evropském kontinentu“, dodal Bříza. Rusko by totiž získalo značnou převahu v oblasti jaderných zbraní.

Gazdík: Vývoj je nepředvídatelný

Rusko nedávno během vojenského cvičení otestovalo své jaderné síly, včetně ponorek, bombardérů a balistických střel. Podle Břízy šlo o standardní každoroční cvičení podle mezinárodních norem, které však ukazuje, že je federace schopná udeřit v rámci minut kdekoliv na světě.

Podle Kolaříka lze ale s blížící se zimou očekávat zklidnění frontové linie. Obnovení kampaně čeká na jaře, kdy předpokládá intenzivní boje. Jedinou významnou operací do konce roku podle něj bude bitva o Cherson a pokus ukrajinské armády o překročení Dněpru.

Dle Gazdíka lze vývoj následujících týdnů předpovědět jen s obtížemi. „Myslím, že to neví ani Putin,“ řekl. „Jsme denně svědky toho, že se dějí věci, které bychom ještě před týdnem naprosto neočekávali. Ať už jde o masové vraždy, ať už jde o bombardování civilních sídlišť jak v době druhé světové války. Myslím, že to nikdo nedokáže odhadnout,“ zakončil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko a Rusko pomáhaly slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru-sociální demokracie (Smer-SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
před 15 mminutami

Desítky vojáků zemřely při havárii armádního letounu na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Na palubě bylo víc než sto lidí. Podle agentury AFP kolumbijská armáda uvedla, že na místě zahynulo přibližně 80 vojáků. Agentura Reuters napsala s odkazem na své zdroje z kolumbijských ozbrojených sil, že se z trosek letounu podařilo evakuovat 57 živých lidí.
18:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 2 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi.
před 2 hhodinami

Výsledek voleb v Porýní-Falci je pro německou sociální demokracii katastrofální, řekl její šéf

Pro německou sociální demokracii (SPD) je výsledek nedělních zemských voleb v Porýní-Falci katastrofální, shledal spolupředseda strany Lars Klingbeil. O tomtéž píše tamní tisk. Podle Klingbeila ale nechce současné vedení stranu uvrhnout do chaosu a vleklé debaty o personálních otázkách, a na své funkce proto rezignovat nehodlá. Porýní-Falc byla dlouho považována za baštu SPD, člen strany byl zemským premiérem posledních 35 let. Nedělní volby ale vyhrála opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie skončila s odstupem druhá.
05:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 5 hhodinami
Načítání...