Na jihu Ukrajiny sílí bojová aktivita, tvrdí oblastní velení ukrajinské armády. Podobné je to i na východě – na Donbasu a u Charkova. Rusko pokračuje i v raketových útocích hlouběji ve vnitrozemí. V sobotu nad ránem byly slyšet exploze v Kyjevě, kde podle starosty zahynul při raketovém útoku člověk, ale i ve Lvově v západní části země. Podle federace vyčistily ruské a proruské jednotky městskou oblast Mariupolu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že situace v přístavním městě je extrémně vážná.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jednotky vyčistily celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil a zablokovaly zbývající ukrajinské bojovníky v rozsáhlém areálu tamních oceláren Azovstal. Ukrajinské síly v týdny obléhaném strategickém přístavním městě ztratily již více než čtyři tisíce bojovníků, prohlásil podle agentury RIA mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu večer řekl, že situace v Mariupolu je extrémně vážná a že on či jiní vysocí představitelé ukrajinské vlády jsou v kontaktu s jednotkami ve městě. Tvrzení Moskvy o vyčištění městské oblasti od ukrajinských vojáků ale přímo nekomentoval. Podle něj se ruské jednotky snaží zcela zničit civilní obyvatelstvo v přístavním městě, uvedla agentura Reuters.
Ukrajinský prezident už dříve novinářům také řekl, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu by vedla ke konci mírových jednání s Moskvou.
Ocelárny Azovstal jsou v několik týdnů dobývaném městě dějištěm opakovaných střetů. Podle Ruska tam nyní zůstává již jen několik bojovníků a ti jsou zcela zablokováni. „Jejich jedinou šancí, jak si zachránit život, je dobrovolně složit zbraně a vzdát se,“ uvedlo ruské ministerstvo. Dodalo také, že 1464 ukrajinských vojáků se již vzdalo. Ukrajinská strana dosud odmítá informace o tom, že by se v Mariupolu vzdávaly velké počty příslušníků jejích ozbrojených sil.
Rakety míří na východ i do vnitrozemí Ukrajiny
Operační velitelství ukrajinské armády Jih, které sídlí v Oděse, oznámilo v noci na sobotu, že v posledním dnu „narůstala nepřátelská agrese“. Ukrajinská armáda tvrdí, že pokračují raketové útoky na civilní cíle, protivníka viní z užití zakázané kazetové munice při ostřelování Mykolajivu. Informace zveřejňované ukrajinskou a stejně tak ruskou armádou nelze nezávisle ověřit.
Podle ukrajinského generálního štábu sílí i ostřelování na východě země, kde se očekává nová ruská ofenziva. Rusové podle všeho tvrdě ostřelují cíle v Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. U města Izjum, které je pod ruskou kontrolou, se podle ukrajinské armády soustředí 22 ruských praporů. Jak poznamenala CNN, v jednom praporu bývá přibližně tisíc vojáků.
Ukrajinská armáda očekává v nejbližších dnech v regionu tvrdý ruský útok. Zatím je však generální štáb ukrajinské armády přesvědčen, že momentálně Rusové věnují největší úsilí „udržení již získaných pozic“.
Bývalý velitel Výcvikových sil spojeneckého centra NATO Pavel Macko řekl v rozhovoru pro Českou televizi, že lze nyní očekávat hlavně ruskou snahu obsadit celou Doněckou a Luhanskou oblast. „Pokusí se zkoncentrovat a vybudovat si konvenční převahu v oblasti Donbasu a pokusí se obsadit je v původních hranicích. To znamená dobýt Slovjansk, Kramatorsk, Severodoněck,“ jmenoval předpokládané cíle, které by podle něj chtěli Rusové obsadit do 9. května.
Dosavadní ruské neúspěchy přičítá především špatné koordinaci jednotek a neschopnosti je koncentrovat. Připomněl, že válka na Ukrajině trvá již déle než boje v Polsku na začátku druhé světové války. „Vidíme relativně statickou frontu, vidíme, že se Rusům vůbec nedaří,“ zhodnotil Macko nynější stav.
Z prohlášení obou stran vyplývá, že stále schopno operací je ukrajinské letectvo. Sama ukrajinská armáda uvedla, že za poslední den uskutečnila deset leteckých úderů na ruské pozice, Rusko zase tvrdí, že sestřelilo ukrajinský bitevník Su-25.
Raketový útok na Kyjev potvrdila i Moskva, úřady varují uprchlíky před návratem
V noci bylo v jižním regionu cílem ruských raket letiště u Oleksandrije, která leží severně od Kryvého Rihu a západně od Dnipra. Ukrajinské agentury uvedly s odvoláním na kirovohradského guvernéra Andreje Rajkoviče, že po útoku „jsou mrtví a zranění“.
Výbuchy ale byly slyšet i v Kyjevě či Lvově, informovala místní média. Představitel vojenské správy Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že oblast ráno čelila leteckému útoku. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila čtyři řízené střely odpálené z ruských letadel. V hlavním městě podle starosty Vitalije Klička zasahovali záchranáři v Darnycké čtvrti na jihozápadě Kyjeva. Později starosta upřesnil, že při raketovém útoku zemřel jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění.
Kyjevské úřady varovaly obyvatele, kteří město v uplynulých týdnech opustili, aby se nevraceli vzhledem k tomu, že je město pod palbou. „Kyjev i nadále zůstává cílem agresora,“ zdůraznil Klyčko.
Zpravodaj ČT v Kyjevě David Borek večer potvrdil, že rakety v sobotu skutečně mířily na Kyjev, konkrétně na různá postsovětská sídliště, průmyslové areály a železniční tratě.
„Dá se z toho vyvodit zatím to, že Rusko zintenzivňuje útoky na Kyjev, ale neeskaluje, není to plošná destrukce, je to spíše série úderů, které mají jak symbolický charakter, tak útočí i na průmyslová a zejména zbrojní centra. Otázkou je, jestli Rusko chce a může ještě eskalovat, zda na to má kapacitu. To je otázka, která zatím nemá odpověď. Nebe nad Kyjevem nepatří na sto procent Rusům, ale ani Ukrajincům,“ řekl.
Ve druhém největším městě Ukrajiny zahynul podle předsedy oblastní rady Oleha Syněhubova jeden člověk a osmnáct utrpělo zranění, když do centrální části Charkova dopadla ruská střela.
Rusko po celou dobu války odmítá, že by útočilo na civilní cíle, hlásí se ale k útokům na vojenské objekty. V případě Kyjeva uvedl mluvčího ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov v sobotu, že při útocích „provedených přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ byla zasažena budova továrny na výrobu obrněných vozidel. Dále Moskva tvrdí, že zasáhla zařízení na opravu vojenské techniky v Mykolajivu.
Na Donbasu byl podle guvernéra Luhanské oblasti poškozen plynovod u měst Lysyčansk a Severodoněck. Města jsou proto bez plynu i bez vody. „Evakuujte se, jestliže je to stále možné,“ vyzval hlava oblasti Serhij Hajdaj obyvatele.
Z Luhanské oblasti vede pět z devíti sobotních evakuačních koridorů, o kterých informovala ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Další čtyři by měly umožnit opustit bojovou oblast obyvatelům Mariupolu, Berďansku, Tokmaku a Enerhodaru.
Zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko později uvedl, že se v sobotu podařilo evakuovat celkem 1449 osob, tedy méně než v pátek. Bližší podrobnosti ale nezveřejnil.
Před použitím jaderných zbraní varoval Zelenskyj i ředitel CIA. Jasné důkazy však nemají
Dvakrát zazněla v posledních dnech slova o riziku, že by Moskva mohla přikročit k použití jaderných zbraní, byť ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ani ředitel americké Ústřední zpravodajské služby William Burns nemají jasné důkazy, že by takové riziko bylo bezprostřední. Zelenskyj řekl v rozhovoru pro CNN, že „nejen já, ale celý svět, všechny země by se toho měly obávat, protože se to může stát skutečností“.
Burns ve čtvrtek konstatoval, že hrozbu použití taktických jaderných zbraní nelze brát na lehkou váhu, připustil však, že CIA nemá mnoho důkazů, které by takové obavy opodstatňovaly.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko je navíc přesvědčen, že by Rusko použilo jaderné zbraně jen v krajní situaci. Podle agentury Ukrinform řekl, že nelze jaderný úder teoreticky vyloučit, ale jeho pravděpodobnost považuje za velmi nízkou. Kdyby se k němu totiž Moskva rozhodla, musela by počítat s tím, že by přišla od své zbylé spojence. K nim Denysenko řadí Čínu, Indii a Bělorusko.
Podle Pavla Macka ale i přesto, že by se tak Rusko dostalo do absolutní izolace, nelze nasazení jaderných zbraní zcela vyloučit, ale až po 9. květnu – kdyby do té doby nedosáhli Rusové žádných úspěchů. „Ale jako voják se na to dívám tak, že ani použití taktických jaderných zbraní by Rusům nemuselo pomoci. Za současného stavu nedokážou Ukrajinu ovládnout,“ míní.
Zelenskyj připustil až tři tisíce padlých ukrajinských vojáků
Zelenskyj se v rozhovoru – z nějž CNN zveřejnila zatím pouze část a celý jej odvysílá až v neděli – zmínil i o dosavadních ztrátách. Tvrdí, že v řadách ukrajinské armády padlo od 24. února, kdy Rusko naplno rozpoutalo válku proti svému sousedovi, 2500 až 3000 lidí. Dalších deset tisíc vojáků utrpělo podle Zelenského zranění.
Ztráty protivníka jsou podle něj o řád vyšší, zmínil se o 20 tisících mrtvých ruských vojácích. Moskva nicméně připouští podstatně nižší ztráty. Hovoří o nich zřídka, naposledy zaznělo číslo 1351 padlých a necelé čtyři tisíce zraněných.
