Severokorejský vůdce Kim Čong-il udělal ze země jadernou hrozbu. Od jeho smrti uplyne deset let

Nahrávám video
Horizont: Deset let Kim Čong-unovy vlády v Severní Koreji
Zdroj: ČT24

V pátek 17. prosince uplyne deset let od smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila, kterého u moci vystřídal jeho syn Kim Čong-un. Jeho hlavní zbraní se stala agresivní jaderná politika. Ta mu zajistila historicky první setkání mezi severokorejským vůdcem a americkým prezidentem. První jaderné testy ale zahájil právě Kim Čong-il. Vztahy komunistické diktatury se světem jsou i kvůli tomu nanejvýš napjaté.

Pohřeb Kim Čong-ila se odehrál v prosinci 2011. Zatímco propaganda diktátorského režimu ukazovala davy truchlících, zhroucených kvůli vůdcově smrti, svět se ptal, co očekávat od jeho syna, nového a mladého lídra.

Že Pchjongjang nehodlá kurz své jaderné politiky měnit, potvrdil první veřejný projev Kim Čong-una čtyři měsíce po otcově smrti –⁠ a dva dny po neúspěšném vypuštění balistické rakety. Už na konci roku 2012 navíc KLDR vypustila raketu dlouhého doletu úspěšně. A o dva měsíce později uskutečnila třetí podzemní jaderný test v historii. Nový vůdce si takto vynucoval respekt mezinárodního společenství.

Ambice Severní Koreje stát se jadernou mocností nejsou nové a sahají až do 50. let. První testy a vypuštění raket dlouhého doletu přišly ale až za vlády Kim Čong-ila. Ten v roce 2003 odstoupil od smlouvy o nešíření jaderných zbraní a o tři roky později, 6. ledna 2016, zahájil první podzemní test jaderné hlavice.

 Země má dnes šedesát jaderných bomb. Podle odhadů je schopna jejich počet ročně navyšovat o dalších osmnáct. Čtyři ze šesti jaderných testů proběhly za současného vůdce, stejně tak vypuštění všech mezikontinentálních balistických raket. Agresivní politika se Kim Čong-unovi vyplatila. Svět se o něj začal zajímat mnohem víc než o jeho otce a děda –⁠ včetně těch největších hráčů globální politiky.

I já mám jaderné tlačítko. Je ale mnohem větší a mocnější

V roce 2017 Kim Čong-una označil tehdejší americký prezident Donald Trump za „rakeťáka“. Stalo se tak na půdě valné hromady OSN, kde prohlásil, že Kim Čong-un „rozjel sebevražednou misi pro sebe a svou zemi“ a pohrozil, že pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudou mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit.

Kim Čong-un na to reagoval vzápětí ve svém novoročním projevu v roce 2018 prohlášením, že celé Spojené státy jsou v dosahu atomových zbraní Severní Koreje. „Jaderné tlačítko mám vždy na svém stole. To je skutečnost, ne vyhrožování,“ varoval severokorejský vůdce.

Donald Trump na to odpověděl příspěvkem na Twitteru, který se stal okamžitě předmětem mnoha satirických reakcí. Napsal: „I já mám jaderné tlačítko. Je ale mnohem větší a mocnější než jeho. A mé tlačítko funguje.“

Donald Trump a Kim Čong-un si potřásají rukama
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Eskalaci napětí mezi Severní Koreou a Spojenými státy nakonec uklidnilo až setkání prezidentů obou zemí. Donald Trump chtěl dosáhnout toho, co se žádnému jeho předchůdci nepodařilo, a sice zbavit Korejský poloostrov jaderných zbraní. Oba summity, kde se o tom jednalo, ale skončily bez výsledků.

Přesto se stal Donald Trump prvním americkým prezidentem, který se osobně setkal se severokorejských vůdcem, a také první americkou hlavou státu, která vstoupila na severokorejskou půdu.

KLDR řinčí zbraněmi dál

Pozornost světa na sebe ale poutá Severní Korea kvůli svému arzenálu stále. Naposledy vzbudila obavy vypálením rakety 19. října tohoto roku. Podle jihokorejské armády šlo o test nového druhu balistické střely krátkého doletu odpálené z ponorky.

V polovině září KLDR zkušebně odpálila dvě balistické rakety, které dopadly do vod mezi Japonskem a Korejským poloostrovem. O dva dny dříve oznámila, že otestovala novou řízenou střelu dlouhého doletu. Testy balistických raket přitom zakazují KLDR rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Další střelu pak otestoval severokorejský režim na konci září. Tvrdil posléze, že to byla nově vyvíjená hypersonická raketa. Později ještě KLDR oznámila, že provedla test nově vyvinuté protiletadlové rakety.

Pchjongjang se podle agentury AP zbrojními testy nejspíše snažil vyvíjet tlak na Spojené státy a Jižní Koreu kvůli zmrazeným jednáním ohledně svého jaderného programu. KLDR totiž souběžně s testy raket předkládala Soulu podmíněné mírové nabídky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...