Lukašenko hrozí použitím jaderných zbraní, pokud bude napadeno Bělorusko

V případě agrese vůči Bělorusku nebudeme váhat s použitím jaderných zbraní, prohlásil běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské státní agentury TASS. Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku má podle něj sloužit jako odstrašující prostředek proti případnému „agresorovi“. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden uvedl, že Rusko tyto zbraně začne v sousední zemi rozmísťovat po dokončení výstavby jejich skladovacích objektů 7. až 8. července. Moskva opakovaně uvádí, že její jaderné zbraně na běloruském území zůstávají pod ruskou kontrolou.

„Myslím, že sotva kdo by chtěl bojovat se zemí, která má takové zbraně. Je to odstrašující prostředek,“ řekl Lukašenko. „Nedej bože, abych se v současné době musel rozhodovat o použití těchto zbraní. Ale nebude žádné váhání, pokud by došlo k agresi proti nám,“ dodal. Podle běloruské státní agentury Belta uvedl, že o jejich rozmístění na běloruském území požádal Rusko sám, aby tak „zaručilo bezpečnost“ jeho země.

Minsk a Moskva v květnu podepsaly dokumenty ohledně rozmístění nestrategických ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Lukašenko následně tvrdil, že Rusko s jejich přesunem už začalo. Putin nicméně minulý týden uvedl, že Moskva jaderné zbraně v Bělorusku začne rozmisťovat poté, co 7. či 8. července skončí „příprava příslušných zařízení“.

V úterý Lukašenko podle agentury Reuters prohlásil, že ruské taktické jaderné zbraně budou rozmístěny na území Běloruska během „několika dní“. „Vše je připraveno. Myslím, že za několik dní budeme mít to, o co jsme žádali. A dokonce i něco více,“ uvedl.

Šéf ruského ministerstva obrany Sergej Šojgu mezitím upozornil, že nestrategické jaderné zbraně v Bělorusku budou nadále pod kontrolou Moskvy, která si také vyhrazuje právo rozhodovat o jejich případném použití. Totéž už dříve uvedl ruský prezident Vladimir Putin a potvrdilo to běloruské ministerstvo zahraničí.

Lukašenko zbraněmi disponovat nebude, míní expert

Expert Pavel Podvig z Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR) na konci května podle běloruského opozičního serveru Zerkalo vyjádřil názor, že ruské jaderné zbraně se i přes veřejná prohlášení do Běloruska ve skutečnosti nejspíš vůbec nedostanou a Lukašenko jimi disponovat nebude.

Z politických důvodů je podle Podviga důležitá především sama možnost rozmístění a výcviku obsluhy jako ukázka toho, že i Rusko si může dovolit praxi, jaká existuje v Severoatlantické alianci.

NATO má program, v jehož rámci mají USA své jaderné zbraně v několika evropských zemích. Samo fyzické rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku proto není nutné. Úplně se podle odborníka možnost rozmístění skutečných jaderných zbraní v Bělorusku vyloučit nedá, ale tato pravděpodobnost je „velmi malá“, řekl Podvig serveru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled