Čína staví desítky nových sil pro jaderné rakety, píše The New York Times

V odlehlé poušti téměř dva tisíce kilometrů západně od Pekingu buduje čínská vláda nové zařízení, které bude podle všeho zahrnovat 110 sil pro jaderné rakety. Je to druhé takové místo k uskladnění a odpalu nukleárních střel, které zbrojní analytici s pomocí komerčních satelitních snímků v posledních týdnech v Číně odhalili, píše list The New York Times.

Může to znamenat, že po letech umírněného postoje chce Čína ukázat, že je jako ekonomická a technologická velmoc připravena disponovat arzenálem, jaký mají Spojené státy či Rusko. Nebo to může být ze strany Pekingu pouhý vyjednávací trik.

Nová sila jsou očividně stavěna tak, aby byla odhalena. Nejnovější základna, kde stavební práce začaly v březnu, leží ve východní části Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, nedaleko jednoho z nechvalně proslulých převýchovných táborů pro menšinové Ujgury ve městě Cha-mi. Základnu identifikovali minulý týden jaderní experti z Federace amerických vědců.

Možný ústup od „minimální odstrašující síly“

Čína od své první úspěšné jaderné zkoušky v šedesátých letech minulého století po desetiletí udržovala „minimální odstrašující sílu“, což podle odhadu většiny zahraničních expertů znamenalo asi tři sta jaderných zbraní. To je méně než pětina nukleárních střel USA či Ruska. Zdá se však, že za vlády nynějšího prezidenta Si Ťin-pchinga se situace mění.

„Výstavba sil u Jü-menu a Cha-mi představuje zatím největší rozšíření čínského jaderného arzenálu,“ uvedli ve své studii analytici Matt Korda a Hans Kristensen. Čína podle nich řadu let provozovala asi dvacítku sil pro velké rakety DF-5. S novou základnou u Cha-mi a další, několik set kilometrů vzdálenou základnou u Jü-menu, jich bude mít čínská vláda k dispozici na 230.

Základnu u Jü-menu odhalili odborníci z Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní a napsal o ní koncem minulého měsíce deník The Washington Post.

Nejasné motivy

Otázkou zůstává, proč Peking svou strategii změnil. Je možné, že Čína nyní sama sebe vnímá jako hospodářskou, technologickou a vojenskou velmoc a chce disponovat arzenálem, který tomuto postavení odpovídá. Další možností je, že se Čína obává stále efektivnější americké raketové obrany a také rychlého rozšiřování indického jaderného arzenálu a touží po silnějším odstrašovacím prostředku. Rusko navíc v poslední době otestovalo nové nadzvukové a autonomní zbraně.

Čína se také může obávat, že její nepočetné rakety rozmístěné na zemi by se mohly stát snadným terčem útoku. Vybudováním více než dvou set sil, ve dvou různých lokalitách, může hrát s protivníkem skořápky – tedy přesouvat svých dvacet či více raket na různá místa a nechat Američany hádat, kde zrovna v daném okamžiku jsou. Je to metoda tak stará jako závody v jaderném zbrojení samy.

„To, že vybudujete sila, ještě neznamená, že je všechna musíte naplnit raketami,“ říká expert na jaderné zbraně z Massachusettského technického institutu (MIT) Vipin Narang.

Případně může Peking rakety využít, pokud bude zatažen do jednání o kontrole jaderných zbraní s USA a Ruskem. K tomu chtěl Čínu přinutit již americký exprezident Donald Trump, když odmítl obnovit dohodu START s Ruskem, pokud do ní nebude zahrnut i Peking. Čínská vláda to tehdy odmítla s tím, že Američané by nejprve museli zmenšit svůj arzenál o čtyři pětiny na úroveň toho čínského. Vláda prezidenta Joea Bidena nakonec dohodu START s Ruskem obnovila, zdůraznila ale přitom, že v budoucnu očekává uzavření nějakého druhu smlouvy i s Čínou.

„Spousta možností“

Při virtuálním prohlížení rozeklaných hor a pouští severozápadu Číny analytik Korda pátral po nafukovacích halách, které se vzhledem podobají těm tenisovým. Čínští inženýři je vztyčují v místě stavby podzemních raketových sil, aby skryli probíhající práce. Nakonec je objevil asi sto kilometrů jihozápadně od Cha-mi. Nová sila jsou od sebe vzdálená asi tři kilometry a celkově pokrývají plochu téměř 800 kilometrů čtverečních. Podobně velká je i základna u Jü-menu.

Podle Vipina Naranga nabízejí nové raketové základny čínské vládě „spoustu možností“. „Přinutí tím Spojené státy, aby cílily na mnoho sil, která mohou být prázdná. A mohou tato sila pomalu zaplňovat, pokud budou potřebovat rozšiřovat své síly. Překvapuje mě, že už to neudělali před deseti lety,“ říká Narang. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu prudce přibylo ruských hybridních hrozeb

Německo zaznamenalo prudký nárůst ruských hybridních akcí snažících se destabilizovat zemi, oznámil mluvčí německé diplomacie Martin Giese. Berlín si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Sergeje Nečajeva. Mluvčí poznamenal, že ruské aktivity se týkají dezinformací, špionáže, kybernetických útoků i pokusů o sabotáže. Podle Berlína se Moskva pokusila ovlivnit i únorové parlamentní volby či loni napadla řízení letového provozu.
13:18AktualizovánoPrávě teď

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
19:34Aktualizovánopřed 11 mminutami

V jedné z největších ruských rafinerií vypukl požár, píše Ukrajinska pravda

Ruský dronový úder na Pavlohrad zabil seniora a další čtyři lidi zranil, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Moskva útočila také na Oděsu a její okolí. Server Ukrajinska pravda píše o sérii explozí v ruské Jaroslavli a následném požáru v tamní rafinerii. V Tveru se pak sestřelený dron podle úřadů zřítil na výškový obytný dům, sedm lidí utrpělo zranění.
09:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

RegioJet v Polsku zrušil spoje, na které už lidé měli jízdenky, píše tamní list

Společnost RegioJet v Polsku zrušila většinu připravovaných nových spojů, na které si cestující už koupili jízdenky, napsal v pátek server listu Gazeta Wyborcza (GW). RegioJet podle něj odvolal více než polovinu spojů, na které zahájil prodej jízdenek v novém jízdním řádu platném od 14. prosince. Soukromý český dopravce, který se měl stát konkurencí pro polskou státní společnost PKP Intercity, měl problémy s vagony a nepodařilo se mu zajistit personál.
před 34 mminutami

EU zmrazila ruská aktiva na neurčito, Maďarsko a Slovensko byly proti

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko.
09:14Aktualizovánopřed 42 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili fotky z Epsteinova sídla a avizují další

Demokraté z výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled zveřejnili dalších devatenáct snímků ze sídla odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na fotografiích se finančník, který před smrtí čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek, objevuje po boku řady slavných osobností, včetně prezidentů Donalda Trumpa a Billa Clintona, britského prince Andrewa, miliardářů Billa Gatese a Richarda Bransona, konzervativního komentátora Steva Bannona a dalších, píše CNN.
před 1 hhodinou

Stávka proti návrhu rozpočtu omezila v Itálii dopravu i školy

Generální stávka omezila v pátek v Itálii veřejnou dopravu, zdravotnictví i školy. Svolala ji odborová centrála CGIL, a to na protest proti návrhu rozpočtu vlády premiérky Giorgii Meloniové. Protestu se podle CGIL zúčastnilo na půl milionu lidí.
před 2 hhodinami

V Íránu znovu zatkli držitelku Nobelovy ceny za mír Mohammadíovou

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, uvádí s odvoláním na její podporovatele agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.
16:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...