Jaderná zbraň strana 4 z 5

V odlehlé poušti téměř dva tisíce kilometrů západně od Pekingu buduje čínská vláda nové zařízení, které bude podle všeho zahrnovat 110 sil pro jaderné rakety. Je to druhé takové místo k uskladnění a odpalu nukleárních střel, které zbrojní analytici s pomocí komerčních satelitních snímků v posledních týdnech v Číně odhalili, píše list The New York Times.

Každého amerického prezidenta od vynálezu jaderných zbraní doprovází na každém kroku takzvaný atomový kufřík. Jeho prostřednictvím mohou nařídit ničivý útok. Pentagon nyní zvažuje, že tradici trvající přes sedm dekád zruší a černé zavazadlo nahradí bezpečnějším zařízením.

Přední světový vědec, jeden z otců vodíkové bomby, ale také odhodlaný bojovník za lidská práva a držitel Nobelovy ceny za mír. Od narození Andreje Dmitrijeviče Sacharova uplynulo v pátek sto let. Geniální fyzik se stal později bojovníkem proti jadernému zbrojení, hlasitým kritikem sovětského režimu a obráncem pronásledovaných. Nobelův výbor jej označil „hlasem svědomí lidstva“.

Do vzdálenosti asi 40 kilometrů od izraelského jaderného střediska Dimona brzy ráno dopadly střepiny ze syrské střely. V místě se rozezněly sirény varující před leteckým či raketovým útokem. Informovala o tom agentura AP, podle níž se jedná o nejzávažnější incident mezi Izraelem a Sýrií v posledních letech.

Elektrická distribuční soustava íránského jaderného provozu v Natanzu se během neděle potýkala s problémem. Šéf tamního jaderného programu Alí Akbar Sálehí ho odpoledne ve státní televizi označil za teroristický útok. Izraelská rozhlasová stanice Kan s odvoláním na zdroje z tajných služeb následně uvedla, že ho má na svědomí zpravodajská služba Mossad. Izrael se k věci zatím oficiálně nevyjádřil. Podle dřívějšího vyjádření íránských úřadů při incidentu nedošlo ke kontaminaci ani obětem.

Varšavská smlouva původně vznikla v reakci na vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Během studené války byla důležitým nástrojem Sovětského svazu. „Mírové uskupení“, jak se pakt někdy oficiálně nazýval, umožňovalo Moskvě držet pod kontrolou své středo- a východoevropské satelity. Stalo se tak i za použití síly jako v Československu. Po necelém půlstoletí svého fungování byla aliance rozpuštěna, a to 31. března 1991.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v pondělí řekl, že Írán může obohacovat uran na šedesát procent, pokud to bude zapotřebí. Zdůraznil přitom, že Teherán nebude omezovat své jaderné aktivity pod tlakem Spojených států. S odkazem na íránskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nevyloučil uvalení sankcí na Severní Koreu. V pondělním rozhovoru s televizní stanicí NBC News řekl, že je to jedna z možností, jak přinutit izolovanou zemi, aby se vzdala jaderných zbraní. Blinken také varoval, že Írán by mohl už do několika týdnů mít dostatek štěpného materiálu k výrobě jaderné zbraně, pokud bude nadále porušovat mezinárodní dohodu z roku 2015.

Před třiceti lety byl v tehdejším Československu v plném proudu odsun sovětských vojsk. Společně s okupačními vojáky tehdy zmizely i jaderné hlavice. Sověti je v tuzemsku rozmístili na základě přísně tajné úmluvy z prosince 1965. Nukleární zbraně se nacházely ve třech skladech, zachoval se jen jeden v Míšově na Plzeňsku. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW) před třemi lety v OSN podpořilo přes sto států. Nyní dohoda vstupuje v platnost a ratifikovala ji padesátka zemí převážně z Afriky a Jižní Ameriky. Jaderné velmoci ale mezi signatáři úmluvy chybí a dokument nechtějí uznat ani členské země NATO či američtí spojenci Austrálie nebo Japonsko. Podle českého ministerstva zahraničí TPNW nezbaví svět jediné hlavice. Zastánci jaderného odzbrojení přesto slaví a doufají, že smlouva zahájí cestu k odstranění nukleárních zbraní – podobně jako byly postupně zakázány například biologické či chemické zbraně.

Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Informaci potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Úmysl obohacovat uran až na 20 procent oznámil Teherán už před několika dny. Jde o další krok, jímž země porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Teherán ji přestal dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Vychází tak částečně vstříc americkému požadavku podmiňujícímu prodloužení bilaterální dohody nový START, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Konečným cílem Washingtonu je však zapojit do dohody Čínu, která to odmítá. Dohoda automaticky vyprší v únoru 2021, pokud se strany nedohodnou na prodloužení. To by mohlo vést k závodům v jaderném zbrojení.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl Spojeným státům prodloužit poslední dohodu o jaderném odzbrojování. Alespoň o rok a bez jakýchkoliv podmínek. USA však následně prostřednictvím prezidentova bezpečnostního poradce Roberta O'Briena uvedly, že takový návrh bez závazku ke zmrazení počtu jaderných hlavic považují za nepřijatelný, napsala agentura AFP. Smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní, podepsaly USA s Ruskem v roce 2010 na Pražském hradě. Platnost dohody vyprší v únoru.

Severní Korea slaví pětasedmdesáté výročí vzniku vládnoucí Strany práce, vůdce Kim Čong-un na oslavách v Pchjongjangu řekl, že KLDR v případě ohrožení uvede jaderné zbraně do pohotovosti. Kritice Západu a Spojených států amerických se ale tentokrát vyhnul. Soustředil se na domácí publikum, vrcholem oslav byla noční vojenská přehlídka i s novými raketami. Kim opět připomněl, že KLDR doposud neeviduje žádný případ nákazy koronavirem, což odborníci zpochybňují.

V pondělí 6. srpna 1945 se vysoko nad Hirošimou objevil stříbřitý bombardér amerického letectva pojmenovaný Enola Gay. Ze svých útrob v osm hodin a čtrnáct minut ráno vypustil podlouhlý předmět. O minutu později už uranová bomba Little Boy (Chlapeček) nekompromisně zničila téměř celé přístavní město.

Minutou ticha a apelem na japonskou vládu k podepsání dohody OSN o zákazu jaderných zbraní si zhruba tisícovka lidí v japonské Hirošimě připomněla 75 let od výbuchu atomové bomby. Vzpomínková akce musela být drasticky omezena kvůli současné koronavirové krizi, připomínají zahraniční média.

Když před 75 lety dopadla na Hirošimu první atomová bomba, změnilo to svět i podstatu válek. Řetězová reakce této zbraně totiž byla schopná zabíjet mnohem účinněji, než to do té doby kdokoliv dokázal.

„Je zřejmé, že diskuse o tom, zda měly být atomové bomby svrženy, bude pokračovat i v následujících letech,“ domnívá se historik Jaroslav Láník. Zastánci tohoto kroku podle něj argumentují úporným průběhem bojů v Tichomoří, kritici zase naopak zpochybňují vojenský význam jaderného bombardování.

Severní Korea pokročila s jaderným programem. Došla k tomu důvěrná zpráva Organizace spojených národů. Několik států je podle ní přesvědčeno, že Pchjongjang už pravděpodobně dokáže zmenšit jadernou hlavici tak, aby ji umístil na balistickou raketu. KLDR čelí kvůli snaze vyvinout jadernou zbraň mezinárodním sankcím, ty se jí však dlouhodobě daří obcházet.

Zatímco se celá Evropa radovala z konce druhé světové války, boje v Tichomoří nadále pokračovaly s plnou intenzitou. Spojené státy dobývaly ostrovy obsazené Japonskem, ale místní vláda se nemínila vzdát. Američané nicméně už v té době měli k dispozici novou ničivou zbraň, kterou se odhodlali použít.

První pokusný jaderný výbuch se uskutečnil 16. července 1945 v poušti Nového Mexika. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, odstartovaného roku 1942. Od té doby na Zemi, nad ní i pod povrchem vybuchlo přes dva tisíce atomových bomb. Jen dvě z toho nebyly pokusné. Nové zbraně změnily bezpečnostní strategie a rovnováhu. Žádné mocnosti, které jimi disponovaly, už mezi sebou od té doby přímo neválčily.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý schválil strategický dokument o politice jaderného odstrašení. Ten mimo jiné označuje vytvoření a rozmístění protiraketových a úderných zbraní ve vesmíru za jedny z hlavních vojenských hrozeb. Dokument se v úterý objevil na oficiálních stránkách ruské státní správy.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa projednávala možnost provést jaderný test, který by byl pro USA první od roku 1992. Jaderná zkouška by mohla mít závažný důsledek pro vztahy s dalšími atomovými velmocemi, napsal list The Washington Post. Spojené státy mají podezření, že zkoušky jaderných zbraní provádí Rusko a Čína, což obě země popírají.

Washington plánuje významné investice do modernizace jaderného arzenálu. Nejnovější model atomové pumy B61 by mohl v příštích letech zamířit mimo jiné na základnu Büchel v Německu, uvádí v exkluzivní zprávě německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Rozmístění amerických nukleárních bomb v Evropě zůstává veřejným tajemstvím. Jejich význam jako odstrašujícího prostředku znovu roste od ruské anexe ukrajinského Krymu.