Jaderná zbraň strana 2 z 5

Severní Korea podle jihokorejské armády odpálila 23 raket, včetně třech balistických střel krátkého doletu. Jedna dopadla blízko námořní hranice s Jižní Korejí. Stalo se to poté, co Pchjongjang v úterý vyhrožoval Soulu a Spojeným státům kvůli jejich nynějšímu několikadennímu vojenskému cvičení. Soul v reakci na poslední ze série severokorejských raketových testů vystřelil severně od společné námořní hranice tři rakety vzduch–země. KLDR kromě raket vypálila také přes sto dělostřeleckých střel. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol situaci označil za narušení území.

Spojené státy plánují rozmístit bombardéry s jadernými zbraněmi na vojenské základně u severoaustralského města Darwin. Chtějí tak odradit Čínu od případné invaze na Tchaj-wan. Zprávu jako první přinesla australská stanice ABC, sama Canberra je v komentářích zdrženlivá. Jaderný arzenál posiluje také Peking. Vybudovat silný „systém strategických odstrašujících sil“ slíbil i čínský prezident Si Ťin-pching.

Ochranu ukrajinských měst před ruskými útoky by brzy měly zajistit systémy protivzdušné obrany NASAMS. První dva už zemi dodaly Spojené státy, neoficiálně se mluví také o další munici do raketometů HIMARS. Západní země však podle analýzy agentury AP začínají v podpoře Ukrajiny narážet na své limity. Vybavenost evropských armád, kapacitu obranného průmyslu i roli Spojených států v konfliktu diskutovali v pořadu Události, komentáře reportér Jan Gazdík z Aktuálně.cz, Tomáš Kolařík z CZDEFENCE a odborník na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.

Pokud by Rusko v konfliktu na Ukrajině použilo jaderné zbraně, mělo by to pro něj závažné následky, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po dvoudenní schůzce ministrů obrany Aliance. „Nebudeme říkat, jak přesně bychom zareagovali, ale samozřejmě by to zásadně změnilo charakter konfliktu.“ Moment, kdy by jaderné zbraně využilo NATO, je extrémně vzdálený, dodal.

Jaderné síly Ruska jsou v neporovnatelně lepší kondici než jeho konvenční armáda, uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza v Interview ČT24. Do hry se podle něj vracejí postupy z dob studené války, jako je například taktika „strategické nejednoznačnosti“,  v rámci které je nutné udržovat protivníka v nejistotě ohledně reakce na jeho kroky.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v Interview ČT24 označil pondělní ruské útoky na ukrajinská města za akt státního terorismu. Ujistil ale, že bezpečnostní situace v Česku se nemění. Stále podle něj platí obecná rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu, bezprostřední riziko však podle něj Česku nehrozí. Zmínil potřebu dále pomáhat Ukrajině vojensky, za důležité označil i přijímání dalších sankcí vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962. Ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině, kterou sami vyvolali.

Severní Korea vypálila dvě balistické střely ve směru na své východní pobřeží, uvedla ve čtvrtek japonská vláda. Podle japonské agentury Kjódó, která se odvolává na vládní představitele, rakety nejspíš dopadly mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu. Jak poznamenala agentura Reuters, jde o šestý test za posledních dvanáct dní. Poblíž jihokorejské hranice rovněž přeletělo nejméně dvanáct severokorejských bojových letounů, na což Soul reagoval vysláním třiceti svých strojů.

Polsko jedná se Spojenými státy o své účasti na programu sdílení jaderných zbraní (nuclear sharing) v rámci NATO, která má pomoci čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska. Uvedl to polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s listem Gazeta Polska. Největší člen východního křídla Severoatlantické aliance zvyšuje vojenské výdaje po ruské invazi na Ukrajinu. Až dosud ale jeho představitelé téma získání jaderných zbraní jako odstrašujícího prostředku nenastolili, poznamenala agentura Bloomberg.

Za úspěchy ukrajinské armády, která brání svou zemi před ruskou agresí, stojí nejen morálka a zbraně, ale také využívání nových bojových taktik. V Událostech, komentářích to řekl bývalý velitel českých speciálních sil Lumír Němec. To, co tvrdí Kreml, že ze strany ruských vojáků jde o strategický ústup, podle něj není pravda, jde prý pouze o útěk. Podle bezpečnostního analytika a politologa Emila Aslana by se mohlo jednat o bod zlomu. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák i Lumír Němec jsou však v takovém hodnocení opatrnější.

Armády Jižní Koreje a Spojených států vystřelily ve směru Japonského moře čtyři rakety země–země. Informovalo o tom jihokorejské ministerstvo obrany. Šlo podle něho o reakci na úterní test, při němž Severní Korea odpálila balistickou střelu, která poprvé od roku 2017 přeletěla japonské území.

Ukrajinská armáda dobyla Lyman v Doněcké oblasti a postupuje na město Kreminna. Hlava Luhanské oblasti Serhij Hajdaj prohlásil, že úspěch je klíčový pro osvobození dalších částí regionu. Ruská porážka a následné stažení vojsk ze strategicky důležitého města na východě naznačuje, že pro ruského prezidenta Vladimira Putina je důležitější udržet okupovaná území na jihu než obrana Luhanské oblasti, tvrdí americký Institut pro studium války (ISW).

Rusko je poslední koloniální mocnost na světě, uvedl v pořadu Události, komentáře český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Reagoval tak na záměr Moskvy připojit v pátek k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala pseudoreferenda o jejich připojení k Rusku. „Je to snaha o politickou eskalaci,“ řekl náměstek ministryně obrany Jan Jireš. Oba se shodli, že Západ musí Ukrajinu dál podporovat všemi prostředky.

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.

Severní Korea v pátek schválila zákon, podle kterého je oficiálně státem s jadernými zbraněmi, informovala s odkazem na severokorejská státní média agentura Reuters. Podle vůdce KLDR Kim Čong-una je tento status nevratný a znamená to, že se jeho země do budoucna nebude účastnit žádných vyjednávání o jaderném odzbrojení.

Rusko zablokovalo schválení závěrečného dokumentu konference států podepsaných pod Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT). Souhlas s dokumentem musí být jednomyslný. Podle agentury AP se zřejmě Moskvě nelíbily zmínky o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Rusko ale tvrdí, že s návrhem textu nesouhlasilo více zemí.

Írán ustoupil od klíčových požadavků v rozhovorech o svém jaderném programu, informovala s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele agentura Reuters. Íránci podle tohoto zdroje netrvají na tom, aby zahraniční inspekce ukončila část kontrol jejich jaderných aktivit.

Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) hledali při pondělní razii v sídle bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa dokumenty týkající se jaderných zbraní, napsal deník The Washington Post. Exprezident to označil za výmysl. Ministerstvo spravedlnosti požádalo soud, aby zveřejnil příkaz, který prohlídku povolil. Trump apeluje, aby se tak stalo „okamžitě“. Podle listu The Wall Street Journal si agenti odnesli asi dvacet krabic s dokumenty různých stupňů utajení. Mají mezi nimi být i informace o udělení milosti Trumpovu spojenci Rogeru Stoneovi nebo informace o francouzském prezidentovi.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová v úterních Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že Rusové, kteří okupují ukrajinskou jadernou elektrárnu v Záporoží už několik měsíců, ji „normálně ukradli“. Podle ní ji ale nemohou potenciálně přeměnit v jadernou zbraň. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý označil hromadění techniky invazních jednotek v areálu elektrárny za pragmatické, ale ze strany Moskvy za neseriózní.

Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, musí se ale teprve rozhodnout, zda ji sestrojí. Stanici Al-Džazíra to řekl vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura Reuters.

Bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v neděli prohlásil, že Západ má právo poskytnout Ukrajině k obraně jaderné zbraně. Zdůvodnil to tím, že Rusko porušilo Budapešťské memorandum, jímž Ukrajina získala bezpečnostní záruky výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní. Podle Vlastislava Břízy z Univerzity Karlovy však v současnosti hrozí riziko použití jaderných zbraní na Ukrajině pouze v extrémních a nepravděpodobných případech. „Prohlášení bývalého polského ministra je ovšem mimořádně zásadní, a pokud by k něčemu takovému došlo, určitě by to Ruská federace nenechala bez reakce,“ vyjádřil se ve vysílání ČT24.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.