Jaderná zbraň strana 4 z 5

Pětice jaderných zemí –⁠ Británie, Čína, Francie, Rusko a USA –⁠ se shodla, že je třeba zabránit válce mezi jadernými mocnostmi a dalším závodům ve zbrojení. Vyplývá to ze společného prohlášení, které publikoval na svých stránkách Bílý dům, Kreml, Elysejský palác a čínské ministerstvo zahraničí.

Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo dva návrhy smluv s USA a NATO, v kterých prezentuje své požadavky vůči Západu. Počítá v nich s nerozšiřováním NATO, omezením rozmisťování vojsk a techniky nebo vytvořením horké kontaktní linky. Některé kroky chce zakázat, pokud budou druhou stranou „vnímány jako hrozba národní bezpečnosti“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.

Před novou německou vládou stojí řada úkolů, přičemž jedním z těch strategicky nejdůležitějších bude obnova vojenského letectva. Stíhací bombardéry německé armády dosluhují a nákup nových strojů se končící ministryni obrany nepodařilo dotáhnout do konce.

V pátek 17. prosince uplyne deset let od smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila, kterého u moci vystřídal jeho syn Kim Čong-un. Jeho hlavní zbraní se stala agresivní jaderná politika. Ta mu zajistila historicky první setkání mezi severokorejským vůdcem a americkým prezidentem. První jaderné testy ale zahájil právě Kim Čong-il. Vztahy komunistické diktatury se světem jsou i kvůli tomu nanejvýš napjaté.

Nejsilnější výbuch jaderné bomby v dějinách provedl bývalý Sovětský svaz 30. října 1961, když odpálil bombu o síle 50 tisíc kilotun TNT. Učinil tak v neobydlené oblasti nad ostrovem Nová země v Barentsově moři, ale smrtelnou dávkou radioaktivity byla kontaminována oblast o průměru 180 kilometrů a rázová vlna třikrát obletěla Zemi. Exploze takzvané Car-bomby byla téměř čtyřikrát silnější než nejsilnější americká Castle Bravo odpálená v roce 1954 na atolu Bikini.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan svému izraelskému protějšku řekl, že diplomacie představuje nejlepší cestu, jak omezit íránský jaderný program. Zopakoval však Bidenovo varování Teheránu, že Spojené státy mohou přistoupit k jiným prostředkům, pokud jednání selžou, informuje agentura Reuters.

Americký generál Mark Milley podnikl letos v lednu přísně tajnou akci, aby zabránil vykonat případný rozkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa k odpálení jaderných zbraní. V nové knize Peril (Nebezpečí či Riziko) o tom píšou legendární novinář Bob Woodward a veterán listu Washington Post (WP) Robert Costa. O obsahu knihy informovaly servery televize CNN a listu The New York Times.

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.

Japonská Hirošima si minutou ticha připomněla 76 let od okamžiku, kdy američtí letci koncem druhé světové války na město svrhli atomovou bombu. Pietní akci stejně jako loni poznamenala pandemie covidu-19, byla menší než v minulosti. Zástupci Hirošimy prosili, aby minutu ticha drželi i účastníci olympijských her v Tokiu, Mezinárodní olympijský výbor (MOV) to ale odmítl, napsala agentura DPA.

V odlehlé poušti téměř dva tisíce kilometrů západně od Pekingu buduje čínská vláda nové zařízení, které bude podle všeho zahrnovat 110 sil pro jaderné rakety. Je to druhé takové místo k uskladnění a odpalu nukleárních střel, které zbrojní analytici s pomocí komerčních satelitních snímků v posledních týdnech v Číně odhalili, píše list The New York Times.

Každého amerického prezidenta od vynálezu jaderných zbraní doprovází na každém kroku takzvaný atomový kufřík. Jeho prostřednictvím mohou nařídit ničivý útok. Pentagon nyní zvažuje, že tradici trvající přes sedm dekád zruší a černé zavazadlo nahradí bezpečnějším zařízením.

Přední světový vědec, jeden z otců vodíkové bomby, ale také odhodlaný bojovník za lidská práva a držitel Nobelovy ceny za mír. Od narození Andreje Dmitrijeviče Sacharova uplynulo v pátek sto let. Geniální fyzik se stal později bojovníkem proti jadernému zbrojení, hlasitým kritikem sovětského režimu a obráncem pronásledovaných. Nobelův výbor jej označil „hlasem svědomí lidstva“.

Do vzdálenosti asi 40 kilometrů od izraelského jaderného střediska Dimona brzy ráno dopadly střepiny ze syrské střely. V místě se rozezněly sirény varující před leteckým či raketovým útokem. Informovala o tom agentura AP, podle níž se jedná o nejzávažnější incident mezi Izraelem a Sýrií v posledních letech.

Elektrická distribuční soustava íránského jaderného provozu v Natanzu se během neděle potýkala s problémem. Šéf tamního jaderného programu Alí Akbar Sálehí ho odpoledne ve státní televizi označil za teroristický útok. Izraelská rozhlasová stanice Kan s odvoláním na zdroje z tajných služeb následně uvedla, že ho má na svědomí zpravodajská služba Mossad. Izrael se k věci zatím oficiálně nevyjádřil. Podle dřívějšího vyjádření íránských úřadů při incidentu nedošlo ke kontaminaci ani obětem.

Varšavská smlouva původně vznikla v reakci na vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Během studené války byla důležitým nástrojem Sovětského svazu. „Mírové uskupení“, jak se pakt někdy oficiálně nazýval, umožňovalo Moskvě držet pod kontrolou své středo- a východoevropské satelity. Stalo se tak i za použití síly jako v Československu. Po necelém půlstoletí svého fungování byla aliance rozpuštěna, a to 31. března 1991.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v pondělí řekl, že Írán může obohacovat uran na šedesát procent, pokud to bude zapotřebí. Zdůraznil přitom, že Teherán nebude omezovat své jaderné aktivity pod tlakem Spojených států. S odkazem na íránskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nevyloučil uvalení sankcí na Severní Koreu. V pondělním rozhovoru s televizní stanicí NBC News řekl, že je to jedna z možností, jak přinutit izolovanou zemi, aby se vzdala jaderných zbraní. Blinken také varoval, že Írán by mohl už do několika týdnů mít dostatek štěpného materiálu k výrobě jaderné zbraně, pokud bude nadále porušovat mezinárodní dohodu z roku 2015.

Před třiceti lety byl v tehdejším Československu v plném proudu odsun sovětských vojsk. Společně s okupačními vojáky tehdy zmizely i jaderné hlavice. Sověti je v tuzemsku rozmístili na základě přísně tajné úmluvy z prosince 1965. Nukleární zbraně se nacházely ve třech skladech, zachoval se jen jeden v Míšově na Plzeňsku. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW) před třemi lety v OSN podpořilo přes sto států. Nyní dohoda vstupuje v platnost a ratifikovala ji padesátka zemí převážně z Afriky a Jižní Ameriky. Jaderné velmoci ale mezi signatáři úmluvy chybí a dokument nechtějí uznat ani členské země NATO či američtí spojenci Austrálie nebo Japonsko. Podle českého ministerstva zahraničí TPNW nezbaví svět jediné hlavice. Zastánci jaderného odzbrojení přesto slaví a doufají, že smlouva zahájí cestu k odstranění nukleárních zbraní – podobně jako byly postupně zakázány například biologické či chemické zbraně.

Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Informaci potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Úmysl obohacovat uran až na 20 procent oznámil Teherán už před několika dny. Jde o další krok, jímž země porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Teherán ji přestal dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Vychází tak částečně vstříc americkému požadavku podmiňujícímu prodloužení bilaterální dohody nový START, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Konečným cílem Washingtonu je však zapojit do dohody Čínu, která to odmítá. Dohoda automaticky vyprší v únoru 2021, pokud se strany nedohodnou na prodloužení. To by mohlo vést k závodům v jaderném zbrojení.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl Spojeným státům prodloužit poslední dohodu o jaderném odzbrojování. Alespoň o rok a bez jakýchkoliv podmínek. USA však následně prostřednictvím prezidentova bezpečnostního poradce Roberta O'Briena uvedly, že takový návrh bez závazku ke zmrazení počtu jaderných hlavic považují za nepřijatelný, napsala agentura AFP. Smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní, podepsaly USA s Ruskem v roce 2010 na Pražském hradě. Platnost dohody vyprší v únoru.

Severní Korea slaví pětasedmdesáté výročí vzniku vládnoucí Strany práce, vůdce Kim Čong-un na oslavách v Pchjongjangu řekl, že KLDR v případě ohrožení uvede jaderné zbraně do pohotovosti. Kritice Západu a Spojených států amerických se ale tentokrát vyhnul. Soustředil se na domácí publikum, vrcholem oslav byla noční vojenská přehlídka i s novými raketami. Kim opět připomněl, že KLDR doposud neeviduje žádný případ nákazy koronavirem, což odborníci zpochybňují.

V pondělí 6. srpna 1945 se vysoko nad Hirošimou objevil stříbřitý bombardér amerického letectva pojmenovaný Enola Gay. Ze svých útrob v osm hodin a čtrnáct minut ráno vypustil podlouhlý předmět. O minutu později už uranová bomba Little Boy (Chlapeček) nekompromisně zničila téměř celé přístavní město.