Lukašenko hrozí použitím jaderných zbraní, pokud bude napadeno Bělorusko

V případě agrese vůči Bělorusku nebudeme váhat s použitím jaderných zbraní, prohlásil běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské státní agentury TASS. Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku má podle něj sloužit jako odstrašující prostředek proti případnému „agresorovi“. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden uvedl, že Rusko tyto zbraně začne v sousední zemi rozmísťovat po dokončení výstavby jejich skladovacích objektů 7. až 8. července. Moskva opakovaně uvádí, že její jaderné zbraně na běloruském území zůstávají pod ruskou kontrolou.

„Myslím, že sotva kdo by chtěl bojovat se zemí, která má takové zbraně. Je to odstrašující prostředek,“ řekl Lukašenko. „Nedej bože, abych se v současné době musel rozhodovat o použití těchto zbraní. Ale nebude žádné váhání, pokud by došlo k agresi proti nám,“ dodal. Podle běloruské státní agentury Belta uvedl, že o jejich rozmístění na běloruském území požádal Rusko sám, aby tak „zaručilo bezpečnost“ jeho země.

Minsk a Moskva v květnu podepsaly dokumenty ohledně rozmístění nestrategických ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Lukašenko následně tvrdil, že Rusko s jejich přesunem už začalo. Putin nicméně minulý týden uvedl, že Moskva jaderné zbraně v Bělorusku začne rozmisťovat poté, co 7. či 8. července skončí „příprava příslušných zařízení“.

V úterý Lukašenko podle agentury Reuters prohlásil, že ruské taktické jaderné zbraně budou rozmístěny na území Běloruska během „několika dní“. „Vše je připraveno. Myslím, že za několik dní budeme mít to, o co jsme žádali. A dokonce i něco více,“ uvedl.

Šéf ruského ministerstva obrany Sergej Šojgu mezitím upozornil, že nestrategické jaderné zbraně v Bělorusku budou nadále pod kontrolou Moskvy, která si také vyhrazuje právo rozhodovat o jejich případném použití. Totéž už dříve uvedl ruský prezident Vladimir Putin a potvrdilo to běloruské ministerstvo zahraničí.

Lukašenko zbraněmi disponovat nebude, míní expert

Expert Pavel Podvig z Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR) na konci května podle běloruského opozičního serveru Zerkalo vyjádřil názor, že ruské jaderné zbraně se i přes veřejná prohlášení do Běloruska ve skutečnosti nejspíš vůbec nedostanou a Lukašenko jimi disponovat nebude.

Z politických důvodů je podle Podviga důležitá především sama možnost rozmístění a výcviku obsluhy jako ukázka toho, že i Rusko si může dovolit praxi, jaká existuje v Severoatlantické alianci.

NATO má program, v jehož rámci mají USA své jaderné zbraně v několika evropských zemích. Samo fyzické rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku proto není nutné. Úplně se podle odborníka možnost rozmístění skutečných jaderných zbraní v Bělorusku vyloučit nedá, ale tato pravděpodobnost je „velmi malá“, řekl Podvig serveru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 42 mminutami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 2 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 5 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 5 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.