Rusko poslalo do Prahy nótu žádající konec dodávek zbraní na Ukrajinu. Johnsonovi zakázalo vstup

Rusko zaslalo do Prahy diplomatickou nótu, ve které tvrdí, že Česko nesmí poskytnout třetím zemím techniku sovětské výroby bez svolení Moskvy. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) takové tvrzení odmítl. Moskva také zakázala vstup do země britskému premiérovi Borisi Johnsonovi a dalším členům jeho vlády.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rusko v diplomatické nótě upozornilo českou stranu, že bez jeho souhlasu nesmí poskytovat třetím zemím zbraně sovětské provenience. Sdělil to ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

„MZV obdrželo nótu, že zbraně sovětské provenience údajně nesmíme poskytovat třetím zemím bez svolení Ruska. MZV na tuto nótu nereagovalo a reagovat nebude vzhledem k tomu, že jde o věcný nesmysl a že na tento materiál reexportní doložka neexistuje. Jde o další způsob, jak se Rusko lží domáhá zastavení naší podpory Ukrajině,“ řekl ministr Lipavský.

„Rusko se obecně snaží odradit západní země od pomoci Ukrajině, výhrůžkami, vydíráním i šířením dezinformací. V tomto případě Moskva tvrdí, že bez souhlasu Ruska nesmí Česká republika vyvážet bývalou sovětskou techniku. To je nesmysl, jen další drzý a trapný pokus,“ sdělila ministryně obrany Černochová.

„Nepředvídatelné důsledky“

Rusko v tomto týdnu diplomatickou nótou formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést „nepředvídatelné důsledky“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v pátek řekla, že podobné vzkazy ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu Moskva zaslala „všem zemím“, čímž měla zřejmě na mysli státy NATO. Česko je členem NATO od roku 1999.

„Ruský velvyslanec na začátku března oznámil náměstkovi MZV ČR, že Rusko očekává na Ukrajině teroristické útoky proti konvojům se západními zbraněmi. To jasně interpretujeme jako výhrůžky, že Rusko samo chystalo a chystá sabotážní akce. Ruská strana oznámila, že těmto akcím nebude moci nijak zabránit, což my chápeme jako další z řady výhrůžek ze strany Ruska. Podobné vzkazy předávali Rusové dalším našim spojencům z EU a NATO,“ uvedl ministr Lipavský. Dodal, že Kreml se obecně od začátku své agrese snaží odradit země EU a NATO od pomoci Ukrajině.

Česká strana poskytuje Ukrajině zbraně i další vojenský materiál. Celková hodnota darovaného materiálu představovala k 6. dubnu 1,1 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá.

Podle serveru Echo24 poslalo Česko na Ukrajinu také samohybné houfnice Dana a salvové raketomety RM-70 Grad československé výroby. List The Wall Street Journal minulé úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Neoficiální informace, že ČR poslala Ukrajině několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty (BVP), předtím česká armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat.

Varování také pro USA

Rusko také formálně varovalo před dodávkami zbraní USA, a to ve chvíli, kdy se v médiích začaly objevovat zprávy o tom, že USA chystají další velkou zásilku pro ukrajinskou armádu. Jen několik hodin po zaslání varování americký prezident Joe Biden oznámil, že USA věnují Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě asi 800 milionů dolarů (18 miliard korun) včetně houfnic a dalších systémů, které dosud východoevropské zemi k obraně před ruskou invazí neposkytly. 

Nejmenovaný vysoce postavený americký činitel o sdělení Ruska řekl, že by mohlo být vnímáno jako přiznání, že vojenská pomoc USA a dalších zemí Severoatlantické aliance má kýžený efekt a způsobuje ruské armádě potíže na bojišti.

První část nové americké dodávky zbraní by měla na Ukrajinu dorazit v příštích několika dnech. Biden řekl, že má výbava pomoci ukrajinské armádě při obraně proti očekávané nové ofenzivě na východě země, kde Rusko soustřeďuje svoje jednotky poté, co se nedávno stáhlo ze severu Ukrajiny.

Spojené státy od začátku konfliktu poskytly Ukrajině zbraně již za víc než tři miliardy dolarů (67,7 miliardy korun).

Britský premiér má zákaz

Rusko kromě toho zakázalo vstup do země britským politikům včetně premiéra Borise Johnsona. Na seznamu je rovněž britský ministr spravedlnosti Dominic Raab či ministr financí Rishi Sunak. „Tento krok byl učiněn s ohledem na bezprecedentní kroky britské vlády, zejména pokud jde o uvalení sankcí na vysoké ruské představitele,“ citovala z prohlášení diplomacie agentura Reuters.

Ruské ministerstvo má prý v plánu tento seznam brzy rozšířit o další politiky a poslance, kteří „rozdmýchávají protiruskou hysterii a tlačí Západ k tomu, aby v dialogu s Moskvou používal jazyk plný hrozeb“. Jak ministerstvo dodalo, klíčoví členové britské vlády mají zakázán vstup do Ruska „kvůli rozpoutání bezuzdné informační a politické kampaně, jejímž cílem je mezinárodně izolovat Rusko a dusit naši ekonomiku“.

„Británie, stejně jako naši mezinárodní partneři, odsuzuje zavrženíhodné chování ruské vlády na Ukrajině a vyzývá Kreml k zastavení války,“ reagoval na krok Moskvy mluvčí britské vlády. „Jsme i nadále odhodlaní podporovat Ukrajinu,“ dodal mluvčí Johnsonova kabinetu.

Rusko již v březnu zakázalo vstup do země americkému prezidentu Joeu Bidenovi a 12 dalším americkým představitelům. Jsou mezi nimi mimo jiné ministr zahraničí Antony Blinken, ministr obrany Lloyd Austin, ale i bývalá americká první dáma a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová a syn nynějšího šéfa Bílého domu Hunter Biden. 

Zelenskyj: Mohou být podepsány dva dokumenty

Výsledkem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení válečného konfliktu by mohl být podpis dvou dokumentů. Jeden z nich by se měl týkat bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. V Kyjevě to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Rusko by rádo vidělo jednu smlouvu, která by zahrnovala vše, ale ne všechny země jsou připraveny si sednout s Rusy za jeden stůl po Buči, Borodjance,“ řekl podle serveru RBK-Ukrajina Zelenskyj. Dodal, že tak mohou nakonec vzniknout dokumenty dva. Jeden o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a druhý by byl přímou dohodou mezi Ukrajinou a Ruskem. Zelenskyj v minulosti upozorňoval, že po zvěrstvech okupantů v Buči, v Mariupolu a dalších ukrajinských městech, která šokovala také Západ, se šance na jednání s Ruskem zmenšila.

Kreml se již dříve vyjádřil, že vyhlídky na pokračování osobních jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou spíše nereálné. Vyjádřil také přání vrátit rozhovory zpět do Běloruska.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou posílila také zpráva o zničení raketového křižníku Moskva, který byl vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily. Ukrajinské úřady uvedly, že loď zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Posádka křižníku se pak zřejmě utopila, ačkoliv Moskva oficiálně o osudu více než pěti stovek námořníků dosud neinformovala. Podle ukrajinské pohraniční služby záchrannou akci a evakuaci posádky znemožnily povětrnostní podmínky.

Zelenskyj dle BBC také prohlásil, že likvidace ukrajinských bojovníků v jižním přístavním městě Mariupol ukončí rozhovory s Ruskem. S odkazem na město u Kyjeva, které bylo zničeno těžkým ostřelováním, řekl Zelenskyj zpravodajskému webu Ukrajinska pravda: „Mariupol by mohl být jako deset Borodjanek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 4 hhodinami

VideoRozsáhlé požáry se mohou opakovat každoročně, obává se Legner z hasičského sboru

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.
před 5 hhodinami

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
před 5 hhodinami

Auto, které jelo téměř dvě stě kilometrů v hodině, řídil čtrnáctiletý chlapec

Policisté ve čtvrtek večer při běžné kontrole zastavili u Obědovic nedaleko Hradce Králové osobní vozidlo značky Audi, které na silnici druhé třídy jelo rychlostí téměř dvě stě kilometrů v hodině. Za volantem přitom seděl teprve čtrnáctiletý chlapec, uvedla v pátek policie na webu. Hlídce řekl, že automobil je jeho otce.
před 7 hhodinami

Ve Zlíně odstartovala Barum rallye. Závod doprovází omezení dopravy

Ve Zlíně začal pětapadesátý ročník Barum Czech Rally. Závodníky čeká třináct rychlostních zkoušek o celkové délce 206 kilometrů. Soutěž se až do neděle pojede na silnicích po celém Zlínském kraji. Na pořádek při akci dohlédnou tři stovky policistů. Demoliční práce na nedávno vyhořelé budově číslo 34 ve Zlíně ovlivní především diváky, kteří se nedostanou do Vavrečkovy ulice.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Armáda letos nabrala víc lidí, než plánovala, řekl Zůna. Babiš mluví o garanci dvou procent

Do české armády už letos nastoupilo nebo má rozhodnutí o nástupu 2997 lidí, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na slavnostní přísaze ve Vyškově. Armáda původně plánovala letos přijmout 2250 lidí. Klíčové období pro nábor resort čeká na podzim. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září. K 1. srpnu sloužilo v ozbrojených silách podle Babiše 30 907 vojáků.
před 12 hhodinami

VideoMinisterstva v boji se suchem zaspala, míní Hladík. Wasserbauer to odmítl

Ministerstva životního prostředí (MŽP) a zemědělství dle bývalého šéfa MŽP Petra Hladíka (KDU-ČSL) při řešení současného sucha zaspala a už měla svolat Ústřední komisi pro sucho. Vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí MŽP Jaromír Wasserbauer v Událostech, komentářích oponoval, že komise se svolává na žádost hejtmanů nebo při vyhlášení stavu nedostatku vody ve více krajích, což se zatím nestalo. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

VideoSeverní část Pražského okruhu chce ŘSD začít stavět v roce 2028

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce mít do konce příštího roku vykoupených až devadesát procent pozemků, aby mohlo v roce 2028 začít stavět severní část Pražského okruhu. Dálnici bude muset ustoupit například komunitní zahrada uprostřed pražského Suchdola. Mají tudy vést tunely, na povrchu budou stožáry vysokého napětí. Místní už vědí, že to bude nepříjemný zásah do jejich života. ŘSD vyjednává s dotčenými obcemi a městskými částmi dlouhodobě. Stejně jako radnice označuje debaty za náročné. Ke konci příštího roku plánuje ŘSD zažádat o stavební povolení. Pro stát je dokončení základní dálniční sítě prioritou, ale i ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) připouští možné problémy kvůli odporu části místních obyvatel. Zatímco o severní části okruhu se stále jedná, na jihovýchodní mezi Běchovicemi a dálnicí D1 už jsou těžké stroje a dělníci zhruba v polovině prací.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.