Spojené státy a Jižní Korea uzavřely přelomovou dohodu proti jaderné hrozbě Pchjongjangu. Washington bude na jihu Korejského poloostrova pravidelně rozmisťovat americké ponorky s nukleárními zbraněmi. Zároveň tam vyšle další strategické zbraně včetně bombardérů. Soul na oplátku nebude vyvíjet vlastní jaderné rakety.
Do Jižní Koreje zamíří americké jaderné ponorky. Soul se nukleárního arzenálu vzdá
Události: USA a Jižní Korea uzavřely přelomovou dohodu o jaderné spolupráci (zdroj: ČT24)
Spojené státy pošlou poprvé po čtyřech dekádách ponorku s jadernými zbraněmi do Jižní Koreje. „Naše země se dohodly na okamžitých prezidentských konzultacích v případě severokorejského jaderného útoku. Budeme reagovat rychle a rozhodně s využitím veškeré síly včetně amerických jaderných zbraní,“ konstatoval jihokorejský prezident Jun Sok-jol.
Pro Soul znamená dohoda velký úspěch. Jihokorejští politici se delší dobu snažili přimět administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, aby je víc zapojila do plánovaní, kdy a za jakých okolností použít proti Severní Koreji jaderné zbraně, což se nyní podařilo.
Americká jaderná ponorka USS Pennsylvania
Víc vojenských cvičení
Součástí „Washingtonské deklarace“ je vytvoření nové bilaterální pracovní skupiny, která by posílila roli Jižní Koreje při tvorbě amerických krizových plánů. Dále je v plánu vystupňování společných vojenských cvičení a zapojení dalších částí amerického jaderného arzenálu do krátkodobých misí v Jižní Koreji.
Soul na oplátku nebude vyvíjet vlastní jaderné zbraně. V Jižní Koreji sílí pochybnosti o jaderném partnerství s USA a hlasy volající po vývoji vlastního jaderného arzenálu. Podle průzkumu zveřejněného na začátku měsíce takový postup podporuje 64 procent Jihokorejců, píše agentura Reuters.
Přestože Spojené státy mají z minulosti smluvní závazek Jižní Koreu bránit, na poloostrově sílí pochybnosti, zda by Biden jaderné tlačítko opravdu stiskl. „Naše smlouva o vzájemné obraně je pevná. Zahrnuje i závazek k rozšířenému odstrašení včetně jaderné hrozby a jaderných odstrašovacích prostředků,“ zdůrazňuje šéf Bílého domu.
Biden a jeho jihokorejský protějšek Jun na summitu ve Washingtonu varovali, že „jaderný útok Severní Koreje na Spojené státy nebo jejich spojence či partnery… by znamenal konec režimu, pokud by se k takové akci rozhodl“.
Čínská kritika
Posílení spolupráce následně odsoudila Čína, která je klíčovým spojencem Pchjongjangu. Obě země varovala, aby „neprovokovaly konfrontaci“ se Severní Koreou, uvedla agentura AFP. „Všechny strany by se měly postavit k jádru problému (Korejského) poloostrova a hrát konstruktivní roli při podpoře mírového řešení této otázky,“ uvedla mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.
„To, co USA dělají… provokuje konfrontaci mezi stranami, podkopává režim nešíření jaderných zbraní a strategické zájmy ostatních zemí,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Dodala, že Spojené státy „zhoršují napětí na poloostrově, podkopávají regionální mír a stabilitu“ a jejich prohlášení „jsou v rozporu s cílem denuklearizace poloostrova“.
USA měly v minulosti na jihokorejském území stovky jaderných hlavic, v roce 1991 tyto zbraně definitivně stáhly, načež se Pchjongjang a Soul ve společné deklaraci zavázaly nevyvíjet takové zbraně. KLDR však slib opakovaně porušuje a minulý měsíc například oznámila test rakety vybavené maketou jaderné hlavice.
Letos už podle agentury AP odpálila kolem třiceti raket, loni jich bylo rekordních více než sedmdesát, včetně mezikontinentálních balistických střel schopných dosáhnout americké pevniny. Američtí a jihokorejští představitelé i proto varovali, že se komunistická země může připravovat na první jaderný test od roku 2017.