Severokorejský vůdce Kim Čong-il udělal ze země jadernou hrozbu. Od jeho smrti uplyne deset let

Nahrávám video

V pátek 17. prosince uplyne deset let od smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila, kterého u moci vystřídal jeho syn Kim Čong-un. Jeho hlavní zbraní se stala agresivní jaderná politika. Ta mu zajistila historicky první setkání mezi severokorejským vůdcem a americkým prezidentem. První jaderné testy ale zahájil právě Kim Čong-il. Vztahy komunistické diktatury se světem jsou i kvůli tomu nanejvýš napjaté.

Pohřeb Kim Čong-ila se odehrál v prosinci 2011. Zatímco propaganda diktátorského režimu ukazovala davy truchlících, zhroucených kvůli vůdcově smrti, svět se ptal, co očekávat od jeho syna, nového a mladého lídra.

Že Pchjongjang nehodlá kurz své jaderné politiky měnit, potvrdil první veřejný projev Kim Čong-una čtyři měsíce po otcově smrti –⁠ a dva dny po neúspěšném vypuštění balistické rakety. Už na konci roku 2012 navíc KLDR vypustila raketu dlouhého doletu úspěšně. A o dva měsíce později uskutečnila třetí podzemní jaderný test v historii. Nový vůdce si takto vynucoval respekt mezinárodního společenství.

Ambice Severní Koreje stát se jadernou mocností nejsou nové a sahají až do 50. let. První testy a vypuštění raket dlouhého doletu přišly ale až za vlády Kim Čong-ila. Ten v roce 2003 odstoupil od smlouvy o nešíření jaderných zbraní a o tři roky později, 6. ledna 2016, zahájil první podzemní test jaderné hlavice.

 Země má dnes šedesát jaderných bomb. Podle odhadů je schopna jejich počet ročně navyšovat o dalších osmnáct. Čtyři ze šesti jaderných testů proběhly za současného vůdce, stejně tak vypuštění všech mezikontinentálních balistických raket. Agresivní politika se Kim Čong-unovi vyplatila. Svět se o něj začal zajímat mnohem víc než o jeho otce a děda –⁠ včetně těch největších hráčů globální politiky.

I já mám jaderné tlačítko. Je ale mnohem větší a mocnější

V roce 2017 Kim Čong-una označil tehdejší americký prezident Donald Trump za „rakeťáka“. Stalo se tak na půdě valné hromady OSN, kde prohlásil, že Kim Čong-un „rozjel sebevražednou misi pro sebe a svou zemi“ a pohrozil, že pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudou mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit.

Kim Čong-un na to reagoval vzápětí ve svém novoročním projevu v roce 2018 prohlášením, že celé Spojené státy jsou v dosahu atomových zbraní Severní Koreje. „Jaderné tlačítko mám vždy na svém stole. To je skutečnost, ne vyhrožování,“ varoval severokorejský vůdce.

Donald Trump na to odpověděl příspěvkem na Twitteru, který se stal okamžitě předmětem mnoha satirických reakcí. Napsal: „I já mám jaderné tlačítko. Je ale mnohem větší a mocnější než jeho. A mé tlačítko funguje.“

Donald Trump a Kim Čong-un si potřásají rukama
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Eskalaci napětí mezi Severní Koreou a Spojenými státy nakonec uklidnilo až setkání prezidentů obou zemí. Donald Trump chtěl dosáhnout toho, co se žádnému jeho předchůdci nepodařilo, a sice zbavit Korejský poloostrov jaderných zbraní. Oba summity, kde se o tom jednalo, ale skončily bez výsledků.

Přesto se stal Donald Trump prvním americkým prezidentem, který se osobně setkal se severokorejských vůdcem, a také první americkou hlavou státu, která vstoupila na severokorejskou půdu.

KLDR řinčí zbraněmi dál

Pozornost světa na sebe ale poutá Severní Korea kvůli svému arzenálu stále. Naposledy vzbudila obavy vypálením rakety 19. října tohoto roku. Podle jihokorejské armády šlo o test nového druhu balistické střely krátkého doletu odpálené z ponorky.

V polovině září KLDR zkušebně odpálila dvě balistické rakety, které dopadly do vod mezi Japonskem a Korejským poloostrovem. O dva dny dříve oznámila, že otestovala novou řízenou střelu dlouhého doletu. Testy balistických raket přitom zakazují KLDR rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Další střelu pak otestoval severokorejský režim na konci září. Tvrdil posléze, že to byla nově vyvíjená hypersonická raketa. Později ještě KLDR oznámila, že provedla test nově vyvinuté protiletadlové rakety.

Pchjongjang se podle agentury AP zbrojními testy nejspíše snažil vyvíjet tlak na Spojené státy a Jižní Koreu kvůli zmrazeným jednáním ohledně svého jaderného programu. KLDR totiž souběžně s testy raket předkládala Soulu podmíněné mírové nabídky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkovskou oblast si vyžádal dvě oběti, Sumy hlásí zraněné

Ruský útok zabil v Charkovské oblasti dva lidi, uvedly tamní úřady. Ukrajina dále informovala o úderu agresora na Sumy či Záporoží, kde zemřel jeden člověk. Kyjevské úřady také upřesnily, že počet obětí čtvrtečního ruského útoku na Kyjev se zvýšil na 31, dosud jich bylo třicet. Správa na Ruskem nelegálně okupovaném Krymu tvrdí, že v noci na neděli zahynul při ukrajinském útoku na poloostrov jeden člověk, další dva byli zraněni.
15:22Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoBikiny provokují už 80 let

Ikonické bikiny slaví 80 let. Plavky pojmenované podle atolu v Tichém oceánu, kde se v té době testovaly jaderné zbraně, představili 5. července 1946 v Paříži. Dvoudílný střih vzbudil rozruch. Bikiny se staly symbolem svobody, volnosti, ženskosti a smyslnosti. Své pevné místo na plážích našly až v uvolněných 60. letech 20. století. Zároveň si ale u žen získaly rychle přízeň a drží si ji dodnes.
před 1 hhodinou

Na jihu Francie rozsáhle hoří, tisíce lidí se evakuují

Až pět tisíc lidí evakuují úřady na jihu Francie, kde v sobotu večer ve špatně přístupném horském terénu departementu Východní Pyreneje vypukl rozsáhlý požár. Ten se s podporou silného větru, vysokých teplot a mimořádného sucha v noci a v neděli rozšířil až na plochu 1650 hektarů. Dva lidé utrpěli zranění a jsou ve vážném stavu. Kvůli požáru se také třetí etapa cyklistického závodu Tour de France uskuteční bez diváků. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP.
před 1 hhodinou

V Polsku vypukl spor o střely Patriot, dle opozice je země předala Kyjevu

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.
před 2 hhodinami

AfD bude po zářijových volbách vládnout, doufá Weidelová

Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout, prohlásila v projevu na závěr sjezdu spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Dvoudenní akci doprovázely protesty, v neděli však už s výrazně slabší účastí. Německá vláda podle ministra obrany Borise Pistoriuse hledá způsob, jak zabránit předávání utajovaných informací spolkovým zemím, do jejichž vlád by se AfD dostala.
před 4 hhodinami

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali desítky budov, vyprostili pět mrtvých

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali po tamním ničivém zemětřesení kolem čtyřiceti budov, vyprostili pět mrtvých, řekl velitel USAR týmu Petr Vodička, který se v neděli ráno spolu s dalšími vrátil do Česka. Odpoledne armáda uvedla, že se vrátila i druhá část týmu s materiálem, který převezl nákladní letoun zajištěný prostřednictvím programu NATO. Prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová ocenila působení Čechů medailemi.
07:58Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Teheránu zazněly na pohřbu Alího Chameneího i výzvy ke smrti prezidenta Trumpa

V druhý den pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího se v neděli v teheránské velké mešitě Mosala shromáždilo ještě více lidí než v sobotu, informuje agentura AP. Ajatolláh Džafar Sobhání vedl modlitbu za Chameneího a jeho zesnulé příbuzné. Na pietním obřadu také poprvé zazněla od řečníků výzva ke smrti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Akce se zúčastnili i tři Chameneího synové. Další syn Modžtaba, který po otci funkci nejvyššího vůdce převzal, mezi nimi nebyl.
09:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Referendum na Slovensku je kvůli nízké účasti neplatné, potvrdila komise

Sobotní referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie je kvůli nízké účasti neplatné, oznámil předseda státní volební komise Eduard Burda. V referendu hlasovalo jen 16,13 procenta voličů. Jde o druhou nejnižší účast ze všech deseti dosavadních celostátních lidových hlasování v zemi.
09:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled