Rusko poslalo do Prahy nótu žádající konec dodávek zbraní na Ukrajinu. Johnsonovi zakázalo vstup

Rusko zaslalo do Prahy diplomatickou nótu, ve které tvrdí, že Česko nesmí poskytnout třetím zemím techniku sovětské výroby bez svolení Moskvy. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) takové tvrzení odmítl. Moskva také zakázala vstup do země britskému premiérovi Borisi Johnsonovi a dalším členům jeho vlády.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rusko v diplomatické nótě upozornilo českou stranu, že bez jeho souhlasu nesmí poskytovat třetím zemím zbraně sovětské provenience. Sdělil to ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

„MZV obdrželo nótu, že zbraně sovětské provenience údajně nesmíme poskytovat třetím zemím bez svolení Ruska. MZV na tuto nótu nereagovalo a reagovat nebude vzhledem k tomu, že jde o věcný nesmysl a že na tento materiál reexportní doložka neexistuje. Jde o další způsob, jak se Rusko lží domáhá zastavení naší podpory Ukrajině,“ řekl ministr Lipavský.

„Rusko se obecně snaží odradit západní země od pomoci Ukrajině, výhrůžkami, vydíráním i šířením dezinformací. V tomto případě Moskva tvrdí, že bez souhlasu Ruska nesmí Česká republika vyvážet bývalou sovětskou techniku. To je nesmysl, jen další drzý a trapný pokus,“ sdělila ministryně obrany Černochová.

„Nepředvídatelné důsledky“

Rusko v tomto týdnu diplomatickou nótou formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést „nepředvídatelné důsledky“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v pátek řekla, že podobné vzkazy ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu Moskva zaslala „všem zemím“, čímž měla zřejmě na mysli státy NATO. Česko je členem NATO od roku 1999.

„Ruský velvyslanec na začátku března oznámil náměstkovi MZV ČR, že Rusko očekává na Ukrajině teroristické útoky proti konvojům se západními zbraněmi. To jasně interpretujeme jako výhrůžky, že Rusko samo chystalo a chystá sabotážní akce. Ruská strana oznámila, že těmto akcím nebude moci nijak zabránit, což my chápeme jako další z řady výhrůžek ze strany Ruska. Podobné vzkazy předávali Rusové dalším našim spojencům z EU a NATO,“ uvedl ministr Lipavský. Dodal, že Kreml se obecně od začátku své agrese snaží odradit země EU a NATO od pomoci Ukrajině.

Česká strana poskytuje Ukrajině zbraně i další vojenský materiál. Celková hodnota darovaného materiálu představovala k 6. dubnu 1,1 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá.

Podle serveru Echo24 poslalo Česko na Ukrajinu také samohybné houfnice Dana a salvové raketomety RM-70 Grad československé výroby. List The Wall Street Journal minulé úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Neoficiální informace, že ČR poslala Ukrajině několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty (BVP), předtím česká armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat.

Varování také pro USA

Rusko také formálně varovalo před dodávkami zbraní USA, a to ve chvíli, kdy se v médiích začaly objevovat zprávy o tom, že USA chystají další velkou zásilku pro ukrajinskou armádu. Jen několik hodin po zaslání varování americký prezident Joe Biden oznámil, že USA věnují Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě asi 800 milionů dolarů (18 miliard korun) včetně houfnic a dalších systémů, které dosud východoevropské zemi k obraně před ruskou invazí neposkytly. 

Nejmenovaný vysoce postavený americký činitel o sdělení Ruska řekl, že by mohlo být vnímáno jako přiznání, že vojenská pomoc USA a dalších zemí Severoatlantické aliance má kýžený efekt a způsobuje ruské armádě potíže na bojišti.

První část nové americké dodávky zbraní by měla na Ukrajinu dorazit v příštích několika dnech. Biden řekl, že má výbava pomoci ukrajinské armádě při obraně proti očekávané nové ofenzivě na východě země, kde Rusko soustřeďuje svoje jednotky poté, co se nedávno stáhlo ze severu Ukrajiny.

Spojené státy od začátku konfliktu poskytly Ukrajině zbraně již za víc než tři miliardy dolarů (67,7 miliardy korun).

Britský premiér má zákaz

Rusko kromě toho zakázalo vstup do země britským politikům včetně premiéra Borise Johnsona. Na seznamu je rovněž britský ministr spravedlnosti Dominic Raab či ministr financí Rishi Sunak. „Tento krok byl učiněn s ohledem na bezprecedentní kroky britské vlády, zejména pokud jde o uvalení sankcí na vysoké ruské představitele,“ citovala z prohlášení diplomacie agentura Reuters.

Ruské ministerstvo má prý v plánu tento seznam brzy rozšířit o další politiky a poslance, kteří „rozdmýchávají protiruskou hysterii a tlačí Západ k tomu, aby v dialogu s Moskvou používal jazyk plný hrozeb“. Jak ministerstvo dodalo, klíčoví členové britské vlády mají zakázán vstup do Ruska „kvůli rozpoutání bezuzdné informační a politické kampaně, jejímž cílem je mezinárodně izolovat Rusko a dusit naši ekonomiku“.

„Británie, stejně jako naši mezinárodní partneři, odsuzuje zavrženíhodné chování ruské vlády na Ukrajině a vyzývá Kreml k zastavení války,“ reagoval na krok Moskvy mluvčí britské vlády. „Jsme i nadále odhodlaní podporovat Ukrajinu,“ dodal mluvčí Johnsonova kabinetu.

Rusko již v březnu zakázalo vstup do země americkému prezidentu Joeu Bidenovi a 12 dalším americkým představitelům. Jsou mezi nimi mimo jiné ministr zahraničí Antony Blinken, ministr obrany Lloyd Austin, ale i bývalá americká první dáma a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová a syn nynějšího šéfa Bílého domu Hunter Biden. 

Zelenskyj: Mohou být podepsány dva dokumenty

Výsledkem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení válečného konfliktu by mohl být podpis dvou dokumentů. Jeden z nich by se měl týkat bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. V Kyjevě to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Rusko by rádo vidělo jednu smlouvu, která by zahrnovala vše, ale ne všechny země jsou připraveny si sednout s Rusy za jeden stůl po Buči, Borodjance,“ řekl podle serveru RBK-Ukrajina Zelenskyj. Dodal, že tak mohou nakonec vzniknout dokumenty dva. Jeden o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a druhý by byl přímou dohodou mezi Ukrajinou a Ruskem. Zelenskyj v minulosti upozorňoval, že po zvěrstvech okupantů v Buči, v Mariupolu a dalších ukrajinských městech, která šokovala také Západ, se šance na jednání s Ruskem zmenšila.

Kreml se již dříve vyjádřil, že vyhlídky na pokračování osobních jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou spíše nereálné. Vyjádřil také přání vrátit rozhovory zpět do Běloruska.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou posílila také zpráva o zničení raketového křižníku Moskva, který byl vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily. Ukrajinské úřady uvedly, že loď zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Posádka křižníku se pak zřejmě utopila, ačkoliv Moskva oficiálně o osudu více než pěti stovek námořníků dosud neinformovala. Podle ukrajinské pohraniční služby záchrannou akci a evakuaci posádky znemožnily povětrnostní podmínky.

Zelenskyj dle BBC také prohlásil, že likvidace ukrajinských bojovníků v jižním přístavním městě Mariupol ukončí rozhovory s Ruskem. S odkazem na město u Kyjeva, které bylo zničeno těžkým ostřelováním, řekl Zelenskyj zpravodajskému webu Ukrajinska pravda: „Mariupol by mohl být jako deset Borodjanek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stovky aut se sjely na ilegální tuningový sraz v pražských Čakovicích

Na ilegální tuningový sraz v pražských Čakovicích se v pátek večer sjely stovky aut. Pražský policejní mluvčí Jan Daněk kolem 21:30 uvedl, že policie zajišťuje bezpečnost a bude řešit případné přestupky. Zhruba o hodinu později podle zpravodaje ČTK na místě už bylo parkoviště téměř bez lidí, na odjezd čekala asi třetina aut. O konání ilegálního sjezdu až tisíců tuningových aut informovala policie v úterý, akce má proběhnout i v sobotu v Brně. Zjistila to zejména ze sociálních sítí, nachystala rozsáhlé bezpečnostní opatření. Akce v Čakovicích komplikovala provoz aut i veřejné dopravy.
před 2 hhodinami

Pavel se nezúčastní komunálních voleb

Prezident Petr Pavel se kvůli soukromé zahraniční cestě za týden nezúčastní hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Černouček na Litoměřicku, oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Doplnil, že prezidenta chyba v plánování mrzí.
před 3 hhodinami

VideoZáchranáři nově nabízejí podporu lidem, kteří poskytli první pomoc

Záchranáři začínají nově poskytovat psychickou podporu laikům, kteří pod vedením operátorů tísňové linky vedli resuscitaci. Jako první to do praxe zavádí Záchranná služba Středočeského kraje – tři její členové zatím uskutečnili přibližně dvě stě podpůrných telefonátů. Dotyčného kontaktují sami interventi a nabídnou mu pomoc.
před 5 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
před 6 hhodinami

Elektrárny, kostel či farmapark. Desítky obcí přidruží k volbám místní referenda

Při komunálních a senátních volbách v pátek a sobotu 9. a 10. října budou lidé moci na řadě míst hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich eviduje 39. Nejčastěji, na jednadvaceti místech, budou lidé rozhodovat o budoucnosti větrných elektráren, ve třech obcích budou tématem spalovny, jinde zase převzetí kostela nebo rozšíření farmaparku.
před 10 hhodinami

Voda v Odoleně Vodě je opět pitná

Voda v lokalitách zásobovaných z vodojemu Odolena Voda je opět pitná, opakované rozbory podle krizového štábu Středočeských vodáren potvrdily její nezávadnost. V případě, že některá část domovních rozvodů nebyla delší dobu využívána, doporučují vodohospodáři před použitím vody k pití a vaření nechat vodu odtékat po dobu pěti až deseti minut.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoOpozice nemá témata, říká k hlasování o nedůvěře Nacher. Hřib zmínil zadlužování

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Rostoucí počet pacientů zatěžuje kardiocentra

V Česku nyní žije přes 642 tisíc lidí s vážně nemocným srdcem, statistici ministerstva však předpokládají, že do poloviny století se počet může přiblížit milionu. Takovou vyhlídku se lékaři pokoušejí zvrátit pomocí prevence a včasného záchytu nemocných. Od ledna už běží screeningový program u praktiků, což ale přivádí do už tak přetížených kardiocenter a ordinací další pacienty. Podle odborné společnosti je bude nutné v systému flexibilněji přesouvat.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.