Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.

Zpráva upozorňuje, že klimatické změny vyvolané člověkem zanechávají své stopy. „Četnost, intenzita a trvání extrémních vln veder se za poslední půlstoletí dramaticky zvýšily,“ připomínají organizace. „Rizika pro zemědělské a potravinové systémy, stejně jako pro ekosystémy, pravděpodobně v budoucnu prudce vzrostou,“ stojí ve zprávě.

Ta konkrétně dále uvádí, že u většiny domácích zvířat začíná tepelný stres při 25 stupních Celsia a u kuřat a prasat ještě dříve, protože se nemohou chladit pocením. Ryby pak mohou utrpět srdeční selhání, pokud musí udržovat zvýšenou dechovou frekvenci, protože obsah rozpuštěného kyslíku ve vodních plochách za extrémních vln veder klesá.

Příliš horko na zemědělství

Většina důležitých plodin vykazuje ztrátu výnosů při teplotách nad třicet stupňů Celsia, brambory, ječmen a některé další dokonce při nižších teplotách. Studie dále prokázaly silnou souvislost mezi vlnami veder a požáry, které ničí lesy a pole. Na mnoha místech nyní trvá sezona požárů déle než dříve a požáry jsou intenzivnější.

Práce zemědělců se tak stává obtížnější. Podle zprávy by se počet dnů, kdy je pro práci například na polích příliš horko, mohl v některých regionech světa do konce století zvýšit na 250 ročně. Konkrétně text zmiňuje jižní Asii, subsaharskou Afriku a Střední a Jižní Ameriku.

Vedra zesilují další problémy

Plné nebezpečí extrémních veder nespočívá podle vědců jen v jejich přímých dopadech, ale také v jejich roli takzvaných násobičů rizik. To znamená, že tyto podmínky zesilují účinky vodního stresu, spouští náhlá sucha, zvyšují riziko lesních požárů nebo podporují šíření škůdců a chorob.

Za náhlé sucho jsou nejčastěji zodpovědné extrémní teplotní jevy, které vyčerpávají vlhkost z ornice a kořenové zóny. Významné případy se vyskytly ve Spojených státech amerických v letech 2012 a 2017, v Rusku v roce 2010, v Austrálii v letech 2018 a 2019, v Číně v roce 2022 a v Brazílii na konci roku 2023 a v roce 2024, kde výnosy sóji klesly až o dvacet procent, protože průměrné teploty byly po dlouhou dobu až o sedm stupňů vyšší. Dopady podle dat pociťuje stále více zemědělské půdy, zalesněných oblastí a lidské populace. Mezi trvalými následky může být ztvrdlá půda se sníženou schopností absorbovat vodu a s větší náchylností k erozi.

Zpráva uvádí řadu případových studií, včetně studie o mimořádné vlně veder, která v roce 2021 zasáhla území o rozloze tři milionů kilometrů čtverečních v Severní Americe. V té době došlo k výraznému poklesu výnosů v ovocných sadech a také na plantážích vánočních stromků a ke katastrofálnímu nárůstu lesních požárů.

Řešení je stále v lidských rukách

Zpráva zdůrazňuje, že aby zemědělství dokázalo tyto rychlé změny klimatu přežít, budou nutné velmi nákladné inovace, které spočívají v zavádění adaptačních opatření. Jako příklady uvádí selektivní šlechtění a výběr plodin přizpůsobený nové klimatické realitě, úprava období výsadby a změna způsobů hospodaření, které mohou chránit plodiny a zemědělské činnosti před dopady extrémních veder. Systémy včasného varování zase představují obzvláště důležitý nástroj, který pomáhá zemědělcům v jejich snahách reagovat na extrémní vedra.

Základem pro pro tyto změny je ale pro zemědělce otevřený přístup k finančním službám – tedy peněžní transfery, pojištění a platební systémy či systémy sociální ochrany reagující na šokové situace. „Technická řešení jsou nezbytná, ale sama o sobě nebudou stačit, pokud se nevyřeší všudypřítomné socioekonomické překážky v zemích s nízkými a středními příjmy, včetně omezeného přístupu k informacím, vzdělání, osvětě a školení,“ uvádí autoři zprávy.

A dodávají, že ochrana budoucnosti zemědělství a zajištění globální potravinové bezpečnosti bude vyžadovat nejen posílení odolnosti zemědělských podniků, ale také mezinárodní solidaritu i společnou politickou vůli ke sdílení rizik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 36 mminutami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 2 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.