Válka na Ukrajině oživila rusko-japonské spory. Tokio zvažuje umístění amerických jaderných zbraní

Tokio se připojilo k sankcím proti Rusku, zmrazilo majetek celkem 61 Rusů včetně dvanácti poslanců Státní dumy. Odpor Japonců vůči invazi je značný, sankce podporuje přes osmdesát procent veřejnosti. Kromě humanitární pomoci poskytne japonská vláda Ukrajině také nesmrtící vojenské vybavení a přijme uprchlíky. Konflikt otevřel v zemi debatu o možném umístění jaderných zbraní.

Podle japonského premiéra Fumia Kišidy ohrožuje válka řád celého světa. Země proto zmrazila majetek jak jednotlivcům, tak organizacím, mezi sankcionovanými jsou i ruští poslanci. „Jsou tam také významní ruští bankéři, oligarchové a členové jejich rodin. (Japonsko) zakázalo také vývoz čipů do Ruska, což je velmi významný zásah pro ruský zbrojní průmysl,“ vyjmenovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Podle agentury Reuters jsou mezi sankcionovanými členové rodiny finančníka Jurije Kovalčuka a také miliardáře Viktora Vekselberga. Už předtím země zmrazila jmění patřící ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a také jmění jeho spojence, běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Nahrávám video
Barbora Šámalová k postoji Japonska k válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Zavedení sankcí podporuje přes osmdesát procent Japonců. Konflikt na Ukrajině také dominuje zpravodajství. „To je výjimečná věc na Japonsko, kde se lidé většinou zajímají zejména o domácí dění,“ podotýká Šámalová. Japonská média mají na Ukrajině vlastní zpravodaje, což je v kontrastu s přístupem Číny, kde média pouze přebírají informace z ruských zdrojů a dále tak šíří propagandu a dezinformace pocházející z Moskvy.

Napadení Ukrajiny zablokovala možná jednání o Kurilských ostrovech

V souvislosti s děním na Ukrajině ale i rostoucím vlivem Číny se v Japonsku otevřela diskuze o možném umístění amerických jaderných zbraní na japonském území. „V zemi, na kterou během druhé světové války dopadly dvě atomové bomby, je to samozřejmě šokující myšlenka. Nicméně Japonci se jí stále více zabývají,“ přiblížila Šámalová.

Válka na Ukrajině oživila také letitý japonsko-ruský spor o Kurilské ostrovy. Sovětský svaz je během druhé světové války obsadil těsně předtím, než Japonsko podepsalo kapitulaci. Kvůli územnímu sporu pak země nikdy nepodepsaly mírovou smlouvu. Předchozí japonský premiér se pokoušel spor urovnat, ale jednání s ruským prezidentem Putinem byla neúspěšná.

Po napadení Ukrajiny Ruskem je další vyjednávání nemožné. „Někteří japonští politici dokonce přirovnali invazi na Ukrajině k situaci Kurilských ostrovů, kvůli čemuž Rusko protestovalo. Dokonce došlo i k menšímu vojenskému incidentu. Japonské stíhačky zachytily ruskou helikoptéru, která narušila vzdušný prostor,“ popsala Šámalová.

Kvůli Ukrajincům upraví Japonsko přísnou azylovou politiku

Solidaritu s Ukrajinci vyjadřuje nejen japonská vláda, ale i veřejnost. Velká část obyvatel přispívá do veřejných sbírek, ukrajinská ambasáda oznámila, že dostala příspěvky ve výši přes 35 milionů dolarů. Velkými částkami přispívají také japonské firmy.

Země poskytuje i humanitární pomoc, na kterou dosud vyčlenila zhruba 175 milionů dolarů. Kromě toho přijme uprchlíky, v první fázi zejména ty, kteří mají v Japonsku příbuzné. „Bude kvůli tomu muset upravit zákony, protože Japonsko je velice konzervativní a má přísnou azylovou politiku. Jen jedno procento žadatelů o azyl v Japonsku uspěje. Vláda ale slibuje, že to směrem k Ukrajincům změní,“ popsala Šámalová.

Vláda podporuje napadenou zemi i vojensky. Věnuje nesmrtící vojenské prostředky, jako jsou neprůstřelné vesty, helmy, zdravotnický materiál a komunikační zařízení.

Na podporu Ukrajiny se na českém velvyslanectví v Tokiu konal benefiční koncert. Vystoupila na něm ukrajinská zpěvačka a hudebnice Nataliya Gudziy, která žije v Japonsku už 23 let, část její rodiny je však stále ve válkou zasažené zemi. Koncertu se zúčastnili i předsedové obou japonských parlamentních komor a zástupci ministerstva zahraničí. Výtěžek půjde na pomoc Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 mminutami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 47 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 58 mminutami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 2 hhodinami

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...