Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země, uvedl v reakci na oznámení šéfa Kremlu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Bělorusko se stalo rukojmím ruského vládce Vladimira Putina, tvrdí Kyjev. Ukrajina chce kvůli ruským plánům svolat Radu bezpečnosti OSN. Za nezodpovědné označilo chování Moskvy i NATO.
Kreml drží Bělorusko jako jaderné rukojmí, kritizuje Kyjev. Chce svolat Radu bezpečnosti OSN
„Ukrajina očekává od Británie, Číny, Spojených států a Francie účinné kroky, které Kremlu zamezí provádět jaderné vydírání,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí s odkazem na čtveřici států, které jsou spolu s Ruskem stálými členy RB OSN s právem veta. „Požadujeme za tímto účelem okamžité svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN,“ dodala ukrajinská diplomacie.
Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. „Třetího dubna začneme cvičit obsluhy systému a prvního července dokončíme stavbu speciálního skladu určeného k přechovávání taktických jaderných zbraní na území Běloruska,“ sdělil šéf Kremlu.
Podle Putina tím Moskva reaguje na krok Velké Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
„Putinovo prohlášení o rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku je krok k vnitřní destabilizaci země. Maximalizuje míru negativního vnímání a veřejného odmítání Ruska a Putina v běloruské společnosti,“ napsal na Twitteru Danilov. „Kreml si vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ dodal.
Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak uvedl, že Putin se chová „příliš předvídatelně“. Rozmístěním jaderných zbraní do Běloruska podle něj přiznává, že se obává porážky, a jediné, co mu zbývá, je zastrašovací taktika. Uvedl také, že Rusko tímto krokem porušuje dohodu o nešíření jaderných zbraní.
Ostražitá Aliance
Mluvčí Severoatlantické aliance označil ruskou „jadernou rétoriku“ za nebezpečnou a nezodpovědnou. „NATO je ostražité a situaci pozorně sledujeme. Nezaznamenali jsme žádné změny v ruském postoji k použití jaderných zbraní, které by nás vedly k úpravě našeho vlastního,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí. Moskvu zároveň obvinil ze soustavného porušování závazků, pokud jde o kontrolu jaderných zbraní.
Podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské se Rusko chová jako okupační síla, narušuje národní bezpečnost a staví Bělorusko do kolizního kurzu s jeho sousedy a mezinárodním společenstvím.
„Ruské rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku přímo porušuje ústavu Běloruska a hrubě odporuje vůli běloruského lidu dodržet status nejaderného státu vyjádřený v Deklaraci státní suverenity Běloruska z roku 1990,“ zdůraznila Cichanouská ve svém příspěvku na Twitteru.
Hrozba nových sankcí
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vzkázal Minsku, že v případě rozmístění jaderných zbraní je sedmadvacítka připravená odpovědět dalšími sankcemi. „Pokud by Bělorusko umístilo ruské jaderné zbraně, znamenalo by to neodpovědnou eskalaci a hrozbu pro evropskou bezpečnost. Bělorusko to stále může zastavit, je to jejich volba,“ napsal Borell na Twitteru.
Polsko slovy mluvčího ministerstva zahraničí Lukasze Jasiny krok Moskvy odsoudilo jako „zesílení hrozby pro mír v Evropě i ve světě“, uvedla agentura PAP. Podle prohlášení německé diplomacie, na které se odvolává agentura DPA, jde o „další pokus o jaderné zastrašování“ ze strany Ruska.
„Extrémně nízké riziko jaderné války“
Americké ministerstvo obrany v první reakci uvedlo, že nic nenaznačuje tomu, že by se Rusko připravovalo jaderné zbraně použít. Pentagon také nevidí důvod k úpravě své jaderné zbrojní strategie.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější zprávě označil Putinovo prohlášení za informační operaci s cílem vyvolat obavy Západu z jaderného střetu. Podle něj je krok „irelevantní z hlediska rizika eskalace směrem k jaderné válce, které zůstává extrémně nízké“.
Analytici také uvedli, že Putin zřejmě hledal příležitost k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku již od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu loni v únoru. V této souvislosti připomínají, že běloruský diktátor Alexandr Lukašenko nabídl Rusku rozmístění jaderných zbraní již v listopadu 2021. Podle ISW tento krok prohloubí ruskou kontrolu nad Běloruskem.
Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede otevřenou válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale poskytla Rusku k útoku proti Ukrajině své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.
Ruský nápor u Bachmutu zřejmě vrcholí
Nejtěžší boje mezi Rusy a Ukrajinci v současné době probíhají na Donbase ve východní části země. Ruské síly za poslední den pokračovaly v útocích na Bachmut a ve městě a jeho okolí zřejmě dosáhly určitých územních zisků. Jejich postup byl zaznamenán ze severu a jihozápadu do centra města, které se snaží dobýt už řadu měsíců v nejvražednější pěchotní bitvě od druhé světové války.
ISW připomíná, že Ukrajina má navzdory tvrzení některých ruských zdrojů stále pod kontrolou silniční komunikace pro přísun posil a vybavení do Bachmutu. Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v sobotu řekl, že situaci u Bachmutu se daří stabilizovat.
Podle amerických analytiků ruská ofenziva u města pravděpodobně dosahuje vrcholu, což ale neznamená úplný konec bojů. Také britské ministerstvo obrany v uplynulých dnech uvedlo, že ruská ofenziva vázne a že Rusové mohou přesunout svou pozornost k jiným úsekům fronty.