Severní Korea vypálila další střely. Japonsko žádá mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN

Severní Korea v pondělí uvedla, že její armáda brzy ráno místního času, v neděli večer SEČ, vypálila dvě taktické balistické střely. O střelách předtím informovaly jihokorejské i japonské úřady, napsala agentura Reuters. KLDR už v sobotu testovala mezikontinentální balistickou raketu. Japonsko kvůli tomu v pondělí požádalo o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, Jižní Korea uvalila sankce vůči čtyřem lidem a pěti subjektům.

Pchjongjang vypálil dvě střely velmi krátkého doletu, mířil na cíle vzdálené 395 kilometrů a 337 kilometrů, uvedla severokorejská agentura KCNA. Podle ní jsou střely schopné nést taktické jaderné hlavice, které mohou „ochromit“ nepřátelská letiště.

Japonské ministerstvo obrany uvedlo, že KLDR okolo nedělních 23:00 SEČ vypálilo dvě balistické rakety. Ty podle něj dosáhly výšky zhruba sto padesáti kilometrů a před dopadem mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu urazily vzdálenost zhruba 350 až 400 kilometrů. Jihokorejská armáda zaznamenala rovněž dvě střely, které podle ní KLDR odpálila z města na západním pobřeží, severně od severokorejské metropole Pchjongjang.

Jižní Korea zavedla sankce

Japonský premiér Fumio Kišida uvedl, že kvůli pondělnímu incidentu požádal Radu bezpečnosti OSN o mimořádné jednání. Schůze byla podle japonských médií stanovena na pondělních 21:00 SEČ.

Několik hodin po odpálení raket jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Soul zavádí jednostranné sankce vůči čtyřem osobám a pěti subjektům napojeným na zbrojní programy Pchjongjangu. Podle diplomacie jde o dosud nejrychlejší reakci na provokace ze strany KLDR. Agentura AP podotkla, že podobné kroky jsou převážně symbolické, protože země spolu neudržují obchodní vztahy.

V souvislosti s odpálením střel nejsou hlášeny žádné škody na letadlech nebo plavidlech. Japonské ministerstvo v prohlášení uvedlo, že bude dál shromažďovat a analyzovat informace, a to v úzké spolupráci se Spojenými státy. KLDR podle něj „ohrožuje mír a bezpečnost Japonska, regionu i mezinárodního společenství“.

Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, dříve uvedla, že KLDR má uspokojivé raketové technologie a schopnosti. Pchjongjang podle ní také pečlivě zkoumá zvýšenou přítomnost amerických strategických sil v regionu. Slíbila protiopatření, pokud to bude nutné.

V sobotu Severní Korea podle vyjádření své tiskové agentury KCNA otestovala mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-15. Střela vystoupala do výšky 5768 kilometrů a doletěla do vzdálenosti 989 kilometrů. Údaje z testu ukazují, že zbraň by teoreticky byla schopná dosáhnout pevninské části Spojených států, napsala agentura AP.

V pátek KLDR pohrozila „bezprecedentně“ tvrdou reakcí, pokud Jižní Korea a Spojené státy uskuteční plánovanou sérii vojenských cvičení. První cvičení by se měla uskutečnit tento týden a další by měla následovat v dalších týdnech a měsících. Už v neděli ovšem USA a Jižní Korea uspořádaly v reakci na odpálení rakety Hwasong-15 cvičení letectva. Následně se uskutečnilo také společné cvičení letectva USA a Japonska, oznámilo ministerstvo obrany v Tokiu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...