Kreml drží Bělorusko jako jaderné rukojmí, kritizuje Kyjev. Chce svolat Radu bezpečnosti OSN

Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země, uvedl v reakci na oznámení šéfa Kremlu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Bělorusko se stalo rukojmím ruského vládce Vladimira Putina, tvrdí Kyjev. Ukrajina chce kvůli ruským plánům svolat Radu bezpečnosti OSN. Za nezodpovědné označilo chování Moskvy i NATO.

„Ukrajina očekává od Británie, Číny, Spojených států a Francie účinné kroky, které Kremlu zamezí provádět jaderné vydírání,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí s odkazem na čtveřici států, které jsou spolu s Ruskem stálými členy RB OSN s právem veta. „Požadujeme za tímto účelem okamžité svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN,“ dodala ukrajinská diplomacie.

Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. „Třetího dubna začneme cvičit obsluhy systému a prvního července dokončíme stavbu speciálního skladu určeného k přechovávání taktických jaderných zbraní na území Běloruska,“ sdělil šéf Kremlu.

Podle Putina tím Moskva reaguje na krok Velké Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.

„Putinovo prohlášení o rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku je krok k vnitřní destabilizaci země. Maximalizuje míru negativního vnímání a veřejného odmítání Ruska a Putina v běloruské společnosti,“ napsal na Twitteru Danilov. „Kreml si vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ dodal. 

Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak uvedl, že Putin se chová „příliš předvídatelně“. Rozmístěním jaderných zbraní do Běloruska podle něj přiznává, že se obává porážky, a jediné, co mu zbývá, je zastrašovací taktika. Uvedl také, že Rusko tímto krokem porušuje dohodu o nešíření jaderných zbraní.

Ostražitá Aliance

Mluvčí Severoatlantické aliance označil ruskou „jadernou rétoriku“ za nebezpečnou a nezodpovědnou. „NATO je ostražité a situaci pozorně sledujeme. Nezaznamenali jsme žádné změny v ruském postoji k použití jaderných zbraní, které by nás vedly k úpravě našeho vlastního,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí. Moskvu zároveň obvinil ze soustavného porušování závazků, pokud jde o kontrolu jaderných zbraní.

Podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské se Rusko chová jako okupační síla, narušuje národní bezpečnost a staví Bělorusko do kolizního kurzu s jeho sousedy a mezinárodním společenstvím.

„Ruské rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku přímo porušuje ústavu Běloruska a hrubě odporuje vůli běloruského lidu dodržet status nejaderného státu vyjádřený v Deklaraci státní suverenity Běloruska z roku 1990,“ zdůraznila Cichanouská ve svém příspěvku na Twitteru.

Hrozba nových sankcí

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vzkázal Minsku, že v případě rozmístění jaderných zbraní je sedmadvacítka připravená odpovědět dalšími sankcemi. „Pokud by Bělorusko umístilo ruské jaderné zbraně, znamenalo by to neodpovědnou eskalaci a hrozbu pro evropskou bezpečnost. Bělorusko to stále může zastavit, je to jejich volba,“ napsal Borell na Twitteru.

Polsko slovy mluvčího ministerstva zahraničí Lukasze Jasiny krok Moskvy odsoudilo jako „zesílení hrozby pro mír v Evropě i ve světě“, uvedla agentura PAP. Podle prohlášení německé diplomacie, na které se odvolává agentura DPA, jde o „další pokus o jaderné zastrašování“ ze strany Ruska.

„Extrémně nízké riziko jaderné války“

Americké ministerstvo obrany v první reakci uvedlo, že nic nenaznačuje tomu, že by se Rusko připravovalo jaderné zbraně použít. Pentagon také nevidí důvod k úpravě své jaderné zbrojní strategie.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější zprávě označil Putinovo prohlášení za informační operaci s cílem vyvolat obavy Západu z jaderného střetu. Podle něj je krok „irelevantní z hlediska rizika eskalace směrem k jaderné válce, které zůstává extrémně nízké“.

Analytici také uvedli, že Putin zřejmě hledal příležitost k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku již od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu loni v únoru. V této souvislosti připomínají, že běloruský diktátor Alexandr Lukašenko nabídl Rusku rozmístění jaderných zbraní již v listopadu 2021. Podle ISW tento krok prohloubí ruskou kontrolu nad Běloruskem.

Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede otevřenou válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale poskytla Rusku k útoku proti Ukrajině své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.

Ruský nápor u Bachmutu zřejmě vrcholí

Nejtěžší boje mezi Rusy a Ukrajinci v současné době probíhají na Donbase ve východní části země. Ruské síly za poslední den pokračovaly v útocích na Bachmut a ve městě a jeho okolí zřejmě dosáhly určitých územních zisků. Jejich postup byl zaznamenán ze severu a jihozápadu do centra města, které se snaží dobýt už řadu měsíců v nejvražednější pěchotní bitvě od druhé světové války.

ISW připomíná, že Ukrajina má navzdory tvrzení některých ruských zdrojů stále pod kontrolou silniční komunikace pro přísun posil a vybavení do Bachmutu. Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v sobotu řekl, že situaci u Bachmutu se daří stabilizovat.

Podle amerických analytiků ruská ofenziva u města pravděpodobně dosahuje vrcholu, což ale neznamená úplný konec bojů. Také britské ministerstvo obrany v uplynulých dnech uvedlo, že ruská ofenziva vázne a že Rusové mohou přesunout svou pozornost k jiným úsekům fronty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropská komise tlačí Česko do schválení šesti směrnic

Česko nestihne včas schválit všechny unijní směrnice, které požaduje Evropská komise. Ta kvůli šesti předlohám vede od září se státem řízení. Čas na nápravu dala do konce listopadu, pak hrozí pokuty. Podle kabinetu nejde o nic zvláštního. Část koalice přesto mluví o svolání mimořádného jednání sněmovny, kde by se o potřebných zákonech jednalo. Připouští to například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) pak říká, že „kvůli unijním směrnicím se mi upřímně zapleveluje program a pak se nedostává na náš program.“ Unijní orgány nyní vedou s Českem řízení pro neplnění povinností v 71 věcech. Hůře jsou na tom například Francie, Polsko nebo Španělsko. Nejméně prohřešků naopak Evropská komise eviduje u Dánska.
před 19 mminutami

Rusko v noci útočilo na Kyjev, podle Klyčka zasáhlo dva důležité mosty

Ruské balistické střely v noci z pondělí na úterý podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klyčka zasáhly dva důležité mosty v Kyjevě. Poškozena byla také kritická infrastruktura, což v některých částech města způsobilo výpadky dodávek vody a tepla. Agentura Ukrinform ráno informovala rovněž o poškození kyjevského metra. Výbuchy hlásila i další ukrajinská města.
00:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při střelbě u Jericha zahynula Palestinka, palestinská televize viní izraelské osadníky

Jedna starší Palestinka v noci na úterý zahynula a deset dalších osob utrpělo zranění nedaleko Jericha na okupovaném Západním břehu Jordánu při střelbě, kterou oficiální palestinská televize připisuje radikálním izraelským osadníkům. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky. Izraelská armáda uvedla, že se toto násilí odehrálo po útoku na předměstí Jericha v pondělí večer, kdy podle ní Palestinci narazili svým vozem do auta Izraelců a poté je napadli zbraněmi.
před 2 hhodinami

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 9 hhodinami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 13 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.