Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.
„Ukrajinská pravda a láska musí zvítězit nad ruskou lží a nenávistí,“ řekl Vystrčil Nejvyšší radě
Miloš Vystrčil v ukrajinském parlamentu (zdroj: ČT24)
„V Senátu víme, co se na Ukrajině děje, přesto považujeme za nutné a správné vidět ty zrůdnosti na vlastní oči. Abychom mohli říct těm, co tvrdí, že tady nedochází k rabování, barbarským činům, brutalitě: My jsme viděli, že nemáte pravdu,“ napsal Vystrčil na Twitteru těsně před čtvrtečním polednem.
„Jsme připraveni vystoupit v ukrajinském parlamentu, předpokládám, že navštívíme obce v okolí (Kyjeva), které byly významně postiženy ruským agresorem. Včetně genocidy, která tam proběhla. Bližší informace zatím podávat úplně nemůžeme,“ řekl Vystrčil těsně po příjezdu vlaku do ukrajinské metropole.
Vystrčil: Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly
Vystrčil odpoledne vystoupil v ukrajinském parlamentu. V projevu přirovnal osud měst Buča, Irpiň či Borodjanka, která vyvraždili ruští vojáci, k nacisty vypáleným obcím Lidice a Ležáky. Dodal také, že „Ukrajina bude navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii“. Bude podle něj společným úkolem Evropské unie ji po válce znovu vybudovat.
Před ukrajinskými zákonodárci zdůraznil, že Ukrajina nesmí skončit jako Československo po podepsání mnichovské dohody. V Kyjevě sdělil, že „ústupky diktátorům nikdy nefungovaly“. Před Nejvyšší radou se tak vyslovil pro obnovení územní celistvosti Ukrajiny, když připomněl smlouvu, která v roce 1938 umožnila nacistickému Německu zabrat pohraniční území někdejšího Československa. „Nesmíme ani na minutu, ani na vteřinu připustit, aby se Ukrajina, abyste se vy, Ukrajinci, dostali do naší mnichovské situace,“ řekl.
Události: Delegace senátorů na Ukrajině (zdroj: ČT24)
„V akutní fázi války vám můžeme a musíme poskytnout zbraně i humanitární pomoc. Je to nejen naše gesto podpory, ale i naše vyjádření víry, že tuto válku, kterou jste si nevybrali a nevyprovokovali a kterou přesto musíte vést, vyhrajete,“ zmínil také.
Na závěr svého projevu parafrázoval výrok prvního českého prezidenta Václava Havla, když popřál všem, „aby ukrajinská pravda a láska zvítězily nad ruskou lží a nenávistí“. Poté předal Stříbrnou medaili předsedy Senátu „hrdinskému ukrajinskému lidu“ do rukou předsedy Nejvyšší rady Ruslana Stefančuka, na jehož pozvání do Kyjeva delegace přijela.
Čeští a polští senátoři v jeho doprovodu dopoledne navštívili město Borodjanka u Kyjeva, které utrpělo během ruského bombardování a okupace značné škody.
Návrat českých senátorů do Prahy se předpokládá v pátek ráno, po příjezdu by se v sídle horní komory měl uskutečnit brífink.
Reakce politiků
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi řekl, že s ním Vystrčil cestu na Ukrajinu konzultoval a že mu ji doporučil. Podle Lipavského je výprava šéfa Senátu i jakýmsi potvrzením, že Česko za Ukrajinou stojí.
Vystrčilovu misi na Ukrajinu ve vysílání ČT24 ve čtvrtek odpoledne ocenil ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Má podle něj nejen symbolický význam, ale může pomoci i při domlouvání konkrétní pomoci pro jeho domovinu. Velvyslanec zopakoval, že Česko patří mezi státy, které Ukrajinu podporují nejvíce.
Ukrajinský velvyslanec Perebyjnis o české pomoci Ukrajině (zdroj: ČT24)
Cestu podpořil i český premiér Petr Fiala (ODS), který byl v Kyjevě před měsícem, společně se svým polským a slovinským protějškem Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. V ukrajinské metropoli se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským i premiérem Denysem Šmyhalem.
„Považuji za velmi důležité, že politici z Evropy na Ukrajinu jezdí, a vyjadřují tak podporu zemi zasažené ruskou agresí. Přeji mu šťastný návrat domů,“ napsal český premiér na Twitteru.
Po nich Kyjev navštívili také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger, nedávno také britský premiér Boris Johnson, rakouský kancléř Karl Nehammer a další evropští politici.
Události, komentáře: Jak dál s obranou Evropy a Česka (zdroj: ČT24)
Podporu senátní delegaci vyjádřil také předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS). „Je vidět, že Západ má o Ukrajinu zájem, vyřizují se a akcentují se zájmy o humanitární a vojenskou pomoc. Proto se těším, až tam pojede delegace Poslanecké sněmovny,“ uvedl v pořadu Události, komentáře s tím, že kromě symbolické roviny podle něj mají podobné mezinárodní návštěvy i praktický význam.
„Určitě by se dalo vytknout pár věcí, co se týká koordinace. Na druhou stranu to není ta nejdůležitější věc, tou je ta samotná podpora. Že se na místě činitelé ptají, co Ukrajina potřebuje a vyjadřují podporu. To se nyní děje i na evropské úrovni,“ dodal v diskuzi europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).
Senátoři odsoudili vraždění civilistů
Senát minulý týden schválil stanovisko, podle něhož Rusko musí nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací. Horní parlamentní komora také konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být podle Senátu postaveni před soud a potrestáni. Téměř totožné usnesení přijala také sněmovna.
Stefančuk se začátkem dubna on-line připojil ke schůzce lídrů parlamentů Česka, Slovenska a Rakouska. Informoval je o nejnovějším vývoji ve své zemi a o tom, jak pokračují boje i snahy o mírová jednání. Stefančuk poděkoval třem středoevropským zemím za pomoc a za vstřícné přijetí ukrajinských uprchlíků.
Do Česka podle odhadů dorazilo přes 300 tisíc Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Šéf ukrajinského parlamentu požádal také o uvalení dalších sankcí vůči Rusku a o zabavování majetku ruských oligarchů.