TÉMA

Jaderná zbraň strana 4 z 5

Kasparov exkluzivně pro ČT: Dokud je Putin v Kremlu, mír nebude

K ruské agresi vůči Ukrajině se už vyjádřilo množství významných osobností ze světa i z Ruska. Mnohonásobný mistr světa v šachu Garri Kasparov poskytl z New Yorku rozhovor pořadu Události, komentáře. Podle něj je nyní poslední sázkou Putinova režimu vyhrožování jadernými zbraněmi, vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by ale prý mohlo přinést rychlé ukončení konfliktu. Poražení ruské armády na Ukrajině by prý nebylo poražením Ruska, ale putinovského režimu.
9. 3. 2022|

Třetí světová válka by byla jaderná, varuje Lavrov. Chce určit zbraně, které nebudou na Ukrajině

Třetí světová válka by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla jaderná a zničující. Řekl to v interview, jehož části zveřejnila televize al-Džazíra. Prohlásil také, že je třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny ani vyrobeny. Nevylučuje, že někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině. Podle agentury Reuters Lavrov uvedl, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země. Bílý dům ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí dodatečné sankce na subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru.
2. 3. 2022Aktualizováno2. 3. 2022|

Severní Korea podnikla další raketový test, druhý během jednoho týdne

Severní Korea přes své východní pobřeží zkušebně odpálila pravděpodobně další balistickou raketu. Podle agentury Reuters to v úterý oznámila jihokorejská armáda. Severokorejská státní média uvedla, že se jednalo o další úspěšný test hypersonické střely.
11. 1. 2022Aktualizováno11. 1. 2022|

Jaderná válka nesmí být nikdy rozpoutána, prohlásily Británie, Čína, Francie, Rusko a USA

Pětice jaderných zemí –⁠ Británie, Čína, Francie, Rusko a USA –⁠ se shodla, že je třeba zabránit válce mezi jadernými mocnostmi a dalším závodům ve zbrojení. Vyplývá to ze společného prohlášení, které publikoval na svých stránkách Bílý dům, Kreml, Elysejský palác a čínské ministerstvo zahraničí.
3. 1. 2022Aktualizováno3. 1. 2022|

Rusko zveřejnilo návrhy smluv s NATO a USA. Nerozšiřovat Alianci, nerozmisťovat jednotky, požaduje

Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo dva návrhy smluv s USA a NATO, v kterých prezentuje své požadavky vůči Západu. Počítá v nich s nerozšiřováním NATO, omezením rozmisťování vojsk a techniky nebo vytvořením horké kontaktní linky. Některé kroky chce zakázat, pokud budou druhou stranou „vnímány jako hrozba národní bezpečnosti“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.
17. 12. 2021|

Německo otálí s nákupem amerických stíhaček, ožívá spor o stažení jaderných zbraní

Před novou německou vládou stojí řada úkolů, přičemž jedním z těch strategicky nejdůležitějších bude obnova vojenského letectva. Stíhací bombardéry německé armády dosluhují a nákup nových strojů se končící ministryni obrany nepodařilo dotáhnout do konce.
17. 12. 2021|

Severokorejský vůdce Kim Čong-il udělal ze země jadernou hrozbu. Od jeho smrti uplyne deset let

V pátek 17. prosince uplyne deset let od smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila, kterého u moci vystřídal jeho syn Kim Čong-un. Jeho hlavní zbraní se stala agresivní jaderná politika. Ta mu zajistila historicky první setkání mezi severokorejským vůdcem a americkým prezidentem. První jaderné testy ale zahájil právě Kim Čong-il. Vztahy komunistické diktatury se světem jsou i kvůli tomu nanejvýš napjaté.
16. 12. 2021|

Nejsilnější atomovou bombu odpálili Sověti před 60 lety. Rázová vlna obletěla Zemi třikrát

Nejsilnější výbuch jaderné bomby v dějinách provedl bývalý Sovětský svaz 30. října 1961, když odpálil bombu o síle 50 tisíc kilotun TNT. Učinil tak v neobydlené oblasti nad ostrovem Nová země v Barentsově moři, ale smrtelnou dávkou radioaktivity byla kontaminována oblast o průměru 180 kilometrů a rázová vlna třikrát obletěla Zemi. Exploze takzvané Car-bomby byla téměř čtyřikrát silnější než nejsilnější americká Castle Bravo odpálená v roce 1954 na atolu Bikini.
30. 10. 2021|

Diplomacie je nejlepší cestou k omezení íránského jaderného programu, řekly Spojené státy Izraeli

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan svému izraelskému protějšku řekl, že diplomacie představuje nejlepší cestu, jak omezit íránský jaderný program. Zopakoval však Bidenovo varování Teheránu, že Spojené státy mohou přistoupit k jiným prostředkům, pokud jednání selžou, informuje agentura Reuters.
6. 10. 2021|

Generál chránil jaderné zbraně, aby je Trump nemohl použít, píše novinář Woodward v nové knize

Americký generál Mark Milley podnikl letos v lednu přísně tajnou akci, aby zabránil vykonat případný rozkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa k odpálení jaderných zbraní. V nové knize Peril (Nebezpečí či Riziko) o tom píšou legendární novinář Bob Woodward a veterán listu Washington Post (WP) Robert Costa. O obsahu knihy informovaly servery televize CNN a listu The New York Times.
14. 9. 2021|

Biden přivítal Bennetta. Ujistil ho, že s Íránem chce jednat, ale počítá i s jinými možnostmi

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.
27. 8. 2021|

Hirošima si připomněla 76 let od svržení bomby, olympionici se k minutě ticha nepřipojí

Japonská Hirošima si minutou ticha připomněla 76 let od okamžiku, kdy američtí letci koncem druhé světové války na město svrhli atomovou bombu. Pietní akci stejně jako loni poznamenala pandemie covidu-19, byla menší než v minulosti. Zástupci Hirošimy prosili, aby minutu ticha drželi i účastníci olympijských her v Tokiu, Mezinárodní olympijský výbor (MOV) to ale odmítl, napsala agentura DPA.
6. 8. 2021Aktualizováno6. 8. 2021|

Čína staví desítky nových sil pro jaderné rakety, píše The New York Times

V odlehlé poušti téměř dva tisíce kilometrů západně od Pekingu buduje čínská vláda nové zařízení, které bude podle všeho zahrnovat 110 sil pro jaderné rakety. Je to druhé takové místo k uskladnění a odpalu nukleárních střel, které zbrojní analytici s pomocí komerčních satelitních snímků v posledních týdnech v Číně odhalili, píše list The New York Times.
28. 7. 2021|

Americké prezidenty provází jaderný kufřík sedm dekád. Nahradit ho může zařízení do kapsy

Každého amerického prezidenta od vynálezu jaderných zbraní doprovází na každém kroku takzvaný atomový kufřík. Jeho prostřednictvím mohou nařídit ničivý útok. Pentagon nyní zvažuje, že tradici trvající přes sedm dekád zruší a černé zavazadlo nahradí bezpečnějším zařízením.
23. 7. 2021|

Před sto lety se narodil „hlas svědomí lidstva“. Andrej Sacharov byl bojovníkem za lidská práva i geniálním vědcem

Přední světový vědec, jeden z otců vodíkové bomby, ale také odhodlaný bojovník za lidská práva a držitel Nobelovy ceny za mír. Od narození Andreje Dmitrijeviče Sacharova uplynulo v pátek sto let. Geniální fyzik se stal později bojovníkem proti jadernému zbrojení, hlasitým kritikem sovětského režimu a obráncem pronásledovaných. Nobelův výbor jej označil „hlasem svědomí lidstva“.
21. 5. 2021|

U izraelského jaderného střediska dopadla raketa ze Sýrie

Do vzdálenosti asi 40 kilometrů od izraelského jaderného střediska Dimona brzy ráno dopadly střepiny ze syrské střely. V místě se rozezněly sirény varující před leteckým či raketovým útokem. Informovala o tom agentura AP, podle níž se jedná o nejzávažnější incident mezi Izraelem a Sýrií v posledních letech.
22. 4. 2021Aktualizováno22. 4. 2021|

Provoz v Natanzu byl obětí teroristického útoku, řekl šéf íránského jaderného programu

Elektrická distribuční soustava íránského jaderného provozu v Natanzu se během neděle potýkala s problémem. Šéf tamního jaderného programu Alí Akbar Sálehí ho odpoledne ve státní televizi označil za teroristický útok. Izraelská rozhlasová stanice Kan s odvoláním na zdroje z tajných služeb následně uvedla, že ho má na svědomí zpravodajská služba Mossad. Izrael se k věci zatím oficiálně nevyjádřil. Podle dřívějšího vyjádření íránských úřadů při incidentu nedošlo ke kontaminaci ani obětem.
11. 4. 2021Aktualizováno12. 4. 2021|

Varšavská smlouva pomáhala Moskvě ovládat její sféru vlivu. Před třiceti lety ji politici rozpustili

Varšavská smlouva původně vznikla v reakci na vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Během studené války byla důležitým nástrojem Sovětského svazu. „Mírové uskupení“, jak se pakt někdy oficiálně nazýval, umožňovalo Moskvě držet pod kontrolou své středo- a východoevropské satelity. Stalo se tak i za použití síly jako v Československu. Po necelém půlstoletí svého fungování byla aliance rozpuštěna, a to 31. března 1991.
31. 3. 2021|

Írán bude obohacovat uran na šedesát procent, bude-li to třeba, řekl Chameneí

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v pondělí řekl, že Írán může obohacovat uran na šedesát procent, pokud to bude zapotřebí. Zdůraznil přitom, že Teherán nebude omezovat své jaderné aktivity pod tlakem Spojených států. S odkazem na íránskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters.
22. 2. 2021|

Blinken připustil možné uvalení sankcí na KLDR. Je to jedna z možností, řekl

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nevyloučil uvalení sankcí na Severní Koreu. V pondělním rozhovoru s televizní stanicí NBC News řekl, že je to jedna z možností, jak přinutit izolovanou zemi, aby se vzdala jaderných zbraní. Blinken také varoval, že Írán by mohl už do několika týdnů mít dostatek štěpného materiálu k výrobě jaderné zbraně, pokud bude nadále porušovat mezinárodní dohodu z roku 2015.
1. 2. 2021|

Tajné sklady jaderných zbraní v Československu hledali Reportéři ČT

Před třiceti lety byl v tehdejším Československu v plném proudu odsun sovětských vojsk. Společně s okupačními vojáky tehdy zmizely i jaderné hlavice. Sověti je v tuzemsku rozmístili na základě přísně tajné úmluvy z prosince 1965. Nukleární zbraně se nacházely ve třech skladech, zachoval se jen jeden v Míšově na Plzeňsku. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.
26. 1. 2021|

Nová smlouva OSN zakazuje nukleární zbraně. Jaderné velmoci ji ale nepodporují

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW) před třemi lety v OSN podpořilo přes sto států. Nyní dohoda vstupuje v platnost a ratifikovala ji padesátka zemí převážně z Afriky a Jižní Ameriky. Jaderné velmoci ale mezi signatáři úmluvy chybí a dokument nechtějí uznat ani členské země NATO či američtí spojenci Austrálie nebo Japonsko. Podle českého ministerstva zahraničí TPNW nezbaví svět jediné hlavice. Zastánci jaderného odzbrojení přesto slaví a doufají, že smlouva zahájí cestu k odstranění nukleárních zbraní – podobně jako byly postupně zakázány například biologické či chemické zbraně.
22. 1. 2021|

Írán oznámil, že začal s obohacováním uranu až na dvacet procent

Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Informaci potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Úmysl obohacovat uran až na 20 procent oznámil Teherán už před několika dny. Jde o další krok, jímž země porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Teherán ji přestal dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.
4. 1. 2021Aktualizováno4. 1. 2021|

Rusko ustupuje v zájmu prodloužení pražské jaderné dohody. USA chtějí zapojit i Čínu

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Vychází tak částečně vstříc americkému požadavku podmiňujícímu prodloužení bilaterální dohody nový START, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Konečným cílem Washingtonu je však zapojit do dohody Čínu, která to odmítá. Dohoda automaticky vyprší v únoru 2021, pokud se strany nedohodnou na prodloužení. To by mohlo vést k závodům v jaderném zbrojení.
20. 10. 2020|
Načítání...