Kasparov exkluzivně pro ČT: Dokud je Putin v Kremlu, mír nebude

Nahrávám video

K ruské agresi vůči Ukrajině se už vyjádřilo množství významných osobností ze světa i z Ruska. Mnohonásobný mistr světa v šachu Garri Kasparov poskytl z New Yorku rozhovor pořadu Události, komentáře. Podle něj je nyní poslední sázkou Putinova režimu vyhrožování jadernými zbraněmi, vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by ale prý mohlo přinést rychlé ukončení konfliktu. Poražení ruské armády na Ukrajině by prý nebylo poražením Ruska, ale putinovského režimu.

Proti válce a proti Vladimiru Putinovi zní silně hlas těch Rusů, kteří ze země odešli a patří dlouhodobě ke kritikům tamního autoritářského režimu, s nímž mají své osobní nepříjemné zkušenosti. To je i případ Garriho Kasparova, jednoho z celosvětově vůbec nejznámějších Putinových odpůrců, muže, který se proslavil už před mnoha desetiletími jako mnohonásobný mistr světa v šachu. Nyní však říká, že šachové analogie nejsou v případě ruské invaze na místě, protože diktátoři šachy nehrají.

„Šachy jsou hra, která je otevřená. Víte, kdo má jaké figury, jaké jsou rezervy, a soupeř hraje podle stejných pravidel. Putin hraje jinou hru. Pokud chcete dělat analogie, je to spíše poker. V tom můžete blafovat, můžete mít slabé karty, můžete zvyšovat sázky a doufat v to, že protivník prohraje v psychologické válce,“ konstatoval Kasparov s tím, že takovou Putinovou poslední sázkou je vyhrožování jadernými zbraněmi.

„Pokud nezastavíme Putina na Ukrajině, tak není nikdo v bezpečí. A bude se vydírat jadernými zbraněmi i v jiných zemích a v zemích NATO,“ myslí si.

Kasparov je pro nejtvrdší sankce uvalené na Rusko. V rozhovoru pro Reuters řekl, že západní státy by měly odvolat velvyslance z Moskvy, vyloučit Rusko z Interpolu a zavést nad Ukrajinou bezletovou zónu. Té se však NATO urputně brání s tím, že by ji muselo kontrolovat, a tím pádem by se dostalo do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. Kasparov si myslí, že vojenský rozměr krize je spojený s humanitárním.

Odvaha demonstrujících Rusů

„Pokud Putin kontroluje nebe nad Ukrajinou, tak je to tragédie pro civilní obyvatelstvo,“ uvádí Kasparov s tím, že bezletová zóna je podle něj důležitou otázkou a podmínkou nejrychlejšího ukončení konfliktu. Také prý chápe rizika, kvůli kterým se takového kroku západní představitelé bojí, prý jsou ale teď v lepší pozici, protože „ukrajinská armáda váže síly putinovské armády“.

„Pokud Putin zvítězí, tak jeho pozice bude daleko lepší. Zavedení bezletové zóny je nejen humanitární otázka, ale i otázka ochrany a obrany Evropy před další agresí,“ myslí si.

Podle Kasparova je důležité, že proti válce vyšly v Rusku tisíce lidí do ulic. Oproti celkovému počtu obyvatel v Rusku se to může zdát málo, ale demonstrující vědí, že je policie bude bít a že budou zatýkáni – mohou podle něj strávit až 13 let ve vězení. Protiválečné nálady jsou podle něj silné. „Při dalším spadu životní úrovně, při vojenské porážce na Ukrajině už putinovský režim nebude mít prostředky na to, aby kontroloval situaci v zemi,“ uvádí.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský sdělil, že si myslí, by Putina mohli dostat od moci ruští oligarchové. Podle Kasparova se slovo oligarcha nyní nadužívá. „Pokud bychom to měli pochopit správně, tak dnes oligarchy zajímá jejich vlastní život a nemůžeme na ně spoléhat. Není jasné, jaké mají zdroje, kdyby chtěli, aby se k Putinovi mohli dostat,“ popisuje. Zároveň však nevylučuje určitý převrat, při zhoršení situace pro Rusko totiž mohou nejbohatší lidé přemýšlet, jak se zachránit.

Rusko má šanci stát se součástí globálních řešení

„Putin je šílený diktátor, který může udělat cokoliv, včetně použití jaderných zbraní,“ doplňuje Kasparov s tím, že je otázkou, zda jeho okolí bude tuto politiku sdílet a plnit jeho rozkazy. Pozice svobodného světa je podle něj jasná. „Všichni v Rusku musí chápat, že svět stojí proti Putinovi a že ta válka není o záchranu Ukrajiny a o ochranu světa, ale že je to válka o změnu v Kremlu. Protože dokud je Putin v Kremlu, tak mír nebude,“ uvádí Kasparov.

Podle něj pak má Rusko šanci vrátit se do mezinárodního společenství. „Rusko se musí stát součástí globálních řešení, ne zdrojem problémů. Není to otázka pomoci, Rusko má zdrojů dost. Pomáhat musíme Ukrajině, protože tam je ta fronta, kde se bojuje mezi svobodou a totalitou. Poražení ruské armády není poražení Ruska, ale putinovského režimu. Rusko se zase obnoví a myslím si, že na rozvalinách sovětského a ruského impéria vznikne nová země,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
před 6 mminutami

Polská policie prověřuje informace o možném atentátu na premiéra Tuska

Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze.
11:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Dillí zadrželi tisíce demonstrantů, OSN žádá propuštění bezdůvodně zadržených

Indická policie během soboty v ulicích hlavního města Dillí zadržela nejméně dva tisíce demonstrantů. Vyplývá to z informací světových tiskových agentur a místních médií. Zadržení se účastnili protestů organizovaných opozičním hnutím Švábí lidová strana (CJP), které požaduje odstoupení předsedy volební komise Gjanéše Kumára. Zajištěni byli i vysocí představitelé strany. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyzval Indii k bezpodmínečnému propuštění všech bezdůvodně zadržených osob.
před 2 hhodinami

Útok v Dnipru si vyžádal čtyři zraněné, ruský Yandex hlásí útok na datové centrum

Nejméně čtyři zraněné si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Dnipro, uvedly úřady. Útokům čelila i další města a oblasti. Ukrajinské drony naopak podle médií napadly a vyřadily z provozu další datové centrum ruské společnosti Yandex, tentokrát ve Vladimiru. Zprávy vycházejí z vyjádření společnosti, které citovala i ruská státní agentura TASS. Ukrajina je dle prezidenta Volodymyra Zelenského připravena zastavit útoky na ruské ropné rafinerie, pokud Rusko přestane cílit na ukrajinskou energetiku.
před 4 hhodinami

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabském Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, někteří z nich jsou v kritickém stavu, uvedl podle Reuters tamní úřad pro civilní letectví. Podle AP šlo o nejkrvavější útok v zemích Perského zálivu od začátku války s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily. Americký prezident Donald Trump podle AP připustil, že by se jeho země mohla připojit k úderům proti hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA vyšetřují televizní stanice kvůli bojkotu zpravodajství z Bílého domu

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje, zda televizní stanice neporušily antimonopolní zákony bojkotem zpravodajství z Bílého domu poté, co prezidentská kancelář odebrala akreditace novinářům tří médií. Podle listu The New York Times se vyšetřování týká stanic ABC, CBS, CNN, NBC a Fox News.
před 9 hhodinami

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu, posádka je v bezpečí

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu. Uvedla to v noci na neděli britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO. Na palubě lodi vypukl požár a posádka je podle dostupných informací v bezpečí. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM mezitím oznámilo, že v Ománském zálivu zasáhlo nákladní loď vyplouvající z íránského přístavu poté, co posádka ignorovala varování. Írán se v rámci války s USA snaží blokovat Hormuzský průliv, zatímco Washington uplatňuje námořní blokádu íránských přístavů a lodí.
před 10 hhodinami

Zrada Ukrajiny, Evropy i vlastní bezpečnosti, zní po Trumpově dohodě s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.