Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v Interview ČT24 označil pondělní ruské útoky na ukrajinská města za akt státního terorismu. Ujistil ale, že bezpečnostní situace v Česku se nemění. Stále podle něj platí obecná rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu, bezprostřední riziko však podle něj Česku nehrozí. Zmínil potřebu dále pomáhat Ukrajině vojensky, za důležité označil i přijímání dalších sankcí vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Můžeme to nazvat ruským státním terorismem, reaguje na pondělní útoky na Ukrajině Lipavský
„Je to naprosto ohavné, odporné, jsou to válečná zvěrstva,“ reagoval na pondělní útoky Ruska na ukrajinská města Lipavský. Dodal ale, že to není nic, co by Západ mohlo překvapit. Rozdíl je ale podle něj v tom, že Kreml se nyní už ani nesnaží tvrdit, že terčem útoků byly vojenské cíle a že zásah civilistů byl pouze omylem. „Putin otevřeně přiznal, že je to pomsta za události na Krymu,“ doplnil.
Lipavský uvedl, že ministerstvo zahraničí v tuto chvíli nemá informace o tom, že by se někdo z českých občanů žijících na Ukrajině dožadoval pomoci. „Je potřeba si uvědomit, že většina českých občanů na Ukrajině ví, co se v zemi odehrává, a nějakým způsobem jsou podle toho zařízeni. My ale velmi pečlivě bezpečnostní situaci sledujeme,“ přiblížil.
Při pondělních útocích Rusů na ukrajinská města byl zasažen německý konzulát v Kyjevě. Lipavský řekl, že pokud jde o české zastoupení, žádná speciální opatření se nyní nechystají. Uvedl, že na ambasádě jsou momentálně nižší desítky lidí, konkrétní ale být nechtěl.
Bezpečnostní situace v Česku
Lipavský ujistil, že bezpečnostní situace v Česku je neměnná. „Z hlediska války na Ukrajině platí obecná rizika s tím spojená – tedy vyrovnáváme se s přílivem uprchlíků z Ukrajiny, vyrovnáváme se s migranty, kteří proudí jižní trasou, což má určitě také nějaké globální souvislosti, a vyrovnáváme se také s energetickou krizí. Nemám ale informaci o bezprostředním riziku, které by nám hrozilo,“ řekl.
Ministr zahraničí je ale přesvědčen o tom, že se Česko musí dívat i na to, co se děje v okolí. „Musíme velmi pečlivě vnímat, jakým způsobem byl postižen (plynovod) Nord Stream 1 a 2, to znamená poškození kritické infrastruktury v mezinárodních teritoriálních vodách, ale dívat se i na další incidenty,“ sdělil.
Na dotaz, zda je načase demilitarizovat Rusko, Lipavský reagoval, že jde o velmi silná slova. „Demilitarizace Ruska by znamenala plná vojenská porážka Ruské federace, což nevnímám jako realistický scénář. Ale to, co musí udělat mezinárodní společenství, kterého je Česko součástí, je to, aby Ukrajina dokázala uhájit územní celistvost a suverenitu, aby Rusko ukončilo svou agresi a abychom našli takový stav, kdy budeme mít jistotu, že neobnoví agresi proti jiným sousedním státům,“ řekl ministr.
Deštník pro Ukrajinu
Například Německo už oznámilo, že v řádu dnů dodá Ukrajině první ze čtyř systémů protiletadlové ochrany. Česko se na tom ale podle Lipavského podílet nemůže. „Náš zbrojní průmysl tento druh systémů přímo nevyrábí, armáda disponuje velmi omezeným počtem těchto systémů, čili nemáme se bohužel moc o co dělit,“ uvedl.
Kdy Ukrajina dostane „efektivní deštník“, na to Lipavský odpovědět nedokáže. „Snažíme se přesvědčovat partnery, kteří ty zbraně poskytnout mohou, aby to udělali,“ ujistil. Myslí si také, že nyní by Ukrajina mohla dostat i letadla. „Je to o tom, aby ta naše pomoc byla vytrvalá. Ten konflikt je daleko od svého vyřešení,“ dodal.
Pokud jde o další sankce vůči Rusku, Lipavský si myslí, že zbytečné nejsou a je třeba v nich i nadále pokračovat. „To není o tom, jestli budeme zkoušet sankce na Putina, to je o tom, že Putinovi omezujeme manévrovací prostor,“ řekl a zmínil, že je třeba zaměřit se například na „Putinovy různé propagandisty“, kteří mu pomáhají vytvářet zdání legitimity v jeho režimu. Podle ministra je ale třeba se dále bavit i o věcech, které mají dopady na ruskou ekonomiku.
Situace v Záporoží a hrozba jadernými zbraněmi
Lipavský v Interview ČT24 hovořil také o situaci v Záporožské jaderné elektrárně, potvrdil, že je velmi vážná. „Jsme na velmi tenkém ledě, protože jaderné zařízení vyžaduje velmi důsledné a pečlivé zacházení. V situaci, kdy se o něj starají ukrajinští inženýři a město a elektrárna jsou okupovány, tak tam hrozí zcela bez pochyby riziko nějakého incidentu,“ řekl.
Rusové navíc bombardují i civilní objekty v blízkosti elektrárny, kromě toho hrozí i nasazením jaderných zbraní. NATO už dříve uvedlo, že na jejich použití by odpovědělo útokem například v Černém moři.
„V situaci, kdy by Rusko použilo jadernou zbraň, tak Severoatlantická aliance má připraveny scénáře ochrany Aliance. Toto je akt, který by bezpochyby měl dopad na NATO a na všechny její členy,“ sdělil. Dodal, že věří, že Rusko je dostatečně rozumné a jaderné zbraně nepoužije.