Kasparov exkluzivně pro ČT: Dokud je Putin v Kremlu, mír nebude

Nahrávám video

K ruské agresi vůči Ukrajině se už vyjádřilo množství významných osobností ze světa i z Ruska. Mnohonásobný mistr světa v šachu Garri Kasparov poskytl z New Yorku rozhovor pořadu Události, komentáře. Podle něj je nyní poslední sázkou Putinova režimu vyhrožování jadernými zbraněmi, vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by ale prý mohlo přinést rychlé ukončení konfliktu. Poražení ruské armády na Ukrajině by prý nebylo poražením Ruska, ale putinovského režimu.

Proti válce a proti Vladimiru Putinovi zní silně hlas těch Rusů, kteří ze země odešli a patří dlouhodobě ke kritikům tamního autoritářského režimu, s nímž mají své osobní nepříjemné zkušenosti. To je i případ Garriho Kasparova, jednoho z celosvětově vůbec nejznámějších Putinových odpůrců, muže, který se proslavil už před mnoha desetiletími jako mnohonásobný mistr světa v šachu. Nyní však říká, že šachové analogie nejsou v případě ruské invaze na místě, protože diktátoři šachy nehrají.

„Šachy jsou hra, která je otevřená. Víte, kdo má jaké figury, jaké jsou rezervy, a soupeř hraje podle stejných pravidel. Putin hraje jinou hru. Pokud chcete dělat analogie, je to spíše poker. V tom můžete blafovat, můžete mít slabé karty, můžete zvyšovat sázky a doufat v to, že protivník prohraje v psychologické válce,“ konstatoval Kasparov s tím, že takovou Putinovou poslední sázkou je vyhrožování jadernými zbraněmi.

„Pokud nezastavíme Putina na Ukrajině, tak není nikdo v bezpečí. A bude se vydírat jadernými zbraněmi i v jiných zemích a v zemích NATO,“ myslí si.

Kasparov je pro nejtvrdší sankce uvalené na Rusko. V rozhovoru pro Reuters řekl, že západní státy by měly odvolat velvyslance z Moskvy, vyloučit Rusko z Interpolu a zavést nad Ukrajinou bezletovou zónu. Té se však NATO urputně brání s tím, že by ji muselo kontrolovat, a tím pádem by se dostalo do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. Kasparov si myslí, že vojenský rozměr krize je spojený s humanitárním.

Odvaha demonstrujících Rusů

„Pokud Putin kontroluje nebe nad Ukrajinou, tak je to tragédie pro civilní obyvatelstvo,“ uvádí Kasparov s tím, že bezletová zóna je podle něj důležitou otázkou a podmínkou nejrychlejšího ukončení konfliktu. Také prý chápe rizika, kvůli kterým se takového kroku západní představitelé bojí, prý jsou ale teď v lepší pozici, protože „ukrajinská armáda váže síly putinovské armády“.

„Pokud Putin zvítězí, tak jeho pozice bude daleko lepší. Zavedení bezletové zóny je nejen humanitární otázka, ale i otázka ochrany a obrany Evropy před další agresí,“ myslí si.

Podle Kasparova je důležité, že proti válce vyšly v Rusku tisíce lidí do ulic. Oproti celkovému počtu obyvatel v Rusku se to může zdát málo, ale demonstrující vědí, že je policie bude bít a že budou zatýkáni – mohou podle něj strávit až 13 let ve vězení. Protiválečné nálady jsou podle něj silné. „Při dalším spadu životní úrovně, při vojenské porážce na Ukrajině už putinovský režim nebude mít prostředky na to, aby kontroloval situaci v zemi,“ uvádí.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský sdělil, že si myslí, by Putina mohli dostat od moci ruští oligarchové. Podle Kasparova se slovo oligarcha nyní nadužívá. „Pokud bychom to měli pochopit správně, tak dnes oligarchy zajímá jejich vlastní život a nemůžeme na ně spoléhat. Není jasné, jaké mají zdroje, kdyby chtěli, aby se k Putinovi mohli dostat,“ popisuje. Zároveň však nevylučuje určitý převrat, při zhoršení situace pro Rusko totiž mohou nejbohatší lidé přemýšlet, jak se zachránit.

Rusko má šanci stát se součástí globálních řešení

„Putin je šílený diktátor, který může udělat cokoliv, včetně použití jaderných zbraní,“ doplňuje Kasparov s tím, že je otázkou, zda jeho okolí bude tuto politiku sdílet a plnit jeho rozkazy. Pozice svobodného světa je podle něj jasná. „Všichni v Rusku musí chápat, že svět stojí proti Putinovi a že ta válka není o záchranu Ukrajiny a o ochranu světa, ale že je to válka o změnu v Kremlu. Protože dokud je Putin v Kremlu, tak mír nebude,“ uvádí Kasparov.

Podle něj pak má Rusko šanci vrátit se do mezinárodního společenství. „Rusko se musí stát součástí globálních řešení, ne zdrojem problémů. Není to otázka pomoci, Rusko má zdrojů dost. Pomáhat musíme Ukrajině, protože tam je ta fronta, kde se bojuje mezi svobodou a totalitou. Poražení ruské armády není poražení Ruska, ale putinovského režimu. Rusko se zase obnoví a myslím si, že na rozvalinách sovětského a ruského impéria vznikne nová země,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 9 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 11 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 13 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...