„Ukrajinská pravda a láska musí zvítězit nad ruskou lží a nenávistí,“ řekl Vystrčil Nejvyšší radě

Nahrávám video

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

„V Senátu víme, co se na Ukrajině děje, přesto považujeme za nutné a správné vidět ty zrůdnosti na vlastní oči. Abychom mohli říct těm, co tvrdí, že tady nedochází k rabování, barbarským činům, brutalitě: My jsme viděli, že nemáte pravdu,“ napsal Vystrčil na Twitteru těsně před čtvrtečním polednem. 

„Jsme připraveni vystoupit v ukrajinském parlamentu, předpokládám, že navštívíme obce v okolí (Kyjeva), které byly významně postiženy ruským agresorem. Včetně genocidy, která tam proběhla. Bližší informace zatím podávat úplně nemůžeme,“ řekl Vystrčil těsně po příjezdu vlaku do ukrajinské metropole. 

Vystrčil: Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly

Vystrčil odpoledne vystoupil v ukrajinském parlamentu. V projevu přirovnal osud měst Buča, Irpiň či Borodjanka, která vyvraždili ruští vojáci, k nacisty vypáleným obcím Lidice a Ležáky. Dodal také, že „Ukrajina bude navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii“. Bude podle něj společným úkolem Evropské unie ji po válce znovu vybudovat. 

Před ukrajinskými zákonodárci zdůraznil, že Ukrajina nesmí skončit jako Československo po podepsání mnichovské dohody. V Kyjevě sdělil, že „ústupky diktátorům nikdy nefungovaly“. Před Nejvyšší radou se tak vyslovil pro obnovení územní celistvosti Ukrajiny, když připomněl smlouvu, která v roce 1938 umožnila nacistickému Německu zabrat pohraniční území někdejšího Československa. „Nesmíme ani na minutu, ani na vteřinu připustit, aby se Ukrajina, abyste se vy, Ukrajinci, dostali do naší mnichovské situace,“ řekl. 

Nahrávám video

 „V akutní fázi války vám můžeme a musíme poskytnout zbraně i humanitární pomoc. Je to nejen naše gesto podpory, ale i naše vyjádření víry, že tuto válku, kterou jste si nevybrali a nevyprovokovali a kterou přesto musíte vést, vyhrajete,“ zmínil také.

Na závěr svého projevu parafrázoval výrok prvního českého prezidenta Václava Havla, když popřál všem, „aby ukrajinská pravda a láska zvítězily nad ruskou lží a nenávistí“. Poté předal Stříbrnou medaili předsedy Senátu „hrdinskému ukrajinskému lidu“ do rukou předsedy Nejvyšší rady Ruslana Stefančuka, na jehož pozvání do Kyjeva delegace přijela.

Čeští a polští senátoři v jeho doprovodu dopoledne navštívili město Borodjanka u Kyjeva, které utrpělo během ruského bombardování a okupace značné škody.  

Návrat českých senátorů do Prahy se předpokládá v pátek ráno, po příjezdu by se v sídle horní komory měl uskutečnit brífink.

Reakce politiků

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi řekl, že s ním Vystrčil cestu na Ukrajinu konzultoval a že mu ji doporučil. Podle Lipavského je výprava šéfa Senátu i jakýmsi potvrzením, že Česko za Ukrajinou stojí.

Vystrčilovu misi na Ukrajinu ve vysílání ČT24 ve čtvrtek odpoledne ocenil ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Má podle něj nejen symbolický význam, ale může pomoci i při domlouvání konkrétní pomoci pro jeho domovinu. Velvyslanec zopakoval, že Česko patří mezi státy, které Ukrajinu podporují nejvíce. 

Nahrávám video

Cestu podpořil i český premiér Petr Fiala (ODS), který byl v Kyjevě před měsícem, společně se svým polským a slovinským protějškem Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. V ukrajinské metropoli se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským i premiérem Denysem Šmyhalem.

„Považuji za velmi důležité, že politici z Evropy na Ukrajinu jezdí, a vyjadřují tak podporu zemi zasažené ruskou agresí. Přeji mu šťastný návrat domů,“ napsal český premiér na Twitteru.

Po nich Kyjev navštívili také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger, nedávno také britský premiér Boris Johnson, rakouský kancléř Karl Nehammer a další evropští politici. 

Nahrávám video

Podporu senátní delegaci vyjádřil také předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS). „Je vidět, že Západ má o Ukrajinu zájem, vyřizují se a akcentují se zájmy o humanitární a vojenskou pomoc. Proto se těším, až tam pojede delegace Poslanecké sněmovny,“ uvedl v pořadu Události, komentáře s tím, že kromě symbolické roviny podle něj mají podobné mezinárodní návštěvy i praktický význam. 

„Určitě by se dalo vytknout pár věcí, co se týká koordinace. Na druhou stranu to není ta nejdůležitější věc, tou je ta samotná podpora. Že se na místě činitelé ptají, co Ukrajina potřebuje a vyjadřují podporu. To se nyní děje i na evropské úrovni,“ dodal v diskuzi europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). 

Senátoři odsoudili vraždění civilistů

Senát minulý týden schválil stanovisko, podle něhož Rusko musí nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací. Horní parlamentní komora také konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být podle Senátu postaveni před soud a potrestáni. Téměř totožné usnesení přijala také sněmovna.

Stefančuk se začátkem dubna on-line připojil ke schůzce lídrů parlamentů Česka, Slovenska a Rakouska. Informoval je o nejnovějším vývoji ve své zemi a o tom, jak pokračují boje i snahy o mírová jednání. Stefančuk poděkoval třem středoevropským zemím za pomoc a za vstřícné přijetí ukrajinských uprchlíků.

Do Česka podle odhadů dorazilo přes 300 tisíc Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Šéf ukrajinského parlamentu požádal také o uvalení dalších sankcí vůči Rusku a o zabavování majetku ruských oligarchů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 9 mminutami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 11 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 13 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.