Válka na Ukrajině oživila rusko-japonské spory. Tokio zvažuje umístění amerických jaderných zbraní

Tokio se připojilo k sankcím proti Rusku, zmrazilo majetek celkem 61 Rusů včetně dvanácti poslanců Státní dumy. Odpor Japonců vůči invazi je značný, sankce podporuje přes osmdesát procent veřejnosti. Kromě humanitární pomoci poskytne japonská vláda Ukrajině také nesmrtící vojenské vybavení a přijme uprchlíky. Konflikt otevřel v zemi debatu o možném umístění jaderných zbraní.

Podle japonského premiéra Fumia Kišidy ohrožuje válka řád celého světa. Země proto zmrazila majetek jak jednotlivcům, tak organizacím, mezi sankcionovanými jsou i ruští poslanci. „Jsou tam také významní ruští bankéři, oligarchové a členové jejich rodin. (Japonsko) zakázalo také vývoz čipů do Ruska, což je velmi významný zásah pro ruský zbrojní průmysl,“ vyjmenovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Podle agentury Reuters jsou mezi sankcionovanými členové rodiny finančníka Jurije Kovalčuka a také miliardáře Viktora Vekselberga. Už předtím země zmrazila jmění patřící ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a také jmění jeho spojence, běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Nahrávám video
Barbora Šámalová k postoji Japonska k válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Zavedení sankcí podporuje přes osmdesát procent Japonců. Konflikt na Ukrajině také dominuje zpravodajství. „To je výjimečná věc na Japonsko, kde se lidé většinou zajímají zejména o domácí dění,“ podotýká Šámalová. Japonská média mají na Ukrajině vlastní zpravodaje, což je v kontrastu s přístupem Číny, kde média pouze přebírají informace z ruských zdrojů a dále tak šíří propagandu a dezinformace pocházející z Moskvy.

Napadení Ukrajiny zablokovala možná jednání o Kurilských ostrovech

V souvislosti s děním na Ukrajině ale i rostoucím vlivem Číny se v Japonsku otevřela diskuze o možném umístění amerických jaderných zbraní na japonském území. „V zemi, na kterou během druhé světové války dopadly dvě atomové bomby, je to samozřejmě šokující myšlenka. Nicméně Japonci se jí stále více zabývají,“ přiblížila Šámalová.

Válka na Ukrajině oživila také letitý japonsko-ruský spor o Kurilské ostrovy. Sovětský svaz je během druhé světové války obsadil těsně předtím, než Japonsko podepsalo kapitulaci. Kvůli územnímu sporu pak země nikdy nepodepsaly mírovou smlouvu. Předchozí japonský premiér se pokoušel spor urovnat, ale jednání s ruským prezidentem Putinem byla neúspěšná.

Po napadení Ukrajiny Ruskem je další vyjednávání nemožné. „Někteří japonští politici dokonce přirovnali invazi na Ukrajině k situaci Kurilských ostrovů, kvůli čemuž Rusko protestovalo. Dokonce došlo i k menšímu vojenskému incidentu. Japonské stíhačky zachytily ruskou helikoptéru, která narušila vzdušný prostor,“ popsala Šámalová.

Kvůli Ukrajincům upraví Japonsko přísnou azylovou politiku

Solidaritu s Ukrajinci vyjadřuje nejen japonská vláda, ale i veřejnost. Velká část obyvatel přispívá do veřejných sbírek, ukrajinská ambasáda oznámila, že dostala příspěvky ve výši přes 35 milionů dolarů. Velkými částkami přispívají také japonské firmy.

Země poskytuje i humanitární pomoc, na kterou dosud vyčlenila zhruba 175 milionů dolarů. Kromě toho přijme uprchlíky, v první fázi zejména ty, kteří mají v Japonsku příbuzné. „Bude kvůli tomu muset upravit zákony, protože Japonsko je velice konzervativní a má přísnou azylovou politiku. Jen jedno procento žadatelů o azyl v Japonsku uspěje. Vláda ale slibuje, že to směrem k Ukrajincům změní,“ popsala Šámalová.

Vláda podporuje napadenou zemi i vojensky. Věnuje nesmrtící vojenské prostředky, jako jsou neprůstřelné vesty, helmy, zdravotnický materiál a komunikační zařízení.

Na podporu Ukrajiny se na českém velvyslanectví v Tokiu konal benefiční koncert. Vystoupila na něm ukrajinská zpěvačka a hudebnice Nataliya Gudziy, která žije v Japonsku už 23 let, část její rodiny je však stále ve válkou zasažené zemi. Koncertu se zúčastnili i předsedové obou japonských parlamentních komor a zástupci ministerstva zahraničí. Výtěžek půjde na pomoc Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...