„Ukrajinská pravda a láska musí zvítězit nad ruskou lží a nenávistí,“ řekl Vystrčil Nejvyšší radě

Nahrávám video

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

„V Senátu víme, co se na Ukrajině děje, přesto považujeme za nutné a správné vidět ty zrůdnosti na vlastní oči. Abychom mohli říct těm, co tvrdí, že tady nedochází k rabování, barbarským činům, brutalitě: My jsme viděli, že nemáte pravdu,“ napsal Vystrčil na Twitteru těsně před čtvrtečním polednem. 

„Jsme připraveni vystoupit v ukrajinském parlamentu, předpokládám, že navštívíme obce v okolí (Kyjeva), které byly významně postiženy ruským agresorem. Včetně genocidy, která tam proběhla. Bližší informace zatím podávat úplně nemůžeme,“ řekl Vystrčil těsně po příjezdu vlaku do ukrajinské metropole. 

Vystrčil: Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly

Vystrčil odpoledne vystoupil v ukrajinském parlamentu. V projevu přirovnal osud měst Buča, Irpiň či Borodjanka, která vyvraždili ruští vojáci, k nacisty vypáleným obcím Lidice a Ležáky. Dodal také, že „Ukrajina bude navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii“. Bude podle něj společným úkolem Evropské unie ji po válce znovu vybudovat. 

Před ukrajinskými zákonodárci zdůraznil, že Ukrajina nesmí skončit jako Československo po podepsání mnichovské dohody. V Kyjevě sdělil, že „ústupky diktátorům nikdy nefungovaly“. Před Nejvyšší radou se tak vyslovil pro obnovení územní celistvosti Ukrajiny, když připomněl smlouvu, která v roce 1938 umožnila nacistickému Německu zabrat pohraniční území někdejšího Československa. „Nesmíme ani na minutu, ani na vteřinu připustit, aby se Ukrajina, abyste se vy, Ukrajinci, dostali do naší mnichovské situace,“ řekl. 

Nahrávám video

 „V akutní fázi války vám můžeme a musíme poskytnout zbraně i humanitární pomoc. Je to nejen naše gesto podpory, ale i naše vyjádření víry, že tuto válku, kterou jste si nevybrali a nevyprovokovali a kterou přesto musíte vést, vyhrajete,“ zmínil také.

Na závěr svého projevu parafrázoval výrok prvního českého prezidenta Václava Havla, když popřál všem, „aby ukrajinská pravda a láska zvítězily nad ruskou lží a nenávistí“. Poté předal Stříbrnou medaili předsedy Senátu „hrdinskému ukrajinskému lidu“ do rukou předsedy Nejvyšší rady Ruslana Stefančuka, na jehož pozvání do Kyjeva delegace přijela.

Čeští a polští senátoři v jeho doprovodu dopoledne navštívili město Borodjanka u Kyjeva, které utrpělo během ruského bombardování a okupace značné škody.  

Návrat českých senátorů do Prahy se předpokládá v pátek ráno, po příjezdu by se v sídle horní komory měl uskutečnit brífink.

Reakce politiků

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi řekl, že s ním Vystrčil cestu na Ukrajinu konzultoval a že mu ji doporučil. Podle Lipavského je výprava šéfa Senátu i jakýmsi potvrzením, že Česko za Ukrajinou stojí.

Vystrčilovu misi na Ukrajinu ve vysílání ČT24 ve čtvrtek odpoledne ocenil ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Má podle něj nejen symbolický význam, ale může pomoci i při domlouvání konkrétní pomoci pro jeho domovinu. Velvyslanec zopakoval, že Česko patří mezi státy, které Ukrajinu podporují nejvíce. 

Nahrávám video

Cestu podpořil i český premiér Petr Fiala (ODS), který byl v Kyjevě před měsícem, společně se svým polským a slovinským protějškem Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. V ukrajinské metropoli se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským i premiérem Denysem Šmyhalem.

„Považuji za velmi důležité, že politici z Evropy na Ukrajinu jezdí, a vyjadřují tak podporu zemi zasažené ruskou agresí. Přeji mu šťastný návrat domů,“ napsal český premiér na Twitteru.

Po nich Kyjev navštívili také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger, nedávno také britský premiér Boris Johnson, rakouský kancléř Karl Nehammer a další evropští politici. 

Nahrávám video

Podporu senátní delegaci vyjádřil také předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS). „Je vidět, že Západ má o Ukrajinu zájem, vyřizují se a akcentují se zájmy o humanitární a vojenskou pomoc. Proto se těším, až tam pojede delegace Poslanecké sněmovny,“ uvedl v pořadu Události, komentáře s tím, že kromě symbolické roviny podle něj mají podobné mezinárodní návštěvy i praktický význam. 

„Určitě by se dalo vytknout pár věcí, co se týká koordinace. Na druhou stranu to není ta nejdůležitější věc, tou je ta samotná podpora. Že se na místě činitelé ptají, co Ukrajina potřebuje a vyjadřují podporu. To se nyní děje i na evropské úrovni,“ dodal v diskuzi europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). 

Senátoři odsoudili vraždění civilistů

Senát minulý týden schválil stanovisko, podle něhož Rusko musí nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací. Horní parlamentní komora také konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být podle Senátu postaveni před soud a potrestáni. Téměř totožné usnesení přijala také sněmovna.

Stefančuk se začátkem dubna on-line připojil ke schůzce lídrů parlamentů Česka, Slovenska a Rakouska. Informoval je o nejnovějším vývoji ve své zemi a o tom, jak pokračují boje i snahy o mírová jednání. Stefančuk poděkoval třem středoevropským zemím za pomoc a za vstřícné přijetí ukrajinských uprchlíků.

Do Česka podle odhadů dorazilo přes 300 tisíc Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Šéf ukrajinského parlamentu požádal také o uvalení dalších sankcí vůči Rusku a o zabavování majetku ruských oligarchů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kontrola na Úřadu práce zjistila nedostatky v účetnictví za 5,6 miliardy

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) během kontroly účetnictví Úřadu práce ČR (ÚP ČR) zjistil významné nedostatky v účetnictví v objemu 5,6 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že kontrola začala již loni, mohl úřad chyby a zjištěné nedostatky průběžně opravovat. Chyby za 3,5 miliardy korun úřad práce opravil, neopravené nesprávnosti za zhruba dvě miliardy korun nebyly podle NKÚ z hlediska účetní závěrky významné. V pondělí o tom informoval NKÚ.
před 26 mminutami

VideoRozšíření asistované reprodukce u ministerstev naráží

Ministerstvo zdravotnictví se musí vypořádat s řadou připomínek k návrhu, který má rozšířit možnost umělého oplodnění i na ženy bez partnera. Přístup k umělému oplodnění má ze zákona pouze heterosexuální pár, což by ministerstvo chtělo změnit. Některé rezorty novinku nezpochybňují, proti jsou ale třeba ministerstva práce nebo spravedlnosti. Rezort práce a sociálních věcí má k návrhu sedm zásadních připomínek. Podle něj by stát například neměl uměle vytvářet matky samoživitelky. Zájem o umělé oplodnění vzrostl za posledních 15 let skoro na trojnásobek. Loni se díky asistované reprodukci narodilo dosud nejvíce dětí, více než pět tisíc.
před 2 hhodinami

Méně metrů, vyšší ceny. Nové byty jsou stále menší

Zájem o nové byty roste, jejich rozměry se ale postupně zmenšují. Podle developerů se za posledních deset let z průměrného nabízeného bytu vytratil prostor odpovídající jednomu pokoji a průměrná plocha novostaveb nyní dosahuje zhruba 56 metrů čtverečních. Na trhu se zároveň stále častěji objevují mikrobyty nebo prostory, které kvůli své velikosti ani nesplňují parametry bytu.
před 3 hhodinami

VideoUkrajinští váleční veteráni učí Čechy ovládat drony

Ukrajinští váleční veteráni učí zájemce v Česku létat s FPV drony. Ty umožňují pilotům pohled na terén z ptačí perspektivy, tedy tak jako by seděli přímo uvnitř létajícího stroje. Kurzy pořádá organizace Strong Europe, která se snaží přenášet zkušenosti z obrany Ukrajiny proti Rusku. Zapojili se lidé z bezpečnostní komunity i laici. K jejich motivům patří například snaha být připravený pro případ nebezpečí a umět se zapojit do obrany státu. Někteří přitom zdůrazňují, že není jejich stylem utéci ze země v případě války, jako to hlásají jejich známí.
před 13 hhodinami

„Jednání vázne.“ Odbory vyzývají vládu ke schůzce o zvýšení platů

Odbory požadují pro příští rok navýšení platů ve veřejné sféře výrazně nad dvě procenta. Méně by podle nich nepokrylo ani očekávanou inflaci. Vládu pak kritizují za to, že s nimi o odměňování zaměstnanců státu doteď nezačala jednat. V týdnu odboráři poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis s výzvou, aby co nejdřív určil termín schůzky. Ministryně financí i šéf resortu práce vzkazují, že s debatou počítají. Kdy přesně, ale neřekli.
před 13 hhodinami

Vyčerpané české turisty v Rakousku zachraňovaly vrtulníky

O dvou víkendových případech letecké záchrany českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují tamní média. Čtveřice Čechů se v sobotu dostala do potíží při túře pod horou Traunstein, a nakonec byla zcela vyčerpaná. Turisté podle serveru Kronen Zeitung přecenili své síly a příliš spoléhali na navigační aplikaci. Ve druhém případě zasahoval policejní vrtulník u české rodiny s vyčerpanou desetiletou dívkou na hoře Grosser Donnerkogel, píše server MeinBezirk.
před 19 hhodinami

VideoTlačítko pro snadné vrácení zboží míří na e-shopy. Byť má zpoždění

Internetoví prodejci přidávají na weby tlačítko pro snadnější odstoupení od smlouvy, aby vrácení zboží bylo stejně rychlé jako jeho zakoupení. I pro ty zdejší už to mělo být povinností, Česko ale nestihlo včas přijmout evropskou směrnici. Zákon tak zřejmě bude platit od ledna. Tlačítko pro vrácení objednaného zboží musí být jasně viditelné a být v základním funkčním nastavením e-shopu. Tato povinnost platí pro všechny internetové obchody. Objem on-line nákupů roste rok co rok. Dnes na internetu nakupuje více než osmdesát procent populace. Takový počet Česko řadí na samotnou špičku Evropské unie, on-line nákupy tu tvoří asi patnáct procent maloobchodu.
včera v 07:30

VideoStále více Čechů míří v létě do Skandinávie

Stále více Čechů v létě cestuje do Skandinávie. Prodejci letenek odhadují, že celkově by ji letos mohlo navštívit asi o pětinu českých cestovatelů více než loni. „Klienti, kteří chtějí aktivnější dovolenou, nebo poznávací zájezdy, i kvůli teplotám volí sever,“ potvrzuje trend mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk. Právě rostoucí teploty napříč Českem i obvyklými dovolenkovými destinacemi poptávku podporují. A to i přesto, že průměrná dovolená ve Skandinávii vyjde o třetinu až polovinu dráž než ta ve Španělsku nebo Řecku. Zvýšený zájem Čechů zaznamenali i majitelé hotelů a penzionů v Alpách. Několikátým rokem po sobě roste zájem také o Polsko, kam se letos chystá dvanáct procent Čechů.
včera v 06:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.